Karolinum strana 72 z 185

Druhý svazek knihy Michala Tomáška je věnován srovnání současných právních systémů Dálného východu (Čína, Japonsko, Korea, Mongolsko, Vietnam) s jejich zahraničními předobrazy. Ukazuje, jak byly cizí právní pojmy a instituty přejímány do dálněvýchodního právního prostředí a jak byly v průběhu času aplikovány. Srovnání současného soudcovského výkladu recipovaného práva v jednotlivých zemích Dálného východu s výkladem týchž pojmů a institutů v zemích jejich původu dává odpověď na řadu otázek, včetně dalšího směřování dálněvýchodního práva. Vyjevuje i nosné téma obou dílů, totiž do jaké míry přežívá při výkladu nového práva tradiční právní myšlení a zda se dokonce nerozvíjí na úkor práva převzatého ze zahraničí. Stejně jako první díl osloví kniha nejen odborníky, ale i širší čtenářskou obec. Výklad je dokumentován bohatým obrazovým doprovodem.

Monografie charakterizuje současný stav výuky ruského jazyka jako dalšího cizího jazyka v českém jazykovém prostředí. Kapitoly první části knihy jsou věnovány popisu různých hledisek výuky ruského jazyka v kontextu požadavků kladených kurikulárními dokumenty České republiky. Druhá část monografie přináší odborné zdůvodnění způsobů práce s jazykovými prostředky ruského jazyka (slovní zásobou, fonetikou, gramatikou, grafikou a pravopisem) v prostředí českých základních a středních škol. ? ????????? ??????????, ?????????? ?????? ?????? ??????????? ?????????, ???????????? ??????????? ????????? ???????? ???????? ????? ??? ??????? ???????????? ? ??????? ???????? ?????. ????? ?????? ????? ????? ????????? ???????? ?????? ???????? ???????? ???????? ????? ? ????????? ??????????, ????????? ? ????????????? ?????????? ??????? ??????????. ?????? ????? ?????????? ???? ??????? ??????????? ?????? ??? ????????? ?????????? – ????????, ?????????, ???????????, ???????? ? ??????????? ???????? ????? ? ??????? ????????? ???????????? ????? ? ? ??????? ?????.

Nová náboženská hnutí jsou hnutí protestu. Vznikají často z nespokojenosti s převládajícím společenským kodexem a jejich vznik je obvykle inspirován charismatickým vůdcem. Mohou také vyjadřovat nesouhlas se stávající ideologií některého ze zavedených náboženství. V současnosti jich ve světě existují tisíce. Tato publikace se věnuje násilným konfliktům, které vznikají mezi novými náboženskými hnutími a okolní společností. Více než dvě desítky příkladů, které kniha přináší, ukazují, jak příslušníci nových náboženských hnutí násilím trpí i jak ho páchají. Současně umožňují pochopit zákonitosti zrodu těchto hnutí, jejich vývoje, vnitřní dynamiky i interakce s okolím.

Tato publikace hodnotí energetickou bezpečnost České republiky, a to z pohledu lokálního i celosvětového. Zároveň určuje postavení České republiky v rámci této problematiky. Energetická bezpečnost státu a potřeba zajistit nezávislost na zahraničních zdrojích energie jsou klíčovými elementy moderně fungujícího státu. Nedílnou součástí energetické politiky a komplexního zajišťování energetické bezpečnosti je i surovinová politika. První kapitola se zaměřuje na zajišťování dodávek ropy jakožto na jednu z nejvýznamnějších složek surovinové politiky vůbec. Dále publikace mapuje nezávislost České republiky z pohledu elektroenergetiky a věnuje se hlavním problémům, kterým v současné době elektroenergetika čelí (jak na našem území, tak v rámci Evropské unie). Další kapitola mapuje s využitím kvalitativní analýzy na bázi teorie her hlavní zájmové skupiny v oblasti využívání nekonvenčních ložisek zemního plynu ve středovýchodní Evropě. Publikaci uzavírá zamyšlení nad významem pojmu energetická bezpečnost v kontextu konkurenceschopnosti a přežití naší společnosti. Pro názornost je text doplněn množstvím ilustrací a grafů.

Učební text, vycházející z mnohaletých výukových zkušeností, navazuje na Šlesingerovy Základy latinského jazyka pro posluchače teologie (Karolinum) a vytváří potřebný mezistupeň k četbě textů z oboru teologie; jejich různé typy, nejvíc známé texty liturgické, jsou bohatě zastoupeny v příkladových větách. Gramatické výklady pokrývají dvousemestrální kurz (stavba věty jednoduché: významy pádů, infinitivní vazby, participia – stavba souvětí: druhy vedlejších vět, souřadné spojování a hypersyntax) a nabízejí praktickou gramatickou příručku pro budoucí četbu. Citujeme jeden z posudků: Autor „má vzácný dar i při složitějších výkladech studenta opravdově zaujmout. Šimandlova práce je kvalitní, hodnotná a obsahuje celou řadu inovativních prvků. Tak máme před sebou vzorovou učebnici, která má plnou šanci být přijata s nejvyšší pozorností.“

Detailně pojatá publikace líčí zaměření, organizaci a výsledky činnosti RVHP v letech 1957-1967. Kromě podrobných zpráv ze zasedání delegátů členských zemí se autor zabývá základními problémy ekonomiky socialistického bloku v 50. a 60. letech - nevyrovnaností klíčových průmyslových odvětví, deficitem v surovinové základně, energetice a zahraničním obchodu. Text je doplněn rozsáhlým poznámkovým aparátem, který přináší číselné údaje o těžbě, průmyslové produkci a finančních zdrojích členských států.

Studie seznamuje čtenáře s životem politického vězně Františka Falerskiho (1927–1969). V období dětství a mládí jej kromě církevních škol formoval převážně skauting, kde se záhy dokázal prosadit a stal se vedoucím legendárního Čtvrtého pražského oddílu Junáka. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen v procesu „Skálová a spol.“ Ve vězení strávil deset let a mezi spoluvězni získal mimořádný respekt, mj. vedl tajný roverský kmen a ilustroval vězeňský sborník poezie Přadénko z drátů (1950). Po propuštění pracoval převážně v dělnických profesích a život na okraji společnosti nesl více než úkorně. Vyjma působení v ústředí K 231 se zdá, jako by úspěšná socializace po propuštění byla nad jeho síly. Kromě řady písemností (včetně rozsáhlých deníků) byly pro autorku studie důležitým pramenem i rozhovory s pamětníky.

Cestovní ruch a druhá světová válka, to je na první pohled paradoxní spojení. Historici Ivan Jakubec a Jan Štemberk však revidují zažitou představu, že tehdy nebyla na cestování vhodná doba. Kniha se zaměřuje na protektorát Čechy a Morava, ale autoři se zabývají i oddělenými částmi Československa a zahrnují kontext říše. Jejich mimořádně erudovaná pramenná práce věnuje pozornost státní politice, administrativě, antisemitským opatřením i dopravě, stravování a ubytování. Publikace, doprovázená dobovými fotografiemi a reklamními materiály a doplněná barevnou obrazovou přílohou, představuje zásadní posun v bádání o tomto dosud málo zmapovaném fenoménu.

Miroslav Červenka (1932-2005) patřil k nejvýraznějším osobnostem české literární vědy druhé poloviny 20. století. Vynikl v oboru teorie literatury, historické poetiky, ale uplatnil se i jako editor a komentátor, osobitý kritik i básník. Jeho poslední, posmrtně vydaná kniha Kapitoly o českém verši shrnuje autorův celoživotní výzkum českého verše. První část se zabývá obecnými principy a v návaznosti i polemice vůči dosavadním koncepcím (včetně Romana Jakobsona a Červenkova učitele Jana Mukařovského) formuluje nově některé podstatné rysy českého verše. Druhou část tvoří průvodce základními metry novočeské poezie, od počátku obrození až do poloviny 20. století. Knihu, která vznikla na základě rozsáhlého excepčního materiálu a na které Miroslav Červenka pracoval do posledních dnů svého života, připravili k vydání Květa Sgallová a Jiří Holý.

Československá společnost procházela po komunistickém převratu v únoru 1948 velmi obtížnou etapou, v níž probíhala rozsáhlá sociální transformace, celková přestavba ekonomiky a instalace pevné diktatury jedné strany. Kolektivizace venkova představuje jednu z charakteristických událostí tohoto období. Autor zpracovává téma v regionálním rozměru horního Polabí, v prostoru mezi Hradcem Králové a Krkonošemi. Nahlíží jej z mikrohistorické perspektivy – zajímá se především o aktéry a jejich motivace. Zkoumá, jak byla myšlenka kolektivního obdělávání půdy v letech 1945–1953 ve společnosti přijímána, jaké reakce kolektivizační úsilí vyvolávalo, jaké pohnutky a okolnosti za těmito reakcemi stály a jaké sociální souvislosti, vztahy a vzorce chování se skrývaly za konkrétním jednáním aktérů. V hlavních třech oddílech knížky sleduje fenomény odporu, dobrovolnosti a spolupráce při prosazování kolektivního hospodaření.

Monografie se věnuje „profesionálnímu rodičovství“, reformě ústavní péče na Slovensku, jež probíhá v analogické podobě i v Česku. Její těžiště spočívá v kazuistikách devíti malých dětí ze tří "profesionálních rodin". Je přitom sledován stadiální vývoj dítěte (podle koncepce D. Winnicotta), jeho závislost na interakci s "matkou", posun ve vztahu k ní a její řešení dilematu mezi „profesionálkou“ a "matkou navždy". Tištěný text je doplněn internetovým přístupem k výchozím, "surovým" datům ze zúčastněného pozorování a z rozhovorů. Kompletní přepisy všech zrealizovaných interview uvádíme na webových stránkách nakladatelství Karolinum.

Teologie Nového zákona vyvolává řadu otázek, a to nejen v rámci vlastního oboru, ale i ve vztahu k jiným oblastem, jako je historie, literární kritika, sociologie, psychologie, historie, politika, filozofie a religionistika. Hlavní otázka se ale týká aktuálnosti dva tisíce let starých spisů v dnešním světě. Jak se dá prokázat, co je a co není v Novém zákoně důležité? Jak sdělovat starobylé myšlenky, které byly zaznamenány v cizím jazyce, cizím čase a cizí kulturou, současnému posluchači? Publikace Thomase R. Hatiny, kanadského novozákoníka českého původu, slouží jako metodický úvod do oblasti novozákonní teologie, který je určen širokému okruhu čtenářů, studentům, duchovním i laikům se zájmem o Písmo. Ukazuje, jak se novozákonní teologové potýkali (a potýkají) s problematikou vztahu mezi historickou rekonstrukcí Nového zákona a jeho interpretací v moderním světě.

Monografie Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy má sloužit vysokoškolským pedagogům i širší odborné veřejnosti jako opora při vědním bádání, výuce a dalším vzdělávání v jedné ze základních pedagogických disciplín. Kniha je společným dílem několika generací vysokoškolských učitelů. Autoři se zamýšlejí nad historií oboru, jeho přítomným stavem i novými možnostmi cílevědomého působení na děti, žáky a studenty. Výchova a její teoretické koncepty jsou autory nahlíženy z pozic srovnávací pedagogiky, filosofie, náboženství, umění, vývojové, sociální i pedagogické psychologie a hlubinně orientované psychoterapie. Lze předpokládat, že konfrontace řady různých pohledů čtenáře zaujme a pomůže jim nalézt nové podněty pro vlastní pedagogickou či badatelskou práci. Čtení může být obohacující rovněž pro psychology, sociology a studující uvedených oborů.

Kronika gymnázia Minerva zachycuje první takřka půlstoletí (1890–1936) existence střední školy, jejíž založení představovalo průlom do systému vzdělávání. Jako první dívčí gymnázium ve střední Evropě mělo za cíl připravovat dívky ke studiu na univerzitách, které však v době vzniku školy ještě nebylo nejen v rámci habsburské monarchie možné. Kronika tak mapuje i cestu, kterou zakladatelka Eliška Krásnohorská, pedagogové školy i žačky zvolili, aby pomohli prosadit vstup dívek na univerzity a následně jejich rovnocenné uplatnění v kvalifikovaných oborech. Vzhledem k povinnosti zaznamenávat každodenní rutinu podchycuje kronika i diskontinuitu (ale v lecčems i kontinuitu) středoškolské výuky za panování Františka Josefa I., během 1. světové války i po roce 1918, v nově vzniklém Československu.

Pražská škola se stala ve světové lingvistice 20. století pojmem: na základě Kurzu moderní lingvistiky Ferdinanda de Saussura a z poznatků ruského formalismu spoluutvářela a šířila strukturalismus jako moderní, dynamický směr bádání jak v lingvistice, tak v literární vědě. Její představitelé, zakládající členové Pražského lingvistického kroužku (1926–1952) Vilém Mathesius, Bohuslav Havránek, Roman Jakobson, Jan Mukařovský a Bohumil Trnka pořádali odborné přednáškové schůze, vydali řadu publikací i s mezinárodní účastí (především Travaux du Cercle linguistique) a zúčastnili se také široké vědecké diskuse na celoevropských kongresových setkáních. V Kroužku přednášela řada zahraničních učenců. Svazek korespondence Pražské školy se tematicky dotýká celé této činnosti spolku. Představuje epistolární klenoty domácích i zahraničních vědců nebo českých avantgardních umělců, adresovaných zakládající pětici vědců. Ve výboru 581 dopisů psaných ve světových i dalších slovanských jazycích přináší to nejcennější, co se v dopisech k vědeckému odkazu školy uchovalo. Pozoruhodné jsou především dopisy od lingvistů Kodaňské školy (29 dopisů od Louise Hjelmsleva) a Ženevské školy; z domácích pak dopisy Mathesiovy, které psal svým žákům, rozsáhlá korespondence Josefa Vachka, Felixe Vodičky a René Wellka. Trpký osud strukturalistů po druhé světové válce dokumentují vedle Vachkových dopisů adresovaných Havránkovi i další jemu určené dopisy Alexandra Isačenka a Ľudovíta Nováka. Cizojazyčné dopisy jsou publikovány v originálním znění i v překladu.

Prostřednictvím jazyka se díváme na svět kolem nás a přemýšlíme. Znamená to tedy, že způsob chápání reality a myšlení jednoho národa, který hovoří svým rodným jazykem, se liší od chápání a myšlení lidí ostatních národností, kteří hovoří jazyky jinými? Autorka monografie Jazyk a myšlení na pozadí výsledků mnoha zajímavých experimentů (týkajících se například vyjádření pozice v prostoru v jazycích, které nemají slova jako před, za, vpravo, vlevo, vlivu osvojování si jazyka na myšlení dětí apod.) nabízí odpověď na tuto otázku z pohledu kognitivní psychologie.