Karolinum strana 95 z 185

Kniha Nerovný boj o víru. Páni z Martinic a rekatolizace města Slaný se zabývá proměnou identity slánských měšťanů v 17. století. Vypráví o postupné ztrátě hodnot, vlastní minulosti, paměti, léta budovaných sociálních vazeb a především vyznání, které museli měšťané královského města Slaný čelit po fatálním a neúspěšném střetu s pány z Martinic. Na základě dosud nezpracovaných pramenů autor ukazuje, jak se během dvou generací proměnila slánská společnost z obyvatel královského, nekatolického, svobodného města v povětšinou loajální poddané pánů z Martinic, jakými prostředky se tak dělo a co se stalo s těmi, kteří tlaku dokázali odolat.

Úspěšná kniha MUDr. Františka Koukolíka Mocenská posedlost se vrací na knižní trh v novém vydání, od základu přepracovaná a doplněná bohatou věcnou dokumentací. Fenomén moci od prvního vydání knihy (Karolinum 2011) zdá se posílil a více prorostl mnoha, prakticky všemi oblastmi života populace na planetě Zemi. Nové zpracování problému se opírá o čísla statistik, o interpretaci každodenních událostí ve světě, o výsledky anket a psychologických experimentů, nepomíjí ani autorovu doménu neurovědu jako zdroj poznání nejniternějších lidských podnětů i úchylek. Metodou pohledu je ovšem vždy kritický rozum. Skrze něj a v širokých souvislostech podává autor obraz světa, který je stále více varující.

Tato kniha je příspěvkem k debatě o současné krizi demokracie a možnostech jejího řešení. Autorka toto téma uchopuje prostřednictvím rozboru demokratických znetvoření, která nejsou kritikami demokracie samotné, ale spíše nezdařilými teoretickými a praktickými pokusy o její nápravu. Hovoří o třech znetvořeních: epistemickém, populistickém a plebiscitářském; všechna tato znetvoření mají společné to, že deformují procedurální povahu demokracie a tím snižují schopnost občanů ovlivňovat veřejné rozhodování. Publikace je zároveň přesvědčivou obhajobou reprezentativní demokracie řešící aktuální otázku nebezpečí koncentrace mediálního vlastnictví. Představuje inovativní akademický text se schopností srozumitelně se vyjádřit a zaujmout stanovisko k řadě závažných problémů současných liberálnědemokratických režimů, které lze pozorovat i v České republice.

Učebnice Civilizace na planetě Zemi Bedřicha Moldana je primárně určena studentům gymnázií, ale může sloužit i při výuce na dalších typech středních škol. Obsahově přímo navazuje na témata Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia (zvláště vzdělávací oblasti Člověk a příroda, Člověk a společnost) a přispívá k prohloubení průřezových témat, jako jsou Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Veřejná sociální politika narušuje principy povinné sociální solidarity a systémově nevyváženými ekonomickými (spořícími) zásahy ohrožuje část populace sociálním vyloučením. Tato monografie pojednává o rozdílu mezi dobrovolnou a povinnou solidaritou a o povaze a rolích povinné sociální solidarity v evropské civilizaci. Rozebírá přednosti a rizika povinné sociální solidarity. Dobrovolná solidarita zahrnuje především altruismus, filantropii a humanitární pomoc a je produktem křesťanských kořenů evropské civilizace. Vyústila v uznání lidských práv mezinárodními úmluvami i ústavní listinou ČR, které zajišťuje povinná sociální solidarita. Ta je organizovaná státem, hrazená z veřejných rozpočtů a zahrnuje všechny formy sociálního pojištění, sociálního zaopatření, sociální péče a sociálních služeb. Rozsah povinné solidarity je determinován nezadatelnými sociálními právy (sociální doktrínou státu), zpravidla upravenými ratifikovanými mezinárodními smlouvami. Výklad problému v této monografii je veden v historické, teoretické, analytické a praktické poloze, včetně vymezení právního rámce. Právní rámec sociálních reforem je kriticky analyzovatelný. Přitom jsou využity autorovy osobní zkušenosti, které získal při účasti v odborných týmech Mezinárodní organizace práce, Světové banky a EU na sociálních reformách v celé řadě evropských i mimoevropských států. Pracoval či spolupracoval na politice zaměstnanosti, její právní úpravě, na formulacích podmínek práce, na programech sociální reformy, na reformě financování zdravotnictví a sociálního pojištění a na reformách sociální péče a pomoci.

Analýza bibliografického korpusu francouzsky psaných beletristických knih, které vyšly v českých překladech v rozmezí let 1989 až 2013, ukazuje některé známé skutečnosti, ale i nečekané zajímavé detaily. Snaží se najít odpovědi na otázky typu: Jak známe francouzskou literaturu? Čeho si na ní ceníme? Máme možnost si česky přečíst všechny důležité knihy francouzských autorů? Zdá se, že čeští čtenáři vyhledávají především dobrodružné příběhy, ať už jim je poskytují romány z 19. století, anebo díla současná. Literatura s komerčním potenciálem převažuje ale jak se daří nakladatelům odhadnout, které knihy půjdou na odbyt? Nestačí vsadit na to, že se kniha stala bestsellerem ve Francii. Obecně se vyplatí vydávat tituly napsané na základě historických událostí, společenské romány, detektivky nebo sci-fi. Na řadu ovšem přicházejí i erotické novely autorů jako Apollinaire nebo Musset, popřípadě Simenon, pro hloubavější povahy raději Malý Princ. Absolutní francouzskou jedničkou je však u nás dlouhodobě Jules Verne.

V současném globalizovaném světě mísení kultur a světonázorů se již delší dobu ohlašuje nutnost hledat mody soužití zvláště tam, kde naráží na živé historické reminiscence konfliktů. Ulrich Beck, jeden z předních sociologů, se pouští na toto pole, aby jako hlavní kořen rozpoutávání i tišení konfliktů sledoval náboženství v jeho ambivalentní roli. V kontextu sociologie náboženství jej lze označit za pronikavého zastánce individualizované religiozity, jíž se na pozadí otřesných zkušeností 20. století zabývá např. Charles Taylor. Zájem o roli náboženství ve veřejné sféře zase sdílí třeba s Jürgenem Habermasem. Jako stěžejní téma své knihy se nebojí formulovat otázku násilí a míru jako spojených nádob, jimiž se vyznačují univerzalistická náboženství právě kvůli svému univerzálnímu nároku. Navazuje tak na pozorování některých současných sociologů, například Gillese Kepela, ovšem nespokojuje se s pouhým popisem jeho text má ambici nastínit cestu z této situace. Lépe řečeno množství cest, které sice nemají přivést do vyprazdňujících se kostelů nové masy věřících, každému jednotlivci však mohou ukázat potenciál jeho vlastního způsobu prožívání religiozity a celé společnosti pak prospěch z kosmopolitizované plurální konstelace (např. i u tzv. evropských muslimů). Kniha je určena všem, kdo se zajímají o otázky náboženství v moderní společnosti a kulturních konfliktů, zvláště pak studentům religionistiky a sociologie náboženství

Dějiny 1. lékařské fakulty UK jsou jedním z trvalých badatelských úkolů Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků a biografie jejích pracovníků patří v jeho rámci k základním kamenům. Kniha [] navazuje na starší publikace stejného druhu, a to především Biografický slovník pražské lékařské fakulty 13481939, vydaný ve dvou dílech v letech 1988 a 1993, a dále Biographisches Lexikon der Deutschen Medizinischen Fakultät in Prag 18831945, vydaný v roce 1998. Všechny tyto svazky představují důležitou součást historie naší fakulty a univerzity. Předkládaný slovník tedy začíná rokem 1945 a za konečné datum jsme volili pro dějiny univerzity symbolickou a důležitou osmičku (založení UK 1348, univerzitní reformy let 1848/49, dopad roku 1948 na univerzitní dějiny). Zařazeni jsou učitelé, kteří se habilitovali včetně roku 2008 a první svazek obsahuje osoby s příjmením začínajícím písmeny AL. (z předmluvy editorů)

Monografie se zabývá historií tělesné výchovy a sportu v organizaci YMCA v Československu a Polsku. Sleduje převážně časové období od konce první do počátku druhé světové války. Její autor se snaží na příkladech čtyř československých a čtyř polských místních sdružení ukázat obdobný vývoj obou národních hnutí. Monografie dále zachycuje vznik organizace YMCA a její šíření do světa a také stručně popisuje působení a činnost obou sledovaných národních organizací po skončení druhé světové války.

Kniha zkoumá problém řízení a hospodaření muzeí a snaží se ukázat muzeum jako kulturní instituci, která může být analyzována z historického, muzeologického, kulturního, funkčního, sociologického, statistického, ekonomického, manažerského, marketingového i administrativně správního aspektu. Publikace má vedle teoretického přínosu také přínos praktický teoretické závěry opírající se o empirické prozkoumání reality fungování muzeí mohou být zdrojem informací, jak naplňovat úkoly muzeí uložené legislativou, jak efektivně chránit sbírku a účelně s ní nakládat, jak hospodárně pracovat s rozpočtem a majetkem muzea, jak motivovat a vést zaměstnance a jak účinně provádět prezentaci a marketing muzea. V neposlední řadě mohou být výsledky zkoumání využity také jako zdroj informací pro předkladatele vládních návrhů zákonů, které se týkají zakládání a řízení muzeí a jejich hospodaření.

Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně odpovídal našemu pojmu vědomí. Tento náhled je ovšem správný jen částečně. Jednak se totiž interpreti a komentátoři starověkých autorů nerozpakují používat termín vědomí v rámci svých výkladů, jednak je pojem vědomí zatížen mnohoznačnostmi, které již samy o sobě neumožňují provést v této věci definitivní rozhodnutí. To dokládá i tato kniha. Sedm esejů, které ji tvoří, se zabývá různými přístupy k vědomí předloženými ve třech klíčových obdobích v raně novověké filosofii, v německé klasické filosofii a v současné analytické filosofii.

Irský básník a prozaik Justin Quinn (* 1968), který od počátku devadesátých let žije v Praze a přeložil do angličtiny mimo jiné básně Petra Borkovce, Bohuslava Reynka či Jana Zábrany, předkládá v této monografii souvislý výklad obousměrných kontaktů východoevropské (především české a ruské) a anglicky psané poezie v období studené války. Na české straně zde významnou roli hraje především Jan Zábrana jakožto překladatel amerických levicových básníků a Miroslav Holub jakožto zprostředkovatel beatnické poetiky v etablovaných kruzích americké literární kritiky; dalšími důležitými jmény jsou Allen Ginsberg, Josif Brodskij či Seamus Heaney. Monografie kriticky staví na půdorysu takzvané transnacionální poetiky, jejíž teoretický výklad podává v rozsáhlé úvodní kapitole.

Soubor Syntax - Semantics Interface je výběrem ze studií Evy Hajičové publikovaných v letech 1973 až 2014 a vychází z teoretického rámce Funkčního generativního popisu, jak jej v šedesátých letech formuloval Petr Sgall a dále rozvíjejí jeho žáci, mezi něž autorka patří. Témata vybraných studií odrážejí vědecký zájem a přínos autorky ve čtyřech okruzích: (i) specifikace závislostních vztahů v hloubkové (významové) závislostní struktuře věty, (ii) aktuální členění věty a jeho vztah k analýze jazykové negace, pojmu presupozice a dalších jazykových jevů, (iii) budování anotačního schématu pro závislostní korpus českých textů využitelného pro ověřování teoretických hypotéz a (iv) analýza diskurzu a s ní spojené vymezení hierarchie prvků souboru znalostí sdíleného mluvčím a posluchačem. Všechny příspěvky kromě jednoho byly původně publikovány anglicky, čímž je dáno i to, že při prezentaci vlastních závěrů autorka brala v úvahu i současný stav výzkumu nejen u nás, ale i v zahraničí.

Dějiny umění Latinské Ameriky vznikly v dílně Střediska iberoamerických studií Univerzity Karlovy na základě přednášek autorek knihy. Cílem publikace je poskytnout zájemcům z řad studentů i veřejnosti základní přehled o dějinách umění tohoto regionu. Představit jim odbornou literaturu vztahující se k tématu, jakož i významné muzejní a galerijní instituce, seznámit je se vztahy mezi Českou republikou a Latinskou Amerikou na poli kultury a umění, a nasměrovat je tak v jejich dalším studiu. Výklad je doplněn o vysvětlení pojmů a doprovází jej bohatá obrazová příloha. Jedná se o první takový titul na českém knižním trhu.

Třetí vydání učebního textu pro studenty Farmaceutické fakulty UK. Učebnice je rozdělena do šesti kapitol, jejichž tématy jsou funkce jedné proměnné, derivace, integrály, funkce více proměnných, matice, numerické metody.

Kniha sleduje více než dvousetletou historii pěti studentských kolejí pražské univerzity (koleje Českého národa, Nazaretské, Litevské, Rečkovy a Laudovy). Postihuje různé aspekty svázané s jejich vznikem a fungováním v pozdním středověku a raném novověku. Analyzovány byly především okolnosti založení pražských studentských kolegií i jejich hmotné zabezpečení, správa i každodennost. Komparace okolností založení jednotlivých kolegií dokládá odlišné přístupy a částečně též zájmy jejich fundátorů a mecenášů.