Karolinum strana 95 z 184

Irský básník a prozaik Justin Quinn (* 1968), který od počátku devadesátých let žije v Praze a přeložil do angličtiny mimo jiné básně Petra Borkovce, Bohuslava Reynka či Jana Zábrany, předkládá v této monografii souvislý výklad obousměrných kontaktů východoevropské (především české a ruské) a anglicky psané poezie v období studené války. Na české straně zde významnou roli hraje především Jan Zábrana jakožto překladatel amerických levicových básníků a Miroslav Holub jakožto zprostředkovatel beatnické poetiky v etablovaných kruzích americké literární kritiky; dalšími důležitými jmény jsou Allen Ginsberg, Josif Brodskij či Seamus Heaney. Monografie kriticky staví na půdorysu takzvané transnacionální poetiky, jejíž teoretický výklad podává v rozsáhlé úvodní kapitole.

Soubor Syntax - Semantics Interface je výběrem ze studií Evy Hajičové publikovaných v letech 1973 až 2014 a vychází z teoretického rámce Funkčního generativního popisu, jak jej v šedesátých letech formuloval Petr Sgall a dále rozvíjejí jeho žáci, mezi něž autorka patří. Témata vybraných studií odrážejí vědecký zájem a přínos autorky ve čtyřech okruzích: (i) specifikace závislostních vztahů v hloubkové (významové) závislostní struktuře věty, (ii) aktuální členění věty a jeho vztah k analýze jazykové negace, pojmu presupozice a dalších jazykových jevů, (iii) budování anotačního schématu pro závislostní korpus českých textů využitelného pro ověřování teoretických hypotéz a (iv) analýza diskurzu a s ní spojené vymezení hierarchie prvků souboru znalostí sdíleného mluvčím a posluchačem. Všechny příspěvky kromě jednoho byly původně publikovány anglicky, čímž je dáno i to, že při prezentaci vlastních závěrů autorka brala v úvahu i současný stav výzkumu nejen u nás, ale i v zahraničí.

Dějiny umění Latinské Ameriky vznikly v dílně Střediska iberoamerických studií Univerzity Karlovy na základě přednášek autorek knihy. Cílem publikace je poskytnout zájemcům z řad studentů i veřejnosti základní přehled o dějinách umění tohoto regionu. Představit jim odbornou literaturu vztahující se k tématu, jakož i významné muzejní a galerijní instituce, seznámit je se vztahy mezi Českou republikou a Latinskou Amerikou na poli kultury a umění, a nasměrovat je tak v jejich dalším studiu. Výklad je doplněn o vysvětlení pojmů a doprovází jej bohatá obrazová příloha. Jedná se o první takový titul na českém knižním trhu.

Třetí vydání učebního textu pro studenty Farmaceutické fakulty UK. Učebnice je rozdělena do šesti kapitol, jejichž tématy jsou funkce jedné proměnné, derivace, integrály, funkce více proměnných, matice, numerické metody.

Kniha sleduje více než dvousetletou historii pěti studentských kolejí pražské univerzity (koleje Českého národa, Nazaretské, Litevské, Rečkovy a Laudovy). Postihuje různé aspekty svázané s jejich vznikem a fungováním v pozdním středověku a raném novověku. Analyzovány byly především okolnosti založení pražských studentských kolegií i jejich hmotné zabezpečení, správa i každodennost. Komparace okolností založení jednotlivých kolegií dokládá odlišné přístupy a částečně též zájmy jejich fundátorů a mecenášů.

Během druhé světové války se stal Londýn nejen terčem německých náletů a cílem pro tisíce uprchlíků z kontinentu, ale proměnil se též v útočiště řady politických reprezentací z kontinentální Evropy. Tato kniha přináší příspěvky renomovaných historiků z devíti zemí Británie, Německa, Nizozemska, Belgie, Polska, Ruska, Slovinska, Slovenska a České republiky. Soustředí se na život v exilu, jak jej prožívaly vlády Československa a dalších zemí, pro něž se britská metropole stala na několik let novým domovem. Na základě výsledků intenzivního archivního výzkumu kniha nově interpretuje společné znaky i rozdíly v původu a struktuře jednotlivých exilových vlád. Nastiňuje, v jaké míře byly schopny ovlivňovat klíčová diplomatická jednání velmocí či nabídnout pro spojenecké válečné úsilí efektivní vojenskou pomoc včetně strategických komodit či moderních zbraní, jakou válečnou propagandu rozvíjely a jak se v zahraničí připravovaly na budoucí řešení otázky národnostních menšin či naléhavých sociálních a hospodářských problémů po osvobození svých zemí.

Ústředním tématem předkládané publikace je nastavení veřejnoprávní solidarity a role dobrovolné formalizované solidarity v systému sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Dané téma systematicky zapadá do oblasti sociální ochrany obyvatel ČR, respektive do soustavy sociální pomoci a jeho aktuálnost je dána demografickými prognózami, změnami ve struktuře a funkcích moderní rodiny, rozsahem povinností sociálních států tváří v tvář jejich ekonomické kondici i efektivitou veřejných služeb a nestátních subjektů. Monografie předkládá návrh systémových opatření pro úpravu veřejnoprávní solidarity v sociálních službách (konkrétně ve službách sociální péče) v ČR s využitím analýz dobré praxe. Následně jsou pak definovány možnosti samofinancování dobrovolné formalizované solidarity nestátních neziskových organizací v systému služeb sociální péče na základě příkladů dobré praxe financování a fundraisingu.

Učební text přináší studentům aktuální a nezbytné informace o široké problematice sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví. Text je užitečný nejen pro studenty, ale také pracovníky ve zdravotních a sociálních službách. Nesporný přínos učebního textu spočívá v tom, že není zaměřen jen na obecný výklad pojmů a obsahu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, ale předkládá k zamyšlení otázky o problematice systému zdravotnictví a nastiňuje i návrhy na jejich řešení. Čtenáři zde naleznou rovněž kapitoly, které přibližující primární péči jako základ celého zdravotnického systému, zabývají se základy zdravotnického práva, typy zdravotnických soustav a systémem zdravotnických a sociálních služeb, ale také se mohou seznámit s vybranými tématy z dějin medicíny. Kapitoly jsou doplněny názornými grafy a tabulkami a celý text doplňují dvě přílohy Ottawská charta a Ljublaňská charta o reformě zdravotní péče. Zdravotní osud člověka je do značné míry ovlivněn podmínkami, v nichž vyrůstá, vzdělává se, pracuje, odpočívá a stárne. Text poukazuje na hodnotu zdraví a na potřebu rozvíjet schopnosti lidí chránit, udržovat i zlepšovat své zdraví.

Publikace je výsledkem terénního výzkumu prováděného mezi etnickými Berbery, kteří obývají pohoří Vysoký Atlas ve vnitrozemí Maroka. Podrobuje analýze transformaci místního prostředí v návaznosti na objevující se diskursivní praktiky, jež jsou úzce spojené s postupným pronikáním prvků globální ekonomiky, environmentálních programů a programů rozvojové pomoci do života místní společnosti.

Studie seznamuje čtenáře s životem politického vězně Františka Falerskiho (19271969). V období dětství a mládí jej kromě církevních škol formoval převážně skauting, kde se záhy dokázal prosadit a stal se vedoucím legendárního Čtvrtého pražského oddílu Junáka. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen v procesu Skálová a spol. Ve vězení strávil deset let a mezi spoluvězni získal mimořádný respekt, mj. vedl tajný roverský kmen a ilustroval vězeňský sborník poezie Přadénko z drátů (1950). Po propuštění pracoval převážně v dělnických profesích a život na okraji společnosti nesl více než úkorně. Vyjma působení v ústředí K 231 se zdá, jako by úspěšná socializace po propuštění byla nad jeho síly. Kromě řady písemností (včetně rozsáhlých deníků) byly pro autorku studie důležitým pramenem i rozhovory s pamětníky.

Atlas náboženství Česka představuje první rozsáhlou a ucelenou geografickou analýzu náboženské krajiny Česka a jejích proměn od počátku transformace společnosti po roce 1989. Atlas je rozdělen do tří částí: první část seznamuje s regionálním rozložením vybraných náboženských skupin obyvatel, druhá část se na příkladu deseti modelových území zaměřuje na rozmístění sakrálních objektů v krajině a třetí část analyzuje souvislosti náboženství a vybraných prostorových, socioekonomických a demografických jevů. Každá kapitola sestává z kartografické a z textové části, které vysvětlují rozložení analyzovaného jevu v prostoru v obecném kontextu. Atlas tedy vysvětluje prostorové aspekty religiozity české společnosti a reflektuje její minulý i současný vývoj, rozmanitost a ovlivnění globálními trendy.

Klasická práce amerického antropologa Thomase W. Laqueura (* 1945) z Kalifornské univerzity v Berkeley má pro historii sexuality a genderu význam srovnatelný s Dějinami sexuality Michela Foucaulta. Původní název anglického vydání z roku 1990 Making Sex odkazuje slovní hříčkou k historicko-kulturnímu utváření samotné pohlavnosti, tedy domněle biologického fundamentu rozdílů mezi muži a ženami. Laqueur vytyčuje kategorie jednopohlavního a dvoupohlavního modelu: ve dvoupohlavním jsou mužské a ženské genitálie zásadně odlišnými orgány, v jednopohlavním je ženské pohlavní ústrojí jen dovnitř vtaženou a méně teplou, tedy energií nabitou variantou penisu a varlat. Laqueur přináší rozsáhlé analýzy antických, renesančních i poosvícenských autorů a autorek ať z oboru filozofie, medicíny, politické agitace, esejistiky či poezie a vyzývá nás k novému promyšlení všeho, co jsme v oblasti sexuality považovali za přirozené a jednoduše dané.

Rychtář z Milčic na Poděbradsku František Jan Vavák (17411816) byl největší z českých písmáků, osobitých autorů ze selského prostředí, kteří v období národního obrození uchovávali lidový jazyk příštím pokolením. Vavák patří k buditelům "první generace", jejímž nejvýznamnějším představitelem byl Josef Dobrovský a která se sdružovala kolem Krameriova vydavatelství Česká expedice. Připomenout jeho duchovní odkaz a velikost jeho osobnosti si klade za cíl tato kniha. Její úvodní část tvoří edice Vavákova nedokončeného Vlastního životopisu, kterou v 70. letech připravila Stanislava Jonášová. Druhá část zahrnuje výběr reprezentativních ukázek z jeho Pamětí, vydaných knižně v rozpětí let 19072009. Třetí částí jsou ukázky z Vavákovy veršované a písňové tvorby, dosud souborně knižně nevydané. Knihu uzavírá studie profesora Františka Kutnara o písmácké literatuře, publikovaná zatím pouze v samizdatovém sborníku k osmdesátinám historika Zdeňka Kalisty. Publikaci připravil k vydání editor závěrečného svazku Vavákových Pamětí Martin Kučera (vydaného v r. 2009 Nakladatelstvím Karolinum).

Kittlerova kniha je interpretací dějin mediální technologie spojených se třemi původními vynálezy (gramofon, film, psací stroj) a prostírajících se mezi počátkem 19. stolení a současností, ale také zmapováním možností z nich odvozených, zejména reflexí těchto změn v literatuře. Autorův přístup dovoluje extrapolovat paradigmata mediální a literární teorie, strukturalismu, psychoanalýzy, (elektro)akustiky a vojenství a vnést do diskuse o mediální konstituci člověka a jeho poststrukturalistického překonání onen technologický prvek, díky němuž se rýsuje další fáze tohoto vývoje. Navázání diskurzivní praxe na pokrok techniky záznamu a reprodukce a obojího pak na psychický aparát (v kybernetickém slova smyslu) představuje radikální krok, jehož symbolem se Kittler stal.

Z jakých představ o mezinárodní identitě a roli Británie a o jejích vztazích s Evropou a Spojenými státy vycházela britská zahraniční politika v turbulentní éře Tonyho Blaira a Gordona Browna? Jak reflektovali její tvůrci měnící se mezinárodní prostředí a rozložení moci ve světě? Jak uvažovali o klíčových normách a pravidlech spravujících mezinárodní politiku a o určujících tématech soudobé mezinárodní agendy? V této knize autor na základě obsahové a diskurzní analýzy premiérských projevů a dalších klíčových textů zkoumá a interpretuje proměny ideové struktury, v níž byla zahraniční politika Spojeného království v období New Labour ukotvena.

Tělesná zdatnost je komplexní fenotyp, který je ovlivněn mnoha environmentálními a genetickými faktory. Většina prací z minulosti proto předpokládá významný podíl heritability na jednotlivých znacích sportovního fenotypu. Díky dynamickému rozvoji moderních technologií v posledních deseti letech je možné detailně studovat molekulárně-genetickou podstatu fenotypové variability, tedy i genetickou podmíněnost fyzické zdatnosti nebo sportovní výkonnosti. Přes intenzivní snahu řady výzkumných týmů je v současné době stále známo relativně málo o genetickém pozadí sportovního talentu, neboť zkoumané varianty kandidátních genů mohou potenciálně objasnit dílčí komponenty výkonnosti jen v řádu jednotek procent. Primárním cílem sportovní genomiky by však nemělo být deterministické určování genetických vloh dané individuality ke sportovní výkonnosti (identifikace talentu), ale především individualizace tréninkového procesu a dalších přidružených faktorů životního stylu. Ke skutečnému porozumění běžných genových polymorfismů na fenotyp je zapotřebí integrovat informace o životním stylu a podmínkách s daty zdravotních ukazatelů a dále s genotypickými daty. Toho je možné dosáhnout jen za pomoci nastupujících bioinformačních technologií, mobilních a uživatelsky příjemných monitorů tělesných funkcí a především trvalé možnosti sdílení dat pomocí dostupného a rychlého internetu.