Karolinum strana 94 z 184

Publikace přináší nový pohled na dějiny lidstva, vzestup velkých civilizací a příčiny jejich pádu. Upozorňuje na to, jak zásadním se stalo vyčerpání dostupných přírodních zdrojů při zhroucení velkých kultur v historii lidstva, a popisuje vliv životního prostředí na naše dějiny během posledních 10 000 let. Svůj výklad začíná na Velikonočním ostrově, který slouží jako odstrašující příklad neschopnosti lidské společnosti zastavit ničení přírodních zdrojů. Naše globální společnost v současnosti těží nesrovnatelně rozsáhlejší zdroje budeme schopni překonat překážky, které vedly k zániku předchozích civilizací? Clive Ponting nenavrhuje řešení, ale poskytuje rozsáhlý a střízlivý pohled na historii lidstva a jeho vztah k životnímu prostředí.

Kniha současného amerického politického teoretika Iana Shapira je věnována zkoumání legitimity politické moci. Autor nejprve charakterizuje osvícenské pojetí politiky založené na vědě a následně podrobně rozebírá tři hlavní tradice, jež z tohoto pojetí vychází: utilitarismus, marxismus a tradici společenské smlouvy. Další kapitola je věnována kritikům osvícenského myšlení a celá kniha je zakončena úvahami o tom, jak v současnosti formulovat demokracii, jež by mohla dále rozvíjet osvícenský projekt. Shapirova čtivá a fundovaná kniha hledá odpovědi na otázky občanů, kteří se ptají, proč a do jaké míry je stát může nutit k nějakému jednání.

Jan Zábrana patřil k nejvýraznějším českým spisovatelům a překladatelům druhé poloviny 20. století. Komunistický režim mu až na malé výjimky umožnil publikovat pouze překlady, jeho vlastní tvorba zůstala do roku 1989 zcela ve stínu jeho rozsáhlého a uznávaného překladatelského díla. Teprve během devadesátých let minulého století, po rozkrytí celé jeho tvůrčí šíře, se v úplnosti ukázalo, jak pozoruhodně mnohostranným autorem Zábrana byl. V prvním listopadovém týdnu roku 2015 uspořádal Ústav translatologie FF UK za podpory Ministerstva kultury České republiky konferenci s názvem Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář. Výstup z tohoto odborného setkání představuje stejnojmenná kolektivní monografie pod zkušeným edičním vedením Evy Kalivodové a Petra Eliáše, prezentující rozmanitost životní, překladatelské i literárně tvůrčí cesty Jana Zábrany. Esejistické i analytické stati řady přispěvatelů zvučných jmen doplňují vzpomínkové bloky Zábranových redakčních spolupracovníků, vstupy strážkyně básníkova odkazu Marie Zábranové a také ukázky prací nadějných Zábranových oborových pokračovatelů. Texty provázejí archivní dokumentární fotografie a reprodukce unikátních písemností osobního i pracovního charakteru.

Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny.

Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142-1420), který původně vyšel v roce 2009. Oproti prvnímu vydání byl tento svazek doplněn o výsledky dalšího studia pramenů, stejně jako o nové poznatky české i zahraniční literatury. V první části se čtenář seznámí s osudy dvou klášterů, jež ve středověku patřily k Českému království, změnou zemských hranic se však dnes nacházejí mimo území Čech (Marienthal v Sasku, Žďár nad Sázavou na Moravě). Prostřední část knihy se zaměřuje na kontakty českých opatství s cisterckými kláštery v okolních zemích. Nově se zde objevují pasáže věnované vazbám českých řádových domů k jejich mateřským klášterům na území dnešního Německa a Rakouska. Významně byl doplněn exkurz Pohřby českých princezen a dalších členů rodů vládnoucích v Čechách v cisterckých klášterech. Závěr publikace tvoří čtyři kapitoly zaměřené na německé a rakouské řádové domy, které měly ve středověku v Čechách svou pozemkovou držbu (Waldsassen, Altzelle, Grünhain, Zwettl). Tyto kapitoly jsou výrazně stručnější než pojednání o klášterech Marienthal a Žďár, neboť jejich záměrem je představit především vazby těchto institucí k českému prostředí.

Tato kniha je příspěvkem k debatě o současné krizi demokracie a možnostech jejího řešení. Autorka toto téma uchopuje prostřednictvím rozboru demokratických znetvoření, která nejsou kritikami demokracie samotné, ale spíše nezdařilými teoretickými a praktickými pokusy o její nápravu. Hovoří o třech znetvořeních: epistemickém, populistickém a plebiscitářském; všechna tato znetvoření mají společné to, že deformují procedurální povahu demokracie a tím snižují schopnost občanů ovlivňovat veřejné rozhodování. Publikace je zároveň přesvědčivou obhajobou reprezentativní demokracie řešící aktuální otázku nebezpečí koncentrace mediálního vlastnictví. Představuje inovativní akademický text se schopností srozumitelně se vyjádřit a zaujmout stanovisko k řadě závažných problémů současných liberálnědemokratických režimů, které lze pozorovat i v České republice.

Učebnice Civilizace na planetě Zemi Bedřicha Moldana je primárně určena studentům gymnázií, ale může sloužit i při výuce na dalších typech středních škol. Obsahově přímo navazuje na témata Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia (zvláště vzdělávací oblasti Člověk a příroda, Člověk a společnost) a přispívá k prohloubení průřezových témat, jako jsou Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

V této monografii je formulována a řešena základní teoretická otázka informační vědy, kterou je struktura informačního univerza. Tato struktura je prezentována formou konceptuálního modelu a vytváří nadstavbu standardní struktury univerza bibliografického. Autoři používají konceptuální modelování jako základní analytickou metodu a následně ji aplikují na další oblasti, jako je výzkumné univerzum či oblast specializovaných knihoven. Zvláštní kapitola je věnována vztahu konceptuálních modelů a problematiky sémantického zobrazení.

Kniha Nerovný boj o víru. Páni z Martinic a rekatolizace města Slaný se zabývá proměnou identity slánských měšťanů v 17. století. Vypráví o postupné ztrátě hodnot, vlastní minulosti, paměti, léta budovaných sociálních vazeb a především vyznání, které museli měšťané královského města Slaný čelit po fatálním a neúspěšném střetu s pány z Martinic. Na základě dosud nezpracovaných pramenů autor ukazuje, jak se během dvou generací proměnila slánská společnost z obyvatel královského, nekatolického, svobodného města v povětšinou loajální poddané pánů z Martinic, jakými prostředky se tak dělo a co se stalo s těmi, kteří tlaku dokázali odolat.

Úspěšná kniha MUDr. Františka Koukolíka Mocenská posedlost se vrací na knižní trh v novém vydání, od základu přepracovaná a doplněná bohatou věcnou dokumentací. Fenomén moci od prvního vydání knihy (Karolinum 2011) zdá se posílil a více prorostl mnoha, prakticky všemi oblastmi života populace na planetě Zemi. Nové zpracování problému se opírá o čísla statistik, o interpretaci každodenních událostí ve světě, o výsledky anket a psychologických experimentů, nepomíjí ani autorovu doménu neurovědu jako zdroj poznání nejniternějších lidských podnětů i úchylek. Metodou pohledu je ovšem vždy kritický rozum. Skrze něj a v širokých souvislostech podává autor obraz světa, který je stále více varující.

Analýza bibliografického korpusu francouzsky psaných beletristických knih, které vyšly v českých překladech v rozmezí let 1989 až 2013, ukazuje některé známé skutečnosti, ale i nečekané zajímavé detaily. Snaží se najít odpovědi na otázky typu: Jak známe francouzskou literaturu? Čeho si na ní ceníme? Máme možnost si česky přečíst všechny důležité knihy francouzských autorů? Zdá se, že čeští čtenáři vyhledávají především dobrodružné příběhy, ať už jim je poskytují romány z 19. století, anebo díla současná. Literatura s komerčním potenciálem převažuje ale jak se daří nakladatelům odhadnout, které knihy půjdou na odbyt? Nestačí vsadit na to, že se kniha stala bestsellerem ve Francii. Obecně se vyplatí vydávat tituly napsané na základě historických událostí, společenské romány, detektivky nebo sci-fi. Na řadu ovšem přicházejí i erotické novely autorů jako Apollinaire nebo Musset, popřípadě Simenon, pro hloubavější povahy raději Malý Princ. Absolutní francouzskou jedničkou je však u nás dlouhodobě Jules Verne.

V současném globalizovaném světě mísení kultur a světonázorů se již delší dobu ohlašuje nutnost hledat mody soužití zvláště tam, kde naráží na živé historické reminiscence konfliktů. Ulrich Beck, jeden z předních sociologů, se pouští na toto pole, aby jako hlavní kořen rozpoutávání i tišení konfliktů sledoval náboženství v jeho ambivalentní roli. V kontextu sociologie náboženství jej lze označit za pronikavého zastánce individualizované religiozity, jíž se na pozadí otřesných zkušeností 20. století zabývá např. Charles Taylor. Zájem o roli náboženství ve veřejné sféře zase sdílí třeba s Jürgenem Habermasem. Jako stěžejní téma své knihy se nebojí formulovat otázku násilí a míru jako spojených nádob, jimiž se vyznačují univerzalistická náboženství právě kvůli svému univerzálnímu nároku. Navazuje tak na pozorování některých současných sociologů, například Gillese Kepela, ovšem nespokojuje se s pouhým popisem jeho text má ambici nastínit cestu z této situace. Lépe řečeno množství cest, které sice nemají přivést do vyprazdňujících se kostelů nové masy věřících, každému jednotlivci však mohou ukázat potenciál jeho vlastního způsobu prožívání religiozity a celé společnosti pak prospěch z kosmopolitizované plurální konstelace (např. i u tzv. evropských muslimů). Kniha je určena všem, kdo se zajímají o otázky náboženství v moderní společnosti a kulturních konfliktů, zvláště pak studentům religionistiky a sociologie náboženství

Dějiny 1. lékařské fakulty UK jsou jedním z trvalých badatelských úkolů Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků a biografie jejích pracovníků patří v jeho rámci k základním kamenům. Kniha [] navazuje na starší publikace stejného druhu, a to především Biografický slovník pražské lékařské fakulty 13481939, vydaný ve dvou dílech v letech 1988 a 1993, a dále Biographisches Lexikon der Deutschen Medizinischen Fakultät in Prag 18831945, vydaný v roce 1998. Všechny tyto svazky představují důležitou součást historie naší fakulty a univerzity. Předkládaný slovník tedy začíná rokem 1945 a za konečné datum jsme volili pro dějiny univerzity symbolickou a důležitou osmičku (založení UK 1348, univerzitní reformy let 1848/49, dopad roku 1948 na univerzitní dějiny). Zařazeni jsou učitelé, kteří se habilitovali včetně roku 2008 a první svazek obsahuje osoby s příjmením začínajícím písmeny AL. (z předmluvy editorů)

Monografie se zabývá historií tělesné výchovy a sportu v organizaci YMCA v Československu a Polsku. Sleduje převážně časové období od konce první do počátku druhé světové války. Její autor se snaží na příkladech čtyř československých a čtyř polských místních sdružení ukázat obdobný vývoj obou národních hnutí. Monografie dále zachycuje vznik organizace YMCA a její šíření do světa a také stručně popisuje působení a činnost obou sledovaných národních organizací po skončení druhé světové války.

Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně odpovídal našemu pojmu vědomí. Tento náhled je ovšem správný jen částečně. Jednak se totiž interpreti a komentátoři starověkých autorů nerozpakují používat termín vědomí v rámci svých výkladů, jednak je pojem vědomí zatížen mnohoznačnostmi, které již samy o sobě neumožňují provést v této věci definitivní rozhodnutí. To dokládá i tato kniha. Sedm esejů, které ji tvoří, se zabývá různými přístupy k vědomí předloženými ve třech klíčových obdobích v raně novověké filosofii, v německé klasické filosofii a v současné analytické filosofii.

Kniha zkoumá problém řízení a hospodaření muzeí a snaží se ukázat muzeum jako kulturní instituci, která může být analyzována z historického, muzeologického, kulturního, funkčního, sociologického, statistického, ekonomického, manažerského, marketingového i administrativně správního aspektu. Publikace má vedle teoretického přínosu také přínos praktický teoretické závěry opírající se o empirické prozkoumání reality fungování muzeí mohou být zdrojem informací, jak naplňovat úkoly muzeí uložené legislativou, jak efektivně chránit sbírku a účelně s ní nakládat, jak hospodárně pracovat s rozpočtem a majetkem muzea, jak motivovat a vést zaměstnance a jak účinně provádět prezentaci a marketing muzea. V neposlední řadě mohou být výsledky zkoumání využity také jako zdroj informací pro předkladatele vládních návrhů zákonů, které se týkají zakládání a řízení muzeí a jejich hospodaření.