Malvern strana 24 z 40

Kniha psaná pro Běžeckou školu M. Škorpila představuje humorný průřez běžeckým rokem. Nejde o celoroční tréninkový plán ani o nějakou novou encyklopedií pro běžce, je určena těm, kteří mají kromě běhání rádi i srandu.

V této provokativní, potřebné a stále aktuální knize popisuje praktický lékař a známý autor titulů Jak pečovat o zdraví dítěte navzdory vašemu lékaři a Nevěř doktorům převládající nástroje a přístupy moderní medicíny, které vedou k tomu, že ženy se stávají obětí mnoha riskantních a zbytečných léčebných i chirurgických zásahů, které jsou jen zřídkakdy efektivní a často představují větší riziko než samotná onemocnění, která mají tyto postupy léčit. Na množství konkrétních případů tato kniha ukazuje, jakým způsobem se člověk může efektivně bránit lékařské a farmaceutické mašinérii, ať už jde o automatické chirurgické zákroky, invazivní těhotenské testy či průběh porodu a seznamuje s nejběžnějšími riziky spjatými s lékařskými postupy užívaných na ženách.

Kniha významného amerického astrologa shrnuje a reinterpretuje filosofii operativní celostnosti s ohledem na duchovní potřeby současného lidstva, procházejícího hlubokou transformací. Autor se zde zamýšlí nad nástrahami duchovní cesty a nad proměnou atomistického přístupu ke skutečnosti v holistický. Esej Volání k transformaci pojednává o dějinách lidské civilizace a jejich rozvíjení v rytmech určovaných cykly pomalých planet a uvažuje o situaci Země na přelomu tisíciletí z astrologického hlediska.

Filosoficko-esoterická studie. Symbolika svatého grálu zahaluje i odkrývá tajemství Cesty dolů a nahoru. Ve smyslu cesty dolů, stezky zrození,lze obraz svatého grálu chápat jako zřídlo, z něhož vyvěrají bytostné proudy vytvářející skutečnost. Z hlediska cesty nahoru, stezky poznání, je možno sv. grál vnímat jako zdroj a pramen tohoto vesmírného sebenahlížejícího děje, jenž se odehrává na půdě lidského vědomí. Tělesný kalich zachytil kdysi pod křížem několik kapek krve Syna Božího; v astrálním světě snů se sv. grál symbolicky ukáže jako fontána, z níž tryskají živé a mrtvé vody; na rovině duše, v myšlenkovém světě idejí, zahlédneme spásný obraz beránka, jehož nebeská krev kane do poháru země. Nakonec dojdeme až jedinému prameni všeho bytí, kalichu Slova.

Román zasvěcení, vycházející v novém rozšířeném vydání, sleduje proměny iniciačního románu od jeho počátku v antice (Zlatý osel) přes středověk (romány o svatém grálu) až do 20. století (Zámek, Červená kniha, Jméno růže) a pronikavým způsobem analyzuje jeho strukturu a esoterickou symboliku, jež se posléze ukazuje být obdobou jungovské struktury individuačního procesu a jeho archetypálních postav. Právě těmito souvislostmi, objevovanými v literárních dílech, vlastních snech, ale třeba i v pouliční performanci, se zabývá v rozsáhlé závěrečné kapitole „Proces cum figuris“, jež ukazuje na bytostnou provázanost teoretického a románového myšlení autorky.

Příběh maďarské katolické literatury se podobá příběhu katolické literatury české. Nejdřív zápasila o své místo v moderní kultuře, poté o překročení vlastních konfesních limitů, poté o přežití v komunistickém režimu. Antologie "...němá nauka stromů o spáse" dává v ukázkách básní, próz, programových esejů i kritických reflexí nahlédnout stoletý vývoj této dosud téměř neznámé oblasti středoevropské kultury. Český čtenář se může seznámit s osobnostmi, jako byl "maďarský Bedřich Fučík" Sándor Sík či "maďarský Václav Renč" László Mécs. Může však také zjistit, že spirituální struna zní i v díle mnoha moderních klasiků maďarské kultury, jako Endre Ady, Mihály Babits či Attila József. Antologii sestavili maďarský slavista Róbert Kiss Szemán a česká hungaristka Simona Kolmanová, úvodní studii napsal Martin C. Putna.

Eugene Canseliet je většině čtenářů znám jako spolupracovník a následovník adepta Fulcanelliho, který k vydání připravil a opatřil předmluvami jeho knihy Tajemství katedrál a Příbytky filosofů. Touto dlouho očekávanou knihou, která je výsledkem Canselietovy celoživotní práce v laboratoři, chtěl autor poskytnout vodítko pro všechny vážné zájemce o studium hermetismu a alchymickou praxi.

Praxe přítomnosti nás vede k tomu, jak se naučit plně a bděle prožívat přítomný okamžik a pod povinnostmi a tíhou všedního života neztrácet vlastní živou touhu a dotyk s bezprostřední vnitřní pravdou. Všechny v knize popisované postupy jako tchaj-ťi či meditace, jungovská analýza, Gurdžijevova práce a Alexandrova technika (jichž je autorka celoživotní studentkou i skvělou učitelkou) nás vedou k harmonii a spolupráci těla, mysli a cítění, jež vede k větší celistvosti našeho bytí a prožívání. Všech pět těchto směrů zdůrazňuje, byť různými způsoby, význam praktikování vnitřní přítomnosti. Všech těchto pět cest vyzdvihuje rozvoj bytí, čímž se liší od většiny dalších vlivů v našich životech, které vyživují osobnost.

Co se dnes děje s pojmy jako „génius loci“? Vyslovovali jsme je s nejhlubší úctou a dnes máme dojem, že vyčpěly. Podobně jako existuje duch místa, génius loci, tak tradičně existuje i duch času, génius tempori, kterému se ve střední Evropě častěji říká „Zeitgeist“. V delších stabilních obdobích, kdy se skoro nic neděje, vystupuje do popředí místo, zatímco v rušných časech změn má hlavní slovo doba. Dnes čteme knihy o globalizaci a ekonomické krizi. Génius loci zrovna právě nemoderní, ale je to dáno tím, že se jako mnoho jiných věcí, které s námi stále zůstávají, občas vynořuje a občas mizí. Navíc doba se už brzy začne zpomalovat a stahovat do sebe, takže opět přijde ke slovu „místo“. Jak se podílíme na vytváření posvátné krajiny? Aby něco fungovalo na duchovní úrovni, tak to nejprve musí fungovat na hmotné úrovni. Na začátku se vždy jedná o vodu, půdu a les. Místo samo nás vede - upravíme pramen a cítíme, že to chce něco dalšího. Jedná se o účast na podstatě, kterou dál rozvíjíme.

Souborné vydání autorských písňových textů/básní Petra Nikla doplňují autorské kresby a dvě nová Niklova hudební CD: Noty mollové s Lakomými barkami a Kudlanka čas Jaroslavem Mugrauerem a Miroslavem Černým.

Jeruzalémské sny lze číst mnoha způsoby, jako humoristický román, podobenství, cestopis, generační výpověď, ale také jako bedekr neboli „basolu“. Tak se v dávných dobách jmenovaly průvodce pro židovské poutníky směřující do Jeruzaléma, které měly usnadnit cestu, připravit cestovatele na možná úskalí a pomoct jim udělat si představu o vzdálenostech. Hrdina románu Moško Veselý nic podobného nevlastní, ale i tak má jasno: „Musí se jít na západ – nejdřív budou Žabokrky, potom Turecko, a pak Jeruzalém.“ Řídí se především svým srdcem, protože jak říká své ženě Nesje Smutné: „Kam Žida nohy vedou? Do Afriky? A kam ho vede srdce?“ Alexandr a Lev Šargorodští ve svém románu navazují na jeden z významných toposů židovského písemnictví. Je jím cesta do Jeruzaléma. Není to však „jen“ obyčejná pouť do Svatého města nebo do země praotců. Je to také splnění pesachového přání, které si věřící židé opakují každý rok po mnoho generací: „Příští rok v Jeruzalémě!“ Je to tak říkajíc cesta bez zpáteční letenky, cesta, která je zároveň návratem domů. Kromě toho všeho jsou Jeruzalémské sny možná vůbec prvním bedekrem, který shrnuje možné a nemožné způsoby, jak se dostat do Jeruzaléma.

Kniha Pohledy ze skutečného světa představuje soubor přednášek Georgije Ivanoviče Gurdžijeva pronesených k jeho žákům. Sbírka vyšla až po jeho smrti a je vytvořena na základě deníkových zápisů a vzpomínek lidí, kteří se těchto přednášek zúčastnili. Je to záznam způsobu, jakým Gurdžijev učil své žáky, ale také zrcadlo vývoje jeho myšlenek od „ruských“ skupin (1912–1917) přes období útěku před Ruskou revolucí cestou přes Tbilisi, Istanbul, Berlín a Londýn do Francie, kde blízko Paříže založil Institut pro harmonický vývoj v bývalém opatství (Prieuré) v Avonu. Dále jsou zde také jeho promluvy v Americe, kam od roku 1924 pravidelně jezdil a kde založil přidružené skupiny. Přestože některé texty z této knihy už česky vyšly, nyní se čtenáři dostává do rukou úplný překlad tohoto stěžejního díla Čtvrté cesty.

Alí ad-Du‘áží bývá nazýván „otcem tuniské povídky“ a současný tuniský literární kritik Muhammad Faríd Ghází jej dokonce staví na trůn všech povídkářů v arabském světě, přičemž jej srovnává s autory jako byl Jack London nebo Marcel Proust. Ať už s takovým přirovnáním souhlasíme či nikoli, pro nás tkví jedinečnost tohoto autora v jeho lehkém, humorném a hravém stylu vyprávění a především pak v jeho mírumilovném zobrazení střetů východních a západních kulturních tradic. Ač nedostudovaný, byl Alí ad-Du‘áží velice sečtělý a mezi autory, kterými se inspiroval, byli jak velikáni Východu jako Omar Chajjám, Džáhiz nebo básník Al-Ma‘arí, tak přední literáti Západu jako Shakespeare či Nietzsche. Osvícený duch autora se pak promítl i do jeho děl, kde sledujeme romantické, ale klidné a mírné střetávání rozdílných kulturních a náboženských tradic osvěžené živým a hravým humoristickým stylem, získaným během několikaleté novinářské praxe a práce karikaturisty.

Tato kniha si klade za cíl představit učební dokumenty magicko-alchymického bratrstva zlatého a růžového kříže, jehož působnost lze v dějinách vystopovat minimálně od počátku 17. století až do poloviny 18. století, kdy se plynule transformovalo v hermetický řád zlatých a růžových křižáků. Převážnou část přítomného svazku tvoří dva v minulosti tištěné traktáty a čtyři převážně nepublikované rukopisy: Pravdivá a dokonalá příprava filosofického kamene bratrstva řádu zlatého a růžového kříže, Coelum reseratum chymicum neboli Otevřené chymické nebe věhlasného filosofa J. G. Toeltia, Zlaté pravidlo zlatých a růžových křižáků v podobě otevřené ruky se třemi zázračnými kameny, De Magia Divina neboli Kabalistická tajemství, Testamentum Fraternitatis Roseae et Aureae Crucis a Praxis Operis maximi neboli Výroba tinktury filosofů. Čtenář je tedy zván do světa hluboké barokní zbožnosti, přírodovědných experimentů, hledání světla přírody a touhy po poznání tajemství stvoření, jež se mělo zhmotnit jako kámen mudrců jak v nádobě, tak v srdci filosofa.

Henri Michaux (1899-1984) je jedním z největších básníků dvacátého století. Jeho poesie je tvrdá, někdy až krutá. Michauxovy texty jsou jakoby vyryty do stromu, do vyschlé půdy, do kamene.Zároveň je však Henri Michaux úžasně vnímavý ke každému šumu, k hučení moře, větru, k zašustění křídel ptáka v letu, k chvějícím se listům stromu. Surové záznamy, jakoby ve stavu zrodu, skvrny slov, trsy slov, krystaly neologismů, neartikulované výkřiky, milostné vzdechy, zaříkávání, kletby, litanie. Jsme zde očitými svědky rozbíjení mýtů, dávných rituálů, drcení řeči, svědky nově vznikající kosmogonie. Nejen Michauxovy verše a texty v próze, ale i jeho kresby tuší, akvarely či vlastní kaligrafie, jimiž se pokusil proniknout za řeč, tam, kde slova nestačí, to vše je doslova nabité energií výbuchu sopky či supernovy. Michaux se snaží proniknout na samu mez vědomí, k „tajemství čisté existence“. S přesností laserového paprsku popisuje vjem po vjemu, prozkoumává nové, netušené prostory, odkrývá nové, dnes již zahlušené schopnosti člověka. Michauxova poesie je jedním z nejdůslednějších, a zároveň nejpodstatnějších pokusů evropské poesie dvacátého století o jiné vnímání, cítění a myšlení, o jejich proměnu, o proměnu těch nejzákladnějších zkušeností, o „odkrývání neznáma“, jak to pro poesii závazně postuloval již Arthur Rimbaud.

Vynikající kniha autorek slavného časopisu Mothering (Mateřství) určeného rodičům, kteří pro sebe i své rodiny zvolili jednodušší, přirozenější životní styl. Tento jedinečný zdroj zbrusu nových materiálů promlouvá ke každodenním problémům péče o děti z přirozené perspektivy a pomáhá rodičům podporovat děti ve všech úrovních vývoje: fyzické, emocionální, duchovní a intelektuální. Žádný jiný průvodce rodičovstvím nezahrnuje v takové míře holistické přístupy a neposkytuje prostor, kde se mohou vzepřít, pokud jim intuice říká, že standardní rady nejsou pro ně ty pravé. Tento průvodce přináší zcela přirozený přístup k těhotenství a porodu; nejnovější lékařský a psychologický pohled na nemedikovaný porod; současné výzkumy témat, jako jsou stravovací a spací návyky, obřízka, očkování, odstavování, používání plenek, dětský pláč, noční probouzení a kontaktní rodičovství; vřelé, intimní úvahy, rozhovory a rady od těch, kterých se to týká. Dále uvádí kreativní a novátorské způsoby, jak zvládnout rozvod, úmrtí a životní změny; tipy, jak včlenit techniku – od počítačů po hračky špičkové techniky – do přirozeného rodinného života; a konečně i empatické poselství pro rodiče o péči o sebe sama a důležitosti „oddechového času“.