Novela Bohemica strana 5 z 7

Lužický zlom je jednou z nejvýznamnějších geologických struktur Českého masivu. Významně utváří krajinu severních Čech mezi Turnovem a saskou Míšní. Dal vznik takovým přírodním dominantám, jako jsou Suché skály nebo Kozákov, a od počátků osídlení ovlivňuje také zdejší život počínaje využitím podzemních vod po těžbu surovin včetně polodrahokamů. Kniha českých vědců shromažďuje dostupné vědomosti o vzniku, postupném vývoji a dnešní podobě lužického zlomu a vypráví tak unikátní příběh geologického vývoje naší země. Text doprovází bohatá obrazová dokumentace včetně mnoha map, připojen je i průvodce po význačných lokalitách. Podobně důkladné zpracování takového geologického fenoménu je nejen u nás, ale i v evropském a světovém měřítku vzácné. Zlomy jsou svědkové mlčenliví, nikoli však němí. V jejich vnitřních strukturách i v porušení okolních hornin je do velkých detailů zapsáno mnoho o událostech dávno minulých. Ale je to napsáno jejich vlastní řečí Kniha Lužický zlom hranice mezi dvěma světy tuto řeč tlumočí do našeho jazyka a představuje tak s mimořádnou erudicí i smyslem pro poetiku přírody jednu z krásných podob naší krajiny.

Pohled na české dějiny, politiku a především pečlivá analýza a sledování příčin a následků různých událostí počínaje vznikem Československa až po současné postoje k migraci a Evropské unii. Kniha je výběrem nejdůležitějších úvah, většina textů zde vychází česky poprvé, v plném znění jsou také nyní publikovány některé přednášky. Rupnik sleduje domácí poměry ve středoevropském i evropském kontextu s vnějším odstupem, ale zároveň s důkladnou znalostí vnitřních zvláštností, se zaujetím a porozuměním pro zemi, v níž se narodil a vyrůstal. V Česku i ve světě uznávaný analytik díky svému nadhledu provětrává některé zažité stereotypy a narativy a usazuje do patřičných souvislostí také řadu mýtů počínaje osudovými osmičkami v česko-slovenských dějinách, jimž je věnován úvod k této knize.

Vzpomínky významného českého geologa Václav G. Cílka (1929), rodáka z Netvořic na Neveklovsku, jsou jednou ze vzácných knih, které přibližují život za německé okupace uprostřed Čech v letech 1939 až 1945. Po ukradeném pohraničí totiž přišlo na řadu i srdce země. Z krajiny mezi Vltavou, Sázavou, benešovskou silnicí na Tábor a na jihu sahající až k Sedlčanům si nacisté udělali vojenský výcvikový prostor s cílem toto území kolonizovat a poněmčit je postupně osídlením rodinami etnických Němců. České obyvatelstvo, přibližně 30 000 lidí, odtud vyhnali, podobně pokračovali na Moravě na Drahanské vysočině a v těchto záměrech chtěli pokračovat. Pro Václava G. Cílka zůstaly roky tohoto ponížení a nespravedlnosti určujícím prožitkem. Jeho vyprávění dokládá, že stopa války je nesmírně dlouhá. A nemusí se týkat bojiště, její intenzitu a hloubku nesnižují ani zdánlivě klidné podmínky života v zázemí. Neobvyklý a působivý je také pohled očima patnáctiletého kluka, který se z autorovy paměti nevytratil ani po dlouhém a bohatém životě. Knihu provázejí kromě dalších fotografií ojedinělé letecké snímky Miloše Maňase.

Představte si, že vás se čtyřmi sty miliony nebožáky vstříknou do temné průrvy a máte jen pár dnů na to, abyste je všechny předhonili v závodě na život a na smrt. Povědomé? Aby ne. Už jste to jednou zažili. Zopakujte si svou první výpravu ve větším klidu, s odstupem a vědomím, že jste vyhráli tohle. Existenci. Co to sakra je?! Kvůli tomu jsem se tak hnal? A co s tím mám teď vůbec dělat?! Pomooooooc!! Je tohle vůbec ještě anotace? Haló?

Kdo je lepší – Elán, nebo Jasná páka? Čemu víc obětovat – individuální svobodě, nebo domku v satelitu? Co zaručí šťastný život – středostavovská průměrnost, nebo mediální sláva? Román Nejšťastnější generace začíná na sklonku normalizace přáním gymnazisty Tomáše, aby mu třídní kráska Beáta stála modelem k talentovým zkouškám na FAMU. Ačkoliv se Tomáš nakonec na vysněnou školu nedostane, i v následujících letech pokračuje s focením své už bývalé spolužačky, která se na rozdíl od něj z maloměsta odpoutá a zapadne do pražského uměleckého prostředí. Pravidelná setkávání v pátky třináctého se stávají nejen fotografickou pamětí ubíhajícího času, ale také záznamem generačních křižovatek. Studentské stávky, devadesátá léta a neopakovatelná možnost zařídit si život zcela podle svého. Jenže: jak nejlépe využít životní jackpot? Poznáte se v příběhu i vy? Doporučuje devět z deseti Husákových dětí.

Výstavbu dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi provázely mediálně vděčné spory o vedení trasy a další problémy. Ten největší nastal v červnu 2013, kdy na dálnici, ale i na blízkou železniční trať sjelo odhadem více než půl milionu kubíků zeminy. Kačírkova kniha podrobně popisuje podivnosti privatizace lomu Dobkovičky, který leží nad sesuvem, a dokumentuje dosud nezveřejněné okolnosti, které mohly vést k výběru varianty dálniční trasy. Uvádí fakta včetně souhrnu ekologických připomínek ke stavbě. Geologickou kapitolou přispěl do knihy Václav Cílek – objasňuje v ní obecně problematiku sesuvů a podrobně se věnuje situaci v Českém středohoří a nad samotnou dálnicí. Kniha tak předkládá ucelený soubor informací o nejproblematičtější události v novodobém českém dopravním stavitelství.

Češi si podobně jako ostatní Evropané začínají stále naléhavěji uvědomovat, že národní zájem není stará veteš. Pro Petra Robejška je to jeden z klíčů k přežití Evropy v nesnadném světě globální ekonomiky a hybridních válek. Evropská unie potřebuje místo úředníků a komisařů politiky s představami, kterou cestou se vydat z křižovatky cílů. Bezobsažné heslo „Více Evropy“ se stalo zaklínadlem, za nímž se schovává neschopnost řešit krize od finančních po migrační. Složité problémy nemusejí mít nutně složitá řešení a cestou do pekel bývají často i rady expertů. Padesátka úvah představuje z různých pohledů, co by mohli a měli Češi dělat, aby jejich země zůstala i v příštích letech dobrým místem k životu.

Kniha o malém klenotu mezi českými městy. Plasy jsou přirozenou učebnicí architektury a současně ukázkou, jak odkaz minulosti ctít a pečovat o něj, monumentální historické stavby se zde snoubí s krásou místní přírody. Kniha také vypráví o zajímavých lidech, kteří se v Plasích narodili nebo jimž Plasy učarovaly – od opatů cisterciáckého řádu, přes architekta Santiniho nebo knížete Metternicha až po starosty obce. Seznamuje se současným bohatým životem města, které se stalo přirozeným kulturním a vzdělávacím centrem Plzeňska. Poodhaluje také některá tajemství a slovem i obrazem představuje jedinečné pamětihodnosti, například největší keramickou sochu ve střední Evropě nebo funkční třísetleté věžní hodiny sestrojené bez jediného šroubku. Městem, jeho exteriéry a interiéry i okolím s překrásnou přírodou provádí čtenáře více než čtyři sta podmanivých fotografií.

Kniha Řecká tragédie odhaluje skutečné kořeny dluhové krize v Řecku. Vychází z historického, ekonomického a politického pozadí řeckého vývoje a řeckou krizi v mrazivé analýze ukazuje jako jeden z důsledků mocenského soupeření v Evropské unii. Kriticky zkoumá neblahou roli, kterou sehrává dnešní Německo, a demonstruje antidemokratické praktiky některých lídrů Evropy i jednotlivých států. Je to jiný, zasvěcený a dramatický obraz evropské politiky a ekonomiky, než jaký běžně prezentují média.

Synagoga na Palmovce v pražské Libni je jednou z mála zachovaných připomínek dávné historie této kdysi významné židovské lokality. Příběh židovské čtvrti a jejích obyvatel je plný zákrut, stoupání a často klesání prudkými serpentinami do temných hlubin, tak, jak se převracely osudy židovského národa v českých a evropských dějinách. Je to příběh téměř zapomenutý, utonulý v nadlouho zastaveném čase. Ale také příběh nový, v němž se čas opět rozeběhl. V roce 1994 se v Synagoze uskutečnila první výstava několika současných českých výtvarníků a v následujících letech vytvořilo sdružení SERPENS z libeňské Synagogy jeden z nejpoetičtějších pražských prostorů pro různé příležitosti – výstavy, divadelní představení, literární pořady, koncerty, filmové projekce. Knížka zachycuje příběh Synagogy počínaje historií někdejšího libeňského Judenstadtu po současnost.

Osmiletá Jolana má strašnou smůlu: prázdniny jí začaly bolavým zubem. Navíc musí rodiče podniknout dalekou cestu a nechají Jolanu u svých přátel, pana spisovatele a paní malířky. Ti jsou sice hrozně hodní, ale co z toho, když mají moc práce a žádnou zkušenost s dětmi! A tak je Jolana vydána na milost a nemilost třem potvorám, které každý zná: Smutnu, Nudě a hlavně Strachu. Ale jednoho krásného dne se objeví jezevčík… a pak dva jezevčíci… a pak dokonce hodný kouzelník… Příběh z indiánského léta začali chystat Pavel Kohout s fotografem Oldřichem Škáchou v roce 1975 v Sázavě. Kniha však vznikla až o pár let později, vyšla v německém překladu a místo honoráře věnoval švýcarský nakladatel autorovi české vydání ve stejné úpravě. Vznikl tak zvláštní samizdat, jehož rekonstruovaná verze nyní poprvé řádně vychází v Česku. Vyprávění o holčičce Jolaně provází padesát fotografií Oldřicha Škáchy.

Druhé setkání s čerty, hejkaly, hastrmany, čarodějnicemi a dalšími strašidelnými a záhadnými bytostmi z Polenska navazuje na knihu Sto a jedna pověst z Polné a okolí. Jan Prchal převyprávěl další příběhy z mnoha sbírek vydaných, ale také z těch, které se dochovaly pouze v rukopisech. A podobně jako v prvním svazku vybral i několik legend o historických postavách a událostech, o rodu Žejdliců, kde tábořili husité nebo kde a jak se v Polné usadili čeští bratři. Sbírku otevírá příběh pro Polnou nejdůležitější – o tom, jak byla založena. V knize se také vysvětluje, proč se slavné polenské pouti říká mrkvancová či kterak a proč vznikl polenský rybník Peklo. Také tuto knihu provázejí ilustrace Marcely Makovské z Polné.

Politika by se podle Petra Druláka měla co možná nejvíce držet zásad rozumného jednání. Bez nich nelze vést debaty, uzavírat dohody či vytvářet realistická očekávání. Společenství však vzniká a udržuje se také díky emocím a dalším prvkům, které se vymykají čistě rozumovému pohledu. Pokusy o důslednou racionalizaci politiky, typické jak pro liberály, tak například také pro komunisty, často zapomínají, že chvályhodná tendence k racionalitě politiky stojí na základech, které s racionalitou nemají nic společného. Umění a mystika dokážou tyto základy zprostředkovat lépe než čistě rozumové analýzy. Eseje v knize Umění, mystika a politické jednání hledají plnější obraz politiky chráněný před slepotou rozumu a výrazně se opírají o literární díla autorů jako Michel Houellebecq nebo Milan Kundera. Věnují se klíčovým tématům politiky české i mezinárodní a zachycují část publicistické činnosti autora, která mnohdy vyvolává zaujatou veřejnou odezvu. Ilustracemi knihu doprovodil Jaromír 99.

Dlouhodobě prospívají jen ty krajiny, které lidé mají rádi, připomíná v úvodu knihy Václav Cílek. V roce 1986 vyšel v Brně poprvé časopis Veronica věnovaný nejenom ochraně přírody a krajiny, ale také specifickému vnímání světa, jehož součástí jsou i písně a přátelství. Od počátků časopisu píšou do pravidelné rubriky, později nazvané Krajina mého srdce, své vzpomínky, pocty a úvahy lidé z nejrůznějších oborů, včetně básníků jako Ludvík Kundera nebo hudebních skladatelů jako Pavel Blatný. Víc než sedmdesát autorů a téměř dvacítku fotografů spojuje láska k zemi, která je jim domovem a provází je od dětství. Jejich vyznání jsou pozvánkou i průvodcem českou kotlinou i jejím pohraničními lesy, moravskými kopci i úvaly, slovenskými horami. Chvíli čteme, ale pak se nás zmocní touha a vyrazíme ven do krajin spřátelených srdcí, které zachycují snímky Mistrů, jako byli Vilém Heckel či Vilém Reichmann. Knihu provázejí kresby Jana Steklíka. Podobně všestranný a mnohovrstevný krajinářský projekt nemá v naší literatuře obdobu.

Kniha přináší přehled praktických a realizovatelných morálních zásad sexuální a vztahové výchovy. Stabilita vztahů totiž netrápí jen dospívající děti z křesťanských rodin, ale i děti nevěřících rodičů. Globální náhled chybí v psychologickém poradenství, hodí se i učitelům a kněžím ve zpovědní praxi. Dozvíte se, jaké psychologické zákony řídí partnerské vztahy, na jakých evolučních principech stojí a jaké faktory předurčují jejich stabilitu, jaké životní iluze je provázejí a jak tyto iluze vedou lidi k typickým, leč tragickým chybám – rozchodům a válkám o děti. Jeroným Klimeš na základě svých dlouholetých zkušeností s rodinným poradenstvím a manželskou terapií definuje hlavní principy vztahové a sexuální morálky a s nimi i základní praktické návody, jak stabilizovat partnerský život.

Jak postihnout nástup společenské změny? Příchod rozvratu, totality? Hlavní hrdinka příběhu Marie pracuje v Korporaci. Před rokem jí zemřel otec, vlivný politik a ředitel Korporace. Aniž by to tušila, má nepřítele. Vyšetřovatel, jehož moc ze dne na den roste, se chce jejímu otci pomstít za dřívější křivdu a objektem jeho pomsty má být právě Marie. Organizace života založená na společenské smlouvě je v rozpadu. Vyvolávání lability, aby mohla zavládnout vláda tvrdé ruky, je pozvolné. Společnost, která ztrácí pravidla a řád, se radikalizuje a série blackoutů vyvolává chaos. Z něho těží vyšetřovatel… Skutečný příliv trvá něco přes šest hodin a nezkušený pozorovatel stěží rozezná moment jeho nástupu. Teprve až voda počíná olizovat okraje dek a boří hrady z písku, budí dětský křik dospělé z letargie slunečného odpočinku. Místy až poetický, snový příběh můžeme porovnávat se známými díly světové literatury a filmu, od Bradburyho po Tarkovského. V českém prostředí je takový pokus ojedinělý, přitom nesklouzává do konfrontace s naší současností. Příběh je lokálně neidentifikovatelný, mohl by se odehrát kdekoliv v euro-americkém prostoru. Nejde v něm o hledání a popis vnějších znaků, ale o vnitřní postoje k situaci, kdy se něco děje, kdy se něco stalo.