Novela Bohemica

Kniha je souborem esejů a přednášek z let 1992 až 2026, které jsou zaměřené na nedávnou minulost, současnost, ale i možnou budoucnost Evropy. Důraz je kladen na střední Evropu, které se Jacques Rupnik dlouhodobě věnuje – čtenáři se zde otvírá autorův pohled na polistopadové dění nejen v Česku a sousedních zemích a jejich přemýšlení o Evropě a jejich dilemata mezi znovu získanou suverenitou a procesem evropské integrace. Hlavní myšlenkou knihy a tím, co texty spojuje, je nutnost toho, aby si Evropa uvědomila, že skončila éra otevřena rokem 1989 a v novém mezinárodním kontextu se dnes musí dokázat spojit, uvědomit si svou pozici v globalizovaném světě, a v důsledku se postarat sama o sebe – odtud i název publikace. Jacques Rupnik navazuje na svou předchozí knihu Střední Evropa je jako pták s očima vzadu, vrací se k důležitým bodům nedávné historie středoevropského regionu a jeho podílu na transformaci Evropy.

Vztahy světa a Ruska se datují od středověku. Více jak tisíc let jsou diplomacie, válčení, politika, obchod i obyčejné lidské vazby doprovázeny jazykovou komunikací, učením se jazyka a tím i soustavným poznáváním a vzájemným obohacováním. Na červenou nit historie „učení se ruštině“ jsou navázány dějinné události a lidské příběhy, které vyvolaly potřebu učit se tento jazyk a čerpat z něj. Od byzantských učenců, prvních Přemyslovců, českých stop v ruském písemnictví a ruských v tom našem, přes první arménské, francouzské či anglické slovníky a gramatiky ruštiny, od českého obrození hojně čerpajícího z ruštiny, přes legionářskou anabázi a socialistickou výstavbu až po současnou rusistiku, v níž do nedávna ta česká patřila ke špičce. Od milénia k miléniu probíhalo učení se ruštině v sinusovkách – od nadšeného přijímání po ignoraci a zatracování. Jak a proč tomu bylo, napoví tato kniha.

Fejeton neboli lísteček, též podčárník, je novinářský žánr v době X a fb a jiných výkřikových platforem ohrožený podobně jako gorily nížinné. Pracuje s vtipem, třeba i černým, neprospívá mu ani korektnost, natož čím dál vehementněji uplatňovaná přecitlivělost. Dneska už by si Hašek se svými drsnými, výsměšnými satirami asi neškrtnul. Přesto fejeton žije díky autorům, kteří se pořád dokážou smát, proplouvat soutěskami střeženými bezhumornými strážci pořádku. Někteří píší, jiní ten svůj fejeton nakreslí. Jaroslav Veis dokáže najít ve světovém blázinci události nebo i jen věty, které samy o sobě jsou jen vtípky s krátkým životem. Ale když takové drobnosti pospojuje – vsadí do kontextu, jak se říká učeněji – vystihne jejich nadčasovou absurditu. A ještě z ní jak v bajce vytěží naučení. Jiří Slíva s tužkou v ruce zachytí to, co lze sice tušit, ale on to vidí – a díky němu i my. Dobře se bavte – a třeba i zamyslete.

Trpíte? A zamysleli jste se někdy proč? Co když je to tím, že se ve své zkušenosti umisťujete špatně? Že si myslíte, že jste něco jiného, než jste? Co kdyby se ukázalo, že ve skutečnosti nemáte žádný problém? Protože nejste ten ňouma uprostřed, ale tohle celé. Nevěříte? Tahle kniha vám to dokáže. Vyzbrojena nejmodernějšími poznatky o vědomí, neurobiologii mysli, mechanismech mapování světa, účinku psychedelik a meditace, determinismu a svobodné vůli, ale i humorem a pozorným prožíváním vlastní zkušenosti přináší kniha Jak se stát nikým nevídaně čtivou, srozumitelnou a zábavnou šanci na duchovní Probuzení i racionálním skeptikům s nohama na zemi. Vydejte se na fascinující cestu za poznáním sebe sama, procitněte ze snu o „já“ do plnosti toho, co jste, a ušetřete si drtivou většinu klasického lidského psychického utrpení.

Dosud nezveřejněný, rukou psaný text z roku 1952 vychází jako faksimile. Josef Škvorecký jej stylizoval jako domácí úkol z jazyka českého sepsaný žákem III. třídy Obecné chlapecké školy v Náchodě Josefem Krátkým. Odehrává se v roce 1933. Doslova kratochvilná humoreska líčí české maloměsto a jeho společnost, přesněji její vyšší vrstvu, neboť Josefův otec „jest dirigentem banky pro obchod a průmysl“. Malý Josef s upřímnou dětskou přímočarostí popisuje narozeninový večírek své sestry, který sleduje klíčovou dírkou, zmiňuje nejen domácí události, ale také ochotnická představení, Majáles, Vánoce u Krátkých i půlnoční mši provázenou incidentem způsobeným žákem Voženilem. Rukopis dotvářejí Škvoreckého rozmarné kresbičky včetně miniatury, na níž za klavírem zpodobnil sebe sama. Vydáno ke stému výročí narození Josefa Škvoreckého ? s úvodem Josefa Kroutvora a doslovem Michala Přibáně.

Dvanáct esejů o filmové dokumentární tvorbě ? od iniciačního snímku, ve své době populárního a dodnes fascinujícího Nanuka, přes Triumf vůle Leni Riefenstahlové, žánrové klasiky Fredericka Wisemana a Clauda Lanzmanna, domácí průlomové reflexe Český sen, Manželské etudy, Zkoušku umění až po nejsoučasnější filmy i TV dokureality. Ukazují nám dokumenty pravdu, nebo je to jen jiná, možná jen věrohodnější podoba iluze? Jsme ochotni přijímat filmové záznamy jako pravdivé obrazy? Může dokument lhát? Kde je hranice mezi pravdou a lží, uměním a propagandou, realitou a fake news? Fischerovy úvahy jsou zároveň pestrým příběhem ? jakou cestou prošel filmový dokument za sto let svých dějin právě od Flahertyho Nanuka (1922).

Fantaskní příběh zakotvený ve všední argentinské realitě někdy konce první dekády 21. století propojuje Prahu a Buenos Aires. Podle všeho se dávno předtím, začátkem německé okupace Československa, podařilo pražským Židům přemístit Golema do Jižní Ameriky. Do Argentiny odlétá Češka Kateřina s úkolem Golema vypátrat. Co ji čeká? Objevuje – a s ní i čtenář – největší přistěhovaleckou metropoli světa, město s bohatou historií a kulturou s evropskými kořeny, po Florencii údajně nejpřitažlivější globální turistickou destinaci. Katčino dobrodružství je svérázným, meyrinkovsky hravým prologem už dříve česky vydané Bertazzovy novely Pražský syndrom (2019) a zároveň neobvyklým průvodcem ulicemi a paláci, nekonečnými protiklady středoevropské Prahy.

Svižná, poutavá, sžíravě vtipná autobiografie rodáka z Liberce vypráví osobní příběh a barvitě líčí také dobové politické trendy včetně všudypřítomného antisemitismu. Světoobčan Robert F. Lamberg (narozen v Liberci 1929, zemřel v Buenos Aires 2014), člověk mnoha zaměstnání a pracovních aktivit, vzpomíná na léta poznamenaná životem ve dvou po sobě následujících totalitních režimech i na roky ve svobodném světě.

Romance z prostředí, o kterém se mluví, ale nepíše ? z thajských barů a nevěstinců. Autor působil od druhé poloviny devadesátých let jako tlumočník pro českého importéra při obchodních cestách na Tchaj-wan a do Thajska. V letech 2013–2020 cestoval po Thajsku, Laosu a Kambodži a ze svých zápisků sepsal humoristicky laděný příběh lásky muže z Prahy k thajské barové holce. Vyprávění vychází z jeho vlastních zkušeností s thajskými a kambodžskými prostitutkami, ze zážitků spolucestovatelů a dalších osob, s nimiž se v jihovýchodní Asii setkal. Protože si je vědom, že svým hovorovým, otevřeně erotickým stylem by mohl některé čtenáře pohoršovat, z tohoto i jiných důvodů se skryl pod pseudonym.

Výběrem ze svých vystoupení, článků a rozhovorů z doby, kdy byl slovenským velvyslancem v Praze, se Peter Weiss představuje jako mimořádně kompetentní, zasvěcený autor, který rozumí Čechům stejně jako svým krajanům. Při různých společenských příležitostech i v komentářích k aktuálním událostem zdůrazňuje a dokládá neobvykle blízké vzájemné vztahy. Nevyhýbá se však ani chybám a nedorozuměním. Vypráví naše společné příběhy jako vědoucí přítel, díky němuž se o sobě dozvídáme často něco, co nám z vlastní perspektivy zůstává skryté.

Tři rozhovory dvou filosofů, kteří v sokratovském smyslu vstupují na tržiště, tedy do veřejného prostoru. Mluví spolu přirozeným, srozumitelným jazykem. Hledají odpovědi na složité otázky – o svobodě, odpovědnosti, uprchlících, jak se vůbec orientovat v dnešním světě, v chaosu, který přináší, co s námi dělá blízká válka v téměř přímém přenosu, jak a nakolik nás mění. Ačkoli a protože přemýšlejí i o smrti, je to kniha proti strachu, proti panice – radostná kniha o vážných věcech. V podnětné předmluvě nazvané Lze být vůbec filosofem? říká Tereza Matějčková, že filosofie nás nečiní silnějšími, možná nás vhledem do bezdomoví, tedy pochopením toho, co je to svoboda, dokonce oslabuje. Ale díky tomu nás činí vnímavějšími.

Jedinečný průvodce světem fyziky. Vede k pochopení této vědy jako nekončícího příběhu poznání. Autor na základě dlouholeté učitelské zkušenosti představuje fyziku jako obor, díky němuž můžeme porozumět uspořádání a fungování světa. Postupuje od základních pojmů ke složitějším postupům, klíčovým objevům a poznatkům v historické perspektivě, vypráví o určujících osobnostech od Archiméda po Einsteina. K procvičení kniha nabízí i příklady a jejich řešení. Neučebnicové, srozumitelné vyprávění zpřístupňuje fyziku také humanitně založeným studentům i všem dalším zvídavým čtenářům, kteří se zajímají o to, jak to vlastně všechno funguje.

Polský novinář Jacek Pomorski se do Prahy a Česka zamiloval podobně jako jeho známější kolegové. Ale místo reportáže zvolil imaginativní, téměř pohádkový způsob vyprávění, v němž se prolínají vzpomínky a mýty s realitou. Jeho hrdina utíká před obvyklými traumaty muže středního věku. Postupně ale, jak prochází městem, je uchvacován jeho rytmem, věhlasnými místy a pochopitelně postavami s Prahou spojenými, zejména Bohumilem Hrabalem a jeho Libní a pivních díkuvzdání. Nechává ožít nejen spisovatele, ale fiktivním partnerem se mu stává také W. A. Mozart a mihnou se tu i jiné legendární persony. Postupně podléhá iluzi a realita se mu prolíná s fikcí, v okouzlení se mu Praha proměňuje v kulisy famózní manifestace radostného bytí a víry v lásku. Jde tu o čarovnou hru, jejíž hlavní hodnota nespočívá v příběhu, ale v pocitech. Cílem a smyslem tohoto oslavného vyznání je onu radost ze života přenést na čtenáře. Ital Angelo Maria Ripellino složil městu ve své Magické Praze hold romantický a pražský rodák Peter Demetz dílem Praha černá a zlatá vytvořil doslova literárně-historický monument. Jacek Pomorski Prahu svými Pražskými svátky radosti roztančil s Mozartem, The Rolling Stones a Led Zeppelin.

Kniha podrobně popisuje psychickou poruchu, se kterou se ve svém okolí setkal snad každý z nás. Dysthymik je melancholik, který vidí všechno černě, nedokáže mít z ničeho radost a - bohužel - toto své rozpoložení přenáší na své okolí, zejména nejbližší lidi, někdy s pro ně až těžkými zdravotními následky. Internista a hematoonkolog Zdeněk Adam a psycholog Jeroným Klimeš vložili své znalosti a zkušenosti do přehledného vyprávění, jak se dysthymie projevuje a jak ji zkrotit. Autoři věří, že kniha může pomoci jak postiženým, tak jejich blízkým vymanit se ze jha dysthymie, aby si mohli za čas konečně říci: „Vždyť život není až tak špatnej...“

Mrazivá groteska vyprávěná ženou, která byla při tom. Diavolina (Olympiada Čertkovová), původně služka, později lékařka, sloužila řadu desetiletí Maximu Gorkému, nakonec se stala jeho ošetřovatelkou a poslední láskou. Spiró líčí hlasem této chytré a bystré ženy ruský a sovětský svět, svět Leninův a Stalinův, rozrůstající se v tablo revolucí, intrik, a hlavně bezpočtu mrtvých. Smrtelně nemocný Gorkij se po návratu do Ruska pokoušel Stalinovi zároveň vzdorovat i vyhovět, zachraňoval lidi a současně psal stalinisticky laděné články. Všechny postavy románu skutečně žily, i ty nejneuvěřitelnější situace se skutečně udály. Plejáda herců, spisovatelů, špiclů, dobrodruhů, lidí proplouvajících pohodlně životem i katů představuje svět, o němž jsme se domnívali, že odešel s 20. stoletím. Ale on trvá.

Druhé, ilustrované vydání čtenáři příznivě přijaté básnické sbírky dvojnásobného mistra České republiky ve slam poetry, známého pod pseudonymem Rimmer. Z copywritingu si bere jasnost a údernost, ze stand-upu humor, z probdělých nocí existencialismus a z psychedelických zkušeností fascinaci vědomím. Tím vším vás vzdušnou čarou vystřelí, kam od poezie očekáváte. Za slova. Toto druhé vydání provázejí grafiky Pavlíny Veselé.