Novela Bohemica strana 6 z 7

S mnoha mysliteli, počínaje už těmi osvícenskými, sdílel Masaryk přesvědčení, že demokracie je jediný systém, který je schopen řešit problémy společnosti nenásilně a ku prospěchu většiny jednotlivců a celku, nikoliv na úkor slabších. V jeho pojetí hrál určující roli respekt k národům jako hluboce kulturně a historicky zakotveným společenstvím. Podobně byl přesvědčen, že každý člověk je nadán potenciálem přispívat svým dílem k rozvoji společnosti. Kniha představuje Masarykovo celoživotní demokratizační úsilí v několika oblastech, zejména ve vzdělávání a v politice, a v kontextu doby: v konkrétních střetech s konzervativci, liberály i marxisty, které Masaryk vedl na univerzitě, v politice a zejména v bohaté publicistické činnosti. Autorka je zasvěcenou průvodkyní Masarykovými názory, které jsou inspirací i pro orientaci v současnosti.

Kniha esejů Odsouzeni k modernitě dokládá v jedenadvaceti kapitolách jednoduché tvrzení: Ani moderní společnost se nevyhnula tomu, o čem byli staří Řekové přesvědčeni, že je osudem veškerých dějin. Nevyhnula se pohybu v kruhu. U řady problémů, s nimiž se moderní společnost od svých počátků potýká, se mění pouze vnější kulisy, jejich povaha zůstává stále stejná. Stejná je i bezmocnost, s níž tváří v tvář těmto problémům stojíme. Překvapivě neměnné jsou stesky na krutost lidských osudů, na sociální nespravedlnost, na podlost finančních spekulantů a na zkorumpovanost politiky. Svědectví o odsouzení ke stále témuž nachází Jan Keller v románech století devatenáctého i v novelách století dvacátého. Nalézá v nich rovněž dlouhou řadu projevů toho, co bývá vydáváno za příznaky takzvané postmoderní společnosti. Diagnóza modernity v dílech literární klasiky se překvapivě shoduje s mnohem pozdějšími a dokonce současnými sociologickými teoriemi.

Skrze rozličná témata přibližuje filozof Martin Škabraha své pojetí liberalismu jako sociálně a ekologicky orientované politiky, jež by se v době vleklé krize kapitalismu měla umět inspirovat i v marxistické tradici. Kniha je výborem z esejů, které autor publikoval v letech 2004–2015 v Salonu Práva, týdeníku (dnes čtrnáctideníku) A2, Literárních novinách, Sedmé generaci, Britských listech, na portálech Vulgo.net, Téma a Ihned.cz a v Deníku Referendum. Věnuje se v nich například vztahu filozofie a veřejného prostoru, budoucnosti levice, xenofobii, multikulturalismu, vyrovnávání s minulostí, ale také vybraným literárním a filmovým dílům.

Kibucy byly od počátku 20. století jednou z forem osidlování mandátní Palestiny, které mělo podpořit návrat Židů z diaspory do „Země zaslíbené“. Od vzniku toho prvního v Deganiji v roce 1909 prošly bouřlivým vývojem a hrály důležitou roli ve válce o nezávislost Izraele. Původně komunistická družstva ale postupně krachovala a vylidňovala se, než kibucy chytily druhý dech a řada z nich se vyvinula v podniky nadprůměrně schopné obstát v tržním prostředí. Autor se na začátku roku 2015 vydal do jednoho z historicky nejvýznamnějších kibuců v Horní Galileji. Ejn Gev u malebného Galilejského (Kineretského) jezera se mu stal výchozím bodem pro cesty za Židy, kteří odešli nebo uprchli z Československa, aby začali od začátku, někdy našel jejich potomky. Pátral po tom, jaký život vedli v nové zemi. Potkával zemité kibucníky i ukřičenou komunitu mladých dobrovolníků z celého světa.

Tři dramatické dubnové dny roku 1945, v nichž se mažou a přepisují nejen nápisy, ale i životopisy a z kolaborantů se náhle stávají vlastenci. Příběh z moravského venkova viděný dětskýma očima. Otloukánek Olin není žádný andílek a také proto vypráví o událostech z konce války s bezprostřední přímočarostí. Bojuje o uznání a rovnoprávnost v klukovské smečce, která ho odsuzuje do role věčného outsidera, ale zároveň ho tak mění v nepoddajného osamělého rebela. Autorovo umění portrétu, básnické zkratk y, smysl pro drama i humor vytváří obraz českého charakteru (s podobnou drásavou nejednoznačností jako Škvoreckého Zbabělci) a díky stylotvornému mistrovství Jana Procházky je to próza i dnes uhrančivá.

Václav Cílek jako editor a spoluautor navazuje na úspěšnou knihu Tři svíce za budoucnost. Ke spolupráci přizval znovu respektované české sociology, filosofy, publicisty, psychology, historiky, přírodovědce, i další autory, kteří se zabývají vyhlídkami na život v dočasném chaosu, mj. Miroslava Bártu, Václava Bělohradského, Petra Druláka, Vladimíru Dvořákovou, Cyrila Höschla, Petra Hrušku, Jana Kellera, Jeronýma Klimeše, Stanislava Komárka, Václava Moravce, Jiřího Přibáně, Jana Sokola, Ondřeje Šteffla, výtvarníky Veroniku Bromovou, Františka Skálu či Jiřího Slívu. „Nevíme, co bude tmelit budoucí společnost, ale jsme si vědomi toho, že cement současného světa se drolí. Díváme se kolem sebe a máme pocit, že neexistuje nějaký určitý směr, kudy se lidé, politické strany či celé komunity pohybují, ale že spíš chvíli jdeme někam, a pak poslušni spíš okamžiku než nějakého cíle zase jinam. Doba už je taková, ale přesto potřebujeme porozumět tomu, kde jsme, a pokoušíme se odhadnout, kam jdeme.“

Množstvím fotografií a dokumentů provázená publikace více než čtyřiceti českých i zahraničních autorů. Mezi autory jsou Ludvík Vaculík, maďarský prozaik Péter Esterházy, polský bohemista Jacek Baluch (autor monografie o Hrabalovi Kain podle Hrabala), Sergio Corduas, Jiří Menzel, František Dvořák, Josef Zumr, Milan Jankovič, Michal Cihlář, Vladimír Karfík, Vera Cais, Vlastimil Třešňák, Stanislav Vávra, Václav Cílek, Ivo Krobot, Petr Oslzlý, Josef Kroutvor, unikátními fotografiemi přispěli Ladislav Michálek a Hana Hamplová, zařazeny jsou ukázky z grafického díla Vladimíra Boudníka a Oldřicha Hamery ad. Editorem publikace je Tomáš Mazal, autor monografie Spisovatel Bohumil Hrabal. Kniha vychází ke stému výročí narození Bohumila Hrabala.

Jedinečná kuchařka jako příručka k přežití obsahuje stovku nejlevnějších receptů od tradičních českých levných jídel z brambor, zelí či květáku až po novinky jako knedloust nebo chlebaná. Poskytuje také cenné rady, jak se nejlépe najíst mimo vlastní kuchyni: na vernisáži, u známých nebo na firemním rautu, včetně návodů, jak se při takových příležitostech chovat. Popisuje i nezdařené pokusy (žížaly, kaše z rákosu aj.) a upozorňuje na některé záludnosti levné gastronomie. Žádný z receptů nepřesahuje náklady 10 Kč (v cenách roku 2013) na porci. Ilustrace Mariana Pally a fotografie Martina Špeldy.

Neúnavný hrdina v pruhovaném tričku, jedenáctiletý hypergénius Fanouš, se vydává do dalšího boje s nadpřirozeným neřádstvem. Tentokrát nedobrovolně, unese ho totiž spisovatelka záhadologické literatury Ivana Mackerlová. Vše se nakonec zvrhne v monumentální dobrodružnou cestu kolem světa, na které číhá tajuplno a záhadno za každým rohem.

Karel je typický Pražák v Kristových letech: pravičák, single a pošuk. Ubíjející život prodavače si čas od času zpestří návštěvou třicetiletého šatnáře Milana v severočeském maloměstě. Dva kamarádi dlouze diskutují o životě, politice, jejich hlavním tématem je ale něžné pohlaví, které dobývají v reálném i virtuálním světě. Třetí próza autora, který se hlásí k severočeské škole a především k Vladimíru Páralovi.

Příběh o hledání domova a citového útočiště dvou čerstvě dospělých chlapců v kulisách Československa padesátých až šedesátých let. Rukopis byl dopsán začátkem let sedmdesátých, ale autor se tehdy o vydání už nepokusil. Společenská kritika sice nebyla jeho záměrem, ale časový odstup ještě zvýrazňuje fatální upocenost a šedivost doby - právě proto, že hrdinové s ní nijak nepolemizují, jsou s ní naopak až děsivě srostlí - nepoznali (a ani je nenapadne, že by mohli poznat) něco jiného, snaží se jen prostředí pochopit a zabydlet se v něm. Aniž si to uvědomují, jejich vykořenění je takřka dokonalé: na prahu dospělosti je zpochybněna jejich jediná jistota - rodinné vazby. Dozvídají se totiž, že jejich otec je ve skutečnosti pouhým poručníkem a že oni dva ani nejsou bratři, ačkoliv tak byli vychováni. Navzdory nabízejícímu se klišé však nepátrají po svých rodových kořenech - naopak se dychtivě vrhají vstříc budoucnosti, která se ovšem v této situaci hledá nesmírně obtížně. S určitou nadsázkou lze tento příběh číst jako podobenství o lidském hledání každého z nás.

Po dobu pěti let zpracovával široký tým přírodovědců inventarizační výzkum flóry a fauny v téměř stovce vybraných lokalit rozptýlených na větší části celé České republiky. Šlo o lomy v různých horninách, výsypky, pískovny, odvaly a odkaliště. Podobně velký projekt pravděpodobně nemá ve světě obdobu. Ukázalo se, co mnoho přírodovědců tušilo již předem - tato původem industriální stanoviště se často stala nejbohatšími místy naší přírody a zasluhují si nějaký zvláštní druh ochrany, anebo alespoň samovolnou či jen mírně usměrňovanou přírodní rekultivaci, která je většinou kvalitnější a levnější než v současnosti prováděné rekultivace. Publikace je určena pro orgány státní správy a místní úřady, firmy zabývající se těžbou a rekultivací, ale také pro nevládní organizace i soukromé osoby, které formou soukromých chráněných území usilují o zachování hodnotné krajiny a vytváření lokálních biocenter.

Druhý díl komiksové série Fanouš. Jedenáctiletý hypergénius likvidující paranormální sajrajt je tentokrát se svou neodlučitelnou kamarádkou Klytorou odvlečen na tajuplnou planetu. Padnou do zajetí zlé královny, která je propustí jen pod podmínkou, že Klytora splní tři nesplnitelné úkoly. Volnomyšlenkářská obrýlená hipísanda se tak vydává na nebezpečnou dobrodružnou výpravu, během níž se setká s hromadou mimozemšťanů, arogantním vladařem či nenažraným tejrexem. Podaří se jí Fanouše zachránit? A potřebuje vůbec Fanouš její pomoc?

Druhý díl komiksové série Fanouš. Jedenáctiletý hypergénius likvidující paranormální sajrajt je tentokrát se svou neodlučitelnou kamarádkou Klytorou odvlečen na tajuplnou planetu. Padnou do zajetí zlé královny, která je propustí jen pod podmínkou, že Klytora splní tři nesplnitelné úkoly. Volnomyšlenkářská obrýlená hipísanda se tak vydává na nebezpečnou dobrodružnou výpravu, během níž se setká s hromadou mimozemšťanů, arogantním vladařem či nenažraným tejrexem. Podaří se jí Fanouše zachránit? A potřebuje vůbec Fanouš její pomoc?

Jaké to je starat se o nejslavnější českou gorilu Moju? Skákat pro ni do vodního příkopu a trnout, jestli to přežije, a kromě ní mít na starosti nevypočitatelné šimpanze a stydlivého orangutana co má problémy s láskou? Marek Ždánský je známý ošetřovatel lidoopů, který zvířata nejen miluje, ale dokázal pro ně nejednou riskovat i vlastní život. V jeho příběhu vyprávěném spisovatelkou Markétou Pilátovou se můžete dozvědět spoustu věcí o gorilách, ale taky o tom, že být ošetřovatelem v zoo je jedno velké, každodenní dobrodružství. Kniha je provázena výraznými ilustracemi Daniela Michalíka.