Novela Bohemica strana 2 z 7

Ubertaxikář Josef Švejk toho jména třetí, náš současník, se podobně jako v prvním dílu dovede otáčet nejen na svém invalidním vozíku, ale raduje se ze života a trousí dál ironické glosy a moudra. Jelikož mu ale nic lidského není cizí, na stará kolena se podvolí přirozenému běhu věcí ? z pečovatelky Eržiky se stává paní Švejková a na pomyslné dveře zaklepe plod jejich soužití. Ale taky nezvaný host z globalizovaného světa, čínský virus.

Výrazně autobiografický román, jehož hlavní postavou je spolu s vypravěčem pověstná dánská lokalita téměř v centru Kodaně Svobodné město Christiánie. Per Šmidl (1954, po mamince Dán, otec přišel do Dánska po únorovém převratu roku 1948) ji důvěrně poznal na začátku osmdesátých let jako její obyvatel, žil zde v maringotce dva roky. Jeho vyprávění, literárně inspirované zejména pařížskými prózami Henryho Millera, dává nahlédnout do každodennosti komunity, která si nade všechno cení volnosti a je proslulá tolerancí k marihuaně a hašiši. Nekonformní život však přináší také potíže. Ty jsou nejen osobní zřejmě nejtěžším úkolem je udržet způsob života a vůbec existenci tohoto společenství v duchu zakladatelských hipísáckých ideálů. Per Šmidl poutavě popisuje život v Christiánii, ale píše o všem, co ji ohrožuje i posiluje. České vydání provází 20 stran archivních i nedávných fotografií z Christiánie.

Knížka o ženách a pro ženy. A pro silné muže. Každá z nás někdy vstane levou nohou, vytáhne si Černého Petra a podělá, co se dá. Každá z nás někdy sejde z cesty. Každá z nás někdy tančila na tenkém ledě, hrála si s ohněm, zasela vítr a sklidila bouři. Každá z nás byla někdy falešným hráčem, bílým koněm, černou ovcí nebo dámou v nesnázích. Protože život není procházka růžovou zahradou, ale spíš bludiště z divokých ostružin. Nebo ostrov plný bestií a pohyblivých písků. Záchranu tady nehledejte. Naději už vůbec ne. Hledejte tu sama sebe. A až se najdete, možná už se nebudete chtít vrátit. I když se vám zdá, že ztrácíte pevnou půdu po nohama, jste náhle silnější než kdy dřív.

Joyce, Kerouac, Breugel starší, ale také Šabach v obdivných, vřelých, ale také kritických a ironických úvahách a s ilustracemi Františka Štorma. Objevitelské putování světem literatury, vyznání naplněná směsí obdivu a vřelosti a zároveň neúprosných kritických či ironických postřehů. Začíná freudovskou úvahou o skutečném předobrazu proslulého díla Boženy Němcové, jímž mohla být matka prarodičky Marie Magdaleny Novotné-Čudové, tedy prababička. Teprve po tomto apokryfu přichází na scénu věhlasný Dubliňan a následují Jack Kerouac, Robert Lowell, Pieter Breugel starší a Carlo Gesualdo. Galerii slavných odlehčují tři povídky inspirované současným kapitalistickým Českem a dva příběhy z pražských čtvrtí na sever od Hradčan, z Bubenče, Dejvic a Hanspaulky. A ještě dál, v Lysolajích, byl domovem Moníkův blízký přítel, jemuž je věnováno zcela osobní závěrečné Loučení se Šabachem. Knihu doprovodil ilustracemi František Štorm.

Dělnický aktivista, později interbrigadista ve Španělsku a naposledy protinacistický odbojář Jaroslav Klecan (1914?1943) byl až donedávna považován za toho, který zradil. Napsal to o něm Julius Fučík v Reportáži, psané na oprátce. Spisovatel Marek Toman a historik David Majtenyi toto obecně přijaté odsouzení vyvracejí. Spojili své síly i rozdílné přístupy a vytvořili věrohodný, lidský portrét člověka, jehož můžeme bez nadsázky řadit k hrdinům. Pozoruhodným svědectvím o Klecanově povaze, přesvědčení i přirozeném rozhledu a intelektuálním nadání jsou objevené dopisy jeho španělské lásce Paquitě, které jí psal z francouzských koncentráků v letech 1939?1941. Jaroslavu Klecanovi se téměř osmdesát let po odsouzení a smrti v berlínské věznici Plötzensee konečně dostává pravdivého obrazu. Patřil ke statečným Čechům, kteří se nebáli vzdorovat nespravedlnostem a násilí.

Zpovědi lidí, pro které je brexit osobní katastrofou. Naléhavě osobní, skutečné, a přitom absurdní příběhy nabourávají klamnou frázi, že brexit je vítězstvím demokracie. Usvědčují britské politiky i média z pokrytectví, manipulací a lží. Ze selhání, vedle něhož působí Chamberlainova slova z roku 1938, že z Mnichova přiváží mír, jako vyjádření sice upřímného, leč naivního poplety, který naletěl přeborníkovi v demagogii a zločinci. O osmdesát let později se nenašel žádný Churchill, který by měl odvahu a energii tak zjevnou chybu napravit. Pro brexit v právně nezávazném referendu hlasovala o málo víc než třetina oprávněných voličů a většinově jen v Anglii a ve Walesu. Skotsko a Severní Irsko hlasovaly výrazně pro setrvání v EU. Uznání vítězství menšiny proměnilo téměř přes noc Británii ze vzoru vstřícnosti a uvážlivosti v zemi xenofobů a šovinistů, kterou zradili její vlastní politici. Příběhy Evropanů v Británii a Britů v Evropě zastupují v této dvojknize téměř pět milionů lidí, přitom neměli možnost hlasovat. S brexitem se i se svými rodinami ocitají mimo hřiště, v netušených existenčních potížích. Je to varování, které se týká i Česka? Na poslední chvíli sjednaná britsko-eurounijní dohoda je jenom razítkem pro snadnější pobrexitový byznys. Na lidi se ohlíží podobně jako na studentský program Erasmus. Pro ten se stal La Manche nepřekonatelným příkopem.

Monografie jednoho z nejvýraznějších sochařů výtvarné generace, která vstupuje do veřejného prostoru od devadesátých let. Michal Trpák (1982) hledá nejrůznější formy vyjádření a jako umělec i úspěšný organizátor obohacuje městskou krajinu, veřejné i soukromé interiéry překvapivými, nápaditými objekty. Od roku 2008 připravuje letní plenérové výstavy Umění ve městě, které se z Českých Budějovic postupně rozšiřují do dalších jihočeských měst. Bohatě fotografiemi vybavenou publikaci provází slovem spisovatelka Markéta Pilátová.

Svět budapešťských činžáků, kavárniček, hospůdek, plováren a fotbalových stadionů nikdo neznal lépe než Iván Mándy, jeden z nejvýznamnějších a nejsvéráznějších klasiků maďarské prózy 20. století. Věděl, že k velkým objevům se dá dospět nejen na dalekých cestách. Stačí, když tu část světa, kterou si vybereme, začneme pozorovat pod drobnohledem. Kniha je výběrem z jeho nejlepších příběhů, uhrančivých díky hlubokému porozumění pro city, touhy a představy obyčejných lidí. Jako kdyby Mándy před desítkami let psal i o nás.

Knižní vydání scénáře (přepisu filmových dialogů) s úvodem Petra Fischera provázejí fotografie z filmu i z natáčení, rozhovor s Jiřím Havelkou, jeho mimořádná úvaha o divadle Sametová simulace, přehled jeho dosavadní práce a výběr z diváckých ohlasů na film. První film režiséra Jiřího Havelky Vlastníci je nejpovedenější současnou satirou české kinematografie za poslední roky. Schůze majitelů bytů, kteří se nedokážou na ničem shodnout, je podobně hořkou komedií, jakou bylo Formanovo Hoří, má panenko. V kinech Vlastníky vidělo víc než 300 000 diváků. Film získal tři České lvy (Jiří Havelka za scénář, Tereza Ramba a Klára Melíšková za vedlejší role).

Povídky o zvířatech a lidech, o tvorech skutečných i bájných. O pouštních krokodýlech, mořském hadovi, gévaudanské bestii, o dračích mýtech. Jak se na svět dívá klíště? Jak počítače mění život laboratorním myším? Co je to kelpie? Jak se doktor Tarant ocitl na pitevním stole? Co překvapilo krysáka Frantu ve stoce nedaleko domovské nory? Ukázka z blogu nemrtvé. Fantastické historky, horory a horůrky opřené o skutečné příběhy ? nebo naopak příběhy kořeněné magií a černým humorem. Autorka je doprovází vlastními kresbami živé i pohádkové flóry i fauny.

Příběh složitého prožívání skutečnosti je zároveň téměř básnickou metaforou současného komplikovaného světa. Jasmínu a Alexe spojuje pokus o sebevraždu. Úvodní útočný a vzteklý křik připomene proslulý Munchův obraz a vyprávění postupně odkrývá příčiny uvolněné emoce spolu s minulostí obou hlavních postav. Společná bolestná zkušenost jim umožňuje komunikovat skrze myšlenky, představy a sny. Překračují tak hranice reálného. Alex a Jasmína se setkávají v psychiatrické léčebně, sdílejí nejbolestnější okamžiky, ale nedokážou je změnit. Přestože se pohybují na půdě imaginace a prožívají, co se doopravdy nestalo, jejich setkání se rozhodně nepodobají patetickým seancím s duchy. Jejich svět zůstává velmi chladný a drsný stejně jako oni sami. V současné české literatuře představuje Bolest výjimečnou, působivě naléhavou psychologickou prózu.

Je česká učitelka na zabití? Jak se projevuje takzvaná teenagefobie? Proč se vyplatí nad propastí zavřít oči? Naše stále dokonalejší a alternativnější školství je nekonečným zdrojem překvapení. S Dianou nezavítáte do Školy na výsluní, ale poznáte, jaké to je doopravdy balancovat v každodenní učitelské praxi na hraně slušnosti i zákona. Diana je bojovnice na život a na smrt, bojuje nejen o práci, ale také o lásku. Té má na rozdávání, ale najít pořádného chlapa je jako trefit jackpot. Diana to nikdy nevzdá, přesto nakonec prohraje. Anebo možná ne.

Neobvyklý, poutavý román současné slovenské spisovatelky o všedních dnech a snech zralé ženy. Ariana je ve věku prvních velkých životních bilancí. Po matčině smrti hledá novou cestu a láska zejména na začátku této pouti hraje určující roli. Mladší, energický a přitažlivý Marek je protipólem bývalého manžela, jehož přístup ke vztahům i k životu připomíná dnes čím dál grotesknější postavy dříve dominujících mužských typů. Poetické vyprávění o plynoucích dnech přinášejících nové možnosti se postupně prolíná s fantaskním světem vzpomínek a představ. Vytváří překvapivý, ale uvěřitelný svět bohatý na obrazy ženami obvykle navenek skrývané. Motiv knihy, která pro Arianu představuje způsob hledání i sebevyjádření, dostává pozoruhodný rámec v metafoře hvězdy, jejímž skutečným předobrazem je známý pražský letohrádek.

Generační souputníci básník Zdeněk Gerych (1953) a výtvarník Václav Špale (1950) setkávají se potřetí ve společné básnické sbírce. Ilustracemi i poetikou navazují na předchozí Zastavený film (2016) a Relikviáře (2018), také zde jsou určujícím pohledem vzpomínky a konfrontace s nabytými zkušenostmi, u Gerycha silně ovlivněné americkým exilem a zároveň prociťované v návratech do rodných Čech s obdivem ke Skácelovi, Halasovi, Holanovi. …sedíme nad svůdnou krabicí, / víčka pevně sevřená, / jen abychom neviděli, / jak dopadl ten bláznivý pokus, / kterému se říká život

Tenhle Švejk je o současném českém chlapíkovi, který se umí navzdory postižení chovat jako chlap, ale je také o ženách, protože Švejkova pečovatelka Eržika toho o světě ví stejně tolik a se svým zaměstnavatelem si dovede poradit lépe než paní Müllerová. Je to vyprávění o nás, Češích a Češkách. Svět vnuka slavné literární postavy je zalidněn postavami smyšlenými i skutečnými, osobami s pozměněnými jmény, které možná poznáte i podle řeči. O humorné historky, hlášky, anekdoty a nekorektní mystifikace zde rozhodně nouze není. Současný Josef Švejk je celoživotní vozíčkář, ovšem nezdolný. Dovede si poradit v každé situaci. I když je člověkem pevných zásad, nerozpakuje se tvořivě nakládat s absurdními předpisy či zákony. Naši současnost tedy ironicky nejen glosuje, ale doslova spoluvytváří, a na rozdíl od svého dědečka bývá k ženám galantní.

Poutavá kniha portrétních studií romanistky Lucie Tučkové (1981) je osobitým vhledem do moderní české literatury s přesahy do 19. století a také do francouzské a italské oblasti. Autorka se přibližuje ke spisovatelům, kteří ji hluboce oslovují, a vybírá si podstatná témata, která nebývají v jejich díle na první pohled zřejmá, anebo se s nimi literární kritika doposud mnoho nezabývala. Texty přitom originálně osvětlují ve většině případů tvorbu spisovatelů, které řadíme mezi velikány naší literatury, mezi nimiž jsou i Julius Zeyer, Jakub Deml, Zbyněk Hejda, Pavel Zajíček anebo Bohumil Hrabal, z francouzské literatury např. Henri Pourrat či Marie Noël. Lucie Tučková podává svědectví o solitérech, kteří se psaní naplno vydali, a tím vyjevili podstatná svědectví o poslání nejen literatury, ale nahlédli i mnohá tajemství lidského života. Svěží, čtenářsky přístupnou a formulačně přesnou knihu dokresluje řada neznámých či dosud vzácně publikovaných fotografií a několik překladů coby ukázek z díla.