Odeon strana 82 z 87

Justýn Merkelbach je nejmladším šéfredaktorem v Nizozemí. Vede magazín Dobré ráno, časopis specializovaný na hotelnictví. Za obrovským nákladem a nemalými zisky stojí pouze dva lidé: zakladatel časopisu, Justýnův strýc Siem, a asistentka Mabel. A také strýčkovy fígle a triky, jimiž „přinutí“ k inzerci jakékoli hotelové zařízení. Jednoho dne spáchá Siem sebevraždu. V románu se Justýn retrospektivně vrací k událostem dětství a dospívání, rozpomíná se na různé situace, okolnosti a příběhy. Mimo jiné i za pomoci terapeuta se rozhodne dopátrat pravé příčiny jeho smrti. Postupně odhaluje skutečnou podstatu sice bezdětného, ale jinak napohled harmonického manželství strýce a tety - sex jako akt marnosti, sebetrýznivé návštěvy bordelů, destrukce… Joost Zwagerman je vynikající vypravěč, dokonalý analytik lidské psychiky. Dokáže suverénně navodit atmosféru a dávkovat napětí, zaobírá se tématy, která kontrastují s puritánstvím průměrného Holanďana. Jeho vypravěčské voyeurství dává čtenáři jako by

Justýn Merkelbach je nejmladším šéfredaktorem v Nizozemí. Vede magazín Dobré ráno, časopis specializovaný na hotelnictví. Za obrovským nákladem a nemalými zisky stojí pouze dva lidé: zakladatel časopisu, Justýnův strýc Siem, a asistentka Mabel. A také strýčkovy fígle a triky, jimiž „přinutí“ k inzerci jakékoli hotelové zařízení. Jednoho dne spáchá Siem sebevraždu. V románu se Justýn retrospektivně vrací k událostem dětství a dospívání, rozpomíná se na různé situace, okolnosti a příběhy. Mimo jiné i za pomoci terapeuta se rozhodne dopátrat pravé příčiny jeho smrti. Postupně odhaluje skutečnou podstatu sice bezdětného, ale jinak napohled harmonického manželství strýce a tety - sex jako akt marnosti, sebetrýznivé návštěvy bordelů, destrukce… Joost Zwagerman je vynikající vypravěč, dokonalý analytik lidské psychiky. Dokáže suverénně navodit atmosféru a dávkovat napětí, zaobírá se tématy, která kontrastují s puritánstvím průměrného Holanďana. Jeho vypravěčské voyeurství dává čtenáři jako by

Podstatná část díla Vladimíra Holana (1905-1980) má výrazně autobiografický ráz. I v dějinných panoramatech, vzniklých před 2. světovou válkou a po ní (Září 1938, Sen, Panychida, Rudoarmějci), je skutečnost nazírána výrazným prizmatem subjektivního prožitku. Holan si přisvojuje dějiny, jsou mu inspirací i partnerem v dialogu. Týká se to i řady básní lyrických, epických příběhů, poém (Noc s Hamletem). Jde o nejrůznější podoby básnického údělu, osudovosti, ale také o milostné adorace i vzpoury, modlitby k matce, evokace dětství a pamfletické útoky: báseň Nepřátelům, verše z poválečné sbírky publicistické poezie Tobě, válečný prozaický (kolážový) deník Hadry, kosti, kůže. Holan se přátelil s Josefem Horou, rozuměl si s Františkem Halasem, ctil Josefa Čapka a niterně se sblížil s Jaroslavem Seifertem. Těžce prožíval zradu Francie v období Mnichova, jako dávný rusofil uvítal osvobození Rudou armádou. I on propadl poválečné rudé euforii, ale už v květnu 1948 pochopil zločinnost komunismu. V

Hansenovy povídkové soubory z konce 30. let, Šípkový keř a Koroptev, znamenaly zlom v jeho tvorbě; motivy a polohy lidského nitra oscilují mezi náboženským a noetickým nazíráním světa, převažují však otázky existenciální. Knížka je výborem z povídkov ého souboru Koroptev. V titulní povídce se Hansen nejvyhroceněji představuje jako moderní autor 20. století: v prostředí nádražní čekárny sledujeme dialog-zápas dvou žen, prozrazující nesmyslnost a chaotičnost života ,sdílné ženy". Hlavním motivem je jího jednání je nuda, vyvolaná prázdnotou okolního světa, života bez iluzí a bez naděje. Martin A. Hansen (1909-1955), dánský prozaik a esejista.

Slavná a kontroverzní kniha mladé polské spisovatelky, která pobouřila Polsko svou otevřeností.

Truman Capote patří k těm šťastným autorům, kterým se již za života dostalo zaslouženého uznání a čtenářského pochopení. Tato kniha čtenáře obdaruje bezprostřední zkušeností, která nechce vést k nějaké závěrečné sumarizaci pozitivního nebo negativního v životě Jihu, ale především k prostému lidskému pochopení a soucitu.

Poslední a dosud nevydaný román významného švýcarského dramatika a romanopisce. Příběh z horské vsi, kde všechno je naruby a každý a vše může být svým...

Formálně úsporná, sevřená kniha je rozdělena do pěti kapitol - `třenic`, jež korespondují s pěti etapami života literárního hrdiny. V první sledujeme počátek až patologicky závislého vztahu vypravěče - zde teprve jedenáctiletého - a jeho matky, který pokračuje celá další desetiletí a logicky narušuje hrdinovy milostné a partnerské vztahy. Není divu, že nenajde klid ani v roli otce dospívající dcery. Téměř pět dekád jsme svědky hrdinova hledání pevného bodu, jeho samoty a nevědomých závislostí, pocitu, že lidé si nemohou rozumět, protože nejsou schopni komunikace… Djian je mistrem tragikomických scén a také má výtečnou schopnost vytvářet `odposlouchané` dialogy - leckterý čtenář pocítí s jeho postavami nejen určité souznění, ale i znepokojení.

Pro své okolí je Edmont Dantés úspěšný muž, věrný snoubence Mercedes a oddaný otci. Nenávist, sobectví a chamtivost Dantése zabíjí: vězeň z pevnosti If je ztracen. Touha po svobodě, přátelství s abbé Fariou a bohatství zrodí Monte Crista, symbol romantického ideálu, synonymum pro spravedlnost. Villefort, Danglars, Caderousse v něm poznají démona pomsty. Monte Crista určuje zrada. Monte Cristo znamená sílu a sebevědomí. Monte Cristo je podobenstvím o nekonečné moci peněz. Zosobuje velkolepé dobrodružství života, oslavuje mimořádného jedince. Monte Crista naplňuje očistná láska. Třídílný román Hrabě Monte Cristo je snad i fiktivní autobiografií Alexandra Dumase staršího, v níž skryl autor to, čím a kým chtěl být.

Kdybychom se měli domýšlet, které prózy Ladislava Fukse jsou "více autobiografické", pak by mezi ně určitě patřily ty, v nichž vystupuje jako hlavní vypravěč citlivý, introvertní student Michal. Po Variacích pro temnou strunu a po povídkách o černovl asých bratřích bylo by třeba jmenoval novelu Obraz Martina Blaskowitze (1980). Po letech snad nejvíc zasažených dobovou bezradností se v ní autor vrátil k rokům války a ke krušným osobním zážitkům. Tématem se stala soukromá dramata a historické událo sti, jež podstatně rozhodovaly o osudech a životech. Fuks se rovněž vrátil k napínavému a trochu tajemnému stylu a soustředil se hlavně na psychologii. Příběh se odehrává na chatě, kam Michal pozval známého, ale komerčního spisovatele, aby mu nabídl příběh o českých a německých kamarádech v předvečer války. Sledujeme tak další postavy patřící k Fuksovým oblíbeným - chlapce poznamenaného pocitem bolestného vyřazení. Nejhlubší náklonnost poutá Michala s německým přítelem Martinem Blaskowitzem. Jeh o "obraz" si také pověsil na stěnu jako připomínku tragédií i jako výzvu lehkovážnému hostovi, kterého chtěl potrestat a ironizovat. O dějinných katastrofách, o rozdílných cestách českých a německých školáků a o zraněných duších mladých lidí vyprávěl tak Fuks v jedné z próz, jež nezapřou osobní inspiraci, a které autor napsal s promyšlenou fabulí a ironií a ve vážném tónu.

Román Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock byl už na první pohled zvláštní a hned vyvolal pozoruhodný ohlas. Byl oceňován jako mimořádný literární čin. Zájem nevyvolávalo samo téma - próza se přece vracela dvacet let zpátky do let války a okupace a pokračovala v řadě svědectví a dramatických vyprávění, někdy psaných i se smyslem pro komiku a ironii dějin.

Rút: Narodila se jako holka místo očekávaného syna, který měl nahradit dva starší tragicky zemřelé sourozence. V dětství zažila rozpad manželství svých rodičů, milostný vztah matky s otcovým tajemníkem… Eddie: Byl vychováván jako vzorný syn učitelské rodiny, místo spisovatelské praxe se však stal milencem spisovatelovy manželky… Dva prolínající se příběhy. Se spoustou peripetií, komplikací. Z Rút i Eddieho vyrostou spisovatelé, z ní slavná a úspěšná, z něho téměř neznámý autor, ale o to úspěšnější milenec starších dam. Zážitky z dětství na oba tragicky působí celý život. On se s nimi vyrovnává rezignací, ona bojuje. Při hledání tématu svého dalšího románu Rút odjíždí na evropské turné představit svoji poslední knihu a náhodou se stává očitým svědkem vraždy v amsterdamské uličce lásky. Ten okamžik se pro ni stane zásadním a určujícím pro další život. Svou roli netušeně sehraje i policista, který vraždu vyšetřuje. Román Rok vdovou, přitažlivý svým poutavým i kuriózním dějem, vyvolává „ne

Román o legendární postavě latinsko-amerického hnutí za nezávislost. Simon Bolívar (1783-1830), politik, generál, hrál klíčovou roli v boji proti španělské nadvládě. R. 1819 se stal prezidentem Kolumbie a r. 1821 i prezidentem Peru. Dílo zachycuje poslední měsíce jeho života, cestu po řece Magdaleně a smrt v opuštěnosti. Spíše než líčení vojenských a politických úspěchů či neúspěchů jde o příběh muže, který zjišťuje, že mu život uniká pod rukama, zůstává sám a opuštěný tváří v tvář historii.

Román o legendární postavě latinsko-amerického hnutí za nezávislost. Simon Bolívar (1783-1830), politik, generál, hrál klíčovou roli v boji proti španělské nadvládě. R. 1819 se stal prezidentem Kolumbie a r. 1821 i prezidentem Peru. Dílo zachycuje poslední měsíce jeho života, cestu po řece Magdaleně a smrt v opuštěnosti. Spíše než líčení vojenských a politických úspěchů či neúspěchů jde o příběh muže, který zjišťuje, že mu život uniká pod rukama, zůstává sám a opuštěný tváří v tvář historii.

Povídkový soubor představuje průřez dvacetiletou tvorbou tohoto autora. V povídkách nalezneme v různých dávkách únavu z všednodenní rutiny, osobitý soucit a empatii, nečekanou pointu, nenaplněné sny - to vše spojeno autorovým ironizujícím humorem.

Štvorzväzková verzia úspešnej Všeobecnej encyklopédie Universum, ktorá Čechách získala viacero prestížnych cien...