Oikoymenh strana 11 z 38

V tomto svazku je poprvé zpřístupněna Patočkova korespondencese slavistou, filosofem, žákem E. Husserla, objevitelem KomenskéhoObecné porady D. Čyževśkým, s německým filosofem výchovy, komeniologema pozdějším vydavatelem Patočkova souborného komeniologickéhodíla K. Schallerem a s francouzskou komenioložkouM. Denisovou. Jde o rozsáhlou a významnou součást Patočkovy komeniologické pozůstalosti, jež přesahuje úzký rámec komeniologiea přináší velmi cenné prameny pro úplnější poznání myslitelskéhoodkazu Jana Patočky.

Těžištěm svazku je přednáškový cyklus z roku 1933, ve kterém španělský filosof podnikl jeden z vůbec prvních pokusů o teoretické uchopení techniky a jejího vztahu k člověku. V dalších esejích se Ortega y Gasset vyjadřuje k pozdnímu Heideggerovi, s nímž se setkal na kolokviu v Darmstadtu, k filosofickému stylu, k architektuře či k teoretickým problémům fyziky. Přeložil M. Špína.

Titul druhého dílu Benjaminových Vybraných spisů vystihuje hlavnísoučásti svazku: na jedné straně teoretické texty k filosofii jazykaa k teorii poznání, na straně druhé výbor z desetiletí připravovanéhoopus magnum „Pasáže“. V knize se objeví například Úkol překladatele,Program nadcházející filosofie, překlad původní verzeTeoreticko-poznávací předmluvy k Původu barokní truchlohry či staťO pojmu dějin. Přeložil M. Ritter.

Z Obsahu: Studie: David Machek, Rozum jako forma, emoce jako látka. Plútarchova teorie mravní ctnosti v De virtute morali Ota Gál, Figura nešťastného vědomí a mystická theologie Dionysia Areopagity Martin Cajthaml, Mravní ctnost podle von Hildebranda se zřetelem k Aristotelovi Hynek Janoušek, Aspekty Kantova rozlišení syntetického a analytického soudu Texty: Immanuel Kant, O povýšeném tónu, jenž nově zaznívá ve filosofii Tomáš Koblížek, Kantův text o povýšeném tónu ve filosofii Diskuse: Pavel Kouba, Jazyk a uznání Recenze: Ladislav Hejdánek, Úvod do filosofování (E. Matějčková) Jan Sokol, Etika a život (J. Jirsa) Radim Brázda, Ethicum (J. Jirsa) Marian Kuna, Etika a politika v perspektíve Alaisdara MacIntyra (V. Kuběnová) Ronald Dworkin, Justice for Hedgehogs (V. Fišera) Jan Assmann, Religio duplex (J. Hoblík) Zprávy: V útrobách zlatého býka (A. Havlíček) Několik slov k jubileu Ladislava Hejdánka a Jakuba S. Trojana (K. Floss)

Autorka se v souboru tří esejů zabývá problémem násilí a politické moci v moderní společnosti.

Ve své studii dvou nejslavnějších revolucí 18.století vyzdvihuje Arendtová úsilí Americké revoluce o založení politické svobody spojené s ustanovením trvalých politických institucí a svobodného veřejného prostoru. To staví do protikladu ke snaze Francouzské revoluce o osvobození od sociální nerovnosti. Dále se autorka zamýšlí nad tím, proč se v Americe duch revoluce neudržel. Hlavní příčinu spatřuje ve ztrátě vztahu k veřejnému prostoru za podmínek zastupitelské demokracie. V závěru se na základě myšlenek Thomase Jeffersona a zkušenosti se systémem rad v průběhu revolucí 20. století věnuje možnostem obnovy a udržení přímé demokracie.

Sborník textů ze 7. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 11.–14. listopadu 2009.

Kniha přináší souhrnné a přehledné chronologické podání dějin starokřesťanské literatury a nauky církevních autorů prvních osmi staletí.

Kniha je nejen úvodem do filosofování a filosofie, ale zároveň úvodem do myšlení Ladislava Hejdánka. Autor ve dvanácti sešitech dělených do krátkých a přehledných kapitol představuje své vlastní uvažování nad základními i širšími filosofickými otázkami a čtenáři nabízí přehled témat a jejich řešení, kterými jej uvádí do filosofie a jejích dějin a také jej vede k samostatnému myšlení.

V této práci se Eliade zabývá povahou a klasifikací mýtu, a to nejsoustavnějším způsobem ve srovnání s úvahami o mýtu, roztroušenýmiv jeho ostatních pracích. Mýty řadí zásadně do dvou kategorií:stvořitelské mýty (jak vznikl svět) a mýty o původu (jak vznikly určitéentity v rámci již stvořeného světa). Zdůrazňuje roli cyklického pojetíčasu (mýty a rity obnovování), ale zajímá ho i eschatologickátranspozice mýtu (eschatologie jako kosmogonie budoucnosti). Úpadekmýtů pak vede k vytváření falešných mytologií, které uspokojujípotřeby „mytické“ struktury lidského vědomí; přežívání mýtů je signálemprotestu člověka proti zotročování historickým časem.

Obraz proměny řeckého světa a myšlení mezi 12. a 5. stol. př. Kr., mezi zánikem mykénské palácové civilizace a vznikem klasické řecké polis. Druhé opravené vydání. Vernant, Jean-Pierr (*1914) je jedním z nejoriginálnějších hellénistů poválečné Francie. Platí o něm v plné míře, co sám napsal o svém předchůdci a učiteli Louisi Gernetovi: že přispěl k obnově řeckých studií ve Francii. Ve svých pracích, věnovaných zejména starořeckému náboženskému myšlení, navázal na tradici francouzské historické psychologie a sociologie. Na půdě klasických studií tak vydobyl domovské právo oboru, který nazýval „historickou antropologií starého Řecka“. Počátky řeckého myšlení (1962) patří dnes již ke klasickým knihám. Vyšly nedlouho po rozluštění mykénského písma a načrtly smělý, plastický a přesvědčivý obraz proměny řeckého světa a řeckého myšlení mezi XII. a V. stoletím př. Kr. – mezi zánikem mykénské palácové civilizace a vznikem klasické řecké polis . Jako učitel působil Jean-Pierre Vernant naposledy na College de France, jehož je emeritním profesorem. Znám je nicméně i u nás, neboť několikrát navštívil Československo.

Devátý svazek ediční řady Platónovy spisy. Páté, opravené vydání.

Významný český šlechtic a politik Lev Thun (1811-1888), pozdější dlouholetý rakouský ministr kultury a vyučování, udržoval s většími či menšími přestávkami přes dvacet let korespondenci s Alexisem de Tocqueville (1805-1859), největším francouzským politickým myslitelem 19. století. Námětem dopisů je nejen nástup demokracie v moderním světě, ale též tehdy tolik diskutovaná otázka reformy vězeňství, v níž se oba autoři významně angažovali, a v neposlední řadě i Thunova začínající politická kariéra. Nakladatelství OIKOYMENH připravuje zrcadlové, česko-francouzské vydání korespondence obou autorů, společně s komentovaným zrcadlovým, česko-německým vydáním Thunova návrhu vězeňské reformy z roku 1836 a s úvodní studií, v níž autorky zasazují témata korespondence do dobového kontextu. Přeložily a k vydání přípravily H. Fořtová a D. Olšáková.