Prostor strana 28 z 48

Fascinující příběh Elišky Krausové-Chaves, sestry spisovatele Ivana Krause, politologa Michaela Krause a moderátora Jana Krause, která na jaře roku 1968 vyrazila do Kolumbie zdokonalit svoji španělštinu, jako by jela na Slapy! Nic jsem předem nevěděla, vypadalo to jako zajímavá, dobrodružná cesta do neznáma. Brzy jsem pochopila, že Amerika je jiný pohled na svět, jiný pohled na život, trošku jakoby jiné století, vypráví v rozhovoru s moderátorem Českého rozhlasu Vladimírem Krocem. Když přišla 21. srpna okupace Československa, rozhodla se v Kolumbii zůstat. Díky silným genům a lásce osudového muže dokázala zvládnout nejrůznější nástrahy a vystoupat vysoko na společenském žebříčku. V jejím strhujícím životě se objevují známí herci, básníci, umělci, učenci, bohatci, dobrodruzi, váleční hrdinové, diktátoři, prezidenti. Elišku poznáváme nejen jako profesorku francouzštiny na univerzitě v Bogotě, ale i jako telefonní spojovatelku, prodavačku paruk, manažerku knihkupectví či příležitostnou televizní herečku. Současně nám dává nahlédnout do životů Kolumbijců a do historie neobyčejné rodiny Krausových zpopularizované zejména nejstarším bratrem, spisovatelem Ivanem Krausem a nejmladším Janem. Eliška drží slovo, nenechá si nic líbit od nikoho, chodí včas, a pokud jde o rodinnou loajalitu, jako by patřila do románových postav nejslavnějších mafiánských rodů. Umí být diplomaticky shovívavou, stejně jako nekompromisně a pevně přímou, popisuje svoji starší sestru známý herec a moderátor. Vše, co se dočtete v této knize, jeho slova potvrzuje. Vyprávění nechybí typická krausovská přímočarost a charakteristický humor, čtenář zároveň ocení krásný jazyk a styl, kterým se Eliška Krausová po tolika letech na jiné polokouli vyjadřuje. Text doprovází velké množství fotografií z rodinného archivu.

Téma tohoto čísla: Současné dluhy a viny: Žijeme v době dluhové?

Donald Trump je první americký prezident, který se s nepokrytým pohrdáním vysmívá liberálním hodnotám. A není jediný: vyznavači neliberalismu stojí také v čele Itálie, Maďarska, Polska či Turecka. Co se vlastně stalo? Proč liberalismus ztratil podporu, jíž se kdysi těšil? James Traub se ve své knize s těmito otázkami vyrovnává návratem k počátkům liberalismu v období po americké a Francouzské revoluci a v dílech myslitelů, jako byli John Stuart Mill či Isaiah Berlin. První liberálové se k vládě většiny stavěli s hlubokou skepsí, avšak poté se liberalismus přizpůsobil a pojal do sebe nejenom víru v práva jednotlivce a svobodný trh, ale také víru v základní intervenci státu pro zajištění obecného prospěchu. Liberalismus se záhy stal krédem nejmocnější země na světě. Avšak tento konsenzus se přerušil a dnes je liberalismus považován za zastaralou doktrínu. Traubova kniha představuje současné dění na pozadí dřívějších událostí a ukazuje cestu vpřed.

Dvě sestry. Jedna krásná, chytrá a úspěšná, druhá její protiklad. Alespoň Lidmila si to o sobě myslí. Celý život všem ustupovala, snažila se být dokonalou dcerou, matkou i manželkou a přesto je ve svých třiceti nespokojená téměř se vším: se svým vzhledem, se zaměstnáním, s bydlením, dokonce ani manželství s Petrem ji nenaplňuje. Je přesvědčená, že šťastná by byla jen tehdy, pokud by žila život své půvabnější a úspěšnější sestry Lenky. Hnána pomýlenou touhou po spravedlnosti, vydává se Lidmila na cestu za vlastním štěstím, na níž postupně ztrácí víc, než získá. Zrada však nejde vzít zpět a Lidmila si příliš pozdě uvědomuje, že to, po čem celou dobu toužila, je mnohem blíž, než si myslela. Dostane ještě druhou šanci?

O nejlepším tenistovi všech dob vyšla již řada publikací a článků, převážně od sportovních novinářů, ale pohled Milana Hanuše je v tomto kontextu ojedinělý stylem i pojetím. Vedle sportovní stránky totiž čtenáři přibližuje také psychologické pozadí tenisové hry i výjimečný způsob, jakým právě Roger Federer dokázal fenomenálně rozvinout svůj talent. V první části knihy nazvané Mýtus cesty autor líčí silný sportovní příběh Rogera Federera jako zvláštní variaci hrdinského mýtu, který je v kolektivní duši stále velmi živý a přitažlivý. Milan Hanuš využívá svých znalostí archetypální psychologie a pouť švýcarského sportovního hrdiny a tenisového génia osvětluje pomocí působivých obrazů, paralel a kulturních souvislostí, které čtenáři podává velice poutavou a srozumitelnou formou. Svědčí o tom názvy jednotlivých kapitol: Daimon, Démonie, Šprýmař a rebel, Zasvěcení, Hra o trůn, Djoker komplex, Rytíři Kulatého stolu apod. Pojednání jedinečné sportovní osobnosti na pozadí hrdinského mýtu dává autorovi možnost k velmi invenčnímu a neotřelému výkladu i stylu vyjadřování. Druhá část knihy má název Mýtus hry a je věnována klíčovým zápasům a velkým epickým bitvám, které Roger Federer sváděl se svými stejně slavnými protivníky Rafaelem Nadalem, Novakem Djokovičem, Andym Murrym a dalšími. Autor originálním způsobem líčí průběh nezapomenutelných tenisových dramat a nahlíží pod jejich povrch, do psychologie hráčů i hry samotné. Také v těchto kapitolách, nazvaných např. Persona, Neviditelný režisér, Protrpěná vítězství či Homérský pláč, uplatňuje obrazný a velmi nápaditý způsob výkladu. Kniha vychází u příležitosti čtyřicátých narozenin Rogera Federera a je věnovaná světoznámému tenistovi s vděčností za nezapomenutelné sportovní zážitky, které ve svých zápasech fanouškům připravil. Je třeba zdůraznit, že tato kniha přesahuje ryze sportovní tematiku je určena všem čtenářům, které zajímá cesta hrdiny a novodobá verze hrdinského mýtu, zde v podání švýcarské tenisové legendy.

Pandemie koronavirové choroby covid­19 nám všem obrátila život naruby a na tuto novou realitu bychom si měli zvyknout, tvrdí ve své nejnovější knize světoznámý komentátor a politolog Fareed Zakaria. Podle něho budou podobné šoky přicházet dál. Do veřejné debaty přináší deset lekcí pro post­ pandemickou budoucnost a čtivý přehled o světě, na který nejsme dosud připraveni. Autor upozorňuje, že současný svět procházel i bez koronaviru spoustou změn a krizí, od vzestupu stále agresivnější a vůči demokracii a svobodě imunní Číny přes stahování se Ameriky do sebe, stoupající nerovnost a nástup populismů obou ideologických zabarvení až po překotný vpád nevyzpytatelných technologií či hrozbu změny klimatu. V tomto smyslu je podle Zakarii pandemie něco jako katalyzátor. Mnohé trendy se s jejím přispěním urychlí a může dojít k řešení nahromaděných problémů.

Trilogie Sága jednoho století Carmen Kornové o osudech čtyř hamburských přítelkyň odehrávající se od jara 1919 až do ledna 1999 si získala přízeň milionů čtenářů. První díl Dcery nové doby (PROSTOR 2019), odehrávající se od roku 1919 do prosince 1948 představuje mladou Henny, Käthe, Idu a Linu jak prožívají nejtemnější období německých dějin ekonomickou depresi, vzestup nacistů, brutální pronásledování Židů, druhou světovou válku a první poválečné roky do měnové reformy. V druhém svazku Konec starých časů (PROSTOR 2020) autorka sleduje své hrdinky v průběhu let 1949 až 1969, v časech ekonomického zázraku a rockn rollu. Na začátku závěrečného dílu je přítelkyním kolem sedmdesáti let. Společně se svými potomky jsou konfrontovány s teroristickými útoky RAF, válkou na Blízkém východě, nemocí AIDS, pádem Berlínské zdi a sjednocením Německa. Díky studii ženského přátelství a vývoji emancipace hrdinek je dnes Kornová označována za německou Ferrante.

Televizní moderátor Rey Koranteng, fotbalista Theo Gebre Selassie, filantropka a moderátorka Lejla Abbasová, spisovatel Tomáš Zmeškal, choreograf a tanečník Yemi A. D., sinolog Martin Kříž, spisovatelka a numeroložka Monika Ben Thabetová, televizní moderátorka Zuzana Tvarůžková a zpěvačka Madalena Joao, ty všechny vyhledal Obonete S. Ubam, aby se jich zeptal, jaké bylo jejich dětství a dospívání. Autor úspěšné knihy Sedm let v Africe si chtěl porovnat vlastní zážitky se svými vrstevníky, kteří sice vyrůstali v české kotlině, ale podobně, jako sám autor, s jinou barvou pleti. Tak vznikl soubor rozhovorů s názvem Náš černobílý svět, pohled na zdejší prostředí z úhlu, který dosud česká společnost postrádala.

Tenkrát v Hollywoodu je dlouho očekávaná románová prvotina Quentina Tarantina, alchymisty, jenž dokázal proměnit filmový brak ve zlato. Proslulý americký režisér v ní vychází ze svého stejnojmenného oscarového filmu a s ohromujícím elánem rozvíjí jeho témata. Stejně jako na plátně sledujeme také zde herce Ricka Daltona, který s rostoucím zoufalstvím vnímá úpadek své kariéry, a jeho dubléra, šoféra a přítele Cliffa Bootha. Oba se musejí vyrovnat s vlastním stárnutím a proměnou filmové kultury, v níž už jen obtížně hledají své místo. Rickovi toto vědomí hořkne o to víc, že jeho nejbližšími sousedy na Cielo Drive jsou Roman Polanski a Sharon Tateová, hollywoodský hvězdný pár na vrcholu slávy. A okolo krouží Charles Manson se svou „rodinou“ oblouzených hippies, kteří chtějí nastartovat společenskou revoluci prostřednictvím masakru. O osudech těchto lidí a o filmovém a televizním Hollywoodu zlaté éry konce šedesátých let se však dozvídáme daleko více, než bylo možné zachytit ve filmu. Autor využil šanci vylíčit předchozí životy svých protagonistů do větších podrobností včetně několika šokujících odhalení, fikce se proplétá s realitou a dobrodružství Ricka a Cliffa se prolínají s temnějšími historkami ze skutečných dějin Hollywoodu. V několika pasážích Tarantino mění úhel pohledu a poskytuje též mnohem významnější prostor postavám, které ve filmu zůstávaly trochu stranou, především Sharon Tateové a mladičké Trudi Fraserové. Román Tenkrát v Hollywoodu jasně dokazuje, že jako je Tarantino vynikající režisér, je stejně tak i skvělý spisovatel. Na stránky knihy se mu podařilo přenést tarantinovský černý humor, smysl pro groteskní situace, překvapivé zvraty a sklon provokovat. Z příběhu čiší jeho nostalgický vztah ke starému Hollywoodu, láska k filmařině a nakažlivá radost z vyprávění. Román se hned po vydání objevil na žebříčcích bestsellerů – čtenářům, kteří film neznají, nabízí plnohodnotný literární zážitek z Hollywoodu v divokých šedesátých letech, a filmovým fanouškům zase spoustu doplňujících informací, nečekaných odhalení a odchylek od scénáře.

Příběh lásky dvou lidí, kterým se vztah pod rukama proměnil v milostný zápas. Tomáš, šarmantní a uznávaný pražský intelektuál, se seznámí s režisérkou Martinou, která žije a pracuje zároveň v Paříži i Praze a píše scénář dokumentárního filmu o Milanu Kunderovi. Vášnivá láska netrvá příliš dlouho, Martina postupně objevuje, že s partnerem není ve vztahu sama, až se z ní stane neúnavná rozkrývačka Tomášových dalších a dalších nevěr, přičemž Tomášovy milenky se postupně stávají jejími spiklenkami. Práce na filmu o Milanu Kunderovi zavede Martinu na místa spojená se spisovatelovým životem i s jeho romány, do Prahy, Vídně, Paříže. V Martininých přípravách i fiktivních scénách z připravovaného snímku se objevují základní témata Kunderových románů: láska, sex, nevěra, kruté žerty osudu i život intelektuála zapleteného v osidlech velkých dějin. To vše v kontrastu s bídou policejního špiclování a zasahování do životů druhých. Upachtěné i sofistikované slídění agentů StB v Kunderově soukromí se Martině nečekaně protne s jejím vlastním osudem. Ona však může využít modernějších metod než někdejší tajná policie – internetu, facebooku a mobilního telefonu. Martinu masochistické hledání pravdy přivede téměř na pokraj sebezničení. Práce na filmu ji však naplňuje a autorka prostřednictvím své hrdinky Martiny přináší čtenáři nečekaně zajímavé detaily a souvislosti z Kunderova díla i života. Jelikož někdejší emigrantka Martina tráví velkou část svého života v Paříži, jejím příběhem se prolínají i události posledních let, jakými byly uprchlická krize, problematika islamizace Francie, vraždění v redakci časopisu Charlie Hebdo nebo v klubu Bataclan či nástup Marine Le Penové a Emmanuela Macrona. Líčení francouzských reálií a zarputilé debaty „progresistky“ Martiny a „strážce tradičních hodnot“ Tomáše tvoří další poutavou linku tohoto napínavého milostného románu.

Národ a národní stát jsou v módě stejně jako retro nábytek nebo falešné řasy. V diskusích o Evropě jsou Evropa a národ permanentně stavěny proti sobě. Národní stát musí v každém případě zůstat. Kdo se ho dotkne, kdo ho chce v zájmu Evropy překonat, sklidí posměch či zuřivý odpor. Jenže co máme na mysli, když hovoříme o národu? Je každému jasné, co se tím míní? Anebo znamená národ resp. národní stát pro každého něco jiného? Kolik definic národa existuje a co je jejich obsahem? Mají o něm Francouzi nebo Poláci stejnou představu jako Němci? Jsou snad Katalánsko, Skotsko nebo Tyrolsko také národy? A mohla by se sama Evropa stát národem? Renomovaná německá myslitelka a politoložka hledá odpovědi a snaží se pojmy národ a Evropa zasadit do společného kontextu.