Prostor strana 29 z 48

Není to ten, co neumí ve Slavnostech sněženek jezdit na kole, ale kance ve škole složí? A není taky Jáchymem, který hodí údaje Františka Koudelky do stroje? Petra Bruknera zkrátka znáte z filmů dua Smoljak a Svěrák i z Divadla Járy Cimrmana, kde jako neherec úspěšně hraje již desítky let. Především je to ale písecký rodák, jenž naplňuje svůj život rozličnými zájmy, vedle těch sportovních, jako je tenis, cyklistika či golf, k nim dále patří poslech jazzové hudby, kouření dýmek, fotografování či vytváření fóráží. A snad u tohoto všetečného muže usazeného s rodinou v Brandýse nad Labem ještě stojí za zmínku, že je též desítky let ženatý, přičemž nikdy nebyl ani v nejmenším rozvedený. Tento krásný výsledek rozhodně nijak nekalí skutečnost, že s právničkou, jíž jeho manželka je, by se rozváděl pouze sebevrah Knižní rozhovor s všestranným umělcem vede novinář a rozhlasový moderátor Vladimír Kroc, autor úspěšného rozhlasového seriálu Zvuková kronika Divadla Járy Cimrmana.

Držitel americké Národní knižní ceny Evan Osnos vytvořil soustředěný, brilantní a trefný záznam úspěšné celoživotní cesty Josepha R. Bidena Jr. do prezidentského úřadu. Současný americký prezident si dokázal udržet padesátiletou politickou kariéru, která ho dovedla až do Bílého domu, jeho život byl však poznamenáni hlubokými osobními ztrátami a zklamáními. Evan Osnos čerpal z téměř desetiletého zpravodajství pro časopis The New Yorker a v knize se mu podařilo zachytit mimořádný význam prezidentských voleb v roce 2020 i vykreslit jednotlivé osobnosti americké politiky. Jeho kniha je založena na dlouhých rozhovorech s Bidenem a na otevřených výpovědích více než stovky dalších aktérů, včetně bývalého prezidenta Baracka Obamy, Amy Klobucharové, Peta Buttigiega a řady aktivistů, poradců, členů Bidenovy rodiny i Bidenových odpůrců. Knižní portrét osvětluje Bidenovu dlouhou a rušnou kariéru v Senátu, osmileté účinkování ve funkci Obamova viceprezidenta i jeho rozhodnutí vyzvat Donalda Trumpa k souboji o prezidentský úřad a volbu senátorky Kamaly Harrisové jako kandidátky na viceprezidentku. Osnos se zamýšlí nad potížemi, se kterými se Biden bude muset potýkat během svého prezidenství, a zvažuje, jak měnící se země a obrovská škála zkušeností změnily jeho postoje k jednotlivým tématům. V tomto precizním portrétu se Biden jeví jako chybující, a přece rozhodný politik zocelený životními tragédiemi jako člověk, který se možná až nečekaně dobře hodí pro svoji současnou historickou roli.

Jak se dcera dvou přistěhovalců v Kalifornii vypracovala na první viceprezidentku Spojených států amerických? Vlastní cestou. Kamalu Harrisovou a její mladší sestru vychovala svobodná matka, praktická odbornice na rakovinu, která jako devatenáctiletá emigrovala z Indie za lepším vzděláním. S Kamaliným otcem, špičkovým profesorem ekonomiky pocházejícím z Jamajky, se rozešla, když bylo Kamale jen pět let. Kamala zdědila po obou rodičích smysl pro sociální spravedlnost, po matce pak pracovní nasazení, cit pro detail, a především talent dokázat nemožné. Po skromných začátcích v Oaklandu a následném aktivistickém období na Howardově univerzitě z ní vyrostla nezdolná, pohotová, chápavá a precizní žena obávaná prokurátorka vyhlášená svými jízlivými průpovídkami a politička schopná šikovně zvládat rozpolcenou kalifornskou politickou kulturu. To vše zachytil zkušený novinář Dan Morain, jenž sledoval život Kamaly Harrisové celých pětadvacet let, během nichž se zabýval situací v Kalifornii. Nyní předkládá první podrobný a čtivý popis Kamaliny nevšední profesní dráhy. Zároveň autor průběžně ukazuje, co Harrisová dělá, když se nikdo nedívá: zamilovává se v pozdním věku, stává se nevlastní matkou a stará se o málo známé členy své dlouholeté neformální politické rodiny, která vždycky věděla, že její osobitý styl ji vynese až na vrchol.

Útlá, esejistická knížka Timothyho Snydera Tyranie vyvolala před pár lety značný rozruch, záhy se vyšplhala mezi bestsellery The New York Times a vyšla ve více než čtyřiceti jazycích. Autor titulů Krvavé země a Černá zem, zabývajících se holokaustem a masovými vraždami v nacistickém Německu a Sovětském svazu, v ní popsal začátky totalitních režimů. I kdyby jedenáctkrát výslovně nezmínil Donalda Trumpa, bylo zjevné, proč knihu napsal: Trumpův nástup k moci považoval za nebezpečí srovnatelné s fašismem, komunismem či nacismem 20. století. Snyderových dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky i naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného. Na rozdíl od našich rodičů a prarodičů však máme výhodu, že se z jejich zkušenosti můžeme poučit a nastupujícím tyraniím včas vzdorovat. Nové, ilustrované vydání Tyranie dává dílu další rozměr a sílu. Renomovaná německo-americká ilustrátorka Nora Krugová ho svým vynalézavým výtvarným stylem mění ve vizuálně působivé zamyšlení.

Česká architektonická avantgarda je životním dílem Otakara Nového, předního odborníka v oblasti urbanismu a životního prostředí a znalce dějin moderní architektury. Svou pozornost zaměřil na tvůrce, projekty, stavby, názory a celkový význam meziválečného funkcionalismu. Téma svého díla zasazuje do velmi široce pojatého kulturního kontextu doby od poloviny 19. do poloviny 20. století. Autor sám byl od druhé poloviny třicátých let svědkem spletitých osudů avantgardy, prožíval její naděje a zklamání a téměř se všemi jejími významnými postavami se znal. Příběh české architektonické avantgardy proto vypráví s osobním zaujetím. Vedle obdivu k jejímu nadšení a čistotě úmyslů se však nevyhýbá ani kritice její netolerance a omylů. Kniha obsahuje více než dvě stě fotografií a vychází ve třetím vydání v nové grafické úpravě.

Tony Judt patří mezi nejzajímavější světové myslitele posledního půlstoletí. Málokdo uvažoval tak hluboce a inspirativně o otázkách demokracie, totalitních režimů, holokaustu či o dějinné roli veřejných intelektuálů. V rozhovoru se svým přítelem a kolegou Timothym Snyderem mapuje historii moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. do počátku 21. století. Zamýšlí se nad povinnostmi intelektuálů v politice i nad jejich morálními selháními. Kniha přibližuje život historika Tonyho Judta a zároveň je fascinujícím dialogem o hledání pravdy a možností společenské obrody.

Zmrzlým lesem putuje tichá trojice Prst, Malá a Dcera. Svět kolem nich je nepřátelský a nebezpečný. Poutníci se snaží vyhnout predátorům, lovcům a vlkům, a jejich cesta připomíná tanec v minovém poli. Prsta pronásledují vzpomínky na dětství, kdy lidé v ulicích začali mizet jako mýdlové bubliny, kdy se ztratili i jeho rodiče, jako by nikdy neexistovali. Brzy pochopil, že se světem se stalo něco zlého a začala v něm platit jiná pravidla než předtím. Morálka a svědomí se proměnily v prázdné pojmy, rozhodovala síla a krutost. Aby přežil, musel se chlapec přizpůsobit. Jako zázrakem se dočkal dospělosti. Dnes ví, že je smrtelně nebezpečné vydávat hluk a přilákat pozornost kanibalů. Proto se nyní se ženou a dítětem dorozumívá pouze znakovou řečí. Zatímco trojice prochází opuštěnou krajinou, Dcera se ptá na všechno, co ještě nezná, a Prst jí gesty vypráví o vymoženostech normálního života, o obchodech, restauracích, sochách, podzemních garážích, platebních kartách Ale už i jemu samotnému to zní nepochopitelně, jako dávný sen. Místo ovládání počítače je užitečné číst stopy, umět si chytit k večeři toulavou kočku a včas odhalit nebezpečí. Cílem strastiplné cesty je vzdálený mokřad, bezpečné útočiště, které má poutníkům poskytnout ochranu a obživu. Než se k němu dostanou, musí projít Městem. Prst slyšel, že jeho obyvatelé jsou zákeřní, ostatní mají za divochy, chytají je a zabíjejí. Přesto nezbývá než se vnořit do temného labyrintu ulic. Románový debut Marka Baroše hýří napětím, nečekanými zvraty a bohatým jazykem. Současně nás přivádí k zamyšlení, co kdyby se život na Zemi nečekaně od základů proměnil a my museli v primitivních podmínkách tvrdě hájit své životy.

Výbor z básnické tvorby Maxe Broda (18841968) vzdává hold umělci, jehož lyrika, čítající na pět set básní, je v Čechách téměř neznámá. O pražském židovském německy píšícím spisovateli se u nás mluví především jako o příteli Franze Kafky a uchovateli jeho díla; Brodova vlastní rozsáhlá tvorba však bývá neprávem opomíjena. Z jeho pěti básnických sbírek vyšla v roce 1907 jako první Der Weg des Verliebten (Cesta zamilovaného) a jako poslední, v roce 1966, Gesang einer Giftschlange (Zpěv jedovatého hada). Výbor Touha představuje českým čtenářům Brodovy pestré a mnohovrstevnaté básně v překladu přední české lingvistky Zlaty Kufnerové včetně německého originálu a umožňuje vytvořit si celkovou představu o autorově básnickém díle. Mnohé lyrické texty mají silné autobiografické rysy, reflektují osobní zážitky v jednotlivých obdobích autorova života, vycházejí ze vzpomínek na dětství, mládí, lásky, na rodinu a prostředí, v němž se Brod pohyboval. Pochopitelně nechybí básně s tématem židovství a holokaustu, šoa. Mimořádně přesvědčivě vyznívají silně emocionální verše věnované bratru Ottovi, rovněž spisovateli, který se spolu s rodinou stal obětí nacistického vraždění. Max Brod, povoláním právník, pocházel z pražské židovské rodiny a patřil k nejvýznamnějším osobnostem okruhu pražské německy psané literatury počátku minulého století. V roce 1939 pak před nacisty emigroval do tehdejší Palestiny, kde se podílel na budování samostatného židovského státu. V Tel Avivu pracoval až do své smrti jako dramaturg izraelského státního divadla Habimah, je autorem několika románů a působil také jako překladatel a divadelní kritik.

Když Selma řekla, že se jí v noci zjevila okapi, věděli jsme, že někdo z nás brzy zemře, zahajuje své vyprávění Selmina desetiletá vnučka Luisa. Selmě se dosud zdálo o africké antilopě třikrát a pokaždé potom někdo z vesnice zemřel, proto jsou její obyvatelé rázem ve střehu. Někteří cítí, že nyní je nejvyšší čas vyrukovat se zamlčovanou pravdou. A když smrt konečně přijde, její okolnosti jsou mimo očekávání všech. Prostřednictvím Luisy odhalujeme život malé poklidné vesnice s magickou atmosférou. V Selmině domě, v němž děvčátko vyrůstá, nalézají útočiště leckdy podivínští sousedé, které navzdory neurózám, vrtochům a rozdílnosti povah spojuje přátelství, tolerance vůči jinakosti a snaha pomáhat si. Žijí tu také Luisini rodiče, zaměstnaní krizí středního věku natolik, že jim sotva zbývá čas na dceru, a její výchovu ochotně přenechávají jiným. A důležité místo patří obrovskému psu Aljaškovi s aurou nesmrtelnosti. Román sestává ze tří částí odehrávajících se v osmdesátých a devadesátých letech minulého století a následně na začátku nového tisíciletí. Vyprávění, v nichž je Luisa konfrontována se smrtí blízké osoby, se volně propojují. Tématem příběhu je však především láska a lidé, kteří mají odvahu o ni usilovat a překonávat překážky v podobě vnitřních bariér, předsudků i tisíců kilometrů. Autorka dovedně žongluje s metaforami a prokládá je jemným, laskavým humorem, čerpajícím z dobře odpozorovaných všedních situací. Její dojemný příběh je promyšlenou meditací o tom, jak ztráta a láska utvářejí člověka i komunitu. O hledání našeho místa ve světě, i když to místo je právě tam, kde se nalézáme. Román získal výrazný mezinárodní ohlas a dosud byl přeložen do 20 jazyků.

V nové knize, kterou Martina Formanová navazuje na předchozí autobiografické prózy Skladatelka voňavého prádla a Snědla dětem sladkosti, se setkáváme se zralou ženou reflektující vlastní život po smrti manžela Miloše Formana. S pomocí deníku zpracovává svůj smutek a prázdnotu ze ztráty člověka, po jehož boku strávila dvacet tři let a s nímž vychovala dva syny. První zápis je ze srpna 2018, poslední z již pandemického února 2021. S nadsázkou, sebeironií a upřímností autorka popisuje cestu k zotavení. Nečekanou součástí duševní terapie se pro ni stávají lekce stand-upu, který spojil její touhu po komunikaci, smysl pro humor i dávné zážitky z navštěvování dětského recitačního kroužku v rodném Brně. Druhé vydání svého díla, jež opět doprovází řada fotografiií, rozšířila autorka o další intimní vzpomínky.

Tesařova studie Mnichovský komplex, pocházející z roku 1989 a určená původně pouze pro okruh přátel, nastavuje zrcadlo především stereotypům a hluboce zakořeněným mýtům v české národní sebereflexi. Také třetí vydání zahrnuje kromě tohoto stěžejního textu i cyklus esejů Vlastenci a bojovníci o počátcích české kolaborace a odboje, který vycházel v roce 1969 na pokračování v Listech, a dvě autorovy časopisecké studie na dané téma z konce šedesátých let. Texty Jana Tesaře vynikají především hloubkou a ostrostí pohledu, který v každém případě nutí k přemýšlení i ty, kteří nemusejí sdílet autorovy vývody. Tesař nikterak neskrývá svou zaujatost; je to však zaujatost v nejlepším slova smyslu pro pravdu vědeckou i morální.

Světoznámý astrofyzik nás tentokrát zve na pátrání po dokonalé rovnici, která by pomohla odhalit nejhlubší tajemství našeho světa a celého vesmíru. Všechny zázraky moderní techniky v podstatě vděčí za svůj vznik vědcům, kteří postupně objevovali základní síly světa. Nyní vědci možná mají na dosah prostředky, jak tyto čtyři přírodní síly gravitaci, elektromagnetickou sílu a slabou a silnou jadernou sílu skloubit v jedinou teorii. Ta by mohla konečně vrhnout světlo na největší záhady vědy: Co se stalo před velkým třeskem? A proč k němu vůbec došlo? Co se nachází na druhé straně černé díry? Je možné cestovat časem? Existují červí díry vedoucí do jiných vesmírů? Proč jsme tady? Kaku líčí hledání této finální teorie a všechny prazvláštní peripetie jedné z nejpodivnějších kapitol v dějinách fyziky. Prochází všechny dřívější revoluce, jež nám daly naše technologické divy: newtonovskou revoluci, ovládnutí elektromagnetické síly, teorii relativity, kvantovou teorii a nakonec i dnešní teorii strun. A vysvětluje, proč se kolem této Božské rovnice vedou ostré spory: v sázce není nic menšího než naše představa o vesmíru. Autor má dar poutavě a srozumitelně vyložit i složitá vědecká témata, proto se jeho práce řadí mezi nejoceňovanější odborné a populárně-naučné knihy současnosti.