Ústav pro studium totalitních režimů strana 6 z 7

Monografie se zabývá složitými životními osudy brigádního generála Josefa Bartíka (1897-1968), důstojníka z tzv. zpravodajské jedenáctky Františka Moravce. Kniha se soustřeďuje na Bartíkovu činnost v československé armádě v letech 1918-1945, tedy v době meziválečné a válečné, v Polsku, Francii a Velké Británii. Kromě toho zachycuje i jeho dřívější působení u československých legií v Itálii během Velké války. Stranou nezůstávají ani Bartíkovy poválečné osudy, kdy byl jako významný zpravodajský důstojník bezprostředně po únoru 1948 perzekvován. Text doprovázený obrazovými přílohami a řadou dokumentů se neomezuje pouze na líčení Bartíkovy vojenské kariéry, ale zachycuje i některé aspekty jeho rodinného a civilního života.

Sborník textů ze stejnojmenné mezinárodní konference přináší více než 40 příspěvků historiků a právních expertů z celého světa. Autoři se neomezují na popis zločinů spáchaných komunisty v jejich mateřských zemích, ale poukazují i na různé formy a možnosti vyrovnávání se s totalitní minulostí, včetně konkrétních opatření a plánů do budoucna. Sborník vyšel i v anglické verzi.

Sborník textů ze stejnojmenné mezinárodní konference přináší více než 40 příspěvků historiků a právních expertů z celého světa. Autoři se neomezují na popis zločinů spáchaných komunisty v jejich mateřských zemích, ale poukazují i na různé formy a možnosti vyrovnávání se s totalitní minulostí, včetně konkrétních opatření a plánů do budoucna. Sborník vyšel i v anglické verzi.

Monografie se zabývá složitými životními osudy brigádního generála Josefa Bartíka (1897-1968), důstojníka z tzv. zpravodajské jedenáctky Františka Moravce. Kniha se soustřeďuje na Bartíkovu činnost v československé armádě v letech 1918-1945, tedy v době meziválečné a válečné, v Polsku, Francii a Velké Británii. Kromě toho zachycuje i jeho dřívější působení u československých legií v Itálii během Velké války. Stranou nezůstávají ani Bartíkovy poválečné osudy, kdy byl jako významný zpravodajský důstojník bezprostředně po únoru 1948 perzekvován. Text doprovázený obrazovými přílohami a řadou dokumentů se neomezuje pouze na líčení Bartíkovy vojenské kariéry, ale zachycuje i některé aspekty jeho rodinného a civilního života.

Práce Martina Valenty ozřejmuje teoretické kořeny západního a zejména západoněmeckého hnutí roku 1968. Využívá k tomu receptivní analýzu kritické teorie Frankfurtské školy, jejíž neomarxismus ovlivnil povahu západního roku 1968 a z něho vzešlá politická a sociální hnutí. Nabízí pro českého čtenáře ojedinělý vhled do problematiky západního neomarxismu a jeho vlivu na společnost a politiku na západní straně železné opony.

Práce Martina Valenty ozřejmuje teoretické kořeny západního a zejména západoněmeckého hnutí roku 1968. Využívá k tomu receptivní analýzu kritické teorie Frankfurtské školy, jejíž neomarxismus ovlivnil povahu západního roku 1968 a z něho vzešlá politická a sociální hnutí. Nabízí pro českého čtenáře ojedinělý vhled do problematiky západního neomarxismu a jeho vlivu na společnost a politiku na západní straně železné opony.

Šlechta hrála v dějinách evropských národů vždy velmi významnou roli. Přestože v posledních dvou stoletích postupně ztrácela vliv, dodnes představuje významný společensko-historický fenomén. Šlechtictví je synonymem tradice, víry, dějinnosti a kontin uity. Dvacáté století však postavilo před středoevropskou šlechtu mnohé výzvy. A právě vztahy, postoje a chování aristokracie vůči totalitní moci, formy šlechtického odboje či odporu a následné perzekuce, stejně jako pohled na rub mince, tedy na kola boraci a sympatizování šlechty s totalitarismy, zvláště s nacismem, představují problematiku, která dosud nebyla komplexně zpracována. Vůbec první pokus zabývat se otázkou postavení středoevropské šlechty v době totality vzešel ze spolupráce Filozofi cké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu pro studium totalitních režimů a kromě historiků z České republiky byli k přípravě publikace přizváni odborníci ze Slovenska, Německa, Rakouska, Rumunska a Lichtenštejnska.

Máničky, vlasatci, androšové a postoj československého komunistického režimu vůči nim je hlavním tématem nového čísla revue Paměť a dějiny. Majáles v roce 1965, dohled StB nad Allenem Ginsbergem, násilná stříhání dlouhých vlasů, jimž padl za oběť i h erec Petr Čepek, první kapela českého undergroundu, slavní Hells Devils, a další témata z Československa 60. let. Dále rozhovor s Františkem Stárkem "Čuňasem" a u příležitosti jejích sedmdesátin také se Zdenou Tominovou. A v neposlední řadě i připom enutí života nedávno zesnulého Oto Mádra v biografické studii a ve fotografiích z archivu bývalé StB. Poučné čtení na léto, to je nové číslo Paměti a dějin!

Kronika nabízí čtenáři autentický vhled do organizačních otázek a výstavby útvaru; vedle toho ukazuje "výsledky" střežení státní hranice a výcvik pohraničníků. Podává také subjektivní výpověď o spolupráci Pohraniční stráže s obyvatelstvem i o kulturních a sportovních událostech u pohraničních jednotek. Její strohé vyznění jakoby překrývá tragičnost osudů konkrétních lidí, jejichž touha po životě za železnou oponou narazila na "svědomité plnění úkolů", jež strážcům hranic totalitního Československa náleželo. Vlastnímu textu kroniky předchází studie o organizaci 4. znojemské pohraniční brigády v letech 1951-1955, text kroniky doplňují formou odkazů pasáže věnované velitelům jednotek brigády a některým případům pokusů o přechod státní hranice. Publikace obsahuje i kopie plánků úseků pohraničních rot z poloviny 50. let.

Další číslo časopisu Securitas Imperii je monotematické. Obsahuje čtyři odborné studie zaměřené na problematiku třetího odboje. Václav Veber se zabývá problematikou rehabilitací, Kamil Nedvědický vývojem právních pohledů na třetí odboj a Jan Cholínský první etapou dějin českého exilového hnutí. Jaroslav Rokoský nahlíží prostřednictvím osudů bratří Františka a Josefa Bogatajových na protikomunistický odboj na jižní Moravě. Jak se již u našeho časopisu stalo tradicí, vychází v každém čísle edice historických dokumentů. Pavel Žáček v ní odborné i širší veřejnosti zpřístupňuje dokumenty týkající se vyšetřování fámy o smrti studenta Martina Šmída v listopadu 1989. Securitas Imperii rovněž obsahuje řadu recenzí, anotací a zpráv.

Pilíře nového čísla revue Paměť a dějiny tvoří studie Lukáše Cvrčka Odbojáři z jeskyně a Jiřího Urbana Několik vět. V první jmenované autor líčí osudy tří mladých lidí, kteří se nehodlali smířit s počínající normalizací. V roce následujícím po okupaci vojsky Varšavské smlouvy vystoupili, podobně jako řada jejich spoluobčanů, proti rostoucí represi mocenských struktur a proti letargii většiny obyvatel Československa. Druhá studie líčí občanské vzepětí přímo předcházející listopadovým událostem v roce 1989 reprezentované peticí Několik vět, kterou na rozdíl od ostatních protirežimních aktivit podpořily desetitisíce lidí. V rozhovoru s Richardem Sachrem se Pavel Žáček, stejně jako v edici dokumentů, vrací do roku 1990, kdy se komunistické ministerstvo vnitra transformovalo v demokratickou instituci a kdy zanikla politická policie, Státní bezpečnost. Ve vzpomínce na Ivana Medka se s ním loučí čtyři z jeho přátel. Nechybějí ani tradiční rubriky Příběh 20. století a Třetí odboj. Nové číslo doplňuje Bilance ÚSTR, zhodnocení a jakési vyúčtování dvou let naší existence. Přejeme příjemné čtení!

Inspekce ministra národní bezpečnosti, zakrátko přejmenovaná na inspekci ministra vnitra, vznikla v roce 1953 jako orgán, který měl zabezpečovat dodržování zákonnosti v rámci resortu. Stala se současně jednou z převodových pák ministra, kterou užíval pro kontrolu činnosti složek ministerstva. Přestože velká část její práce zůstávala veřejnosti prakticky neznámá, plnila významné úkoly především v souvislostí s přešetřováním nezákonností 50. let a také období 1968-1969, kdy jí připadl úkol objasnit dění v resortu. Cílem předkládané edice je přiblížit čtenářům organizaci a působení dosud málo známé, avšak důležité součásti československého ministerstva vnitra.

Při příležitosti 70. výročí vypuknutí druhé světové války uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů sympozium nazvané Válečný prožitek české společnosti v konfrontaci s nacistickou okupací . Autoři jednotlivých příspěvků, z nichž byl sestaven tento sborník, se zaměřili vedle poněkud známějších, respektive větší pozornosti se těšících témat (příslušníci československé armády - Ladislav Kudrna, ÚSTR), zvláště na osudy dosud méně reflektovaných složek společnosti, mezi něž náleží kupříkladu ženy (Jana Burešová, Katedra historie FF UP v Olomouci), děti (Radka Šustrová, ÚSTR), šlechta (Zdeněk Hazdra, ÚSTR), ale rovněž německé obyvatelstvo žijící na území protektorátu (Lukáš Vlček, ÚSTR) či křesťané v odboji (Stanislava Vodičková, ÚSTR). Za velice přínosnou pak lze pokládat reflexi poválečných pohledů české historiografie na období nacistické okupace a druhé světové války (Vítězslav Sommer, ÚSTR).

Dne 27. března 2009 se v Ústavu pro studium totalitních režimů konal 1. ročník studentské vědecké soutěže Vysokoškoláci o totalitě, kde studenti historie a příbuzných oborů předložili výsledky své badatelské práce. Většina z deseti oceněných příspěvků, kt

Při příležitosti 70. výročí vypuknutí druhé světové války uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů sympozium nazvané Válečný prožitek české společnosti v konfrontaci s nacistickou okupací . Autoři jednotlivých příspěvků, z nichž byl sestaven tento sborník, se zaměřili vedle poněkud známějších, respektive větší pozornosti se těšících témat (příslušníci československé armády - Ladislav Kudrna, ÚSTR), zvláště na osudy dosud méně reflektovaných složek společnosti, mezi něž náleží kupříkladu ženy (Jana Burešová, Katedra historie FF UP v Olomouci), děti (Radka Šustrová, ÚSTR), šlechta (Zdeněk Hazdra, ÚSTR), ale rovněž německé obyvatelstvo žijící na území protektorátu (Lukáš Vlček, ÚSTR) či křesťané v odboji (Stanislava Vodičková, ÚSTR). Za velice přínosnou pak lze pokládat reflexi poválečných pohledů české historiografie na období nacistické okupace a druhé světové války (Vítězslav Sommer, ÚSTR).

Dne 27. března 2009 se v Ústavu pro studium totalitních režimů konal 1. ročník studentské vědecké soutěže Vysokoškoláci o totalitě, kde studenti historie a příbuzných oborů předložili výsledky své badatelské práce. Většina z deseti oceněných příspěvků, kt