Najnovšie - Filozofia strana 41 z 138
zobraziť:
Zakorenenosť
Francúzsku filozofku, mystičku, odborársku aktivistku Simone Weilovú (1909-1943), ktorej celým dielom preniká túžba po „poznaní celou dušou“, označil Albert Camus za „jediného veľkého ducha našej doby“. Filozofia podľa nej „nenapreduje, nevyvíja sa“, to, čo je v nej najpodstatnejšie, je jednota a totožnosť skutočnej múdrosti naprieč časom, čiže dotyk s večnosťou. Preto Weilová môže odmietnuť konceptuálne systematizácie, v ktorých sa skrýva totalitárna a napokon celkom imaginárna ambícia racionality na obsiahnutie celej Skutočnosti.
Zakorenenosť, jeden z dvoch najvýznamnejších a zároveň posledný autorkin text, ostal pre jej smrť nedokončený. Ako pri mnohých Weilovej textoch dejinné a politické udalosti slúžia autorke ako východisko a matéria pre filozofickú reflexiu. Z tohto hlbokého, inšpiratívneho diela presvitá Weilovej snaha poskytnúť tým, ktorí budú riadiť povojnovú obnovu Francúzska a určovať jeho ďalšie smerovanie, zreteľné, ušľachtilé a hrubou silou nepoškvrnené kritériá pre vedenie ich pôsobenia. Ich zvrchovanou korunou je pre autorku Boh v zmysle platónskeho Dobra, ktoré jediné môže byť hlavným regulatívom skutočne ľudskej spoločnosti a súčasne predstavuje horizont pre naplnenie a prekročenie individuálnej ľudskej existencie.
dostupné aj ako:
Filosofie zednářství
Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí. Oproti současné upadlé podobě, zcela podléhající nešvarům momentálního stavu společnosti, staví Fichte ideál, tedy to, jaký by řád svobodných zednářů měl být a co by mělo být jeho náplní. V tomto smyslu by se měl stát zejména ohniskem rezistence vůči tomu, co společenský úpadek charakterizuje. Dle Fichteho to nejškodlivější představuje uvíznutí v jednostrannostech, jež jsou podporovány výchovou k osvojování omezujících specializací. Nad ucelenou osobností člověka tak nabývá převahy pedantství, jež lidstvo vzdaluje od soustředění na podstatnější a důstojnější účely lidské existence. Budoucí vzdělanec v jeho pojetí rozhodně nemá během svého vzdělávacího procesu nabývat dovedností, jež by mu umožnily dosáhnout úspěchu v zákonitostech současného světa. Jeho cílem nemá být adaptace na upadlé poměry, ale pochopení příčin společenského úpadku a osvojení zásadní a účinné rezistence.
A bölcsesség ábécéje
AZ ÉLET ISMERETÉNEK KÉZIKÖNYVE az "emberszeretet tanának" ókori mesterétől.
Tisztelettel nyújtjuk át a nagyra becsült Olvasónak TATIOSZ tiszta és nemes írásainak, gondolatainak bővített, új kiadását.
"Az első pillanatban látni lehet mindent.A kezdeteknél dől el az élet valamennyi fontos kérdése. És mindennek kezdetén születik meg benned a helyes gondolat, mely sorsod megfordíthatja. A fények változása benned van - a mélypont fordulópont. "
"Légy az, amivé legszebb hajlamaid által válhatsz - de mindenekelőtt maradj ember!"
Človek v štruktúrach spoločnosti a kultúry
Kolektívna monografia sa zaoberá aktuálnymi problémami z oblasti filozofickej antropológie, sociálnej filozofie a filozofie kultúry. Autori nepristupujú k týmto oblastiam ako k disjunktným množinám, naopak, uznávajú, že v mnohých ohľadoch sa prelínajú a ich vzájomný dialóg prispieva k produktívnemu riešeniu filozofických problémov. Predpokladom komplexnej odpovede na základnú antropologickú otázku Čo je človek? je zohľadnenie sociálneho a kultúrneho zakorenenia človeka. Spoločenské a kultúrne štruktúry, v ktorých človek nachádza sám seba a tvorí svoju identitu, sú tu preto ústredným predmetom skúmania. Problém človeka a ľudskosti sa vynára v rôznych podobách, pričom autori k nemu pristupujú deskriptívnym i normatívnym spôsobom. Opis dynamík sebaformácie človeka umožňuje nastoliť otázku, ktoré z nich vedú k posilneniu koordinácie jedincov a skupín, k realizácii ich potenciálu a uplatneniu princípu ľudskosti ako rovnocennosti a uznania. Reflexia miesta človeka vo svete a aktuálnych podôb ľudskosti si však vyžaduje aj analýzu negatívneho pólu ľudského spolužitia a identifikáciu faktorov, ktoré spôsobujú narušenie vzťahov. Len tak je možné navrhnúť spôsoby prekonania deštruktívnych dynamík. Synergia filozofickej antropológie, sociálnej filozofie a filozofie kultúry je charakteristická pre myslenie Františka Novosáda, ktorým sa autori inšpirujú.
O životě v ústraní (De otio)
Jak žít stranou politického života a být dobrým mužem? Jak prospívat ostatním a sobě a neztratit při tom hlavu? Římský politik a stoický filosof Seneka se snaží odpovědět na tyto otázky svému příteli Serenovi, veliteli pořádkových jednotek za císaře Nerona. Stoici ale tvrdili, že politické angažmá je pro dobrého muže povinností. Podaří se Senekovi nabídnout přesvědčivou obhajobu života v ústraní? A jak se slučuje stoická střídmost se Senekovými pobídkami k uvolnění? Dva útlé spisky poskytují překvapivé, citlivé a filosoficky relevantní odpovědi.
Krize pravdy
Jak vážná je současná krize pravdy? Trawnyho stejnojmenná kniha nepřizvukuje hlasům varujícím před alternativními pravdami, nepanikaří a nemoralizuje, nýbrž věcně analyzuje, jak se to s pravdou má. S oporou hlavních postav filosofické tradice (Sókratés, Kant, Nietzsche, Arendtová) ukazuje, že to s pravdou dnes není o nic horší než v minulosti: pravda byla problémem vždy, lidé se o ni přeli a vždy také měla své svědky a mučedníky. Pravda je v krizi vlastně neustále, protože krize patří k její bytnosti: pravda sama je krizí, a to ve smyslu původního řeckého výrazu — v krizi se tříbí názory a vyjevuje se silnější argument, a s ním i pravda sama. Tím nám autor poskytuje mnohem lepší vodítko pro orientaci v aktuální debatě než soudobá klišé – přijetí pravdy jako krize umožňuje dát pravdě ve veřejném prostoru znovu přiměřený smysl.
Hegel a pruský stát
„Hegel a pruský stát si postupně vyšli vstříc.“ Podrobný, ale přitom jiskřivý a interpretačně svébytný rozbor tohoto vztahu, který ve své disertaci Hegel a stát podal teprve šestadvacetiletý komentátor, ohromí vedle suverénní znalosti celku Hegelova písemného odkazu především hloubkou autorových historických, právních a politických znalostí, jichž však Rosenzweig využívá k tomu, aby Hegelovy Základy filosofie práva inspirativním způsobem vřadil do klasické tradice politického myšlení, sahající od Platóna a Aristotela přes Locka, Rousseaua a Smithe po Hegelovy bezprostřední předchůdce i následníky v čele s Marxem. Pojmy zákona, občanské společnosti či rozumné skutečnosti jsou v Rosenzweigově shrnutí vyloženy s náležitou mírou detailů a ve vzájemné provázanosti. Rosenzweig ukazuje, co pro Hegelovu filosofii reálně znamená být „svou dobou, uchopenou v myšlenkách“, a přesvědčivě vyvrací četná tradovaná klišé. Předvedením Hegelovy ukotvenosti v historickém kontextu Rosenzweig současně a nedílně ukazuje i jeho aktualitu: přes odlišnost a proměnu dobových reálií Hegel zůstává významným, snad i nepostradatelným zdrojem realistického, komplexního a vyváženého pojetí politické svobody.
Franz Rosenzweig (1886–1929) patří coby autor spisu Hvězda vykoupení z roku 1921 k nejvýznamnějším židovským myslitelům 20. století. Své hegelovské disertace, kterou sepsal pod vedením Friedricha Meineckeho, se po náboženském obratu k judaismu a po otřesu první světové války de facto zřekl, spis však osvědčuje svou životnost v překladech (italském, francouzském, portugalském a japonském) a v novém německém vydání s doslovem Axela Honnetha (2010). Zároveň kniha dokládá hloubku a důkladnost Rosenzweigovy původní identifikace s německým duchovním a politickým životem. České vydání přináší tematicky ústřední část, věnovanou Základům filosofie práva a Hegelovu vztahu k Prusku.
Lenin
György Lukács (1885–1971) byl významný maďarský filosof a estetik. Svým dílem významně přispěl ke vzniku tzv. západního marxismu, výrazně však ovlivnil také marxismus východní, především tzv. marxistický humanismus. Ve svém rozsáhlém díle se věnoval literární teorii, estetice, otázkám realismu, teorii filmu, kritice existencialismu a fenomenologie, marxistické metodologii, problému zvěcnění, sociální ontologii aj.
Lukácsova kniha Lenin spadá stejně jako jeho nejslavnější dílo Dějiny a třídní vědomí (1923) do jeho raného období. Byla napsána bezprostředně po Leninově smrti v roce 1924 ve vídeňském exilu, kam se Lukács uchýlil po porážce Maďarské republiky rad. Byla přeložena do bezmála dvou desítek jazyků, včetně češtiny. V roce 1970 měla vyjít v překladu Lubomíra Sochora v tehdejším Československu, avšak nastupující normalizace a cenzurní zásah vydání již vysázené knihy znemožnily (i v tomto sdílela stejný osud jako Sochorův překlad Dějin a třídního vědomí). Kniha Lenin tak vychází v češtině bezmála sto let po svém původním vydání. Lukács v ní mj. pokračuje ve své dřívější snaze teoreticky formulovat principy marxistické metody. Jak uvádí v předmluvě k německému vydání z roku 1967, obnovený zájem o jeho knihu v šedesátých letech byl podmíněn především dobou, v níž byla zahájena marxistická kritika Stalinova období a která rovněž probudila zájem o opoziční tendence let dvacátých. Dnes je kniha jedním z důležitých historických pramenů umožňujících nahlédnout do tehdejšího Lukácsova myšlení a do způsobu, jakým na příkladu Lenina vyložil vztah mezi politickou teorií a politickou akcí.
What We Owe The Future
The challenges we face are enormous. But we can still secure a positive future for our planet, and for everyone on it.
In What We Owe The Future, philosopher William MacAskill persuasively argues for longtermism, the idea that positively influencing the distant future is a moral priority of our time. It isn't enough to mitigate climate change or avert the next pandemic. We can ensure that civilization would rebound if it collapsed; cultivate value pluralism; and prepare for a planet where the most sophisticated beings are digital and not human.
Teologická suma Tomáše Akvinského
Teologická suma je mistrovským dílem středověké teologie, dodnes udivujícím propracovanou architekturou a pronikavostí vhledu. Kdo byl její autor, z jakých zdrojů při svém bádání vycházel a jak ovlivnil vývoj poznání a teologie dalších staletí? Jean-Pierre Torrell OP, jeden z nejuznávanějších badatelů v oboru života a díla Tomáše Akvinského, představuje v této publikaci osobnost Andělského učitele, seznamuje čtenáře se strukturou a obsahem Sumy a zasazuje ji do historického, literárního a naukového prostředí, v němž vznikla. V další části pak sleduje osudy tohoto díla v čase, včetně jeho vlivu na aktuální situaci. Stručně popisuje historii tomismu a hlavní momenty jeho vývoje.
Monastický pokoj
„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám.“ Kristova slova jsou adresována každému křesťanu. Přesto pořád toužebně vzhlížíme k těm, kteří jako by k němu byli lépe disponováni. Jak je to ve skutečnosti s mnišským pokojem? Liší se podstatně od toho, který můžeme zakoušet v našich světských životech? Vedou k němu jiné cesty?
„Předepisujeme si léky, které nám mají přinést pokoj mysli – a stále jsme sužováni úzkostí. Vytváříme plány na odzbrojení a pokoj mezi národy – a naše plány mění jen způsob a metodu agrese. Bohatí mají všecko, co chtějí, jenom ne štěstí, a chudí jsou tomu neštěstí bohatých obětováni. Diktátorské režimy užívají tajnou policii k tomu, aby na miliony lidí naložily nesnesitelné břímě lží, nespravedlnosti a tyranie; a ti, kdo dosud žijí v demokraciích, zapomněli, jak svou svobodu správně užívat. Svoboda je totiž věcí ducha a my už nejsme schopni žít pro nic jiného než pro tělo. Jak můžeme najít pokoj, skutečný pokoj, když zapomínáme, že nejsme mašiny na vydělávání a utrácení peněz, ale duchovní bytosti a synové svrchovaného Boha?“
The History of Sexuality: 4
The final major work by one of the most influential thinkers of the twentieth century
In the fourth and final volume of his far-reaching and influential study of human sexuality, Foucault turns his attention to early Christianity, exploring how ancient ideas of pleasure were modified into the notion of the 'flesh'. Ranging over marriage, procreation and the concept of virginity as a divine state, Foucault brilliantly shows how a fledgling religion altered and defined the Western history of desire. Confessions of the Flesh brings to a conclusion one of the twentieth century's seminal works.
All Desire is a Desire for Being
A new selection of foundational works from the influential philosopher who developed the theory of mimetic desire
Why do humans have such a remarkable capacity for conflict? From ancient foundational myths to the modern era, the visionary thinker Rene Girard identified the constant, competing desires at the heart of our existence - desires that we copy from others, igniting a contagious violence. This remarkable and accessible new selection of Girard's work shows him as a writer for our times, as he ranges over human imitation and rivalry, herd behaviour, scapegoating and how our violent longings play out in stories, from Shakespeare to religion.
Edited with an Introduction by Cynthia L. Haven
Kapitoly z filosofie nové hudby
Monografie se věnuje některým podobám interakce mezi hudbou, filosofií, literaturou a filmem v průběhu 20. století. Zaměřuje se především na způsob, jakým byla v literatuře a filosofii reflektována tzv. schönbergovská reforma vedoucí ke zrušení tonálního systému. Druhou podstatnou proměnou, jíž hudební jazyk v průběhu minulého století prošel a jež se stala předmětem pozoruhodných teoretických reflexí, je rovněž rušení rozdílu mezi (hudebním) zvukem a (přírodním) hlukem, jak k němu docházelo např. v konkrétní hudbě. Mezi autory, kteří se stávají předmětem zájmu Fulkovy knihy, patří Claude Lévi-Strauss, Theodor W. Adorno, Michel Foucault, Marcel Proust, Thomas Mann či Alain Robbe-Grillet. Přestože neusiluje o vyčerpávající přehled různých podob, jakých zmiňovaná interakce nabývá, v reprezentativní podobě ukazuje rozmanitost a bohatost různých způsobů teoretického uvažování o problematice „nové hudby“.
dostupné aj ako:
How to Be
What is the nature of things? Must I think my own way through the world? What is justice? How can I be me? How should we treat each other?
Before the Greeks, the idea of the world was dominated by god-kings and their priests, in a life ruled by imagined metaphysical monsters. 2,500 years ago, in a succession of small eastern Mediterranean harbour-cities, that way of thinking began to change. Men (and some women) decided to cast off mental subservience and apply their own worrying and thinking minds to the conundrums of life.
These great innovators shaped the beginnings of philosophy. Through the questioning voyager Odysseus, Homer explored how we might navigate our way through the world. Heraclitus in Ephesus was the first to consider the interrelatedness of things. Xenophanes of Colophon was the first champion of civility. In Lesbos, the Aegean island of Sappho and Alcaeus, the early lyric poets asked themselves 'How can I be true to myself?' In Samos, Pythagoras imagined an everlasting soul and took his ideas to Italy where they flowered again in surprising and radical forms.
Prize-winning and bestselling writer Adam Nicolson travels through this transforming world and asks what light these ancient thinkers can throw on our deepest preconceptions. Sparkling with maps, photographs and artwork, How to Be is a journey into the origins of Western thought.
Hugely formative ideas emerged in these harbour-cities: fluidity of mind, the search for coherence, a need for the just city, a recognition of the mutability of things, a belief in the reality of the ideal - all became the Greeks' legacy to the world.
Born out of a rough, dynamic-and often cruel- moment in human history, it was the dawn of enquiry, where these fundamental questions about self, city and cosmos, asked for the first time, became, as they remain, the unlikely bedrock of understanding.
Good Arguments
By a two-time debating world champion, a dazzling look at how arguing better can transform your life – and the world – for the better
**Previously published as The Art of Disagreeing Well**
Everyone debates, in some form, most days. Sometimes we do it to persuade; other times to learn, discover a truth, or simply to express something about ourselves. We argue to defend ourselves, our work, and our loved ones from external threat. We do it to get our way, or just to get ahead.
As a two-time debating world champion, Bo has made a career out of arguing. Over the past few years, however, he’s noticed how we’re not only arguing more and more, but getting worse at it – a fact proven by our polarised politics. By tracing his own journey from immigrant kid to world champion, as well as those of illustrious participants in the sport such as Malcolm X, Edmund Burke and Sally Rooney, Seo shows how the skills of debating – information gathering, truth finding, lucidity, organization, and persuasion – are often the cornerstone of successful careers and happy lives. Along the way, he provides the reader with an unforgettable toolkit to use debate as a means to improve their own.
This book is an everyperson’s guide to disagreeing well, so that the outcome of having had an argument is better than not having it at all. Taking readers on a thrilling intellectual adventure into the eccentric and brilliant subculture of competitive debate, Good Arguments proves that good-faith debate can enrich and improve our lives, friendships, democracies and in the process, our world.
Faith, Hope and Carnage
Faith, Hope and Carnage is a book about Nick Cave's inner life.
Created from over forty hours of intimate conversations with Sean O'Hagan, it is a profoundly thoughtful exploration, in Cave's own words, of what really drives his life and creativity.
The book examines questions of faith, art, music, freedom, grief and love. It draws candidly on Cave's life, from his early childhood to the present day, his loves, his work ethic and his dramatic transformation in recent years.
From a place of considered reflection, Faith, Hope and Carnage offers ladders of hope and inspiration from a true creative visionary.
Vášeň západní mysli
Predstavte si, že vaša pamäť by sa scvrkla na výsek minulosti dlhý jeden mesiac. Nezasiahlo by to základné funkcie vašich rečových, kognitívnych a emočných centier, ale prišli by ste o všetky hlbšie vzťahové väzby a všetky komplexné city a myšlienky, ktoré sa formujú postupným vrstvením životných skúseností v čase. V dôsledku toho by sa vami prežívaná identita scvrkla na žalostný tieň jej skutočnej hĺbky a bohatosti. No a niečo podobné sa nám stalo vo vzťahu k našim vlastným duchovným a kultúrnym dejinám.
Existenčný zmätok, strata celkového zmyslu, hodnotové vykorenenie, vôľová paralýza, zacyklenosť v úzko subjektívnom prežívaní a neschopnosť vzťahovať svoj osobný príbeh k veľkému príbehu nášho sveta sú prejavom odpojenia našej vlastnej psyché od jej hlbinných vrstiev. Veľká kríza identity, v ktorej sa naša civilizácia ocitla, je dôsledkom. Pre zmenu tohto stavu je potrebné skutočné duchovné prebudenie - voči kráse nášho sveta, voči vzácnosti darov, ktorými ako ľudské bytosti disponujeme, voči krehkosti nesmiernej výsady žiť, tvoriť a milovať v tejto jedinečnej dobe. Spraviť rozhodujúci krok smerom k takémuto prebudeniu môžeme len my sami. Nespraví ho za nás žiadna kniha. Čo ale kniha môže spraviť, je vyčarenie príbehu, ktorý uchváti našu imagináciu natoľko, že takýto krok začneme pokladať najskôr za možný a následne za niečo, po čom my sami začneme túžiť. A presne takýto účinok na človeka má príbeh, ktorý vo svojej knihe Vášeň západní mysli rozpráva Richard Tarnas (1950-).
Etika umělé inteligence
Belgický filosof Mark Coeckelbergh nabízí přístupný přehled etických výzev spojených s umělou inteligencí. Doporučuje nahlédnout za katastrofické scénáře, oblíbené v Hollywoodu, k reálným problémům. Umělá inteligence pohání vyhledávač Google, umožňuje cílenou reklamu na Facebooku, práci hlasových asistentů, prediktivní práci policie, autonomní zbraně i auta. Tyto již existující technologie vyvolávají obavy o bezpečnost, soukromí, odpovědnost za rozhodnutí, transparenci a zaujatost, nemluvě o nahrazení lidské práce. Coeckelbergh však neklade jen otázky, ale nabízí konkrétní doporučení, zvláště vtělit etické hodnoty do konstrukce umělé inteligence.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
