Najnovšie - Filozofia strana 80 z 138
zobraziť:
Stret spiritualít II.
Autor sa v tejto monografii venuje niektorým projektom spirituality 20. storočia, ktoré prichádzali ako ponúkané odpovede na problémy dnešného človeka. Ide o spirituality, ktoré sú z hľadiska katolíckej viery na hrane. V knihe autorovi nejde o ich propagovanie, ale o ich prijatie ako výzvy a možnú inšpiráciu pre hľadanie obnovenej kresťanskej spirituality.
Monografia je rozdelená do štyroch kapitol. V prvej autor nezáväzne a stručne predstavuje podstatu kresťanskej spirituality z horizontu katolíckej viery. V druhej predstavuje sekulárne spirituality v rámci západného ezoterizmu. V tretej niektoré projekty spirituality 20. storočia, ktoré vznikli v Katolíckej cirkvi. Štvrtá kapitola je akýmsi kritickým sumárom predstavených spirituálnych projektov.
Ponúkaná monografia chce tak poslúžiť kňazom, katechétom a učiteľom náboženskej výchovy, ľuďom hľadajúcim pravdu pri poznávaní spirituálnych ciest k Poslednému základu všetkého, ako aj inšpiráciu pre rozvoj vlastnej spirituality v súčasnom svete.
Na sklade 1Ks
9,90 €
Herderova filosofie kultury
Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství.
Na široce podaném komparativním základě rekonstruuje filosofické zdroje hledisek uplatňovaných v teoretické a poetické tvorbě Herdera a dalších vůdčích představitelů jedné z klíčových epoch evropských kulturních dějin, snažíc se přitom zbavit nánosu stereotypizovaných představ stranících idealisticko-romantické linii. Herderovu oborově i žánrově široce rozkročenou tvorbu uchopuje skrze její bázi v univerzalistickém konceptu kultury jako projektu všestranné integrace duchovních sil člověka do humanistické jednoty odpovídající řádu přírody (přirozenosti).
Herderův iniciační příspěvek teoretické sebereflexi řady moderních humanitních disciplín jako kulturní a sociální antropologie, literární a uměnovědná komparatistika, sémiotika, filosofie umění, jazyka a dějin nahlíží skrze jím nově uchopené kategorie historicity, komunikace, reprezentace, zprostředkovávající rozumění jako vlastní výkon poznání, vyžadovaný sémantickým charakterem skutečnosti jako průsečíku významotvorných působení, imanentně kořenících v minulosti, ale mířících do (otevřené) budoucnosti, a tak zavazujících svobodu zodpovědností, dovednost znalostí, individualitu všeobecností.
Mezi náboženstvím a politikou
Kolektiv autorů sestávající ze sociologů, filosofů, historiků a politologů v knize zkoumá vztahy mezi náboženstvím a politikou z rozmanitých teoretických, metodologických a disciplinárních hledisek. V teoreticky zaměřených kapitolách pojednávají J. Sokol, J. P. Arnason a J. Homolka o složitých souvislostech vztahů mezi náboženstvím a modernitou a pokaždé z jiného zorného úhlu téma začleňují do širších perspektiv antropologických, filosofických a historicko-sociologických. M. Šimsa, P. Barša a M. Hanyš se dotýkají aktuálních diskuzí o nábožensko-politických vztazích a pojednávají o problematice islámu a demokracie, roli náboženství v liberálně-demokratickém diskursu a vztahu mezi monoteismem a násilím. Kapitoly psané P. Kratochvílem, T. Doležalem, Z. R. Nešporem, K. Černým a M. Jaluškou analyzují vybrané historické i současné případy nábožensko-politických konfigurací (EU, česká společnost, arabské jaro, středověká Galicie) a na konkrétním materiálu ukazují jejich rozmanitost a dynamičnost.
Príbeh filozofie Kľúč ku klasickým dielam
Utvárali dejiny a udomácnili sa vo svetových knižniciach - väčšinou ich však málokto číta - klasické diela filozofie, ako je napríklad Kantova Kritika čistého rozumu alebo Nietzscheho Tak vravel Zarathustra. Nemecký filozof Robert Zimmer sa ujal týchto významných kníh a spracoval ich prístupným spôsobom. V krátkych esejach predstavuje 16 kľúčových diel filozofie: Platón - Štát, Augustinus - Vyznania, Machiavelli - Vladár, Montaigne - Eseje, Descartes - Rozprava o metóde, Pascal - Myšlienky, Locke - Dve rozpravy o vláde, Kant - Kritika čistého rozumu, Schopenhauer - Svet ako vôľa a predstava, Kierkegaard - Buď - alebo, Marx - Kapitál, Nietzsche - Tak vravel Zarathustra, Wittgenstein - Tractatus logico-philosophicus, Heidegger - Bytie a čas, Popper - Otvorená spoločnosť a jej nepriatelia, Rawls - Teória spravodlivosti.
dostupné aj ako:
Leporello
Kniha Leporello, nazvaná podle postavy z Mozartovy opery Don Giovanni, je filosofickou interpretací obrazu člověka v evropské tradici. Leporello, sluha nevděčného pána, je pravým potomkem Adamovým, a proto se ze strachu před smrtí krčí a nezbývá mu než pracovat. Motivy práce a smrtelnosti se do sebe zakliňují, jejich vztah podmiňuje lidský svět, lidské instituce, sebe-porozumění člověka. Cože pak znamená „být člověkem“? Lidství se ukazuje být umělým, nepřirozeným rodem. Být člověkem znamená podstoupit transformaci, jež za sebou zanechává přirozenost a osvojuje si sdílené hodnoty, normy, přetváří sebe sama k obrazu člověka. Démonický don Giovanni, nenapravitelný prostopášník, nepracuje a smrti se nebojí.
Don Giovanni, jenž mluví a vystupuje jako člověk, vlastně člověkem není, neboť postrádá to nejpodstatnější: neprošel proměnou, jíž by se vzdal nespoutané žádostivosti, nezřízené vášně a individuality a přijal za své sdílené hodnoty lidského světa.
Na sklade 1Ks
13,20 €
Schleiermacherova teorie zprostředkování
Kniha přináší novou, v českém prostředí první monografickou interpretaci myšlení Friedricha Schleiermachera prostřednictvím kategorie zprostředkování. Tuto kategorii ukazuje u Schleiermachera jako svorník (pohybu) myšlení a bytí, logiky a ontologie, uchopený jako fundament dialektiky. Schleiermacherův koncept dialektiky je představen jako svébytná alternativa ke konceptu Hegelovu a jako originální projekt integrální filosofické sebereflexe křesťanské metafyziky, spojující sféry teoretického, etického i estetického souzení a odehrávající se ve spříznění i kritické konfrontaci s dobovým idealisticko-romantickým stejně jako pozdně osvícenským myšlením.
Slobodný od scenára
Slobodný od scenára hovorí o osude každej ľudskej bytosti, o Tvojom osude, ktorý Boh napísal v „Knihe života“, ako aj o moci vernej dôvery v Boha, ktorá človeku umožňuje tento osud žit.
Slobodný od scenára je kniha pre všetkých tých, ktorí si želajú:
• objaviť svoju skutočnú identitu,
• mať skúsenosť autentickej slobody a autonómie,
• žiť zdravo vzťah s Bohom a s druhými ľuďmi,
• poznať Božiu vôľu pre svoj život,
• znovuobjaviť svoju vieru ako živú dôveru,
• vyjadriť naplno svoj potenciál a ovplyvniť zem,
...vstúpiťdo svojho OSUDU!
Skrze hlboký a praktický pohľad sa autor venuje témam ako slobodná vôľa a predestinácia, pričom spája/kombinuje moc Božieho slova, poznatky o fungovaní ľudského ducha a mysle, ako aj dynamík medziľudských vzťahov.
Každý z nás si môže zvoliť a aj žiť skutočný život, ktorý Boh pripravil pre neho či pre ňu:
V Tvojej (Božej) knihe všetky moje dni už boli napísané, moje dni boli vytvarované skôr, než hociktorý z nich existoval. (Žalm 139,16)
Duch človeka je miestom stretnutia medzi nebom a zemou, kľúčový bod, kde tento dokonalý plán možno vnímať, kde nám ho Duch Svätý odhalí. Je to plán pre naše šťastie a úspech, ktorý umožní plné vyjadrenie potenciálu, ktorý Tvorca do nás vložil.
Na sklade 1Ks
12,00 €
V zrkadle kultúry
Príbeh kultúry, tak ako ho podáva autor tejto knihy osloví aj širšie vedecké i laické spoločenstvo, a to svojou dôslednosťou a zmyslom pre detail. Vychádzajúc z antropologických predpokladov kultúry a jej historicky zakotvených koncepcií, interpretuje ju ako rámec pre ľudské bytie-vo-svete, skúma variácie spoločenskosti a genézu kultúrnych noriem.
Anatomie melancholie
Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby. Její téma je však prastaré a jako první je pojednal již Aristotelés. V základě nauky o čtyřech temperamentech stojí teorie živlů v řecké předsókratovské filozofii a medicíně (Hippokratés, Galénos). Burtonovo zpracování je navzdory desítkám jiných zcela ojedinělé právě proto, že je skutečnou „anatomií“, tedy podrobným rozebíráním všech souvislostí daného jevu. Můžeme říci, že je nejrozsáhlejší a nepřekonanou encyklopedií o různých podobách smutku. V souladu s literárními konvencemi 17. století ovšem nejde o nějakou systematičnost v moderním slova smyslu, nýbrž o sledování a zachycení analogií, počínaje tou základní, kterou je analogie mikrokosmu a makrokosmu, respektive projekce nauky o čtyřech temperamentech do kosmického měřítka.
Anatomie melancholie je dodnes velmi poutavá a čtivá: jakmile se melancholie stává základní dispozicí člověka, odráží se v něm svět, který ztratil svůj pevný řád, lidský život se ocitá na samé hranici nevyléčitelné choroby a melancholie se analogicky přenáší na celé království a vlastně na celý známý svět. Melancholie podle Burtona je tak nejen stavem duše, ale i společnosti a jejího uspořádání. Ve vtipné kritice poměrů své doby nikoho nešetří: vládce, vojáky, náboženské vůdce, učence, obchodníky, právníky ani rodiče a jejich děti. Zároveň je bystrým pozorovatelem, který zaznamenává také chvályhodné příklady řešení těchto nedostatků v Evropě i zámoří. Vlastní představu léčby a ideálního uspořádání světa předkládá s lehkou ironií v úvodu ke svému spisu.
Burtonův traktát sám rozhodně „melancholický“ není – snaží se čtenáře poučit i pobavit. Autor se živě zajímá o astronomii, která ještě není přísně oddělena od astrologie, populárním způsobem prezentuje myšlení, které je vlastní Shakespearovým hrdinům, zabývá se vlivem hudby na lidskou mysl, náboženským poblouzněním i tolerancí k jiným vyznáním včetně pohanských, problémy milostného vzplanutí apod. Dle dobových zvyklostí na podporu svých tezí nešetří citáty klasiků ani mladších autorů.
Burtonovo dílo je základním pramenem pro většinu následujících zpracování daného tématu. Českému čtenáři je nyní zpřístupněno ve výboru a překladu Miroslava Petříčka.
Lacná kniha Filozofické poradenstvo/kritika (-39%)
Práca sa zaoberá problematikou filozofického poradenstva, pomáhajúcej profesie, ktorá nadväzuje na antické poňatie filozofie ako praktického nástroja určeného na zaobchádzanie s ľudským utrpením a kultiváciu našej mysle, respektíve správania.
br>Filozofickí poradcovia tvrdia, že filozofia disponuje terapeutickým potenciálom v tom zmysle, že vedie k rastu subjektívneho pocitu pohody klienta a domnievajú sa, že filozofické znalosti a zručnosti zvyšujú našu schopnosť orientovať sa vo svete a vynášať lepšie morálne súdy. Výskum však ukazuje, že filozofickí poradcovia vplyv filozofie na zlepšenie klientovho psychického stavu preceňujú, pretože ignorujú celý rad faktorov, ktoré sa na ňom podieľajú, vrátane psychologického imunitného systému alebo terapeutického (poradenského) vzťahu.
S pomocou poznatkov z experimentálnej filozofie a morálnej psychológie ukážem, že ani druhá z vyššie uvedených téz, ktorú filozofickí poradcovia obhajujú, nie je platná. Na skutočnosti, že sme naratívne tvory, uvidíme, že ak filozofické poradenstvo lieči a zvyšuje subjektívny pocit pohody klienta, tak potom tým, že pôvodne negatívne alebo chaotické zážitky, ktoré sú pre neho zdrojom utrpenia, prerozpráva do nového životného príbehu, ktorý udelí jeho utrpeniu zmysel a z chaosu vytvorí poriadok. Filozofickí poradcovia nie sú trénovaní v psychológii a psychiatrii a podnikajú neprofesionálne filozofické vhľady do povahy klientových problémov, vedení iba svojou intuíciou a subjektívnymi preferenciami. Filozofické poradenstvo nasiaklo pavedou a pseudovedou, čo vzbudzuje oprávnené obavy o jeho škodlivosti pre klienta. Filozofickí poradcovia nedisponujú žiadnymi exkluzívnymi metódami – odlišnými od postupov používaných v psychoterapii – a preto neexistuje dôvod, prečo vzťah medzi filozofiou a psychoterapiou riešiť založením samostatného oboru filozofického poradenstva.
Na sklade 1Ks
10,65 €
17,35€
dostupné aj ako:
Filozofické poradenstvo/kritika
Práca sa zaoberá problematikou filozofického poradenstva, pomáhajúcej profesie, ktorá nadväzuje na antické poňatie filozofie ako praktického nástroja určeného na zaobchádzanie s ľudským utrpením a kultiváciu našej mysle, respektíve správania.
br>Filozofickí poradcovia tvrdia, že filozofia disponuje terapeutickým potenciálom v tom zmysle, že vedie k rastu subjektívneho pocitu pohody klienta a domnievajú sa, že filozofické znalosti a zručnosti zvyšujú našu schopnosť orientovať sa vo svete a vynášať lepšie morálne súdy. Výskum však ukazuje, že filozofickí poradcovia vplyv filozofie na zlepšenie klientovho psychického stavu preceňujú, pretože ignorujú celý rad faktorov, ktoré sa na ňom podieľajú, vrátane psychologického imunitného systému alebo terapeutického (poradenského) vzťahu.
S pomocou poznatkov z experimentálnej filozofie a morálnej psychológie ukážem, že ani druhá z vyššie uvedených téz, ktorú filozofickí poradcovia obhajujú, nie je platná. Na skutočnosti, že sme naratívne tvory, uvidíme, že ak filozofické poradenstvo lieči a zvyšuje subjektívny pocit pohody klienta, tak potom tým, že pôvodne negatívne alebo chaotické zážitky, ktoré sú pre neho zdrojom utrpenia, prerozpráva do nového životného príbehu, ktorý udelí jeho utrpeniu zmysel a z chaosu vytvorí poriadok. Filozofickí poradcovia nie sú trénovaní v psychológii a psychiatrii a podnikajú neprofesionálne filozofické vhľady do povahy klientových problémov, vedení iba svojou intuíciou a subjektívnymi preferenciami. Filozofické poradenstvo nasiaklo pavedou a pseudovedou, čo vzbudzuje oprávnené obavy o jeho škodlivosti pre klienta. Filozofickí poradcovia nedisponujú žiadnymi exkluzívnymi metódami – odlišnými od postupov používaných v psychoterapii – a preto neexistuje dôvod, prečo vzťah medzi filozofiou a psychoterapiou riešiť založením samostatného oboru filozofického poradenstva.
dostupné aj ako:
O sobě samém jako o jiném
Autor se v deseti studiích zabývá problematikou totožnosti.
Studie propojuje trojí záměr:
1. Vyhnout se problematičnosti filosofií, které se zabývají subjektem v první osobě (já ve smyslu ego cogito), a spíše sledovat linii vyjádřenou zvratným se, která vede k různým kladením otázek po kdo: např. kdo je mluvčím nějaké rozpravy, kdo je aktérem či cílem nějaké činnosti apod.
2. Rozlišovat (věcnou) totožnost ve smyslu neměnnosti v čase (totožnost-idem, stejnost) a (osobní) totožnost ve smyslu dodržování slibu (totožnost-ipse, „ipseita“).
3. Obnovit dialektiku sebe a jiného, přejít od pouhého srovnávacího „jako“ (sám jako jiný) k niternějšímu spojení sama sebe a jiného: sám jakožto jiný.
Happiness
A huge bestseller in Europe, Frederic Lenoir s "Happiness" is an exciting journey that examines how history s greatest philosophers and religious figures have answered life s most fundamental question: " What is happiness and how do I achieve it?" From the ancient Greeks on from Aristotle, Plato, and Chuang Tzu to the Buddha, Jesus, and Muhammad; from Voltaire, Spinoza, and Schopenhauer to Kant, Freud, and even modern neuroscientists Lenoir considers the idea that true and lasting happiness is indeed possible. In clear language, Lenoir concisely surveys what the greatest thinkers of all time have had to say on the subject, and, with charming prose, raises provocative questions: . Do we have a duty to be happy? . Is there a connection between individual and collective happiness? . Is happiness contagious? . Is there a difference between pleasure and happiness? . Can unhappiness and happiness coexist? . Does our happiness depend on our luck? Understanding how civilization s best minds have answered those questions, Lenoir suggests, not only makes for a fascinating reading experience, but also provides a way for us to see us how happiness, that most elusive of feelings, is attainable in our own lives."
Racionalita a gramotná mysl
Kontroverzní lingvista a svérázný filozof Roy Harris v knize Racionalita a gramotná mysl provokativním způsobem reviduje západní představy o vztahu gramotnosti a racionality.
Je racionalita jen vedlejším produktem gramotnosti? Jak souvisejí Aristotelovy představy o jazyce či takzvaný jazykový mýtus s logickým a racionálním myšlením? Jaká je souvislost mezi schopností číst a psát a schopností počítat? Tyto a další otázky předkládá Roy Harris na pozadí ostré kritiky učenců od Aristotela až po Wittgensteina, Russella, Luriju či Searla s cílem ukázat, že při posuzování racionality mylně považujeme gramotnost za zaručenou a neutrální instituci. Přitom je gramotnost původcem skriptistické iluze, že výhradně gramotná racionalita je skutečně racionální. Překonat tuto iluzi pro Harrise znamená především vypořádat se s dědictvím aristotelského pojetí jazyka a logiky v moderní filozofii, antropologii, sociologii, psychologii i lingvistice a navrhnout alternativní teorii znaku v podobě integracionistické sémiologie.
Hovory o pojmu
Titul se zabývá vysvětlením termínu pojem. Populární formou dokazuje, že nejlepší explikace je procedurální. Toto pojetí je založeno na Tichého Transparentní intenzionální logice (TIL), a autor proto seznamuje čtenáře opět populární formou se základními pojmy a principy TIL. Čtenář se naučí sesta- vovat konstrukce, které odpovídají pojmům, a získá schopnost kritického myšlení, které se nespokojí s memorováním slov. Knížka obsahuje i cvičení (úlohy), jež by čtenář měl umět řešit po přečtení knihy. Vychází v edici Společnost.
Lhářské paradoxy u autorů italské scholastiky
Kniha se věnuje analýze autoreferenčních paradoxů v italské scholastické tradici patnáctého století. Jejím cílem je výzkum původních textů, jejich rekonstrukce prostředky moderní sémantiky a historická analýza jejich zdrojů. Korpus zkoumaných textů obsahuje texty Pavla z Benátek, Pavla z Perguly, Kajetána z Thiene, Alexandra Sermonety, Frachantiana Vicentina a Mengha Blanchella. Italská logika patnáctého století se paradoxům věnuje jakožto tématu s významnými důsledky pro teoretickou sémantiku a logické teorie založené na sémantické definici pravdivosti a logického vyplývání. Konkrétně: paradoxy představují (možné) selhání sémantické a logické intuice, resp. (technicky vzato) protipříklad k definicím pravdivosti a logického vyplývání a na nich založeným systémům odvozovacích pravidel. Základní předpoklady představených principů lze systematicky rekonstruovat prostředky moderní logiky.
Vnitřní Egypt aneb Deset ran duše
Autorka v této knize přibližuje a vykládá biblický příběh 2. knihy Mojžíšovy o útěku z Egypta a egyptských ranách jako příběh o povstávání člověka a jeho přerodu z animální dimenze k obrazu Božímu. Svým vhledem do mytické obraznosti biblického jazyka nám pomáhá zbavit se strachu z proměny a učí nás, cestou jakých zkoušek vedla a vede cesta z „normózy“ a podrobení zákonům pádu k radosti ontologické svobody a hlubinným dimenzím lásky.
Myšlení vnějšku
Výbor z Foucaultových článků a rozhovorů, který dokládá proměny jeho myšlení od 60. let až do jeho smrti. Zahrnuje tedy i rané statě věnované literatuře a těm spisovatelům, kteří inspirovali jeho generaci (Bataille, Blanchot), důkladnou recenzi dvou knih Gillese Deleuze, ale stejně tak i články a rozhovory, v nichž Foucault stručně shrnuje své pojetí politického rozumu, moci a moderní racionality. V posledním rozhovoru se pak dotýká i svého nedokončeného projektu "dějin sexuality".
Na sklade 2Ks
18,32 €
O duchu zákonů II.
Druhý díl tohoto zásadního spisu dějin politické filosofie a politickésociologie nebyl dosud nikdy do češtiny přeložen, přestože dvousvazkovédílo tvoří jednolitý celek. Stejně jako první díl i tento svazek je opatřen předmluvou překladatele a vysvětlivkami. Součástí knihy je téžpřeklad Obrany „Ducha zákonů“, v níž se Montesquieu vyrovnávás útoky jezuitů a jansenistů na svou knihu.
Na sklade 1Ks
32,34 €
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
