Najnovšie - História, vojnová literatúra strana 236 z 500

Banská Bystrica leží v údolí obklopenom svahmi malebných stredoslovenských pohorí Veľkej Fatry, Nízkych Tatier, Kremnických vrchov a Slovenského Rudohoria, pri sútoku rieky Hron a riečky Bystrica. Riečka Bystrica dala aj meno jednému z najkrajších miest Slovenska označovanému ako Perla Slovenska. Banská Bystrica je mestom s bohatou históriou. Ako niekdajšie starobylé banícke mesto má množstvo starodávnych architektonickych, kultúrnych a historických pamiatok.

Velká část světa je obdivuje. U nás se na ně takřka už zapomnělo. Zapomnělo se na stovky Čechoslováků, mužů a žen, kteří v letech 1936-1939 bojovali a umírali ve Španělsku, kde se rozhořela krvavá občanská válka. Válka, v níž po boku vzbouřenců, kteří se pokusili svrhnout legální španělskou vládu Lidové fronty, bojovali i vojáci nacistického Německa a fašistické Itálie. Právě ve Španělsku si Adolf Hitler a Benito Mussolini mohli vyzkoušet, prvně na cizím území, svou připravenost a sílu. Narazili ale na odhodlání tisíců obyčejných Španělů, kteří se postavili na obranu republiky. Pomoci jim přicházeli Francouzi, Belgičané, Jugoslávci, Sověti, Bulhaři, Poláci, Maďaři, Američané, Kanaďané, protinacističtí Němci, protifašističtí Italové a mnozí další - včetně více než dvou tisíc Čechoslováků. Desítky tisíc lidí z více než 50 zemí světa. Příslušníci mezinárodních brigád. Interbrigadisté. Lidé provázení často až sebevražednou odvahou. Bojovali a umírali. V letech 1936–1939 zahynulo na španělských bojištích 8 000 až 10 000 interbrigadistů. Včetně několika set Čechoslováků. Více než osm desítek let, které od počátku tohoto krvavého konfliktu uplynuly, zaznamenává svět – patrné je to zejména ve Spojených státech amerických, v Polsku, v Rusku, v Izraeli a samozřejmě ve Španělsku – vzrůstající zájem historiků, publicistů, spisovatelů, ale třeba také mnohých politiků o události, jež se tehdy ve Španělsku odehrály. Tuto „fascinaci“, jak píše mexická spisovatelka žijící v Izraeli Tzila Chelminsky, je možné vysvětlit také tím, že španělská občanská válka, která v konečném důsledku stála půl milionu obětí, „přinesla poslední velké probuzení kolektivního evropského povědomí“. Do zápasu za podporu Španělské republiky, jež od 17. července 1936 čelila agresi, a především perfektně vyzbrojenému a vycvičenému nepříteli, se postavily statisíce lidí z celého světa. Nebyli to pouze komunisté, jak se ještě leckde traduje. Byli to lidé různého přesvědčení, různé víry. Mezi nimi nejvýznačnější intelektuálové doby: Ernest Hemingway, Ilja Erenburg, Alexej Tolstoj, John Dos Passos, George Orwell, Paul Robeson, Pablo Casals, Pablo Picasso, Pablo Neruda, Luis Bunuel, André Malraux, Egon Erwin Kisch, Karel Čapek a další. Vlna solidarity, která se zdvihla na podporu španělských republikánů, neměla mít potom už nikdy v Evropě obdoby. A nic na tom nemění skutečnost, že odvaha a obětavost interbrigadistů byla, jak se ukázalo, využívána a často i zneužívána k nejrůznějším politickým cílům. S odstupem mnoha desetiletí se Stanislav Motl vydal do Španělska. Aby hledal stopy dávných bojů. Aby pátral po hrobech, které zavál čas. Aby odkrýval zapomenuté osudy a příběhy. Výsledkem je tato kniha. „K napsání této knihy mě také inspiroval v Čechách poměrně známý člověk, který svého času prohlásil, že lidé, kteří v letech 1936–1939, v čase občanské války ve Španělsku, bojovali a umírali v mezinárodních brigádách, byli pouhými Stalinovými pohůnky a žoldáky Kominterny‘. V té chvíli jsem si začal postupně vybavovat všechny ty někdejší interbrigadisty, případně i členy jejich rodin, s nimiž jsem se v uplynulých desetiletích měl možnost potkávat. Opět jsem si oživoval jejich vzpomínky na krvavé boje, jimiž ve Španělsku prošli. Znovu jsem v duchu naslouchal třeba i vzpomínkám na jejich poválečné osudy, včetně vyprávění o kriminálech, do nichž byli někteří z nich po roce 1948 uvrženi. Tehdy ve mně uzrálo rozhodnutí. A již o několik týdnů později jsem směřoval do Španělska. Pátrat, objevovat, natáčet, psát. Pokusit se, přímo na místě, lépe pochopit, jak to tenkrát opravdu bylo. Další cesty následovaly…“

Předkládaná kniha je podrobná analýza příčin sociální a politické nestability Blízkého východu Jde o základní příručku pro pochopení dynamiky a složitosti blízkovýchodního regionu v druhé polovině 21. století. Na základě velmi solidní znalosti historického pozadí problematiky a s pomocí vyváženého mezioborového přístupu a pronikavých vhledů poskytuje autor možný klíč k porozumění nevyzpytatelné a chaotické reality politiky zkoumané oblasti.

Nová kniha známého autora Pavla Toufara je další z řady turistických průvodců Toulky, v níž se spojuje rádce na putování různými místy naší vlasti s jejich podmanivou krásou a bohatou historií. Hlavním cílem jsou Vánoce a velké mechanické betlémy, nejen však ony věhlasné v Jindřichově Hradci, Třebechovicích či Jilemnici, ale především méně známé, ale stejně krásné a zajímavé. Opět nechybí ani tradiční kapitoly „čítanka“ s příběhy osudů lidí i míst. Většina z popisovaných mechanických betlémů je zpřístupněna celoročně. Proto není nutno s toulkami čekat až na vánoční čas.

Kniha Barbarská Evropa představuje jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování barbarské Evropy v období od 6. do 11. století. Na základě právních pramenů, především tzv. barbarských zákoníků, konstruuje koncept dynamicky se rozvíjejícího světa raných Germánů a Slovanů. Prostřednictvím mistrných analýz ukazuje, jak se germánský a později i slovanský svět měnily pod vlivem reziduí antické kultury a římského práva. Důraz přitom klade na osobitý život zvykového práva, jež v jednotlivých germánských kmenech postupem doby získalo kodifikovanou písemnou podobu. Formování barbarské Evropy přitom pojímá jako mnohovrstevnatý střet mezi římským individualismem a germánským kolektivismem, jenž v mnoha ohledech bránil rozvoji klasických feudálních vztahů a svébytné panovnické svrchovanosti. Na mnoha příkladech ale zároveň dokazuje, že onen vyhraněný kolektivismus během staletí přece jen získával značné trhliny, jež ve svém důsledku vedly k hluboké sociální diferenciaci původně svobodného obyvatelstva, v němž větší roli než majetek hrála příslušnost ke kmenovému společenství.

Srážka asteroidu se Zemí ukončila druhohory a život mnoha živočichů Příčiny vyhynutí dinosaurů byly po dobu téměř dvou století jednou z největších záhad v přírodních vědách. Teprve v posledních čtyřech desetiletích byl získán dostatek důkazů pro neuvěřitelnou událost, která před 66 miliony let proměnila svět k nepoznání. Úžasný příběh výzkumu katastrofy na konci křídy ještě nikdy nebyl v českém vydání takto podrobně převyprávěn. Kniha popisuje nejen historii objevu vražedného asteroidu a zuřících indických sopek, ale hromadná vymírání obecně. Nechybí ani nejnovější poznatky o vymírání tehdejších živočichů, přehled astronomických programů pro bezpečnostní sledování oblohy a plány na možné odvrácení podobné kosmické katastrofy, která by jednou v budoucnu mohla ohrozit i samotné lidstvo.

Publikácia je interpretáciou skúsenosti konkrétneho miesta - trhoviska, ktoré tvorí neoficiálnu súčasť každodenného života jednej mestskej štvrte v Bratislave. Ide o skúsenosť individuálnu, ako aj kolektívnu, priblíženú cez vzťah návštevníkov k tomuto miestu, ako aj cez spoločné vedomie miesta, ktoré vyústilo do angažovania sa za jeho spracovanie. Vychádza ako súčasť dlhodobo realizovaného procesu iniciatívy Local Act s názvom Dizajn každodennosti, prostredníctvom ktorého chce iniciatíva prispieť k premýšľaniu o význame miesta v kontexte každodennej skúsenosti - vytvoriť impulzy a otvoriť priestor pre ďalšie prístupy, ktoré môžu rôznymi spôsobmi a na rôznych úrovniach spolupráce zlepšovať identifikáciu sa obyvateľov a používateľov s miestami, kde sa odohráva ich každodennosť a napomáhať tak formovaniu spoločnej mestskej skúsenosti.

V druhej knihe „BYSTVOR – BYTIE A TVORBA SLAVIANOV A ÁRIJOV“ autor popisuje udalosti, ktoré sa odohrali v období od III. storočia p.n.l. po XV. storočie nášho letopočtu a ktoré rozhodujúcou mierou ovplyvnili vznik celého súhrnu príčin a následkov, vedúcich k tragickej porážke našej Slavianskej Dŕžavy v súboji so silami Východu a Západu. Táto kniha je jediným vedecky a fakticky odôvodneným dielom vo svojej oblasti, ktoré sústredilo obrovské množstvo údajov a vytvorilo jednotný, do detailov prepracovaný obraz udalostí z minulosti s ich vnútornými predpokladmi a rozsiahlymi následkami. V danej knihe autor skúma problémy domácej a svetovej minulosti z pozície našich predkov. Minulosť národov, ktoré žijú na Zemi, sa často stávala dôvodom pre spory a nezhody. V nich spravidla zvíťazil názor toho silnejšieho, ktorý sa následne transformoval na vedúcu historickú školu. V tomto vydaní autor jednoducho a presvedčivo rozkrýva skutočný obraz udalostí minulosti, uvádza závažné dôkazy a očisťuje prijaté názory od klamstiev a prekrúcaní. Pritom v strede pozornosti bádania autora sa nachádza rozvoj rusko- slaviansko- árijského spoločenstva, ktoré je tým najstarším na Zemi, skúsenosti a ponaučenia ktorého sú neobyčajne dôležité pre nás v súčasnosti. Obsah Dŕžavno-imperiálne obdobie Ruskolaň, Macedónsko, Bosporské kráľovstvo, Partská ríša a Sarmati, Venea, Slovenia, Rím, Sarmati, Kelti a Góti, Rassenia, Chunský štát, Čína a Partský štát, Rassenia, Alano-gótsky zväzok a obnova Ruskolane, Ruskolaň, Byzantsko, Rím a Európa, Čína, Chuni, Tabgaci, Žužanovia, Turkotatári a Rassenia, Rassenia, Heftaliti, Avari, Turkotatári, Turgeši, Ruskolaň, Irán, Romejská ríša, Bulhari a Arabi, Rassenia, Chazarsko, Romea, Bulharsko a arabská agresia, Judaizácia a zánik Chazarska, Rassenia a Kyjevská Rus, Zánik Veney, Rassenia a Mongolsko, Kyjevská Rus, Slovenia, Bulharsko, Romejská ríša a židovské Chazarsko, Ujgursko, Kirgizi, Čína, Kidani, Jurcheni, Tanguti, Rassenia a Turci – Seldžukovia, Kyjevská Rus, Rassenia, Mongolsko, Chórezm a Kyjevsko-Polovecká Rus, Tartaria (Rassenia) a Mongolsko, Transformácia západného hordynského vojska, Bitka na Kulikovom poli Timur, Tochtamyš a Edigu, Koniec Tartarie (Rassenie).

Opravdu je nutné vydávat další knihu o postavě dokonale „vytěžené“ – faktograficky, umělecky - jako je římský císař a český král etc., Karel IV.? Za posledních padesát let vznikly v českém prostředí o této historické figuře minimálně dvě vysoce kvalitní monografie, od Jiřího Spěváčka (1979, nakl. Svoboda) a Františka Kavky (1998, nakl. Argo), a dále nespočet dílčích prací zkoumajících císaře ze všech možných úhlů. Karel a jeho doba byli popsáni a analyzováni ve vztahu k sebeprezentaci (životopis Vita Caroli je ukázkový příklad císařova dokonalého PR), mysticizmu, politickému a životnímu pragmatismu (zde se otevřel velký prostor pro vývojové psychology). Český knižní trh je navíc Karlem IV. přesycen, zejména v souvislosti s loňským výročím. Z pestré škály informací vzniká mnohovrstevný obraz středověkého panovníka skutečně evropského formátu. Přínos Karlovy vlády pro Země Koruny české je patrný dodnes. Nejde jen o velkorysé rozšíření Prahy založením Nového města, a dále založení Karlštejna nebo Karlovy univerzity. Zájem velkého panovníka se například soustředil i na, v té době poněkud chaotické, pěstování vinné révy. Roku 1358 byl vydán Karlův vinařský mandát, vymezující právní rámec vinařství. I z tohoto důvodu se mezi Čechy (Morava se v této oblasti vyvíjela svébytně) označovanými za národ pivařů vždy našla významná skupina ctitelů kvalitního (!) vína. Stejně pevně jako vinařství byl založen v roce 1357 Karlův most, dodnes odolávající povodním, válkám, dopravě a turistům. Není divu, že v anketě o Největšího Čecha zvítězil právě císař Karel, i když tak úplně Čech nebyl. Mezi „českými“ přemyslovskými předky najdeme Štaufy, Arpádovce i Rurikovce, ale nelze popřít, že bez Českého království, coby mocenské základny, by byla cesta českého prince Václava, později Karla, na římský trůn mnohem složitější, ne-li zcela vyloučená. Kniha, kterou připravujeme, nepřináší nová, senzační odhalení. Na straně druhé nejde ani o strohé shrnutí dat, předkládané informace jsou různobarevné a nestálé, jako sklíčka v KALEIDOSKOPU. Stačí jiný úhel, jiný odraz světla a obraz (doby i historické postavy) se mění. Tento přístup považuji za přesnější, často se zapomíná, že žádná doba ani osoba nemá pouze jediný rozměr.

Slovensko oplýva nielen nespočetnými prírodnými krásami a historickými pamiatkami, ale aj bohatou folklórnou tvorbou, ktorá odráža životné skúsenosti a morálne hodnoty našich predkov. Na stránkach tejto knihy prostredníctvom povestí, ktoré si v priebehu stáročí vytvorili a rozprávali, nahliadnete do ich vnímania každodenného života, rodného kraja a menších i väčších dejinných udalostí, ktoré zasiahli do ich osudov. Naozaj je malebná Modra modrá? Prečo Liptovská Teplička vznikla vďaka mačke? Odkiaľ pochádza voda v Roháčskych plesách? Ako statočná deva zachránila život kráľovi Belovi IV.? Ktorý uhorský panovník dal Detvanom skrátiť košele? Kto priniesol na Slovensko kávu a tabak? Ako znela zbojnícka prísaha? Odpovede na tieto otázky a veľa ďalších zaujímavostí sa dozviete v tejto pútavo napísanej a krásne ilustrovanej knihe, ktorá vzdáva hold múdrosti našich predkov.

Miként lehet a magát univerzálisnak tekintő tudományt egy konkrét közösség, a magyar nemzet szolgálatába állítani? Hogyan lehet tudományosan megalapozni a nemzetépítés programját? Van-e speciálisan magyar tudomány, és ha van, hol érintkezik az egyetemes tudományossággal? Ha szembekerül egymással a tudományos igazság és a nemzeti érdek, melyiket kell választani? Mitől lesz magyar a művészet, és hogyan lehet a művészet egyetemes nyelvén megjeleníteni a magyar nemzetépítés fontos témáit? Végül, miként teremthető meg a modernitásra nyitott, ám hagyományait is felkutató és megőrző nemzeti kultúra? Ezek a kérdések kulcsfontossággal bírtak a magyar értelmiség számára a 19. század során, amikor egyrészt megszületettek a modern társadalomtudományi módszerek, másrészt pedig megjelent és mindennél erősebb ideológiává vált a nacionalizmus. A kötet a 19. század magyar tudósainak, művészeinek és gondolkodóinak a tudomány, a művészet és a nemzet kapcsolatát vizsgáló szövegeiből nyújt gazdag válogatást.

Mezinárodní autorský kolektiv usiloval o celistvé uchopení vlády Habsburků v raně novověkých zemích Koruny české, kterou zahrnul do středoevropského dějinného panoramatu Výklad o dějinách společnosti doprovázejí portréty představitelů habsburské dynastie a jejich pestré životní osudy. Stranou pozornosti nezůstala reprezentace panovnického majestátu v rezidencích Habsburků, v symbolickém významu rituálů, ceremoniálů, slavnosti a projevů každodenního života. Pohled do labyrintu manýristické Prahy za Rudolfa II. a barokní Vídně v době Leopolda I. přiblíží čtenářům příběhy osob v zázemí císařských rezidencí.

Az Észak urai és mágnásai című könyv a Mesélő kastélyok című sorozat negyedik kötete, amely a történelmi Magyarország, a Felvidék északi részébe (Liptó, Árva Trencsén, továbbá Bars és Nógrád vármegyék) kastélyainak, illetve kúriáinak világába vezeti be olvasóját. Az egykori nemesi rezidenciák médiumként idézik meg hajdani lakóik életét. A megannyi emberi sors nagyon is fontos mikrotörténelme pedig hazánk históriájának legfontosabb vonásait mutatja meg.

Nagy nép sohasem tűnt el nyom nélkül, ez a történetbúvárra, az emberismerőre nézve megdönthetetlen igazság. Egyetlen nép az, melynek nyoma veszett éspedig azon népé, mely minket magyarokat leginkább érdekel: ez a hunok népe, amelyet az ókori görög és római, nemkülönben a bizánci és nemzeti írók ugyanazon szkítáktól származtatják, akiktől ez, utóbbi kútforrások szerint a magyar nép is származik. Mint a fényes meteor, áttörve a látkörön: úgy jelent meg Európában először a hun, másodszor az avar vagy várkun név alatt, lehullott mint a fellegek mennyköve a káosz közepébe, ő tért, hazát, dicsőséget, hírt aratott. Egész megjelenése valami csodás, csaknem meseszerű színezettel bír, s talán ez is egyik oka, hogy történelmük iránt azon érdek és kegyelettel viseltetünk, melyet az idegenek sem nem értenek, sem megfogni nem tudnak...

Közel három évtizeddel a magyarországi rendszerváltás után a pártállami múlt feltárása továbbra is a politikai elit és a társadalom egyik legsúlyosabb adósságának számít. A „társadalmi katarzis” elmaradásáért azonban csak részben okolható a politikai és gazdasági átmenet békés, konszenzuális jellege: a harmadik magyar köztársaság mindenkori hatalmi elitjének így is módjában állt volna szembenézni a múlttal, biztosítani a pártállami iratok nyilvánosságát, és megnevezni a felelősöket. A probléma azonban rendre a változó hatalmi érdekek és a kicsinyes politikai játszmák fogságába került, s így a társadalmi megtisztulás folyamata helyett a kérdés elsikkadt az egyre-másra kirobbanó közéleti botrányok és az azt követő perek sűrűjében. UNGVÁRY KRISZTIÁN új kötete arra tesz kísérletet, hogy felvázolja az információs kárpótlás, az átvilágítás és a kommunista bűnök felelősségre vonása kapcsán kialakuló elképzelések 1989 és 2017 közötti történetét, majd egyfajta illusztráció gyanánt néhány konkrét esettanulmányban is igyekszik érzékeltetni azokat a problémákat, amelyek az iratnyilvánosság részlegessége és az átvilágítás elmaradása okoz Magyarország közéletében. A szerző célja, hogy bizonyítsa: a mai magyar politika deficitjei szorosan összefüggnek a múlttal való szembenézés elmaradásával.

A Gulágkutatók Nemzetközi Társasága (GKNT) hosszú előkészületek után, 2009-ben alakult meg magyar-amerikai történészek kezdeményezésére. Tagjai között neves magyar és külföldi professzorok, tanárok, túlélők és azok leszármazottai is megtalálhatóak. A GKNT célja, hogy feltárja és bemutassa a szovjet fegyveres szervek által a GULAG büntetés-végrehajtási intézeteibe (börtöneibe, kényszermunka-táboraiba, kényszermunkatelepeire) és a GUPVI táboraiba politikai elítéltként, hadifogolyként vagy internáltként rabszolgamunkára hurcolt személyek - elsősorban az ártatlanul, civilként elhurcoltak - sorsát és történetét. A cél megvalósításának egyik lépcsőfoka ez az évkönyv is, amelyben a tanulmányokon kívül sok egyéb témába vágó információval gazdagodhat az olvasó.

„Dlouhé“ 19. století, doba od konce 18. věku do vypuknutí první světové války, nebylo jen stoletím zrodu občanské společnosti, dobou dotváření politických struktur, diplomatických jednání, málo trvanlivých mírových smluv a válek. Vcelku bez ohledu na to, jaký politický režim zrovna panoval, lidé jedli, bydleli a oblékali se, zakládali rodiny, vychovávali děti, stárnuli a umírali. Cestovali, bavili se, četli (móda číst je skutečným fenoménem 19. století!), dokonce začali sportovat. Větší pozornost věnovali hygieně osobní, příbytku i hygieně komunální. Třebaže konkrétní podoba všech těchto činností závisela na jejich sociálním postavení a finančních možnostech, tvoří skutečnou náplň lidského života, jak dokládá široká typologie pramenů. Autoři pracovali s deníky a pamětmi, korespondencí, účty, s dobovou odbornou literaturou (právnickou, pedagogickou, lékařskou), s tiskem i obrazovými prameny a zjistili, že naši předci, kteří zalidnili 19. věk, se od nás zas tolik nelišili.

Bitva u Courtrai, kterou v roce 1302 svedlo flanderské vojsko s vojskem francouzského krále Filipa Sličného, se v 19. století stala klíčovou součástí nejprve belgické a posléze specificky vlámské „národní“ paměti a svůj význam si drží dodnes. Svou nezvyklostí však fascinovala už své současníky: vždyť necvičené pěší vojsko na hlavu porazilo věhlasné francouzské rytířstvo. Francouzský historik Xavier Hélary vysoce odborným a přitom poutavým způsobem provádí čtenáře po širším historickém kontextu francouzsko-flanderských vztahů na přelomu 13. a 14. století, zamýšlí se nad rolí národní identity v událostech samotných i v jejich pozdějších výkladech, rozebírá různá kronikářská vyprávění a jejich prostřednictvím ukazuje, jakým způsobem může moderní historik uchopit a sepsat historii jedné bitvy.

Kniha je věnována nejsledovanějšímu období dějin Spojených států, k němuž vycházejí jen v USA desítky knižních publikací každým rokem. Nezabývají se jen válečnými událostmi, ale širším kontextem střetnutí mezi dvěma částmi Unie. Jih a Sever se až do roku 1860 vyvíjely natolik odlišně, že necelých sto let po vzniku státu došlo k secesi Konfederace a následnému ozbrojenému konfliktu. Teprve porážka secesionistů umožnila opětné sjednocení federace a určila na desítky let podobu země, přitahující pozornost světa pro sociální, politické i ekonomické možnosti, jež poskytovala svým obyvatelům i přistěhovalcům. Právě tento pohled na problematiku americké občanské války zvolil i autor Války Severu proti Jihu. Více pozornosti než samotnému průběhu bitev věnuje historickému a politickému kontextu střetnutí i osobnostem jeho protagonistů. Nové, rozšířené vydání doprovázejí dobové ilustrace.