Najnovšie - Česká poézia strana 16 z 55

Tato knížka sdružuje dvě básnické sbírky: Celníci a námořníci a See Emily Play 2. Miroslav Fišmeister (* 23. dubna 1976) se narodil a žije v Brně. Amatérský přírodovědec, pošetilý pohádkář, Starý muž příbuzný s koněm, čtvrtý Profesionál. Po jednom z jeho ruských předků je pojmenován archipelag. Dva roky studoval FF MU (filosofie, religionistika, angličtina), dva roky pracoval v brněnské zoo (osli, klokani, kasuár). Od roku 2005 je v invalidním důchodu. Téhož roku debutoval knihou Ten stolek je nízký! Následovalo dalších 15 knih, nejnovější je Líc al-Chálí (Odeon, 2020). Jeho básně zazněly v HaDivadle a České televizi, vyšly rovněž v různých časopisech a antologiích. Byly přeloženy do francouzštiny, italštiny a angličtiny a také zhudebněny Ondřejem Kyasem. Svými texty doprovodil dvě výstavy fotografií Jaroslava Plocka, z nichž druhá navštívila i Senát Parlamentu ČR. Je autorem videoklipu k písni Octovrios Beaty Hlavenkové. Až se stane námořníkem, vyroste.

Nacházíme se v časech, kdy mezi sebou stavíme stále vyšší zdi a bouráme ty, jež ještě přednedávnem poukazovaly na odkaz našich předků. Proto bychom se měli zamyslet nejen nad tím, odkud jsme vzešli a jaký příklad si z otců lze vzít, ale i nad způsobem, jakým své příběhy a moudrost předávali dále. A právě o to se snaží básnická sbírka Óda na Ódina, jež v sobě snoubí starogermánský aliterační verš a mytologii s implicitní kritikou 21. století, které se snaží na „starou dobrou Evropu“ zapomenout.

V rámci sedmisvazkového souborného vydání díla básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (19311984) vychází po svazcích Nápěvy a Básně třetí rozsáhlý svazek jeho poezie, jímž se vydávání Zábranových básní uzavírá. Obsáhlá kniha shrnuje dosud netištěné Zábranovy básně z let 1954 až 1970, rukopisnou sbírku Jeviště jednoho jara, dosud jako celek nevydaný cyklus osmi monotónních básní, nedokončenou sbírku Zeď vzpomínek, verše se sešitů Disiecta membra a zápisníků z nemocnic z roku 1984, torzo monumentální básnické skladby Havran a jednotlivé dosud netištěné básně ze samého sklonku Zábranova života. Závěr svazku tvoří řada dosud zcela neznámých básní z let 1946 až 1951, které doplňují knihu Nápěvy. Svazek je opatřen zevrubnou ediční poznámkou.

Písňové texty Jana Buriana patří od sedmdesátých let k tomu nejlepšímu, co v novodobé české písničkářské poezii vzniká. Od počátku byly vedle své zpívané podoby i tištěny a čteny jako plnohodnotná poezie. A vzbuzovaly velký čtenářský zájem i dobové polemiky. Kniha, kterou držíte v rukou, shrnuje všechny Burianovy písňové texty. Nejsou řazeny chronologicky, autor sám je rozdělil do tematických oddílů, které zahrnují texty z různých období. Má to své opodstatnění: vidíme, že Burianova zpívaná poezie je obdivuhodně celistvá, bez výkyvů kvality a bez bloudění ve slepých uličkách. Jan Burian je mistr rýmu, pevné formy, jasného a přímého pojmenování a zřetelné pointy. Tematické oddíly dávají vyniknout různým polohám jeho talentu: vedle písní milostných zde najdeme poezii existenciální, společensko-kritickou, satirickou, nonsensově hravou i vážnou a duchovní. QR kód u každého textu nabízí čtenáři mimořádnou a atraktivní možnost propojit text s hudbou a píseň si poslechnout. OBSAH: 1/ Noci jsou dlouhý a jiné písně ze tmy (Království zvyku * Blues 4. kategorie * Seriál * Když se zešeří * Kšá kšá! * Píseň o dvou hlavách * Až bude rok dva tisíce * Zavařování * Silvestr * Patnáct kilo * Železná neděle * Parohy * Africkej smutek * Blues * Dobré jitro! * Císařovy nové šaty * Píseň strašlivá o tom velkém dialogu, který nastal v Čechách L. P. 1989, ale ne s každým * Co je lepší? * Zpěv páteční * Noci jsou dlouhý) * 2/ Do Portugalska a jiné vlastenecké songy (Čtvrtej kvartál * Božskej klid * Předvánoční koleda * Předvánoční sen * Podivný Hamlet * Ztráta paměti * Hlídači slov * Jáma a rypadlo * Naruby * Kanárek * Lupiči * Lady Godiva * Pif paf! * Probuzení * V krizi * Hodiny * Zrada vzdělanců * Všude dobře * Do Portugalska * Normální den) * 3/ Bez lásky a jiné milostné písně (Vyznání * Vypadáš pobaveně * Sprchovací blues * Podzim * Soukromá válka * Poprvé a potisící * Staromanželská * Proměna * Ve snu * Telefonní blues * Samota * Bez lásky * Uprostřed noci * Zůstaň mi v hlavě * Na pikolu * 1 1 = 0 * Trápení * Loučení * Na slepou kolej * El Corazón) * 4/ Kompromisy a jiné příběhy moderních žen (O změně * Markéta * Normální holka * Potřetí? * Kde jsi zrcadlo? * Kráska a zvířata * Kompromisy * Stínová manželka * Dva milenci * O dovolené * Mezi polévkou a hlavním jídlem * Není tak bohatá * S počtářem * Apokalypsa * Intelektuválka * Marie * Anna a její věšáci * Bohyně kuchyně * Bezejmenná * Ženy) * 5/ Supermani a jiné příběhy opravdových mužů (Supermani * Bungee Jiří * Sváťa * Průkopník * Warning * Ten velký a ten malý * V. I .P. * Odešli spolu * Bedřich * Tři kamarádi * Rebel na malém městě * Jakoby nic * Miláček Oskar * Dilema * Na cestě * Ten sobec * Jára * Svět versus Miloš * V jiném světě * Kluci z naší třídy) * 6/ Láska a jiná erotická překvapení (Jihotaje * Kámasútra * Tristan a Izzzolda * Za Venušinými vrchy * Muži jsou křehcí * První láska * Je pozdě * Narkoman * Hlaď mě * Nech mi moje uši * Psí kusy * Zimní pohádka * Ochutnávky * Jsi tak dlouhá * Čumění * Plešatá příšera * Jsi zakletá * Noc a den * In flagranti * Láska) * 7/ Anekdota a jiná vyprávění o stáří (Stáří * Ještě tak pejska * Složenky * Na shledanou zítra * Některé staré ženy * Labutě * Ani SMS * Starý rocker * Anekdota * Banální příběh * Kateřina * Dcera se stěhuje z domu * Požár * Noční tanec * Beze snů * Neříkej pořád * Ráno * Nanečisto * Rychlík přítomnost * Jak zestárnout) * 8/ Černý trh a jiné hříčky (Pohádka * Iniciativní * Family album * Černý trh * Opice * Dítko * Discjockey * Jogín * Úřednická * Lahůdková slečna * Zubař * Sportovní tragédie * Bez cukru * Dětské dostihy * Vidím tě všude * Klínové písmo * Nemocniční příběh * Energetická podvodnice * Oka na útěku * Múzy) * 9/ Cizí řeči a jiná písňová nedorozumění (Cizí řeči * Bloudím * Pitomci * V srdci Maca * Ostré lokty * Snídaně v trávě * Moje holka * Pracovní sny * Evoluce * Plasty * Jiná doba * V podzemí * Cizí holka * Roman * Spolužák Filip * Evženův smích * V čemkoli * Na svobodě * Před soumrakem * Podvečerně)

Třetí kniha autorské dvojice Jiří Weinberger (texty), Petr Wohl (ilustrace). Jejími předchůdci jsou Jak stalagnát! a Anebo jen nezvyk? V knize jsou na rozdíl od předchozích ilustrace z větší části barevné – předlohami k nim byly olejomalby Petra Wohla.

Každý z nás má nějaké jméno. Jsme zvyklí vídat ho v určitý den v kalendáři a rádi našim milým a přátelům v den jejich svátku přejeme. Když se Vlastimil Šantroch, zvaný Shaana, rozhodl napsat na každé jméno v kalendáři báseň, uvalil na sebe velkou řeholi. Tím spíš, že básně – limeriky – psal na aktuální jméno každý den po probuzení. Mnozí by časem podobný projekt vzdali, ale Shaana vytrval. Díky tomu dnes držíte v rukou pozoruhodnou knížku, ve které můžete i zpětně kdykoliv listovat a číst si krásné ale i vtipné básně o našich jménech. Věřím, že vedle kalendáře najde své trvalé místo i tento milý, poetický Shaalendář.

Svět, kde žijeme, se nám mnohdy jeví jako neradostné místo. Pokud občas podléháte tomuto pocitu a chcete se ho zbavit - kupte si novou básnickou sbírku Aloise Marhoula Tanec o život. Marhoulův optimismus a humor tváří v tvář i neradostným stránkám žití hřeje jako pověstná posilující slepičí polévka. A připomíná, že lépe je s našimi dny protančit, než proplakat.

Psaní strojem na děrné štítky má v nové sbírce Radka Malého nejen svůj formální půvab a neslouží jen jako záznam pozoruhodného tvůrčího procesu, ale také ustavuje svá pravidla, kouzla a omezení. Ta se odrazila v rázu a atmosféře Básní na děrné štítky, které zachycují s lehce absurdním nádechem uchvácený a uchvacující souboj s nimi: kdykoli nadreálné a surreálné na okamžik odpočívá, vlichocuje se neúprosná realita. Intimní příběh, skrytý roztroušeně uvnitř, může být polknut světem imaginace nebo jej smí čtenář v jednotlivých básních stopovat.

Básně z putování po Čechách a z krajin, do kterých vcházíme jenom ve snu. Autor mnoha básnických sbírek se vrací tam, kde začínal. Tajemný titul Motýlovy prvotiny Ten veliký veliký kamenný dům nebo hrad tam daleko daleko v horách dobře vystihuje i poetiku knížky, která vychází třiatřicet let po autorově debutu.

Kniha básní jedna báseň. Rozverné i vážné čtení o světě, lásce, víře a naději. Kniha, kterou nepustíte z ruky, hledáte-li alespoň občas v životě smysl. Sbírka rozverných i vážných básní o světě, lásce, víře a naději tak, jak se urodily na vinici autorova života. Výběr z hroznů, který vás chytí a nepustí, jen co v něm smočíte ret. Kniha sepsaná s pokorou, trpělivostí i zaujetím alchymisty hledajícího v jazyce elixír života. Kniha, která stoupá k závěru stejně neomylně, jako kdysi stoupala k obloze jedna holka v panelákovém výtahu se skleněnými dveřmi, aniž tušila, že jednou dá jméno knize veršů.

Jazyk, kterým se běžně mluví, je trapný a vtíravě nevypnutelný, jako nekonečný vstup komentátora Frekvence 1, ale z nějakého důvodu se za jeho doprovodu odehrávají všechny důležité věci v životě. Člověk je frázemi a klišé obklopen tak dokonale, že mu nezbývá než realizovat se skrze ně. A básník pak může být přistižen, jak při pohledu na sebe píše životopis tuningového paka a masochisticky jej přijímá za vlastní.

Básnická sbírka Život jako píseň je vnitřním obrazem autorky, která pozvolna a v netradičním stylu odhaluje skryté i viditelné stránky člověka a jeho duše, ale také otevírá otázky života a smrti, lásky, nejistoty, vděčnosti, radosti i smutku, naděje a pochopení. Svými básněmi se snaží poukázat na to, že nejistoty, strachy či chmurné situace v našich životech vždy díky ponaučení plynou k lepším zítřkům. Sbírka je doprovázena ilustracemi, která vytvořila Lucie Jašková.

Publikace přináší v bilingvním latinsko-českém vydání dosud nepublikovaný latinský překlad Kytice Karla Jaromíra Erbena z pera brněnského klasického filologa, překladatele a příznivce živé latiny Jana Šprincla, doplněný o ilustrace Jiřího Farského.

Výbor z básnické tvorby Maxe Broda (18841968) vzdává hold umělci, jehož lyrika, čítající na pět set básní, je v Čechách téměř neznámá. O pražském židovském německy píšícím spisovateli se u nás mluví především jako o příteli Franze Kafky a uchovateli jeho díla; Brodova vlastní rozsáhlá tvorba však bývá neprávem opomíjena. Z jeho pěti básnických sbírek vyšla v roce 1907 jako první Der Weg des Verliebten (Cesta zamilovaného) a jako poslední, v roce 1966, Gesang einer Giftschlange (Zpěv jedovatého hada). Výbor Touha představuje českým čtenářům Brodovy pestré a mnohovrstevnaté básně v překladu přední české lingvistky Zlaty Kufnerové včetně německého originálu a umožňuje vytvořit si celkovou představu o autorově básnickém díle. Mnohé lyrické texty mají silné autobiografické rysy, reflektují osobní zážitky v jednotlivých obdobích autorova života, vycházejí ze vzpomínek na dětství, mládí, lásky, na rodinu a prostředí, v němž se Brod pohyboval. Pochopitelně nechybí básně s tématem židovství a holokaustu, šoa. Mimořádně přesvědčivě vyznívají silně emocionální verše věnované bratru Ottovi, rovněž spisovateli, který se spolu s rodinou stal obětí nacistického vraždění. Max Brod, povoláním právník, pocházel z pražské židovské rodiny a patřil k nejvýznamnějším osobnostem okruhu pražské německy psané literatury počátku minulého století. V roce 1939 pak před nacisty emigroval do tehdejší Palestiny, kde se podílel na budování samostatného židovského státu. V Tel Avivu pracoval až do své smrti jako dramaturg izraelského státního divadla Habimah, je autorem několika románů a působil také jako překladatel a divadelní kritik.

Básně Kristýny Svidroňové jsou komponované do celku, jemuž dominuje lyrická mluvčí v druhé osobě a bohatý svět rostlinné říše a životodárné vody, na níž TENTO SVĚT závisí: duby, břízy, olše, kaštany, smrk, zázvor, borůvky, karafiáty, pokojové rostliny, jejich tkáň a habitus, jejich listy, semena, květy, vůně a kořeny touto sbírkou prorůstají. Mluvčí se proměňuje v jejich soukmenovkyni – rozkvétá a plodí, ale také vadne, chřadne, natahuje se ke slunci, žízní. K přírodnímu světu stojí v opozici svět digitální a městský i stěny pokoje, v nichž jako by byl lyrický subjekt Kristýny Svidroňové uzavřen, držen a mezi nimiž pěstováním pokojových rostlin imitoval přírodu ve smyslu přirozenosti. (Olga Stehlíková)

Sbírka básní. Představa, že jsme dorostli do produktivního věku, že se těšíme svobodě a blahobytu, automaticky neznamená, že naše dospělost nemůže stát za hovno. Že se není čeho bát, když můžeme studovat, cestovat a podnikat. Ano, je to rouhání. Ale pokud jsme nepocítili válku, represe ani nedostatek, tak to přece neznamená, že jsme nezažili teror, že neznáme strach a že v našem dospívání o nic nešlo. A o co tedy? Třeba o arachnofobii. Nebo chcete-li, o holé přežití.

Ve své nejnovější sbírce básnířka navazuje na trend realizovaný i v předchozím básnickém souboru Kropení svěcenou vodou. Rozehrává motivy antropomorfizované přírody, lidské každodennosti a také aktuálního fenoménu izolace jedince, způsobené pandemií covidu-19. Příznačné jsou rovněž melodické základy autorčiných veršů, ovlivněné jejím hudebním vzděláním. Jak píše recenzent, čtení jejích veršů je čtením notových zápisů kantilén. Co je v této sbírce nové, je vysoká míra uplatnění smyslových vjemů, snad všech, které člověk má. A také poměrně složitá symbolika, nápadnější než jindy. Pozvání k četbě veršů, jež svým nevelkým rozsahem mohou budit dojem nenáročnosti, je zároveň pozváním k rozkrývání důmyslných symbolů, což se pro nás, čtenáře, může stát nečekaně hlubokým zážitkem.

Text sbírky je důsledně psán tzv. du-formou a její specifikum, básnické sebeoslovování pointuje se tu ke grotesce filozofických maxim (Už jdeš, jen ses zamyslel.), tu k hravým imaginacím za účasti saint-john perseovské logiky snu (Zjistit, které noční zvíře spásá ocúny.), tu k rovině experimentu (Sny o snech. Moci si vybrat, vzpomněl by sis na něco jiného.). Nejvíce sympatické se však jeví nejen opakované metanoie, ale samotné ohledávání hranic básnického obrazu a jeho textové i výtvarné reprezentace, navíc se zásadním vkladem básnické zkušenosti, nadhledu a nadsázky. Soubor tak tvoří jakési temně hravé výseky ze života, z většího celku, kde čím víc je lyrický subjekt odkrýván, tím víc mu jeho významy unikají (Vystoupil jsi z plachetnice v neznámé zemi. Někdy dávno před sebou.).

Lavina bytí je již čtvrtou básnickou sbírkou Ivany Štětkářové navazuje na předchozí úspěšná díla Fragmenty života a neživota (2015), Čáry draka (2016) a Bez šatů lehčí (2018). Nedílnou součástí všech těchto básnických sbírek jsou autorčiny obrazy, které společně vnímáme jako intenzivní prolínání výtvarného vyjádření básně s básnickým pojetím obrazu. Malby v této sbírce jsou ztracenými a znovunalezenými díly z období dospívání. Autorka přední česká lékařka v oboru neurologie v básních citlivě zkoumá vzájemné vztahy mezi lidmi i problematiku člověka a přírody. Je zde patrná hluboká znalost lékařského prostředí a tajemných, často neveselých, zákoutí lidské duše.