Knihy - Umenie strana 110 z 500

Nejznámější písně a melodie různých žánrů nejen pro žáky ZUŠ (Bláznova ukolébavka, Chlupatý kaktus, In the Mood, Meckie Messer, Pramínek vlasů, Yesterday, …).

Nejznámější písně a melodie různých žánrů nejen pro žáky ZUŠ (Ach ta láska nebeská, Hvězda na vrbě, Love Me Tender, Santa Lucia, Severní vítr, Život je jen náhoda, …).

A művészek többsége olajfestékkel készítette legismertebb képeit. Ezek lenyűgözőek, egyedülálló színeikkel és kifejezőerejükkel. A hobbiművészek legtöbbször visszariadnak attól, hogy az olajfestékekhez nyúljanak, mert azt feltételezik, hogy ez komplikált módszer. A szerző ebben a kis könyvben egyszerű és követhető módon vezet be az olajfestészet rejtelmeibe. Tömören, sok példával és lépésről lépésre elkészített képekkel ismerteti meg a legfontosabb alapokat, és áttekintést ad a különféle anyagokról, segédeszközökről, valamint technikákról. Az egyszerű feladatok könnyen érthetővé teszik a témát. A tájékozódás megkönnyítése érdekében neves festékgyártók összehasonlító színmintáit is tartalmazza a kötet. Így még sikeresebben vághatunk bele az olajfestészetbe!

Výpravná publikace Martinů obrázky kreslící byla vydána u příležitosti stejnojmenné výstavy v CBM. Nabízí kompletní soubor dochovaných kreseb, jejichž autorem je skladatel Bohuslav Martinů. Jde o unikátní doklad jiné než kompoziční tvůrčí činnosti skladatele: kresby vznikaly ve většině v letech 1910-1920 jako určitá forma umělecké relaxace autora tvořil je čistě pro vlastní potřebu a nepočítal za svého života s jejich uveřejněním. Jsou ovšem vysoce zajímavým materiálem i pro pochopení jeho kompoziční činnosti téže doby, neboť obě sféry (hudební i výtvarná) mají mnoho společného. Publikace je ojedinělá svým obsahem, neboť některé z kreseb skladatele dosud nebyly zveřejněny a především dosud nikdy v historii nebyly publikovány jako ucelený komplet.

Gerevich József - mint pszichiáter és pszichoanalitikus - művészek sorsát és konfliktusát, szerelmét és elválását, sikereit és tragédiáit mutatja be belülről és művészetükön keresztül. Sokakban felmerül a kérdés: ki van a vászon mögött? Mi dolgozik a művészben az alkotáskor? Minderről - vágyteljesítésről, kölcsönös függőségről, eltaszított múzsákról és művészekről, önvizsgálatról és a boldogság kikötőjéről - csoportosítva olvashatunk, ahol nem csupán az élettörténet és lelki világ finom rajzait élvezhetjük, de az alkotáshoz vezető utat is. (Hardi István)

Publikace pojednává o základních oblastech hry na bicí nástroje, obecně přijímaných jako nejrelevantnější pro vzdělávání. Jednotlivé části jsou věnovány malému bubnu, orchestrálním a melodickým bicím nástrojům, perkusím a bicí soupravě. V závěru práce je zařazen dodatek se stručným dělením bicích nástrojů. Obsah vychází ze zmíněných základních okruhů, vždy nejprve krátce představených v historických souvislostech. Poté je text na základě práce s informačními zdroji věnován jednotlivým aspektům hry na konkrétní nástroje. Cenným doplňkem jsou citáty ze seminářů či individuálních lekcí s předními světovými pedagogy a interprety hry na bicí nástroje. Ambicí autora bylo přinést, vybrat a utřídit informace z velkého počtu zahraničních publikací, mnohdy u nás dosud neznámých. Předložený komplexní obsah nebyl v České republice zatím takto rozsáhle zpracován.

Publikácia do vrecka, ktorá mapuje najvýznamnejšie pamiatky a objekty architektúry modernizmu v tomto krajskom meste. Sprievodca by mal slúžiť nielen ako unikátny turistický bedeker pre čoraz obľúbenejšie cestovanie za modernou architektúrou, ale vďaka atraktívnemu a prístupnému spracovaniu zvyšovať povedomie o architektonických kvalitách danej doby a posilňovať záujem o i menej známe budovy.

Kniha sleduje reflexi cirkusového světa v českém výtvarném umění a literatuře. Zpřítomňuje fenomén cirkusu v českém prostředí od počátku 19. století do poloviny 20. století, a to v širších souvislostech evropského umění. Cirkus s typickými postavami artistů, klaunů a krotitelů exotických zvířat je svébytným světem, odlišným od každodenní reality. Divákům poskytuje nebývalou podívanou a nové smyslové zážitky. Vedle prací známých autorů, mezi něž patřili Bohumil Kubišta, Josef Čapek, Jindřich Štyrský, Vítězslav Nezval nebo Eduard Bass, představuje i díla pozapomenutých tvůrců. Řada umělců se přímo ztotožňovala s akrobaty či použila postavu smutného, melancholického klauna ke ztvárnění vlastních psychických stavů, případně jako prostředek metafory celospolečenského dění. Kniha přehledně zachycuje i historii cirkusu jako takového. Nápaditá grafická úprava pracuje s cirkusovými atributy. Kniha je uzavřena anglickým resumé.

Na označenie mocenského zasahovania do umeleckého diela, na jeho úplné zastavenie alebo na zníženie jeho dostupnosti nemáme praktickejší pojem ako cenzúra. Nezáleží pritom na vymedzení podľa obdobia (času, režimu) alebo krajiny, teritória. Kniha Cenzúra a dokumentárny film po roku 1989 sa venuje formám a prejavom cenzúrnych zásahov, ktoré sa na Slovensku po roku 1989 objavili v súvislosti s autorskym dokumentárnym filmom. Za najviac dotknuty žáner nielen u nás, ale napríklad aj v Spojenych štátoch pritom môžeme považovať investigatívny typ dokumentu. Autor najprv v krátkom historickom prehľade rekapituluje mechanizmy fungovania cenzúry riadenej štátom, ktoré sa v prípade filmovej tvorby uplatňovali v období prvej Československej republiky (1918 1938), za vojnovej Slovenskej republiky (1939 1945) a v byvalom Československu (1948 1989). Rezíduá tychto foriem sa neskôr plynule objavili aj v demokratickej Slovenskej republike (od roku 1993), a to najmä vo forme politicky, nábožensky alebo osobne motivovaného tlaku na pôvodnú tvorbu a jej autorov zo strany predstaviteľov vládnych strán, ich nominantov, záujmovych skupín alebo sociálnych hercov vystupujúcich vo filme. Pomocou interpretačnych nástrojov na analyzu tychto fenoménov konfrontuje autor situáciu u nás s porovnateľnou situáciou v USA (od roku 1968), kde do vyroby i distribúcie filmov aktívne zasahujú najmä organizácia MPAA a združenie CARA. Autor sa snaží nájsť odpoveď na otázku: Ak je cenzúra na Slovensku podľa zákona z roku 1990 neprípustná, prečo sa v súvislosti s dokumentárnou tvorbou termíny ako cenzúra a trezorovy film opakovane objavujú vo verejnom, v mediálnom a odbornom diskurze? Martin Palúch je filmovy vedec a pedagóg. Od roku 2002 pôsobí ako samostatny vedecky pracovník v Ústave divadelnej a filmovej vedy SAV v Bratislave. Zároveň prednáša na Fakulte dramatickych umení Akadémie umení v Banskej Bystrici a na Filmovej a televíznej fakulte VŠMU v Bratislave. Je spoluautorom monografie Herec Ivan Palúch (2008) a autorom dvoch knižnych publikácií Vnem v zrkadle fotografie a filmu (2010) a Autorsky dokumentárny film na Slovensku po roku 1989 (2015).

Přelom století, a zejména následné období Československé republiky, přinesl řadu nových urbanistických vizí. Po letech vídeňského vlivu se najednou naskytla možnost pokusit se učinit z Prahy moderní velkoměsto a uplatnit tak i dlouho potlačované emancipační ambice českého národa. Pořádalo se množství soutěží na řešení budov i celých území, které měly významně ovlivnit obraz města. Velká většina z navrhovaných projektů se realizace nedočkala, a tak mnohé vizionářské obrazy pražských ulic a prostranství zůstaly pouze na papíře. Právě tyto neuskutečněné projekty, do kterých architekti a urbanisté promítali své představy o Praze jako sebevědomé metropoli nové doby, jsou tématem knihy Praha nepostavená.

Kniha se zabývá formováním progresivního rocku na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století. Pozornost je věnována undergroundovým kořenům daného žánru na angloamerické scéně, vlivu tvorby The Beatles na jeho uměleckou podobu i globálnímu trendu ke komplikaci výrazových prostředků rocku, který v sedmdesátých letech vyústil v rozsáhlé multimediální projekty skupin Genesis, Pink Floyd či Yes. Významnou část knihy tvoří pojednání progresivního rocku v kontextu komunistického Československa, jež se rozpíná od uměleckých souvislostí až po ty sociokulturní či kulturně politické. Ve vybraných statích jsou čtenáři představeny klíčové nahrávky, jejich technické zázemí či vztah k té či oné hudební tradici. Jiné kapitoly naopak ukazují progresivní rock ve světle uměleckých i politických ideologií a doktrín.

Fotografovi Janu Mlčochovi vychází jeho první monografie. Tento mladý autor je již na veřejnosti známý prostřednidtbím výstav a publikováním v časopisech. Výběr fotografií je pouhá část jeho rozsáhlé zajímavé tvorby s názvem Levitace. Znázornuje fotografie žen jež jsou originálně nasvíceny a jeví se nám jakýmisi přízraky.

Hip hop has long been a vehicle for protest in the United States, used by its primarily African American creators to address issues of prejudice, repression, and exclusion. But the music is now a worldwide phenomenon, and outside the United States it has been taken up by those facing similar struggles. Flip the Script offers a close look at the role of hip hop in Europe, where it has become a politically powerful and commercially successful form of expression for the children and grandchildren of immigrants from former colonies. Through analysis of recorded music and other media, as well as interviews and fieldwork with hip hop communities, J. Griffith Rollefson shows how this music created by black Americans is deployed by Senegalese Parisians, Turkish Berliners, and South Asian Londoners to both differentiate themselves from and relate themselves to the dominant culture. By listening closely to the ways these postcolonial citizens in Europe express their solidarity with African Americans through music, Rollefson shows, we can literally hear the hybrid realities of a global double consciousness.

Monografia Duša v dreve je prvou publikáciou mapujúcou život a tvorbu významnej osobnosti slovenského výtvarného života Juraja Čuteka. Kniha chronologicky zachytáva jednotlivé obdobia života a vplyvy, ktoré formovali výtvarníkov profesionálny život. Publikácia vychádza pri príležitosti jeho 60. narodenín.

Monografie pojednává o hudbě ve filmu jevu éterickém, pomíjivém a neuchopitelném slovy. Dnešní technologie filmového záznamu se neustále vyvíjejí, ale všichni tvůrci stále řeší odvěké otázky: Proč znovu a znovu skládat hudbu ke stále unifikovanějším filmům? Mluví režisér a skladatel stejnou řečí? Kde začíná svoboda skladatele a končí služebnost společnému dílu? Jak vnímá film skladatel, režisér filmu nebo divák? Kde se stýká univerzální citlivost s egoismem tvůrčí vášně? Obohacují se navzájem, nebo jen parazitují na dobovém a módním? Autor knihy se k psaní hudby pro dětské animované filmy dostal v dobách, kdy nesměl jako folkový písničkář veřejně vystupovat. Jako zkušený profesionální hudebník umí hrát i na improvizované nástroje a zvládl práci ve studiu. Vlastní povahu práce skladatele hlouběji nahlédl později, když začal přednášet své zkušenosti studentům FAMU, jimž setkání s živým hudebníkem mnohdy výrazně pomohlo při orientaci ve světě tónů. Nejvýznamnější přínos této odborné publikace je v syntéze obecně platných principů a popisu vlastních zkušeností s psaním a nahráváním filmové hudby rukodělně v domácím studiu. Text je prokládán praktickými návody a triky pro nahrávání, názorně ukazující zákulisí muzikantské kuchyně. Připojené komentáře řady filmových profesí a vyznání hudebníků pak doplňují pokus o ucelený pohled na předmět a rozšiřují práci nad rovinu autorovy možná teoreticky omezené, zato ale prožité a stále korigované zkušenosti. Obsah: Jak číst knihy o hudbě? (Múzičnost, muzikalita, amúzie * Mozek, oko a ucho * Mág a magie hudby na úsvitu kulturních dějin * Historické pozadí a jeho stylizace * Orgiastické rituály, erós a moc * Moc hudby na pozadí doby * Melodie a atonalita * Proměny hudební stavby * Melodie řeči a vypravěč * Animace, móda, trh a média * Demokracie hudby a etika * Politizace hudby, etika a zneužití hudby mocí * Klišé a alternativa * Skladatel a spektákl * Kulturní imperialismus globálního popu * Tanec a rytmické gesto * Hudba a originalita * Fascinace hlasem * Vnímání hudby tělem * Jak posloucháme hudbu ve skutečném životě, jak ve filmu? * Absolutní svoboda hudby a generační tabu * Pravdivost a pravděpodobnost hudebního dramatu * Muzikantský slabikář) * Múzické aspekty filmové řeči (Vzdělání, nebo intuice? * Symbióza hudby a filmu * Kořeny hudby pohledem filmaře * Skrytá hudba obrazů jak slyšet viděné? * Obraznost a hudba * Hudba a vizualita * Melodie jako příběh * Sny a realita * Herec, loutka a gesto * Jak slyšet sama sebe? * Hudební představa * Umění neříct vše * Velký příběh víry * Hudebnost příběhu * Umění naslouchat * Konvence a komerce * Skladatel jako demiurg stylu * Mýtus a skutečnost * Hudební drama * Funkce scénické hudby * Hudební smog v animovaném filmu * Proměny vnímání zvuku v prostoru příběhu * Hudebník a scénář * Role vypravěče * Vjem, počitek a prožitek * Diktatura paní Módy) * Psychologie smyslu, překonávání hranic (Synkretické vnímání * Nástrojové barvy * Překonávání hranic) * Skladatel v továrně na umění (Racionální vyprávění, nadsázka a klam * Sound canvas organizace zvukového materiálu * Vizuální inspirace a hudební příběh * Filmový čas a temporytmus) * Hudba a divák (Hranice symfonického kýče * Krása není líbivá * Dotvoření nahrávky * Eklektik a originál * Technologie a stylové roviny filmu * Styly animace a kompozice * Kouzlo hudebního motivu * Mezižánry a mobilita animace * Fiktivní realita a skutečnost * Herec a animátor * Scénická hudba a žánr * Dětská hudba nebo hudba zdětinštělých skladatelů? * Polopravdy a klišé * Stisk doby * Amatér ve studiu * Skladatel-interpret v domácím studiu * Vzorce prostorového vnímání * Setrvalost práce a vrtkavost úspěchu * Pravda fikce a klam realismu* Recyklace historických záznamů * Gender a krása)* Myšlení nástrojem (Povaha hudebníka inspirace a náhoda * Konvence a inovace * Krást či nekrást? * Triky z domácího studia * Charaktery postav a nástrojů * Instrumentace charakterů * Věčný začátek * Skladatel, nebo filmař? * Charisma př

Kniha je pozoruhodným exkurzem do historie architektury a technologie olympijských staveb, přičemž novodobé olympijské hry pojednává o poznání obsáhleji. Neobvyklou problematiku olympijské architektury ovšem autor knihy uvádí do širokých souvislostí, představuje ji z hlediska dopadů na ekonomiku, společnost i životní prostředí. Nabízí také možné perspektivy a výhledy do budoucnosti.

Soubor čtyř studií věnovaný jednomu z raných děl československé nové vlny středometrážnímu snímku Pavla Juráčka a Jana Schmidta "Postava k podpírání". Kniha je vlastně polemikou se zažitým pohledem na film jako na dílo inspirované poetikou tvorby Franze Kafky, a to ať už rozborem jeho osobních názorů vyjadřovaných v soukromí (deníky, zápisky) či veřejně (eseje, články), nebo sledováním vývoje předlohy snímku od literárních náčrtů po scénář, či analýzou dobového ideového diskurzu, tak i samotnými stylistickými prvky, jako je např. pojetí hlavní postavy v hereckém podání Karla Vašíčka. Autoři tak poskytují nové pohledy zejména na postavu Pavla Juráčka, na jeho tvůrčí záměry a ideové pozadí jeho světonázorového obzoru.

Autoři oblíbené série Praha moderní přináší knihu o pražské architektuře druhé poloviny 19. století. Uprostřed zdánlivě neochvějně panujících stylů – klasicismu, romantismu a historismu – se hlásí o slovo nový umělecký výraz – secese. Průvodce zachycuje slovem a obrazem nejpozoruhodnější stavby v historickém jádru města spolu se čtvrtěmi, které je obklopují, tedy Vinohrady, Žižkov, Karlín, Smíchov, Holešovice nebo Bubeneč. Kromě velkých projektů typu Národního divadla, Národního muzea, Rudolfina či dostavby katedrály sv. Víta se autoři opět zaměřují na architektonická díla, jež se často ocitají v jejich stínu. Výpravnou publikaci doprovází nové černobílé snímky, mapy, medailonky architektů a slovníček odborných výrazů.

Jaromír Funke (1896–1945) patří k nejvýznamnějším osobnostem české i světové fotografické avantgardy. Jeho díla jsou zastoupena v zásadních uměleckých institucích od Muzea J. Paula Gettyho v Los Angeles přes Muzeum moderního umění v New Yorku a Pompidouovo centrum v Paříži až po Muzeum fotografického umění v Tokiu. V poslední době nechybí v žádných seriózních dějinách fotografie nebo encyklopediích fotografů. Trvalo však dlouho, než bylo jeho důležité místo v meziválečné fotografické tvorbě plně uznáno nejenom v českém, ale i v mezinárodním kontextu. Publikace Jaromír Funke - avantgardní fotograf - nezahrnuje příklady ze všech částí jeho tvorby, ale zaměřuje se výhradně na avantgardní díla osobitě a mnohdy velmi progresivně rozvíjející podněty kubismu, abstrakce, nové věcnosti, konstruktivismu a surrealismu. Jaromír Funke Avant-Garde Photographer Jaromír Funke (1896–1945) is one of the most important figures of Avant-garde photography amongst the Czechs and also internationally. His works are in collections of important art institutions ranging from the J. Paul Getty Museum in Los Angeles, the Museum of Modern Art in New York, and the Centre Pompidou in Paris all the way to the Tokyo Photographic Art Museum. In recent years he has also appeared in all the serious histories and encyclopaedias of photography. But it has taken a long time to acknowledge Funke’s importance. Our exhibition focuses on his Avant-garde photographs, which in a distinctive and often highly forward-looking way, elaborate the impetuses of Cubism, abstract art, New Objectivity, Constructivism, and Surrealism.