Academia strana 30 z 189

Kniha navazuje na předchozí díl Fyzika v příkladech: Mechanika a má sloužit jako učební pomůcka studentům a pedagogům vysokých škol i čtenářům, kteří si chtějí doplnit své znalosti z fyziky. V úvodu každé z kapitol a podkapitol jsou se stručným výkladem shrnuty definice fyzikálních veličin, základní fyzikální zákony, věty a rovnice, které se vztahují k dané látce. Následují řešené i neřešené příklady, typické pro danou oblast základního kurzu fyziky na vysoké škole, takže mohou sloužit i jako pomůcka při přípravě studentů ke zkoušce. Příklady dávají návod na obecný postup při řešení obdobných úloh a na způsob aplikace fyzikálních zákonů a vět při řešení úloh použitých. Neřešené příklady s výsledky jsou určeny pro samostatnou práci posluchačů.

Publikace vůbec poprvé detailně mapuje národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí během druhé světové války a tím přináší na problematiku exilového vojska zcela nový pohled. Kromě Čechů a Slováků v něm totiž bojovala celá řada dalších československých občanů, jejichž významný podíl byl během dlouhých desetiletí z propagandistických důvodů marginalizován. Autor pracuje numerickými metodami, známými jako „historie v číslech“, zdánlivě chladný přístup ovšem kromě samotné faktografie odkrývá mnohé další otázky a širší souvislosti. Kniha reviduje některé mýty o zahraničním odboji a současně nabízí zamyšlení nad problematikou národnostní sebeidentifikace v multinacionálním prostoru českých zemí.

Kniha je v polském i českém kontextu vůbec první komplexní monografií věnovanou české hrůzostrašné literatuře. Na téměř pěti stech stránkách mapuje její autor vývoj tohoto žánru v širším kontextu dějin české literatury 19. a 20. století i jeho balancování na pomezí populární a umělecky náročné tvorby, včetně řady přesahů do jiných vědních disciplín, například filozofie či filmové vědy. Předmětem analýzy se staly klíčové texty tzv. literatury hrůzy – od obrozeneckých knížek lidového čtení a tzv. krvavých románů přes vybrané Máchovy, Erbenovy či Sabinovy texty a avantgardní prózy Ladislava Klímy, Josefa Váchala nebo Vítězslava Nezvala až po proměny literární hrůzy ve 20. století (Ladislav Fuks, Jiří Gruša, Pavel Kohout, Ludvík Vaculík, Jan Křesadlo aj.) včetně současné literatury (Miloš Urban).

Žijeme v éře globálního obchodu na globálních trzích, globální komunikace, globálního cestování a globální migrace, globálních společností i globálního ničení životního prostředí. I když je globalizace všeobecně přijímána jako nové paradigma společnosti, zůstává v obecném diskurzu pozoruhodně vágní. Existuje mnoho teoretických konceptů, které ukazují, jak se globalizace podílí na transformaci moderní společnosti a erozi jejích tradičních pilířů – zejména moderního státu. Proměnu moderního státu v podmínkách globalizace lze asi nejlépe vystihnout jako destabilizaci tradičních definičních znaků státu: území, obyvatelstva a správních struktur. Strukturální změny, ke kterým nyní dochází, v mnoha důležitých ohledech vyjadřují jasný rozchod s bezprostřední minulostí symbolizovanou ideou moderního státu, jak ji popsal např. Max Weber. Často se navíc zdá, jako by idea tradičního moderního státu nebyla v současné době už smysluplná – a o to méně se dala prakticky realizovat. Tým autorů této publikace, jejž tvoří přední čeští filozofové, právníci, politologové a sociologové, představuje různé pohledy, které odrážejí aktuální debaty na téma role a funkce moderního státu v době globalizujícího se světa. Tato kniha si klade za cíl nejen zprostředkovat složitost, význam a nejednoznačný charakter procesu globalizace, ale i zachytit jeden z možných způsobů, jak můžeme popsat a vysvětlit její průběh i dopad na podobu moderní společnosti.

Starší generace si jistě vybaví statečného dozorce „Kolína“ z Fučíkovy nesmrtelné knihy Reportáž psaná na oprátce. Byl Adolf Kolínský (1905–1973) skutečně tím bájným hrdinou, za kterého jej vydávala komunistická historiografie? Předkládaná monografie se snaží představit dozorce vězňů Adolfa Kolínského jako obyčejného člověka od začátků jeho kariéry až po časté výslechy příslušníků StB na sklonku jeho života. Autor popisuje dlouhou pouť, která vedla skrze žaláře gestapa po celém protektorátu Čechy a Morava až k procesu před Mimořádným lidovým soudem v Hradci Králové.

Mezi mnoha lidmi, s nimiž se Antonín Dvořák v životě setkával, byli čeští i cizí skladatelé, dirigenti, instrumentalisté a operní pěvci, hudební kritici a pedagogové, libretisté, nakladatelé, dramaturgové orchestrů i organizátoři festivalů, dále Dvořákovi žáci a samozřejmě také přátelé a členové rodiny. Kniha představuje formou rozšířených slovníkových hesel 430 hudebních, kulturních i politických osobností, ale též prostých lidí, kteří se se skladatelem vídali bezprostředně při osobních setkáních nebo si s ním psali. Texty jsou oživeny úryvky z korespondence či z hudebních kritik, každé heslo doplňuje výběrová bibliografie. Kniha přináší řadu zajímavých postřehů o Dvořákových povahových vlastnostech a o jeho osobním životě a přes svůj encyklopedický charakter slouží jako poutavý průvodce po životě a díle velkého hudebního skladatele.

Paul Valéry koncipoval své deníkové záznamy v podstatě jako úvahy soustředěné na jednu hlavní otázku: jaká je podstata lidského ducha, jaké jsou jeho mechanismy, možnosti a hranice, jak pracuje lidská mysl? Tohoto filozofického, psychologického nebo vědeckého problému se přímo či nepřímo dotýkají prakticky všechny deníkové zápisky. Autor veškeré texty, jež v rukopise představovaly nesmírných 26 000 stran, sám roztřídil do 31 tematických kapitol či souborů. Faksimile celého díla byla vydána v letech 1957–1961 v Centre national de la recherche scientifique, předlohou pro české vydání je dvoudílný výbor z pařížského nakladatelství Gallimard – Bibliotheque de la Pléiade.

Jan Theobald Held (1770–1851) byl nejenom výraznou postavou počátků novodobé medicíny u nás, jedním z předních reprezentantů pražské univerzity a zároveň také hudebním skladatelem i výkonným hudebníkem, ale především mužem s neobyčejně zajímavým, téměř „stendhalovským“, jak píše autorka úvodu, životním příběhem. A pro dobu, kdy nadaní lidé byli přesvědčeni, že svými schopnostmi, talentem a pracovitostí mohou dosáhnout stejné prestiže jako lidé se šlechtickým predikátem, byl Heldův životní příběh charakteristický. Chlapec, který vzešel z poměrně chudých venkovských poměrů, se vlastním přičiněním vypracoval na předního pražského lékaře, ba dokonce i na rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity, a navíc, obdařen mužným šarmem a hudebním nadáním, se dokázal suverénně pohybovat v prostředí šlechtických salonů, okouzlovat krásné dámy a získávat přátelství osobností z uměleckého světa. Zároveň ale nikdy neztratil ze zřetele svět lidské bídy a nemoci a jako dlouholetý ředitel nemocnice milosrdných bratří vynakládal mnoho sil na zmírňování lidského utrpení a pomoc potřebným.

Milí pokusní králíci – tak začíná většina autorových literárních příspěvků na stejnojmenné facebookové stránce. Jejím primárním účelem je získat co největší počet „pokusných osob“ do evolučněparazitologických a evolučněpsychologických studií probíhajících na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. K propagaci využil autor svého blogu na internetových stránkách Lidových novin, kde vtipným způsobem glosoval některé společenské události a popularizoval vědecké bádání novinkami ze světa vědy, soutěžemi a drobnými žerty. Postupně tak vytvořil jakýsi literární útvar, jehož hlavním cílem bylo nalákat nové účastníky internetových pokusů a vedle toho také pobavit a poučit čtenáře. Asi padesát drobných textů se autor rozhodl uveřejnit v této knize. Všechny opatřil dodatečným komentářem a souborem článků a fotografií ze svého Facebooku.

Kniha navazuje na předchozí titul Řeč o řeči, čerpá materiál z živé řečové praxe, a to běžné, mediální, odborné a školské. Zachycuje řečové jevy v jejich dynamice, všímá si posunů v jejich užívání v konfrontaci s jevy systémovými. Zaujímá stanovisko k řečovým jevům z perspektivy možného jazykového vývoje, má tedy převážně úvahový charakter. Obsahuje dva základní oddíly: Úvahy o řeči (nejrozsáhlejší část) a Úvahy nad češtinou ve škole. Třetí (nejkratší) oddíl, nesoucí název Paměť pro budoucnost, demonstruje vztah budoucnosti, přítomnosti a minulosti na vybraných jevech a osobnostech české bohemistiky. Kniha se orientuje na odbornou obec češtinářů, především na učitele a studenty češtiny, na profesionální uživatele češtiny i na širší kulturní veřejnost. Název knihy vychází z toho, že Češi s češtinou žijí, češtináři s ní spojili svůj profesní život; čeština prolíná celým osobním životem autorky a osudové je i její příjmení.

Publikace přináší u nás dosud nejkomplexněji pojatý pokus o syntézu širokého spektra témat v oblasti dálkového archeologického průzkumu lidských sídel a krajiny v minulosti. Sleduje vývoj a soudobé trendy tohoto oboru v Evropě a v přilehlých oblastech, které měly pro jeho vznik a rozvoj zásadní význam (Blízký východ, severní Afrika) a o jejichž poznávání se v rozhodující míře přičinili evropští badatelé. Kniha je výsledkem autorova více než dvacetiletého výzkumu, v mnoha ohledech navazuje na jeho dosavadní souhrnné práce a dílčí studie, které se v posledních dvou desetiletích objevily v tuzemských a zahraničních odborných časopisech a sbornících.

Román se odehrává v osmdesátých letech 20. století ve Vídni, Istanbulu a New Yorku. Jeho hrdinou je mladý český turkolog, který odchází do emigrace, aby mohl studovat dějiny janičárských vojsk v osmanské říši. Tento sen se mu naplní tak vrchovatým způsobem, že v to nejen nedoufal, ale celá věc jej spíše děsí. Kdo je tajemný Roland Opshellsties a jím založená nadace se sídlem na jedné z dobrých manhattanských adres? Proč štědře sponzoruje intelektuálního nýmanda, přivandrovalého odkudsi z východní Evropy? Ač autor v reálu není příznivcem teorií spiknutí, v románové fikci si s nimi trochu pohrál. Není asi náhodou, že v době, kdy si pro první vydání knihy objednal obrázek táhnoucího janičárského vojska s panoramatem Manhattanu v pozadí, padla newyorská dvojčata a obálka se musela předělávat, aby nevypadala jako konjunkturální kýč. Proč někdy, když hledáme poštovní schránku, najdeme schránku mrtvou?

Dobovými i aktuálními fotografiemi bohatě vybavený literárněmístopisný bedekr a současně seifertovská čítanka. Procházka pražskými ulicemi od činžovního domu v Bořivojově ulici na Žižkově, kde se 23. září 1901 Jaroslav Seifert narodil, přes školní budovy, jež navštěvoval (základní škola ve Vlkově ulici dnes nese jeho jméno), pražské lokality spjaté s jeho životem i rozsáhlým dílem (další adresy, na nichž Seifert s rodiči a později s manželkou a dětmi bydlel, redakce, v nichž pracoval, kavárny a vinárny, které si s přáteli oblíbil, místa, do nichž se po celý život vracel ve svých verších), až po chrám svaté Markéty v Břevnově, kde se pražská veřejnost 21. ledna 1986 s milovaným básníkem rozloučila před jeho pohřbem v Kralupech nad Vltavou. Vychází v roce třicátého výročí Seifertova úmrtí.

Dílo vydané v roce 1960 představovalo a dodnes představuje jeden ze zásadních souborů věnovaných problematice fikce v literatuře a umění. Obsahuje pečlivě vybrané statě předních světově uznávaných vědců zabývajících se teorií fikce a narativem. Kniha je rozdělena do šesti částí; vedle poslední z nich, věnované zhodnocení Doleželova díla v kontextu mezinárodní literární vědy, si tematicky všímají problémů spojených se vztahem fikce a filozofie, modelovosti, žánrovosti a genderové perspektivy, vztahu fikce a historicity a poetiky. Editorům se podařilo oslovit pestrou řadu předních světových osobností (namátkou Ruth Ronenová, Nicholas Rescher, John Woods, Cesare Serge, Pierre Oullet, Uri Margolin, Didier Coste, Peter Steiner, Umberto Eco, Ladislav Matějka, Thomas Pavel ad.).

Doktor filozofie se po letech vrací ze zámoří do rodné vlasti, právě ve chvíli, kdy se země stane nepředvídatelně svobodnou. Doktor mnohé chápe stejně málo jako lidé, kteří mají náhle pocit, že ačkoliv nikdy neopustili domov, octli se po náhlém zemětřesení v cizině.

Rozsáhlá faktografická kniha o uměleckém turné jezdecké revue plk. W. F. Codyho zvaného Buffalo Bill. Formou současného průvodce po autentických lokalitách mapuje jeho životní osudy ve Spojených státech a pozdější vystoupení v Evropě, včetně padesáti měst rakousko-uherské monarchie na jaře a v létě 1906. Jeho neopakovatelná a doposud nikdy nepřekonaná národopisná Wild West Show, čítající stovky lidí a koní a přepravovaná třemi zvláštními vlaky, vystupovala i v šesti městech na Moravě a ve Slezsku. Buffalo Bill – tehdejší vyslanec americké národopisné kultury – tak zanechal i na našem území nesmazatelnou stopu, která oslovila několik dalších generací Čechů, Moravanů a Slezanů. Součástí knihy jsou unikátní dobové materiály.