Akropolis strana 16 z 45

Syrový a velice expresivní obraz života v severní části někdejších Sudet v 60. letech. Flákači výrazně narušují obligatorní představu o „zlatých“ šedesátých, která měla jinou podobu ve velkých městech a jinou právě v této části naší země, odkud bylo po válce odsunuto původní německé obyvatelstvo a která zažila několik vln nájezdů dobrodruhů a zlatokopů. Teprve po jejich působení začala ona proměna téhle severní kóty. Bez ohledu na lidi a přírodu se zde začalo s mohutnou těžbou v povrchových i hlubinných dolech, uhlí padaly za oběť vesnice i celá města, rozpoutala se urputná výstavba betonárek a elektráren, spaloven, parovodů, chemického průmyslu, severní kraje polykaly stovky a tisíce nových obyvatel – ber kde ber, brigádníci se často rekrutovali z řad bývalých trestanců, životních ztroskotanců a dobrodruhů nejtěžšího kalibru. Kniha vychází za finančního přispění Literárního grantu DILIA.

Doc. MUDr. Jiří Ramba, DrSc. se v roce 1982 stal spolupracovníkem prof. E. Vlčka a podílel se na antropologicko-lékařském vyšetřování lebek historických osobností českých dějin. V této publikaci soustředil výsledky svých zkoumání ostatků Přemysla Otakara II., Karla IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, Rudolfa II. a jeho mladší sestry Eleonory. Těžiště knihy však je především v Rambově objevné studii o Karlovi IV., konkrétně o jeho záhadném onemocnění na přelomu let 1350-1351, kdy císař dočasně ochrnul. Autor v ní přichází se zajímavou a medicínsky logicky vyargumentovanou hypotézou, že k tomuto těžkému úrazu, jehož okolnosti se panovníkovi podařilo celkem úspěšně utajit, došlo nikoli u nás, ale v Itálii.

Publikace poprvé souhrnně představuje obsáhlou grafickou tvorbu autora, jehož dílo tvoří důležitou kapitolu v dějinách českého grafického designu druhé poloviny 20. století. Ve své tvorbě se Oldřich Hlavsa (1909–1995) soustředil především na typografické řešení knihy. Množstvím upravených titulů, jejichž počet se blíží dvěma tisícům, výrazně formoval pohled na stavbu, funkci a účel knihy. Je pokračovatelem české avantgardy, díla Karla Teigeho a Ladislava Sutnara, ale složky konstrukční a funkční dostávají v jeho typografické práci nový význam. Do dějin grafického designu se nesmazatelně zapsal svými čtyřmi publikacemi o písmu, ilustraci a knize. V roce 1957 vyšla Typografická písma latinková, která dostala o tři roky později i anglickou mutaci A Bookof Type and Design, později následují tři svazky Typographie (1976, 1981 a 1986). Oldřich Hlavsa byl členem řady mezinárodních institucí a komisí pro užitou grafiku, aktivně se účastnil práce různých mezinárodních porot v oboru knižní kultury a typografie, vystavoval doma i v zahraničí. Kvalita jeho práce byla opakovaně ohodnocena mnoha domácími i mezinárodními oceněními (dlouhá léta se např. umisťoval na čelných místech v soutěži o nejkrásnější československou knihu a v roce 1991 mu byla udělena prestižní Gutenbergova cena města Lipska jako uznání za celoživotní vynikající práci v oboru knižního umění). Rozsáhlou monografii otevírají studie Barbory Toman Tylové, Jana Rouse a Ivy Knoblochové, navazující obrazová část uvádí zásadní mezníky Hlavsova průkopnického a umělecky jedinečného díla, které je v relativní úplnosti představeno v bibliografii Hlavsovy knižní a časopisecké tvorby. Publikaci doplňuje výbor z Hlavsových teoretických statí, rozhovorů, ohlasů jeho díla a Hlavsovy korespondence s významnými českými i zahraničními osobnostmi grafického designu 20. století (L. Sutnar, A. Frutiger, H. Zapf). – Vydáno ve spolupráci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze za velkorysé podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR a společností Fedrigoni a Typodesign.

Kouzelná knížka Strážkyně pokladu, s podtitulem magické rozprávky ze Zadních hor, představuje dvanáct pohádkových příběhů pro rodiče s dětmi a mladší školní věk. Tak jako kdysi K. J. Erben, B. Němcová či J. Š. Kubín chodili nejrůznějšími kouty naší země a zapisovali (často i dotvářeli) lidové pohádky, prochodil Jaromír Šlosar své milované Zadní hory v Beskydech a posbíral tucet rozprávek s nádechem tajemna, které nechává vyprávět babičku malé vnučce Maryšce. Magické příhody s vodníky, světlonoši, vílami, ukrytými poklady i Smrtí Jaromír Šlosar zasadil do jednoho roku v čarokrásné beskydské přírodě. Vyprávění doprovázejí neobyčejně půvabné barevné ilustrace malířky a učitelky Radmily Holubcové (mj. ilustrovala Čítanku pro 4. ročník ZŠ).