Akropolis strana 23 z 52

Jedna z nejzdařilejších próz známého autora, podmanivý příběh někdejšího populárního politika, odhalující zákulisní praktiky moci a současně upínající pozornost k základním otázkám lidské morálky, touze po přežití, konjunkturalismu.

Českonovozélandská profesorka filozofie vnáší do svých příběhů citlivý přístup ke světu, jako filozof vnímá život na širokém myšlenkovém pozadí a jako nezvykle zcestovalá spisovatelka nezapře touhu po poznání člověka. Autorčina čtvrtá kniha přináší vše, co je pro její psaní podstatné. V složité románové skladbě sledujeme matku s dcerou při cestě Tunisem, hrdinčiny reminiscence na dětství, léta před– a emigrantská, aluze na literaturu, slavný příběh Hanibalův... To vše čtivě a osobitě. Knihu s ilustracemi J. Velčovského uvádí spisovatel Pavel Kohout.

Bonbonek pro všechny milovníky J. Voskovce a J. Wericha, přinášející dosud knižně nepublikované materiály. Kniha mapující duchovní ovzduší, panující v a kolem Osvobozeného divadla, představuje její tvůrce, spolupracovníky a vše, co dotvářelo kolorit této jedinečné scény. Doplňuje ji ojedinělá antologie časopisů Osvobozeného divadla, vydávaných pod názvy /Vest Pocket Revue/ a /Lokální patriot /(antologie je pořízena formou reprintu vč. dobových inzerátů). Zatímco první z nich usiloval o začlenění do širokého proudu evropské avantgardy (svědčí o tom např. příspěvky P. Soupaulta, A. Jarryho, P. Picassa, J. Cocteaua, B. Cendrarse, T. Tzary či G. Ribemont-Dessaignese, ale i J. Šímy, K. Teiga, Vl. Vančury, E. F. Buriana, K. Biebla, J. Honzla, J. Ježka i samotných `tiskových magnátů` J. Voskovce a J. Wericha - objevují se zde např. jejich `paměti` z druhé poloviny 30. let), dává druhý titul nahlédnout především do zákulisí a `kuchyně` této scény.

Konverzační příručka Aleny Nekovářové je určena všem středně pokročilým až pokročilým studentům-cizincům, kteří se již učí česky a chtějí se dále zdokonalit ve svém vyjadřování tak, aby mluvili jako rodilí Češi. Čeština pro život představuje dlouho chybějící materiál pro pokročilejší studenty, jimž umožňuje zdokonalit se v 15 tématech týkajících se běžných situací každodenního života, např. Taková normální rodina, Jezte a pijte! Dobrou chuť, Jdeme nakupovat, Ukažte mi, prosím, cestu, U doktora apod. Východiskem každé lekce jsou úvodní otázky k danému tématu a vstupní text (monolog, dialog), následuje konverzační blok, který obohacují fotografie a ilustrace a který vede studenty k samostatnému ústnímu vyjadřování, poslechová cvičení (na přiložených CD) posilují zapamatování nově osvojené frazeologie. Součástí učebnice jsou klíč se správnými řešeními, přepisy poslechových cvičení, stručný přehled české gramatiky a v rámci každé lekce drilová cvičení a slovní zásoba s německým a anglickým překladem.

Nové vydání asi nejvýznamnější autorovy knihy, ve které se přední postava české poválečné filosofie Milan Machovec (1925–2003) zamýšlí nad základními otázkami a vývojovými proudy filosofického myšlení napříč celým jeho dějinným vývojem od antiky po 20. století. Tyto otázky – jak v předmluvě sám autor upozorňuje – ukazuje nikoli jako skvělé úspěchy našeho rozumu, jak to dosud tradičně bývá pojímáno, ale jako postupný debakl, hrozící přerůst v brzké sebezničení lidstva. Publikace přináší poslední znění textu z poloviny 90. let, kdy autor provedl konečnou redakci. Text knihy, který je záměrně uzpůsoben co nejširší čtenářské obci byl dokončen v roce 1983 a vzápětí se objevil v několika strojopisných opisech. Machovec v polovině 80. let připravil překlad do němčiny, který roku 1988 vyšel ve Stuttgartu ve zkrácené podobě pod názvem Die Rückkehr zur Weisheit – Philosophie angesichts des Abgrunds. Zájem čtenářů o toto dílo dává tušit, že Machovcem akcentované problémy jsou stále aktuální, podobně jako na své aktualitě nic neztrácejí otázky filosofické či ekologické. „Nerad mluvím o ‚ekologické filosofii‘ – nechci filosofii jednostranně ekologizovat. Chci jen, aby byla moudrostí okamžiku. A filosofie, která si nevšimla, že významní vědci řady oborů upozorňují, že jsme velmi blízci sebevraždě lidstva – co to je za filosofii? Žasnu, že jsou kolegové, kteří říkají: ekologie? Do toho nám nic není (Právo 18 .8. 1998).“ Text je opatřen vedle edičního komentáře i jmenným rejstříkem.

Soubor dvanácti povídek spojených znameními zvěrokruhu a šesti povídek dalších. Vyzrálá, dějově, myšlenkově i jazykově působivá prozaická kniha osmdesátiletého děčínského autora, který si za své dílo, zejména strhující a eticky naléhavou novelu Svědectví (v roce 2009 byla tato Kerschova práce mezi 51 soutěžními příspěvky vyhodnocena ve výběrovém řízení Nadace RWE & Barrandov Studio jako nejlepší filmová povídka, následně pak vyšla knižně), již dávno zasloužil mnohem větší kritickou pozornost, než které se mu zatím dostalo. Kerschovy povídky vycházejí vždy ze zcela přesného a konkrétního vidění světa kolem nás, současně však jeho hrdinové a jejich příběhy mají platnost symbolickou, nadčasovou. Kersch je mistrný pozorovatel lidských povah, v základu moralista, vždy ale schopný ironického pohledu a fantazijní nadsázky. Jeho styl je poutavý, klidný a vyzrálý. Číst jeho inteligentní povídky je potěšením pro každého, kdo má rád kultivovanou a chytrou prózu. Kersch využil krásných a známých názvů souhvězdí jako básnickou inspiraci, která probleskuje v průběhu povídky asi tak, jako v hudebním nokturnu stále slyšíme motiv, zahraný sólistou důrazně na začátku skladby. Autor bravurně rozehrává plejádu osobitých příběhů s různými postavami v nejrůznějších, nejednou značně dramatických situacích. Dokáže umně skloubit erotické motivy s kriminálními zápletkami, především však umí vyprávět, rozvíjet děj, rád překvapuje nenadálými dějovými zvraty. Kerschovo empatické zachycení psychických stavů protagonistů povídek, nepochybně navazující na tradici válečné a meziválečné psychologické tvorby, mu již nyní zajišťuje nepřehlédnutelné místo v současné české literatuře. Obálka a ilustrace Tomáš Bím.

Kniha, v pořadí dvacátý svazek Spisů Františka Langera, je rozdělena do tří částí. První tvoří postřehy přátel, příbuzných, spolupracovníků i obdivovatelů osobnosti a díla Františka Langera, kteří na něj vzpomínají nejen jako na účastníka předválečných recesistických haškovských akcí, lékaře československých legií v Rusku a nadaného divadelníka, ale především jako na moudrého, vyrovnaného člověka a velkou morální osobnost. Najdeme zde například vzpomínky Michala Mareše, Josefa Kopty, Adolfa Branalda, Egona Hostovského, Arnošta Kolmana, Viktora Fischla a mnoha dalších. Druhá část přináší jubilejní články a pozdravy určené Langerově milující a oddané ženě Anně Ludmile Langerové a vychází ze sborníčku vydaného roku 1998 k jejím 95. narozeninám, do nějž přispěli mj. Vladimír Justl, Josef Vohryzek, Tomáš Pěkný a Alexandr Stich. Obě části jsou doplněny obrazovou přílohou, kde jsou kromě rodinných a jiných fotografií reprodukovány i dobové karikatury Františka Langera (především od Adolfa Hoffmeistera).

V červenci 2007 Městský soud v Praze očistil po třinácti letech v plném rozsahu Dr. Uzunoglu v kauze se zřetelným politicko-ekonomicko-policejním pozadím. Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci a jaké bylo pozadí naší polistopadové transformace. Dr. Uzunoglu v rozhovoru vzpomíná na dětství, mládí a svou činnost v bývalém Československu, Německu a Francii. Mezi ně patřila např. účast v organizaci Lékaři bez hranic, se kterou působil jako lékař ve válečných konfliktech v Íránu a Iráku, nebo založení Kurdského institutu v Německu a ve Francii, s nimiž jsou spojeny otázky kurdského národa, jazyka, kultury a postavení Kurdů v soudobém světě. Knihu doplňují obrazové a textové přílohy: např. otevřený dopis „Žalujeme“ českých intelektuálů, kteří vystoupili na Uzunoglovu podporu v průběhu soudního pronásledování, projev dr. Uzunoglu při přebírání Ceny Františka Kriegla aj. Úvod předsedy správní rady Nadace Charty 77 prof. Františka Janoucha srovnává případ s Dreyfusovou aférou, legendárním justičním omylem, který před sto lety rozpoltil nejen Francii ale i celou Evropu.

Rozhovor, který s Vladimírem Justlem vedl literární historik Jiří Holý, věnuje prostor jak Justlovu přátelství s Holanem, Seifertem, Hrubínem a Skácelem, tak setkávání s dalšími básníky, divadelníky, herci i výtvarnými umělci. Na svůj život s literaturou a lidmi, se kterými se setkával, vzpomíná Vladimír Justl barvitě, s humorem i řízností. Jeho vypravěčství čtenáře vtáhne, přiblíží mu osobnosti, které znal jen jako jména z čítanek, a otevře mu tak i cestu k jejich knihám. Knihu doprovází několik Justlových vzpomínkových textů, výbor z korespondence, přehledová bibliografie a dokumentární fotografie.

Bonbonek pro všechny milovníky J. Voskovce a J. Wericha, přinášející dosud knižně nepublikované materiály. Kniha mapující duchovní ovzduší, panující v a kolem Osvobozeného divadla, představuje její tvůrce, spolupracovníky a vše, co dotvářelo kolorit této jedinečné scény. Doplňuje ji ojedinělá antologie časopisů Osvobozeného divadla, vydávaných pod názvy /Vest Pocket Revue/ a /Lokální patriot /(antologie je pořízena formou reprintu vč. dobových inzerátů). Zatímco první z nich usiloval o začlenění do širokého proudu evropské avantgardy (svědčí o tom např. příspěvky P. Soupaulta, A. Jarryho, P. Picassa, J. Cocteaua, B. Cendrarse, T. Tzary či G. Ribemont-Dessaignese, ale i J. Šímy, K. Teiga, Vl. Vančury, E. F. Buriana, K. Biebla, J. Honzla, J. Ježka i samotných `tiskových magnátů` J. Voskovce a J. Wericha - objevují se zde např. jejich `paměti` z druhé poloviny 30. let), dává druhý titul nahlédnout především do zákulisí a `kuchyně` této scény.

Kniha, v pořadí dvacátý svazek Spisů Františka Langera, je rozdělena do tří částí. První tvoří postřehy přátel, příbuzných, spolupracovníků i obdivovatelů osobnosti a díla Františka Langera, kteří na něj vzpomínají nejen jako na účastníka předválečných recesistických haškovských akcí, lékaře československých legií v Rusku a nadaného divadelníka, ale především jako na moudrého, vyrovnaného člověka a velkou morální osobnost. Najdeme zde například vzpomínky Michala Mareše, Josefa Kopty, Adolfa Branalda, Egona Hostovského, Arnošta Kolmana, Viktora Fischla a mnoha dalších. Druhá část přináší jubilejní články a pozdravy určené Langerově milující a oddané ženě Anně Ludmile Langerové a vychází ze sborníčku vydaného roku 1998 k jejím 95. narozeninám, do nějž přispěli mj. Vladimír Justl, Josef Vohryzek, Tomáš Pěkný a Alexandr Stich. Obě části jsou doplněny obrazovou přílohou, kde jsou kromě rodinných a jiných fotografií reprodukovány i dobové karikatury Františka Langera (především od Adolfa Hoffmeistera).

V pořadí čtvrtý svazek edice Osobnost přináší portrét profesora Pavla Proška, který se ovšem značně vymyká tradiční představě univerzitního profesora zavaleného knihami. Je to polárník – i když on sám to slovo nemá rád a tvrdí, že doba polárníků skončila

S každou láskou nové verše, i to by se dalo říct o poezii Bohumíra Petra. Zoufalství /Milostného příběhu/ (Akropolis 2006) tentokrát vystřídalo radostné opojení. Po přečtení útlé sbírky si však uvědomíme, že verše autorovi diktoval nejen silný milostný

V pořadí čtvrtý svazek edice Osobnost přináší portrét profesora Pavla Proška, který se ovšem značně vymyká tradiční představě univerzitního profesora zavaleného knihami. Je to polárník – i když on sám to slovo nemá rád a tvrdí, že doba polárníků skončila

Třetí díl volné tetralogie originálního českého spisovatele, žijícího od konce 60. let ve Velké Británii, splňuje všechna kritéria moderní světové beletrie: přináší příběh, napětí, hru, ale také klade provokativní otázky po smyslu a principu této hry, tvorby a ohledává možnosti románově-filozofického žánru. Odstupem od české reality, ale zároveň specifickým vztahem k ní, představuje Popel zcela ojedinělý typ českého písemnictví, srovnatelný s dědictvím Ladislava Klímy (filozofie) či Egona Bondyho (umění pojednat příběh s čtivostí a zábavností). Hlavního hrdinu a vypravěče (autora daných světů) Maxe po jeho zdárném vyléčení (kniha Paradýzo, Argo 2000) zastihne přítel z archivu tajemného pana Gajsta (kniha Gajstova láska, Maťa 1997) Paulus informací, že rukopisy jeho nedávného psaní byly ukradeny literárním terapeutem dr. Smržem. Následuje dobrodružná výprava do jihoamerické republiky Parahuary a jejích exotických pralesů, v nichž na čtenáře čeká záhada v podobě „zontologizovaných“ literárních světů a jiné svérázné nástrahy. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR a Nadačního fondu Obce spisovatelů.

Třetí díl volné tetralogie originálního českého spisovatele, žijícího od konce 60. let ve Velké Británii, splňuje všechna kritéria moderní světové beletrie: přináší příběh, napětí, hru, ale také klade provokativní otázky po smyslu a principu této hry, tvorby a ohledává možnosti románově-filozofického žánru. Odstupem od české reality, ale zároveň specifickým vztahem k ní, představuje Popel zcela ojedinělý typ českého písemnictví, srovnatelný s dědictvím Ladislava Klímy (filozofie) či Egona Bondyho (umění pojednat příběh s čtivostí a zábavností). Hlavního hrdinu a vypravěče (autora daných světů) Maxe po jeho zdárném vyléčení (kniha Paradýzo, Argo 2000) zastihne přítel z archivu tajemného pana Gajsta (kniha Gajstova láska, Maťa 1997) Paulus informací, že rukopisy jeho nedávného psaní byly ukradeny literárním terapeutem dr. Smržem. Následuje dobrodružná výprava do jihoamerické republiky Parahuary a jejích exotických pralesů, v nichž na čtenáře čeká záhada v podobě „zontologizovaných“ literárních světů a jiné svérázné nástrahy. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR a Nadačního fondu Obce spisovatelů.