Akropolis strana 21 z 45

Incest mezi blízce příbuznými osobami je ve většině etnik odsuzován. Přesto lidstvo provází již od egyptských panovnických dynastií ve starověku, všeobecné známosti se těší antická báje o Oidipovi, incest v příběhu Lotovy dcery zachycuje i bible, ve středověku dával svolení k takovým manželským svazkům z řad urozených panovnických kruhů sám papež. Přestože literárního zpracování tohoto tématu se ujali takoví velikáni, jako byli např. Sofokles, Seneca, Shakespeare či z moderních autorů Cocteau, v české literatuře příliš děl o incestu nenajdete. Určité tabu prolamuje svou prozaickou prací známá česko-novozélandská autorka novelou o neobvyklé lásce. Autorka zde hledá odpověď především na dvě otázky: je možné, aby člověk našel své alter ego, toho partnera, který jediný se k němu po všech stránkách hodí, právě v okruhu vlastní rodiny? Co se stane s milenci, kteří se z morálních ohledů své lásky vzdali? Čtenář se u jejich příběhu, zasazeném do padesátých a šedesátých let dvacátého století, může zamýšlet nad tím, co vlastně tvoří podstatu manželského soužití.

Učebnice Česky krok za krokem 1 je určena pro výuku na úrovních A1 a A2. Pod novým názvem v ní najdeme přepracované, rozšířené a podstatně obsahově i graficky inovované vydání nejprodávanější učebnice češtiny jako cizího jazyka New Czech Step by Step/Tschechisch Schritt für Schritt . Publikace obsahuje 24 lekcí, které na bázi komunikačních situací systematicky rozvíjejí všechny dovednosti, a to jak receptivní (čtení a poslech s porozuměním), tak produktivní (psaní a mluvení), přičemž důraz je kladen na schopnost dorozumět se a aktivně používat češtinu v praktickém životě. Oproti předchozí generaci učebnice přináší publikace Česky krok za krokem 1 metodicky propracovanější postupy práce s texty a komunikativněji orientovaná cvičení a zadání. Gramatika je prezentována v přehledných tabulkách a pomocí srozumitelných schémat, obrázků a symbolů. Zcela nově se zde využívá originální koncept deklinačních vzorů, které tvoří modelové věty a napomáhají tak osvojení českého deklinačního systému. Učebnice obsahuje bohatý fotografický a obrazový materiál, Přílohu se slovníčkem a klíčem a dvě CD s nahrávkami textů (též jako MP3 on-line). K procvičení probírané látky jsou určeny dva samostatně prodejné pracovní sešity. Publikace svou bohatou slovní zásobou, množstvím textů a podrobnými gramatickými vysvětleními v angličtině uspokojí i náročné zájemce o studium češtiny jako cizího jazyka. Na učebnici plynule navazuje již vydaný druhý díl Česky krok za krokem 2, který dovádí studenty na úroveň B1.

Sklepní práce (1973) je úplně první z řady Bondyho próz ze 70. a 80. let a společně s Lednem na vsi (1977) a s Bezejmennou (1986) tvoří soubor Bondyho autokonfesních textů. Jde o asambláž stylizovaných deníkových záznamů, filosofických či politických úvah, „hospodských vypravování“, fiktivních příběhů i záznamů snů – vše v konkrétním časovém rámci zimy 1972–73 s „dějem“ převážně na „jevišti“ pražské Malé Strany a Hradčan. Kniha je rovněž výpovědí o beznaději a depresi na počátku éry československé „normalizace“, o stoupající míře kolaborantství a čecháčkovského přikrčenectví, přičemž se autor vyznává i ze ztráty víry ve skutečnou socialistickou revoluci, v maoismus, v možnost boje proti sovětské moci, která jeho zemi okupuje a ovládá. Ve svých filosofických meditacích se tu Bondy častěji zabývá náboženstvím a Bohem a vyrukuje se svou vlastní verzí teismu, ovšem naprosto necírkevního, netradičního. Jde již o třetí knižní vydání, pro něž byl však text revidován a opraven podle původního autorského strojopisu.

Název satirické i populárně vědecké knihy amerického astronoma Erica Schulmana nepřehlédnutelně odkazuje ke slavné knize Stephena W. Hawkinga Stručná historie času. Od velkého třesku k černým dírám (1988, česky 1991), která představuje reprezentativní a bravurně napsanou naučnou knihu o vzniku a vývoji vesmíru. Schulmanovo gesto je zcela jistě výrazem obdivu ke kolegovi. Stojí přitom za to přečíst si Hawkingovu knížku současně se Schulmanovou, neboť můžeme porovnat základní ideje o smyslu vesmíru a života na zemi, které stojí za "seriózním“ a za "komickým“ výkladem. I Schulman vykládá dějiny vesmíru a vznik a vývoj života na Zemi, činí tak ovšem s humorem, ironickou zkratkou i množstvím literárních parafrází a aluzí od knihy Genesis přes W. Shakespeara, The Beatles až právě po S. W. Hawkinga. I v Schulmanově koláži najdeme traktovány představy, že vývoj vesmíru řídí jako svou zábavu cizí vesmírné síly, představu, že ve vývoji života na Zemi jde o naplňování plánu jednoho paleontologického živočišného druhu ovládnout Zemi, či lehce ironizovaný sci-fi motiv Země jako předmětu pozorování a zásahů vyspělé vesmírné civilizace. Schulmanova knížka je klasikou v oboru humoristické či parodické vědy a touto klasikou komiky se může stát i pro českého čtenáře. Doslov: Jiří Grygar

Fascinující čtení, neuhýbavé myšlení, ostrý a zároveň poetický jazyk. Velkolepý román Moc a vzdor německého autora Iliji Trojanowa (1965), jehož rodina emigrovala do Německa z Bulharska, vypráví o možnostech přežití za poválečného socialismu i vývoji po roce 1989. Navazuje románovou formou na myšlenky o mase a moci nositele Nobelovy ceny Eliase Canettiho. Vypráví i o naší epoše reálného socialismu a práci Státní bezpečnosti, ale především o tom, co prosáklo do dnešních dnů. Je to freska poválečné Evropy. Autor věnoval několik let průzkumu archivů bulharské Státní bezpečnosti, strávil hodiny s pamětníky země, odkud jeho rodina pochází, prostudoval dobové dokumenty. Výsledný román je příběh o celoživotním nepřátelství dvou mužů, jejichž cesty se zkřížily v dětství. Nepřátelství oba deformuje stejně. Konstantina žene odpor vůči manipulacím na všech úrovních. Metoděj reprezentuje moc, Státní bezpečnost, kariérismus. V každé kapitole však číhá na čtenáře záludné překvapení. Rozdělení sil není v životě jednoznačné, jak se zdá na první pohled. Otázka přátel a nepřátel je napínavá šachovnice, oba protagonisté vyprávějí příběh jen ze své perspektivy, je to nekompromisní duel, v němž nechybí sarkasmus a ironie. V proslulém, cenami ověnčeném, napínavém a kompozičně precizním románu Moc a vzdor se autorovi podařilo popsat nejen esenci života v době totalit. Je to román paměti, mimořádný román o bezmoci mocných a moci bezmocných. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR a Goethe institutu.

Francie, dvacátá léta předešlého století. Letecká poštovní společnost Latécoere, předchůdkyně dnešní Air France, přijímá do svých řad jen ty nejodvážnější a nejzdatnější piloty. Mezi vybranými jsou i Jean Mermoz, Henri Guillaumet a Antoine de Saint-Exupéry, tři „báječní muži na létajících strojích“, kteří se zapíší do dějin civilního letectví jako průkopníci dosud neprozkoumaných vzdušných tras. Žádná vzdálenost pro ně není dostatečně dlouhá, žádný horský štít dostatečně vysoký. Kromě vášně létat je tu jen odpovědnost a profesní čest doručit dopisy na palubě letounů včas a za každých okolností do rukou adresátů, napříč kontinenty a oceány na stále se zmenšující mapě světa. Když však přistanou a spočinou nohama na pevné zemi, stanou opět tváří v tvář skutečnosti, s jejímiž víry, zvraty a nástrahami bývá mnohem těžší se vyrovnat než s turbulencemi vysoko v mracích. K otevřenému nebi, autorem pečlivě zdokumentovaný román, který v sobě v nepřetržitém toku epizod spojuje dobrodružství a exotiku cestopisu s prvky historického a životopisného románu, vypráví o fascinujících a dnes polozapomenutých objevitelských dobrodružstvích tří nerozlučných přátel, kteří stáli u zrodu civilního letectví, a je současně i literární poctou Antoinovi de Saint-Exupérymu, autorovi nezapomenutelného Malého prince, spisovateli a humanistovi, který – navzdory století nalomenému světovými válkami – dokázal až do své tragické smrti ve vodách Středozemního moře vidět a vnímat život dětskýma očima.

Nevšední cestopis česko-novozélandské autorky, působící několik desetiletí na novozélandské univerzitě v Dunedinu, je věnován kontinentu, který Jindra Tichá poznala za svého několikaletého pobytu v USA, respektive za svého pedagogického působení na tamních univerzitách. Beletristická erudice, kombinovaná s autorčiným postřehem, vytváří z četby působivé dobrodružství. Představuje Ameriku dnešních dnů, její každodenní život, poodkrývá kořeny vztahů mezi jejími černými a bílými obyvateli, putuje po místech, která představují milníky v historii této země. Druhé, rozšířené vydání autorka doplnila o poutavou kapitolu, věnovanou situaci ve Státech po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu.

Román současné tahitské spisovatelky Celestine Hitiura Vaité (nar. 1966) Chlebovník je její prvotinou, za níž získala Cenu literárních studentů Univerzity Francouzské Polynézie. Chlebovník se v této části světa také brzy po vydání stal na dlouhou dobu nejčtenější knihou. Autorka, která vyrůstala v tahitské rybářské vesnici Faaa (ale s jediným mezinárodním letištěm v oblasti), v Chlebovníku zachycuje život na tomto největším ostrově Francouzské Polynézie koncem XX. století očima jejich původních obyvatel, s veškerými kontrasty, které přináší střet zdejšího životního stylu s všudypřítomnou globalizací. Čtenáři se zde seznámí se zdánlivě všedním životem Tahiťanů, plným nevšedních příběhů o lásce, s životními osudy i osobitými vztahy v široce rozprostřené rodinné komunitě. Originální příhody Matereny a jejího druha Pita upoutávají především svébytným stylem a neotřelým humorem. Česká republika se vydáním Chlebovníku tahitské spisovatelky Celestine Hitiura Vaité, která v současné době žije v Austrálii, stává již 15. zemí, kde byla díla této autorky přeložena.

Úvodní svazek ediční řady, věnované českým panovnickým dynastiím. Čtvrtého srpna 2006 jsme si připomínali 700 let od chvíle, kdy byl v Olomouci, dva měsíce před svými 17. narozeninami, zavražděn český a polský král Václav III., jímž po téměř 450 letech vymřela přemyslovská (a současně jediná domácí) panovnická dynastie. Během těchto let se na českém trůnu vystřídaly více jak tři desítky Přemyslovců, rodu, pozdvihnuvšího se ze středočeských nížin až k výšinám elitního klubu sedmi volitelů císaře Svaté říše římské národa německého. Přemyslem Otakarem I. začíná řada silných panovníků, výrazných osobností, kterým se daří vymanit České království ze závislosti na německých vládcích. Od jeho časů již byla královská hodnost v Čechách dědičná, takže posledních pět přemyslovských panovníků už zdobila koruna. Ve finále přemyslovského období (za Václava II. a Václava III.) držela tato česká dynastie dokonce tři královské koruny najednou kromě české také polskou a uherskou. Koláž z nejrůznějších dobových kronik, korespondence i výzkumů historiků vytváří strhující kaleidoskop poutavého čtení, dokládající, že historie nemusí být jen souborem suchopárných faktů a dat. Kniha dává čtenářům mj. odpověď na otázku kam se poděly Přemyslovy střevíce a mošna z lýka, přechovávané dlouho na Vyšehradě, kdo nařídil v Čechách světit neděle bez trhů a těžké práce, jaká byla výše výkupného za mladičkého kralevice Václava (II.), proč byla Václavova druhá žena uklizena do Budyně nad Ohří a která tajemná houslistka zatím vládla na Pražském hradě, který z našich králů psal milostné básně, proč byl v závěru přemyslovské éry problém se zlatou mládeží. To vše a mnoho dalších zajímavostí nabízí tato kniha

Původně říšská hrabata, posléze jeden z úspěšných panovnických rodů pozdního středověku v Evropě a současně jedna z dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu. Od jejich příchodu do Čech uplynulo v prosinci 2010 již 700 let. Přestože éra Lucemburků v Čechách zahrnuje necelých 130 let (a ne vždy měli plnou kontrolu nad svým královstvím) a nelze ji co do časového působení srovnávat např. s obdobím Přemyslovců či Habsburků, přinesla jejich epocha nejedno významné dílo (s jejich příchodem do Čech se u nás datuje nástup gotiky), které se dnes objevuje např. v seznamu památek Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Čtyři panovníci této dynastie se vystřídali na českém trůnu - Jan, Karel IV., Václav IV. a Zikmund. Vklad jednotlivých Lucemburků do povznesení Českého království je pochopitelně rozdílný; Jan i Zikmund trávili více času v cizině, kdežto Karel a jeho syn Václav se v Praze cítili doma. Ale i mezi nimi jsou značné rozdíly - zatímco Karel budoval říši s monumentální metropolí, s chrámy, univerzitou, kamennými mosty a kláštery, nelze již totéž shledávat u jeho synů. Přesto však Lucemburkové dokázali uskutečnit nejednu z myšlenek svých přemyslovských předchůdců, jako bylo např. zřízení pražského arcibiskupství či založení univerzity v Praze, právě tak jako jim je přisuzována myšlenka vytvoření velké podunajské monarchie (byť ji nakonec realizovali Habsburkové) jako určité hráze proti osmanské rozpínavosti. Je příznačné, že teprve konec XX. a počátek XXI. století přinesl poměrně nová (pozitivnější) hodnocení především dvou Lucemburků - Jana a Zikmunda. Není žádných pochyb, že stopa Lucemburků v historii střední Evropy a Svaté říše římské je zcela nepřehlédnutelná.

Primárně textologicky zaměřená práce přináší přehled a podrobný popis všech dnes známých rukopisných a tištěných autorských pramenů básnické skladby Karla Hynka Máchy Máj. Báseň (1836). Shromažďuje bohatý faktografický materiál, na jehož základě pak formuluje i další hypotézy týkající se vzniku jednotlivých pramenů a jejich relevance z hlediska vydavatele. Nová zjištění se uvádějí zvláště v souvislosti s klíčovým pramenem, rukopisem Máje, a jeho vztahem k jedinému tištěnému vydání básně za autorova života, a rovněž s tzv. Výkladem Máje. V práci se dále podává kritika některých starších textologických hypotéz spjatých s Máchovou básní, rekonstrukce průběhu jejího vzniku včetně dosud neznámých cenzurních okolností a stručný přehled o dosavadní praxi při vydávání Máje. Publikace vychází v souvislosti s novým vědeckým a čtenářským vydáním Máchova Máje v Kritické hybridní edici.

Na počátku osmdesátých let uchvátil televizní diváky americký seriál Dallas, který bylo prostě nutné sledovat. Osudy příslušníků rodiny Ewingů vstupovaly týden co týden do obývacích pokojů nejprve v USA, ale brzy i v mnoha dalších zemích po celém světě (u nás až po r. 1989). Miliony diváků tak s napětím sledovaly další vývoj v dramatických vztazích bohaté rodiny texaských ropných magnátů a rančerů ze Southforku a postavy záludného J. R. či třeba jeho nešťastné ženy Sue Ellen, jež utápí svůj žal v alkoholu, se staly načas důležitou součástí sdílené kulturní encyklopedie. Kde se ale tato divácká fascinace a mimořádná popularita vzaly? Co přesně v utváření samotného seriálu ji způsobilo? Proč fiktivní zobrazení většinově nedostupné a vzdálené životní zkušenosti amerických boháčů vzbuzuje takový ohlas a zájem i v kontinentální Evropě? Co na Dallasu přitahuje mužské publikum a co na něm tak fascinuje ženské divačky? Otázky takového druhu si na počátku svého výzkumu položila tehdy začínající nizozemská badatelka Ien Angová, autorka knihy Divákem Dallasu (originál z r. 1982 nese název Het geval Dallas, ve světě je však monografie známá spíše pod svým anglickým titulem Watching Dallas). Při hledání odpovědí vyšla Angová z dopisů, které jí v odpověď na její inzerát uveřejněný ve společenském časopise pro ženy zaslali sami diváci (a mezi nimi především divačky). Většině z nich se Dallas líbil, i když odpovědělo i několik těch, kdo ho nemohli vystát, všichni se nicméně pokusili svůj svou fascinaci světem seriálu nějakým způsobem uchopit. Ien Angová jejich odpovědi pečlivě analyzovala, hledala jejich průniky a opakující se myšlenky - to vše při vědomí, že dobově běžným intelektuálním přístupem k produktům populární kultury (jejž sdílely i mnohé institucionální autority) bylo odmítavé pohrdání. Sama Angová takové ideologické předporozumění nechává stranou, vedena upřímný zájmem dozvědět se, jak přesně vzniká a funguje požitek ze sledování Dallasu, jak se má melodramatický charakter zobrazených přepjatých zápletek k divácké představě o vztazích a ubíjející každodennosti našich životů a jak zobrazení ženských hrdinek a jejich problémů vztahují současné divačky ke svým životům a svému vnímání postavení žen ve společnosti. Výsledkem tohoto tázání je čtivá a přístupná kniha, která má dodnes potenciál oslovovat nové generace čtenářů a která se po právu stala jedním ze zakladatelských kamenů studií populární kultury i mediálních studií. České vydání je doplněno o překlad metodologické kapitoly z nizozemského originálu, která není běžnou součástí anglických překladů monografie. Knihu uzavírá doslov Ireny Reifové, krátkou předmluvu k českému vydání napsala sama Ien Angová. - Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.

Cteme všichni. Když ne zrovna poezii, ruský román nebo filozofický traktát, urcite smerovky na silnicích, nápisy na obalech sušenek nebo esemesky. Písmena v jakékoli podobe provázejí cloveka již po staletí, ale neprišla k nám sama od sebe: nekdo je vymyslel, nakreslil a v drívejších dobách navíc ješte na ne odlil formu a vyrazil, aby jimi mohl tiskar pokrýt papír. Dnes si už neumíme predstavit svobodnejší prostredí než rozbalovací menu s písmem v textovém editoru. Z každého fontu tryská historie, za každou klickou nebo dríkem vykukuje Johannes Gutenberg. Jsou tu názvy, které známe: Helvetica, Times New Roman, Palatino nebo Gill Sans. Jsou tu fonty z fólií a otrhaných rukopisu: Bembo, Baskerville a Caslon. Jsou tu možnosti pro ruzný vkus: Bodoni, Didot a Book Antiqua. Ale taky riziko posmechu: Brush Script, Herculanum, Braggadocio a Comic Sans. Ješte pred petadvaceti lety jsme o nich neslyšeli a ve veku psacího stroje jsme je nemohli ani predvídat, dnes se bez nich neobejdeme. Kniha Ten muj font vás provede dobrodružným svetem písmen, raznic, písmolijen, grafiku, dávné, ale vubec ne zaprášené historie stejne jako nejžhavejší soucasností vzniku fontu. Zastaví se u nejvýznamnejších tvurcu typu písem, na než narazíte takrka na každém kroku a ani by vás nenapadlo, že zrovna za tímhle oblouckem nebo touhle patkou stojí mnohdy príbeh hodný filmového plátna. Jak se stalo, že Helvetica a Comic Sans ovládly svet? A Calibri operacní systém Windows? Proc je písmeno T v logu BEATLES vetší než ostatní? Každé písmo odráží urcitý názor, jedinecné chápání sveta. Ale také estetické hodnoty. Nekterý font se hodí pouze pro velké mestské nápisy, jiný pro tisícistránkový román. Jak je to možné, vám Simon Garfield ve své nové knize vysvetlí formou ctivou tak, že nebudete chtít prestat. A hlavne budete všechna ta písmena potrebovat videt.

Ke svým nadcházejícím neuvěřitelným devadesátinám přichází známý básník a překladatel Václav Daněk s novou sbírkou veršů, nazvanou Pistole z písku. Autor zde čtenářům otvírá své temperamentní víno vyzrálé pocitovosti a celoživotních reflexí, vylepšované v osudovém sklípku lahvovým buketem, těmi v písku uloženými a z něj vytahovanými pistolemi. Ani pod tlakem času však nepropadá bilancování, s hravou ironií sobě vlastní si bere na mušku nevědomost a černobílé vidění, vysílá své es ó es proti zhoubné lhostejnosti, zpívá však i o nadějích, jejichž život je tak žalostně krátký. Láska Daňkovi nejednou splývá se svobodou. Strach o její ztrátu, o ještě nezakotvenou demokracii, je spolu s vírou v zachování důstojného života také hlavním tématem této autorovy již patnácté básnické knížky.