Akropolis strana 17 z 52

Zpověď zestárlého Pavla Skotáka, hrdiny řady Skarlantových románů, o milostném vztahu s o půl století mladší studentkou, odehrávajícím se v pařížských kulisách. Příběh mladičké Jeanne ze zapomenuté vesničky v Alpách u hranic se Švýcarskem autor vypráví brýlemi baudelairovského sonetu. Zamilovaný klošár si uvědomuje: dostávám oběť a dar, prožívám plnohodnotný vztah. Ale poslední. Po pěti letech harmonického soužití a pohodlného bydlení pod Montmartrem a v bytech na Montparnassu, se oba po dohodě v kavárně Rue de la Gaité rozcházejí. Každý jde za svou budoucností: Promovaná historička verše pravděpodobně do studeného manželského lože s dobře situovaným docentem Sorbonny, Pavel Skoták do rozestlaného hrobu, ale celý vyhřátý a prohřátý mladým tělem a posledními horkými paprsky upřímné lásky.

Jedna z nejzdařilejších próz známého autora a scenáristy, čtenářsky strhující příběh někdejšího populárního politika, odhalující zákulisní praktiky moci a současně upínající pozornost k základním otázkám lidské morálky, touze po přežití, konjunkturalismu, statečnosti i zbabělosti. Rážovu původně rozhlasovou hru po úspěchu doma nastudovaly stanice od Kanady přes Irsko, Švýcarsko a Německo. Poté ji autor přepsal do podoby strhujícího románu, jehož překlady již vyšly v řadě zemí. Faust umírá dvakrát je modelový politický thriller o vztahu jedince a moci, ale zároveň i napínavý psychologický román, v němž se touhou, odvahou i strachem naplňuje jeden podivuhodný lidský osud. Autor zkoumá, kde začíná a kde končí konformita se světem mocných, kde je ona hranice, kam až je člověk ochoten jít za svým prospěchem, kdy, respektive za jakých podmínek, má lidská existence ještě smysl, kde jsou v politice hranice mezi realitou a fikcí.

Zatímco první UNISEX (Akropolis 2010) byl víceméně lehkonohý a nabídl čtenářům poezie především základní zmapování pojmu, které je mělo úsměvně vzrušit i popostrčit ke svádění (podle unisexových vzorců on svádí ji, ona jeho, on jeho anebo ona ji), ve druhé knize UNISEX NEW LOOK se textař, dramatik a scenárista Pavel Cmíral ponořil do životů nás všech hlouběji a svými básněmi dokazuje, že po celý čas, co nám srdce tepe, hraje sex ve všem našem konání hlavní (a jen výjimečně epizodní) roli. Všednodenní situace, které prožíváme v současnosti, se v nové sbírce navíc tu a tam střídají se situacemi, kterými žilo lidstvo s hlavou plnou sexu ve stoletích předešlých. Život každého z nás je zkrátka od počátku jednoznačně sexy, a výše zmíněnými variacemi vztahů k sobě lnoucích pohlaví si ho proměňujeme v pestrobarevný gejzír, jehož exploze dělají z každé minuty originál, nad nímž můžeme udiveně i povýšeně kroutit hlavou (jde-li o sousedy), ale popravdě řečeno, sexyoriginály stvořené námi nevyvolávají u okolí údiv o nic menší. Rozum, který nehřeší, je v našich životech popelkou.

Milostný, detektivní i erotický thriller Zajatec představ začíná tam, kde řada podobně strhujících knih končí – ve vězení. Právě tam se sugestivní antihrdina Paul Raber setkává se svou femme fatale – krásnou, tajemnou i rovněž poněkud psychicky vyšinutou básnířkou Seenou Schainovou. Paul je sociopat neschopný navazovat normální společenské vztahy; beznadějně vězí v barvotiskových představách pocházejících z dob jeho dětství, a na život přitom hledí bezcitně a vypočítavě, jako by to byla pouhá šachová partie. Z autorského čtení v rámci terapeutického působení na vězně se stane osudové setkání, jeho naplnění je Paul posléze schopen obětovat všechny své vyhlídky a na cestě za svým snem se nezastavit takřka před ničím. Vztah plný lásky a něžnosti, ale také chladného kalkulování, lží i vzájemné krutosti nakonec poměrně surově/existenciálně ohledává otázku, co vlastně znamená naplnění vztahu mezi mužem a ženou… Kombinace osudové lásky, erotiky, poezie, vězeňské tematiky a nejtemnějších lidských pudů v Nemcově podání upomene na díla světové literatury typu Haruki Murakamiho či v postavě Seeny a jejích textů prokletou básnířku Sylvii Plathovou, aniž by si s nimi jakkoliv zadala.

Domácímu zájemci o teorii komiksu se v českém jazyce dosud nabízelo jen nemnoho příležitostí k seznámení se s aktuálními otázkami i přetrvávajícími koncepty „myšlení o komiksu“. Kniha V panelech a bublinách. Kapitoly z teorie komiksu si klade za cíl přehledně pojednat a k dalšímu použití nabídnout rozličné koncepty i přístupy, jimiž lze komiksové texty (ať už konkrétní osamocené, nebo v nejrůzněji definovaných souborech) novými způsoby číst a interpretovat, zkoumat i analyzovat. Pozornost je věnována například vztahům komiksu k různým charakterizačně-stratifikačním systémům v kultuře (komiks jako médium, žánr, umění), tematizována je ale i komiksová vícekódovost (obraz v komiksu, text v komiksu) či způsoby, jimiž komiks vypráví (specifické formální prostředky, narace, serialita). Samostatné kapitoly jsou pak věnovány též tématům produkčně-prezentačních aspektů (publikační tvar) a participantům (autor, produkce, čtenář) komiksového kulturního pole. Závěrečná kapitola v základních souřadnicích zachycuje historii odborného zkoumání komiksu od jeho nesmělých počátků až k dnešnímu celosvětovému rozmachu tzv. comics studies. Svazek sestávající z dvanácti kapitol doplněných drobnějšími exkurzy nechce být kompilační „summou zjištěného“ ani netouží nabídnout původní a komplexní teorii komiksu. Pokouší se především o poučené zahájení diskuse a o vstupní úvodové popsání charakteristických rysů komiksu z nejrůznějších možných perspektiv. Publikace doplněná o slovníček pojmů a komentované soupisy další doporučené literatury je určena všem zájemcům o teoretické popsání komiksu, odborníkům z příbuzných oblastí, studentům humanitních oborů i zainteresovaným laikům. – Rukopis vytvořený trojicí autorů z ÚČL AV ČR a FF UP byl podpořen grantovým projektem GA ČR. – Kniha vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.

Sborník Obraz válek a konfliktů se zaměřuje na textový výzkum interpretující a mapující literární realizace motivu války v české literatuře, jeho různorodé tematologické podoby a souvislosti v proměnlivých literárněhistorických kontextech. Zkoumání podob války přímo v jednotlivých textech a poetikách napříč dekádami 19. i 20. století není v knize nijak metodologicky omezené, jeho cílem je pojmout co nejširší spektrum příspěvků, jejichž těžištěm je motiv války a jeho zakotvení v konkrétním textu a literární etapě. – Vychází za podpory Hlavního města Prahy se uskutečnil ve dnech 29. června – 4. července 2015 v Praze. Zúčastnilo se celkem 150 účastníků z dvaceti zemí světa (Austrálie, Belgie, Bulharsko, ČR, Francie, Chorvatsko, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Švýcarsko, Turecko, USA, Velká Británie); z ČR bylo celkem 75 účastníků, čili přesně polovina (vše počítáno podle sídla instituce, kde působí). Hlavním pořadatelem byl , v. v. i., spolupořadateli Ústav české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Ústav bohemistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ve spolupráci s a . Záštitu nad akcí přijali předseda Milan Štěch, Mgr. Daniel Herman, předseda prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. a radní Jan Wolf. V. kongres světové literárněvědné bohemistiky Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR Ústavem slovenskej literatúry SAV Památníkem národního písemnictví Senátu Parlamentu ČR ministr kultury ČR Akademie věd ČR hl. m. Prahy Jan Wolf.

Druhý díl Pracovního sešitu autorky Zdeny Malé k učebnici Česky krok za krokem 2 (Lída Holá, Pavla Bořilová) přináší doplňková cvičení k lekcím 11–20. Ke každé lekci nabízí množství aktivit na procvičení probíraných komunikačních dovedností, slovní zásoby a gramatiky. Struktura publikace je podobná jako v prvním díle. Pro lepší orientaci opět slouží značky vedle cvičení s označením strany a cvičení v učebnici, ke kterému patří. Znaménkem plus jsou označena náročnější cvičení, která přesahují úroveň B1. Ta jsou určena k alternativnímu použití především pro studenty s mateřským slovanským jazykem nebo pro motivované studenty. Všechna zadání jsou pouze v češtině. K většině cvičení je řešení v klíči na konci publikace. Cvičebnice je tedy vhodná jak k práci v hodině, tak k samostudiu. Publikace také nabízí množství textů s úkoly, které připravují studenty na zvládnutí části čtení s porozuměním u Certifikované zkoušky z češtiny na úrovni B1 nebo u Zkoušky pro udělení občanství. Na konci každé lekce je opět stránka věnovaná pravopisu, v tomto díle především psaní i a y ve vyjmenovaných slovech. – Dvoubarevné fotografie a ilustrace.

Osobnost švédské spisovatelky Amelie Posse-Brázdové je neodmyslitelně spjata s novodobou historií české státnosti. Za první světové války se v Římě seznámila s českým sochařem a malířem Oskarem Brázdou. Brzy po sňatku ale byli internováni v táboře pro příslušníky států nepřátelských Itálii (Amelie jako švédská státní příslušnice se však brzy dostala na svobodu a záhy se zapojila do zahraničního odboje, kde spolupracovala s T. G. Masarykem, E. Benešem, M. R. Štefánikem a dalšími osobnostmi). Od poloviny 20. let začala společně s manželem renovovat zpustošený zámeček Líčkov nedaleko Žatce, kde také napsala své vzpomínkové knihy Slunné zajetí a Pestrá volnost. Na české straně se angažovala i během druhé světové války (svými širokými styky – byla vnučkou někdejšího švédského premiéra – pomáhala jak emigrantům, tak exilovým politikům), i po ní. V kritickém roce 1948 působila v Československu jako zahraniční korespondentka, byla jednou z posledních, které se v přestrojení za uklízečku podařilo ještě před smrtí E. Beneše s ním hovořit. Její korespondence z té doby také naznačuje, že se zabývala myšlenkou na realizaci Benešova tajného útěku z komunistického státu. Kniha vychází za přispění Nadace Charty 77 a Swedish Arts Council. Přeložila Miroslava Slavíčková, jmenný rejstřík, fotografický obrazový doprovod

edkládaný výbor 21 povídek (ze sedmdesáti publikovaných) přenáší čtenáře k filipínským domorodcům, do Japonska, Kalifornie, na Floridu, k deltě Nigeru, do Lagosu a Keni, na vrchol Kilimandžára, často ale i do Prahy. Společným svorníkem těchto próz jsou vždy dobrodružství a osudy obyvatel těchto končin. Americká literární kritika na nich oceňuje zejména autorovo podání, nacházející se na průsečíku mezi tradičním vypravěčstvím a moderními postupy, bohaté v detailech a vyzařující lidovou moudrost.

Rozpad komunismu ve východní Evropě měl jeden nečekaný následek. Tisíce nemajetných žen živořily v Sovětském Svazu a ostatních zemích východní Evropy v bídě. Po pádu komunismu, kdy se otevřely hranice jejich vězení, dostaly životní šanci hledat lepší životní podmínky v zemích Západu. Nejjednodušší cesta, jak změnit svůj osud k lepšímu, byla najít na Západě osamělého muže, který je ochoten zaopatřit je na zbytek života výměnou za trochu lásky, nebo aspoň laskavosti, která by mu iluzi lásky poskytla. Tichá tyto muže, ani ženy nesoudí, nezajímá ji morální stránka těchto situací. Tyto ženy nejsou prostitutky, nejsou to ani dobrodružky. Jsou to spořádané vdovy nebo osamělé matky, které často nemají žádné vzdělání, s jehož pomocí by byly samy schopny si slušnou existenci vybudovat. Jejich ochránci nejsou klienti prostitutek, ale osamělí muži, kteří touží vytvořit si nový domov. Tichá vypráví příběh Alistaira a dvou žen. Angličanka Frances se za něho před lety vdala a následovala ho na Nový Zéland. Byla mu celý život oddaná a její láska skončila s její smrtí. Když Frances podlehla rakovině, její místo v rodině zaujala Irena, nevěsta z Východu, která se na Zéland přistěhovala z Ukrajiny. Poutavý příběh se odehrává v předvečer a během volební kampaně do novozélandského parlamentu v roce 2015, kdy současný ministerský předseda, konzervativec John Key, bojuje o znovuzvolení během neuvěřitelně špinavé volební kampaně, ve které se ho levice snaží zdiskreditovat. Ilustrace J. Velčovský.

Obraz české poválečné avantgardy tak, jak je dnes tradován, se utvářel především na základě básnických textů a textů programového rázu. Doposud přehlíženou složkou dobového literárního života zůstala bohatá prozaická produkce let 1919–1924, na které se podíleli členové obou ústředních avantgardních uskupení Devětsilu a Literární skupiny. Antologie Neplač, vstaň a střílej! je pokusem revidovat kanonický výklad zvoleného období a představit širšímu publiku klíčové prozaické texty „povídkové epidemie“ raných dvacátých let. Antologie přináší povídky předních (V. Vančura, J. Wolker, L. Blatný, Č. Jeřábek ad.) i méně známých (M. Nohejl, K. Hradec, I. Suk, B. Vlček ad.) autorů z okruhu Devětsilu a Literární skupiny; většina povídek je dnes k dispozici pouze v dobových časopisech a hůře dostupných knižních souborech. Gesto umisťující do jednoho souboru umělce stvrzené autoritou kánonu společně s autory pozapomenutými a zapomenutými chce upozornit na skrytou linii umělecké prózy a na její klíčová témata, která se ukázala jako významná v následujících rocích. – Pořadatelka souboru v předmluvě ve srovnávací perspektivě představuje obě avantgardní skupiny a následně se zaměřuje na hlavní principy a klíčová témata české avantgardní prózy. Předmluva přináší pokus o nový pohled na vztah ústředních opozic avantgarda × expresionismus, individualismus × kolektivismus v českém prostředí a na jejich manifestaci v prozaické tvorbě. Zvláštní pozornost je věnována motivu davu coby hlavní dobové manifestaci kolektivu, typologii individuálních postav z davu vyčnívajících (cizinec, vyděděnec ad.) a dobově příznačné figuře antropomorfizace. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.

Vyprahlá, opuštěná, sluncem rozžhavená pláň a uprostřed ní malý osamělý chlapec zoufale se snažící uniknout smečce pronásledovatelů i vzpomínkám na vlastní minulost. Jedné noci se jeho kroky zkříží s kroky stařičkého pastevce. Osudové setkání promění neúprosnou štvanici v zápas o holý život a o zachování posledních známek lidství v krajině, kterou ovládlo násilí a zmar. Carraskův hutný, svou jednoduchostí téměř příběh se odehrává v jakémsi bezčasí, v neurčitém, odlidštěném prostoru, jehož předobraz můžeme hledat v drsné oblasti Extremadury, krajiny ležící na pomezí Španělska a Portugalska. Syrové a zároveň zvláštním lyrismem překypující vyprávění je podobenstvím o archetypálním střetu dobra a zla, v němž nakonec lidská důstojnost přece jen zvítězí nad zvůlí a krutostí. – Španělský bestseller, dosud přeloženo do devatenácti jazyků.

Další soubor edice Adaptovaná česká próza přináší čtenářům povídky jedné z nejznámějších současných českých spisovatelek. Vybrané texty vycházejí z povídek a fejetonů a spojuje je jednoduchý styl vyprávění, sebeironie a smysl pro humor. Autorka vypráví deset příběhů ze svého života, o rodině, dětství, lásce a mezilidských vztazích. Čtenáři se mohou s jejím dílem seznámit také ve filmech, ke kterým napsala scénář, například v autobiograficky laděném filmu Díky za každé nové ráno. Každou povídku doprovázejí ilustrace, konverzační, gramatická a lexikální cvičení zaměřená na rozvoj všech komunikačních dovedností – hlavně čtení či poslechu, ale také mluvení a psaní. Knihu dále doplňuje česko-anglicko-německo-ruský výběrový slovníček a klíč ke cvičením. Součástí svazku je i audio CD s kompletní nahrávkou knihy. Texty lze využít k samostatné četbě nebo jako materiál k práci v hodinách češtiny jako cizího jazyka. Soubor je určen pro úroveň B2 Společného evropského referenčního rámce.

Rudy, židovský lékař z Prahy, uprchne z transportu a utíká přes ukrajinsko-polské pomezí do Maďarska, kde se opět dostane do rukou gestapa, až ho před jistou smrtí v koncentračním táboře, kam je dopraven, zachrání konec války a osvobození tábora americkou armádou.Předobrazem tohoto dramatického osudu byl skutečný příběh jednoho z autorových přátel. Černá paměť stromu však nechce být ani historickým záznamem, ani jen napínavým vyprávěním. Jejím těžištěm je Rudyho nepřetržitý vnitřní rozhovor se sebou samým a s jeho blízkými, od nichž ho odloučily válečné události. Ačkoliv je Rudyho příběh pevně zasazen do období, s nímž spojujeme slovo holokaust, Černá paměť stromu není (jen) „o holokaustu“. Je to nadčasový román o smyslu lidské existence, o svobodě, o její ceně, o naději, ale také o statečnosti, o lásce, o odpovědnosti... Lumír Čivrný, jehož 100. výročí narození si připomeneme v srpnu tohoto roku, ztvárnil osudy a osobnost Rudyho bohatým básnickým jazykem, který čtenáře vtáhne do děje i do autorova uvažování.

Anotace. Kdo čte anotace? Všichni je chtějí či musejí číst. Knihkupci, učitelé, novináři. I vyhledávače. Redaktoři je neradi píší. Autoři jak kdy. Napsat knihu není jako napsat anotaci. Čtou anotaci postavy z knihy? Co si o ní asi myslí? Co si mohou myslet Viktor a Pavla o Románu? Mohou žárlit jeden na druhého? Anotace mne zmínila dříve! Nebo může žárlit autorka? Že jsou postavy v anotaci a díle zmíněny důrazněji než ona? Může postava jednat jinak, než by autorka chtěla? Může milovat jeden třetího a jednat proti vůli nemilovat? Autorku bychom neměli pominout. Co o ní víme? Může si česky píšící německá autorka vybrat pro vydání bytostně experimentálního a přitom čtenářsky velmi atraktivního románu "vhodnější dobu", než je jaro 1945? Ukončit tak úspěšnou sérii beletristických a dramatických děl a pak takříkajíc zmizet v dějinách? V dějinách literatury minimálně na pár desetiletí. Může si anotace přiznat, že neumí v pár řádcích anotovat "podivný román. Nejpodivnější, o jakém jsem kdy slyšela" (Román, s. 91)? - Druhé vydání po sedmdesáti letech vychází jako devátý svazek edice Skrytá moderna s úvodní studií Vladimíra Papouška, který autorce věnoval již samostatnou knižní monografii Věž a království. - Kniha vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky.

Tržní farma je swiftovsky-orwellovské satirické podobenství současného západního světa. Vypráví příběh o společenství zvířat, jež odmítla nadvládu lidí, vzala věci do svých rukou a pod vládou chytrých prasat budovala svobodnou farmu pro všechny. Když se však do věci vložily lišky, šance na idylický svět se rázem utopila v moři bezbřehého kapitalismu. Bradbury vtipně, s nadsázkou a nadhledem popisuje ekonomické a politické mechanismy, které pod rouškou velkolepě vyprázdněných hesel o svobodě a rovnosti směřují k hromadění majetku i drancování zdrojů a nevyhnutelně vrhají svět do hluboké krize. K čemu vede nespoutaný volný trh, životní styl založený na neustále rostoucí spotřebě a neomezeném využívání přírody a co obnáší relativita všech dalších vymožeností a pseudopotřeb, jež nám takový způsob života nabízí? Jak dalece podléháme mediálním manipulacím a populistickým ideologiím? Je sociální stát projevem mezilidské solidarity, anebo jen úplatou za to, že držíme hubu a krok? Autor svou odpověď na tyto otázky nabízí v alegorickém zvířecím příběhu, který vznikl v přímé reakci na světovou finanční krizi z roku 2008. Jeho satirická bajka, pojatá jako volné pokračování Orwellovy Farmy zvířat, nás má rozhodně pobavit, ale možná i varovat před zjednodušenými interpretacemi našeho světa, vládami chytrých prasat různých frakcí a dobrodinci v liščích kožiších.