Akropolis strana 10 z 45

Autorka volně navazuje na své předešlé publikace s národopisnou tematikou, respektive její nenásilnou popularizaci. Tentokrát stylizuje knihu do podoby starobylých kalendářů, které bývaly oblíbenou četbou ve venkovských domácnostech. Přístupnou a čti vou formou vyprávění dvou mladých lidí přibližuje čtenáři všední i sváteční život na vesnici ve druhé polovině 19. století. Ve výpovědi běžných i neobvyklých událostí jednoho roku se tu střídají mládenec Jakub a jeho milá Dorotka. Lze snad prozradit, že rok pro ně skončí veselkou, tedy šťastně Důležitější je totiž podoba knížky, jež navazuje na starobylé kalendáře, přinášející čtenářům kromě praktických údajů také vyprávění, pranostiky, říkadla a písničky, zajímavé recepty a obrázky. Jeden rok života Dorotky a Jakuba tak Kamila Skopová ve své desáté knize doplňuje vedle svých nezaměnitelných obrázků i půvabnou lidovou slovesností, pranostikami, praktickými návody a ovšem - i tradičními recepty lidové kuchyně

Kniha představuje v šesti samostatných kapitolách vývoj parlamentních institucí na území českých zemí ve 20. století. Dynamika historických procesů, které česká společnost prodělávala v minulém století, se nezbytně odrážela rovněž v pojímání a roli parlamentních orgánů. Historici a politologové se v jednotlivých příspěvcích knihy proto soustředili zejména na nestandardní a problémové aspekty vývoje české a československé zastupitelské demokracie ve fázích, kdy se ocitala pod tlakem politických událostí. Po obecném shrnutí předpokladů republikánského parlamentarismu, které si česká politika nesla jako dědictví monarchistické éry z doby před rokem 1918 (V. Doubek: Předpoklady československého parlamentarismu), následuje kapitola věnovaná budování československého státu a parlamentního systému ve 20. letech, a to z pohledu problematizované pozice sociálně demokratické strany (M. Polášek: Parlament jako katalyzátor přerodu antisystémové strany ve stranu systémovou: případ ČSDSD); na pozadí krizového období třicátých let rozvinul koncepci své kapitoly M. Pehr, který se zamýšlí zejména nad sílícími alternativami parlamentního a stranického systému v soudobých představách stavovství a stavovského parlamentu (Návrhy české pravice na reformu československého parlamentu v době první republiky); týž autor se podjal kapitoly věnované parlamentarismu třetí republiky, tedy přechodového období, v němž byl rovněž parlamentní život výrazně ovlivněn konfrontační atmosférou nadšení a skepse na cestě obecného politického vývoje od jedné totality k druhé (Československý parlament po druhé světové válce); období zakonzervovaného systému socialistického Československa v knize reprezentuje kapitola věnovaná jeho dílčí a dočasné destrukci, tedy období sklonku 60. let s důrazem autora (J. Hoppe) na aktivity parlamentu a poslanců v době Pražského jara (Pražské jaro 1968 v parlamentu); závěrečná kapitola J. Bureše je koncipována jako analýza poněkud absurdního fungování komunistického parlamentu v rané fázi obnovující se československé demokracie let 1989-1990 (Československý parlament v roce 1989). Tato kolektivní monografie přináší nesporně zajímavý a podstatný příspěvek k dosud ne dosti zpracované tematice rozvoje českého parlamentarismu, a to nestandardní formou problémových analýz.

Intermedialita je dnes módní metoda, zatímco poetika poněkud vyšla z módy. Právě tyto dva přístupy však spoluautoři publikace organicky sklenují ve zkoumání příběhu, jak se realizuje v jednotlivých uměních a médiích nebo v jejich vzájemných vazbách. Sledují tak například proměny renesančního příběhu Beatrice Cenci v evropské a americké literatuře a výtvarném umění či v nedávném Lynchově filmu Mulholland Drive nebo posuny v seriálových verzích adaptacích klasických (např. Dickensových) děl, k nimž dochází v závislosti na vývoji televizní technologie či změnách požadavků veřejnoprávní televize. Mezioborový přístup kombinující vědění a metody dějin umění, literární a filmové vědy či mediálních studií však neznamená, že kniha je určena jen zástupcům těchto oborů - její autoři se snažili psát tak, aby oslovili nejen ty, kdo hranice oborů překračují, ale šíře i ty, kdo se prostě zajímají o výtvarné umění, literaturu, film - a v televizi se jen nedívají na obrázky, ale přemýšlejí, jak asi bude vystavěn další díl seriálu...

Bondyho radostná utopie, resp. antiutopie, vzniknuvší v letech nejchmurnější normalizace a kdysi považovaná za "svaté písmo" českého undergroundu, je nejen oslavou "alternativního způsobu života" lidí žijících vědomě a záměrně na pokraji tzv. majoritní společnosti, nejen výsměchem dobovým konzumentským idejím policejního státu, ale i lehkou parodií science-fiction, do níž jsou navíc organicky včleněna filosofická témata, která ve svých diskusích formují některé z postav. Jakkoli je toto dílo možno označit i za "dobrodružnou literaturu", evokující např scenérie "tajuplného ostrova", jeho celkové vyznění dosahuje až síly náboženské, evangelijní zvěsti o tom, že na tomto světě je navzdory všemu očekávání přece jen "možno žít". Za tento román, jejž poprvé vydali manželé Škvoreckých v torontském 68 Publishers, získal jeho autor Cenu Egona Hostovského; dílo již také vyšlo v překladech do cizích jazyků. Chystané, v pořadí již čtvrté knižní vydání nejznámější prózy Egona Bondyho koriguje dosavadní vydání samizdatová i tištěná, neboť opakované chyby a překlepy jsou zde opraveny podle původního autorova rukopisu a strojopisu z r. 1974. Ediční příprava Martin Machovec.

Šestý sborník AUČCJ přináší všem zájemcům o problematiku češtiny jako cizího jazyka rozmanité příspěvky pronesené během roku 2011 na společných setkáních. Přednášející z řad odborníků, lingvistů a učitelů daného oboru se zabývali tématy jako konkurence spisovné a nespisovné češtiny, vzdělávání učitelů češtiny pro cizince, pragmatická lingvistika ve výuce češtiny jako cizího jazyka, práce s chybou, genderová lingvistika či mládež-cizinci. Jejich články jsou zaměřené jak teoreticky, tak prakticky. Předkládají mj. některé výzkumy mezi zahraničními studenty češtiny, možnosti využití chystaného žákovského korpusu CzeSL, dále ojedinělý projekt, jenž vyústil v představení Certifikované zkoušky z češtiny pro mládež v zahraničí, jsou zde představeny možnosti dalšího vzdělání učitelů češtiny pro cizince a také publikace zaměřené na vzdělávání mládeže. Tyto a další příspěvky jsou pak doplněny ukázkami praktické výuky, jež mohli účastníci setkání AUČCJ zhlédnout v rámci pracovních dílen (workshopů). V roce 2011 však také došlo k významnému posunu samotné Asociace. Té se podařilo uspět ve výběrovém řízení pořádaném MŠMT a MVČR, a zajišťovat tak výuku azylantů a osob s doplňkovou ochranou pro tento rok. Význam AUČCJ se ale projevuje i nárůstem počtu jejích členů, organizace se stává ve vědomí české i zahraniční společnosti šířeji známou. Mnohé o tom vypovídají webové stránky Asociace, a proto je sborník uveden jejich prezentací. Věříme, že čtenáři zde najdou zajímavé, poutavé a poučné informace, které budou moci uplatnit i ve své praxi.

Stěžejní dílo populárního filozofa, které je zásadně přepracováno a poučeno o nová zjištění etologie a ekologie. Autor zde pojednává problematiku absurdity, zla a zoufalství, uvažuje o náboženských řešeních problémů, o rozkoši, slasti, seberealizaci, problému práce a činnosti vůbec. Všímá si však i "lepší budoucnosti" a její přípravy, vstupu do vesmíru a dosahu tohoto kroku pro člověka, vztahů mezi mužem a ženou, otázek globalizace a planetárního dialogu i paradoxů naděje. Autorova práce tak dává mj. i odpověď na proslavený dotaz Thomase Manna, zda "je život vlastně něco víc než jakási dočasná plíseň hmoty?"

Radovan Lukavský (1919-2008) patřil k předním postavám českého divadla, filmu, televize a rozhlasu a vynikal i svým uměním recitátorským. Mimořádná vzdělanost a schopnost analytického myšlení jej pak přivedla také k úvahám o recitaci. Přítomná kniha přináší texty Radovana Lukavského o umění přednesu z let 1966-2000. Opírá se zejména o tři zásadní teoretické a popularizační práce. První z nich s "halasovským" názvem Nad přípravou slova (1966) se zabývá problematikou od historických souvislostí oboru uměleckého přednesu až po praktické otázky recitace. Druhá studie nazvaná O zanedbatelných maličkostech (1983) se svým vznikem váže k výročí Poetické vinárny Viola. Studie třetí, Mezi básníkem a posluchačem (1986), byla přednesena na interpretačním semináři o díle V. Holana. Podobné odborné stati (přinášející i praktické návody) se dosud v českém prostředí neobjevovaly, ani od teoretiků, tím méně od herců. Práce Radovana Lukavského jsou vstřícné, srozumitelné a přesné a mohou být přínosné všem, kdo se o obor uměleckého přednesu zajímají.

Ojedinělá publikace, zachycující vývojové etapy ve formování města od jeho počátků do současnosti, od antického města přes středověké, renesanční, barokní až po dnešní dny. Autorka postihuje typické atributy u jednotlivých typů měst (římská, rezidenční, posádková, hvězdicová, přístavní, zahradní, metropole atd.), ale i urbanismus a denní život ve městě, např. počátky klášterů, náboženských poutí, výstavby katedrál, fortifikačních systémů, hotelů, kaváren, módy, obchodů, cirkusů, muzeí, galerií, divadel, univerzit, zrod dálnic, letišť, mrakodrapů, továren, železnic, metra, automobilismu, činžovního bydlení, horolezectví, lázeňství, sběratelství, tržnic i obchodních domů, městských bulvárů aj. Čtenář zde nalezne spoustu zajímavostí, např. kdy se začala používat zrcadla, židle, peřiny či příbory, kdy se začalo s čištěním ulic a odvozem odpadu, s plánovanou výstavbou zahrad a parků, loveckých obor, kdy se začaly využívat varhany, výtahy nebo toaletní papír, proč se na cestách a silnicích jezdilo vlevo, kdy se objevují první dvojitá okna se sklem, zoologické zahrady či odkdy se datuje vznik městských relaxačních a odpočinkových zón.

Od roku 1957 se v Sobotce pořádá festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Ruská bohemistka Ludmila Budagovová (nar. 1932) z Ústavu slavistiky Ruské akademie věd v Moskvě se festivalu účastní od roku 1977 a od té doby pro něj připravila 12 odborných přednášek z oblasti české a ruské literatury, česko-ruských literárních a kulturních styků a ruských kulturních reálií, mimo jiné např. texty Literatura ruské meziválečné emigrace v Československu; Telefonní rozhovor Brežněv - Dubček z léta 1968 a jeho důsledky i pro Šrámkovu Sobotku; Karel Hynek Mácha v Rusku (recepce, překlady, význam). Ve festivalovém okruhu si získala Budagovová řadu přátel, oblíbila si město samotné. Texty, v nichž se s mezinárodním odstupem zabývá zvláštnostmi festivalu, jeho periodizací, obsahem a významem pro českou kulturu, literaturu a školství, jsou doplněny předmluvou prof. Jaroslavy Janáčkové a ediční poznámkou archiváře, historika a spoluorganizátora festivalu Jana Bílka.