Odeon strana 70 z 87

Ve svém v pořadí třetím románu zachycuje John Irving spletitý milostný vztah dvou manželských párů. Osudy této čtveřice se po výměně partnerů zapletou tak, že už není úniku ani návratu… Snad jen čtenář se o to může pokusit - může vážit, potěžkávat, zamýšlet se nad magickou váhou 158 liber a zároveň se ptát, zda je to všechno komedie, tragédie nebo sen? Příběh neočekávaně graduje, avšak protagonistům románu láska postupně hořkne a hořkne… Již v tomto díle je rozpoznatelný typický autorský styl i Irvingova oblíbená témata a smysl pro sarkasmus a černý humor.

Ve svém v pořadí třetím románu zachycuje John Irving spletitý milostný vztah dvou manželských párů. Osudy této čtveřice se po výměně partnerů zapletou tak, že už není úniku ani návratu… Snad jen čtenář se o to může pokusit - může vážit, potěžkávat, zamýšlet se nad magickou váhou 158 liber a zároveň se ptát, zda je to všechno komedie, tragédie nebo sen? Příběh neočekávaně graduje, avšak protagonistům románu láska postupně hořkne a hořkne… Již v tomto díle je rozpoznatelný typický autorský styl i Irvingova oblíbená témata a smysl pro sarkasmus a černý humor.

Román pro tři pornoherce a jednu asistentku. Termínem "snuff" se označují ilegální pornofilmy, v nichž je zachycena vražda či zabití. Nebo předstírání téhož, ale to už není ono. Jde o žádané zboží na trhu. V Palahniukově románu jde o smrt netradiční a přízračnou - jinak to ani u něj být nemůže: slavná pornoherečka Cassie Wrightová chce překonat stávající rekord v souložení s muži, který vytvořila annabel Chong. Ta za deset hodin absolvovala 251 milostných aktů se zhruba sedmdesáti muži. Cassie nechce podvádět, a tak hodlá obsloužit rovných 600 mužů. A smrt? Podle Palahniuka nedokáže lidské tělo zvládnout takovou zátěž, herečka předpokládá, že při tom zemře na embolii. Cassie chce utvořit rekord na věčné časy: doufá, že když při něm zemře, oficiální místa honbu za dalšími rekordy zakáží a její výkon zůstane navždy nejlepší. Každý z oněch 600 mužů má svůj specifiký důvod. Číslo 600 je bývalý slavný pornoherec Branch Bacardi, který s Cassie, které je skoro čtyřicet, natočil spoustu scén. Číslo 137 by si Cassie chtěl vzít a pořád se dopuje viagrou. A číslo 72 je její odložený syn, jenž touží po setkání s matkou. Všichni tři čekají v místnosti k prasknutí nacpané dalšími muži, kteří se udržují neustále připraveni k akci, v čemž je podporují i slavné filmové kousky z profesionální minulosti hlavní aktérky. Show může začít. o o Americký prozaik Chuck Palahniuk (1962) vystudoval žurnalistiku. Kultovní Klub rváčů byl zfilmován. Další, čtenářsky veleúspěšné romány: Program pro přeživší, Zalknutí, Ukolébavka, Deník, Strašidla.

Egypt, 1964: Chrám v Abú Simbelu je přemisťován o 60 metrů výše, neboť se nachází pod hladinou budoucí gigantické Asuánské přehrady. Núbijci, tradičně žijící na březích Nilu, jsou vysídlováni do vzdálených míst. Práci koordinuje Angličan Avery Escher, který původně pracoval na stavbě přehrady, ale nakonec se rozhodl podílet se nikoli na ničení, ale na záchraně. Stejně smýšlí i botanička Jean, jeho pozdější manželka, která sbírá vzorky rostlin, aby nenávratně nezmizely pod hladinou. Příběh o ztrátách a opouštění, o návratech a odpouštění, pomíjení a vykořeněnosti. „Zimní krypty“ vzpomínek, které jsou v různých zemích a ve všech časových obdobích stejné.

García Márquez napsal strhující příběhy, a příběh jeho vlastního života je stejně fascinující strhující. Znovu se ocitáme v magickém Macondu-Aracatace, kde malý Gabito vyrůstá u milovaného dědečka plukovníka, barvitém a vzrušujícím světě, známém z je ho pamětí Žít, abych mohl vyprávět, a především ze Sta roků samoty. Sledujeme školní léta osamělého, uzavřeného chlapce (to už se rozhodne stát se velkým spisovatelem, a tomu napříště podřizuje všechno), jeho svízelné novinářské začátky (kdy mu za je dno slovo platí pětník, a přespává na rolích papíru v tiskárně), první novinářské úspěchy, kariéru špičkového kolumbijského reportéra, odchod do Evropy a nuzování v Paříži a v Londýně První romány, vydávané ovšem v nicotných nákladech, a po nich Sto roků samoty knihu, která Márqueze donutila celý život dokazovat (úspěšně), že umí napsat i další stejně suverénní příběhy, a přes noc mu přinesla úspěch a světovou slávu, a po letech pak i Nobelovu cenu. Následně se pak prolínají jeho další knihy s příběhem muže velkého světa, který se stýká jako rovný s rovným s prezidenty a králi (a ti spíš usilují o jeho pozornost než on o jejich). Jeho mladistvý sen se splnil, a v literatuře se skutečně řadí mezi věčné autory, vedle Danteho, Cervantes e, Shakespeara a Hemingwaye; zároveň je to nejspíš jediný žijící spisovatel, jehož popularita se rovná fotbalistům nebo hvězdám pop music (a on svou legendu úspěšně podporuje). Tentokrát to ovšem není román, ale Márquezův životopis z pera profesora p ittsburské univerzity (vznikal celých 18 let a Gerald Martin udělal na 300 rozhovorů s členy jeho rodiny, spisovateli i politiky), s poznámkovým aparátem, jak se sluší na takovou publikaci, a nechybí tu ani rozbory Márquezových děl, které však knihu neúměrně nezatěžují a nijak jí neubírají na dramatičnosti. Márquezův životopis je stejně vzrušující četba jako jeho romány.

García Márquez napsal strhující příběhy, a příběh jeho vlastního života je stejně fascinující strhující. Znovu se ocitáme v magickém Macondu-Aracatace, kde malý Gabito vyrůstá u milovaného dědečka plukovníka, barvitém a vzrušujícím světě, známém z je ho pamětí Žít, abych mohl vyprávět, a především ze Sta roků samoty. Sledujeme školní léta osamělého, uzavřeného chlapce (to už se rozhodne stát se velkým spisovatelem, a tomu napříště podřizuje všechno), jeho svízelné novinářské začátky (kdy mu za je dno slovo platí pětník, a přespává na rolích papíru v tiskárně), první novinářské úspěchy, kariéru špičkového kolumbijského reportéra, odchod do Evropy a nuzování v Paříži a v Londýně První romány, vydávané ovšem v nicotných nákladech, a po nich Sto roků samoty knihu, která Márqueze donutila celý život dokazovat (úspěšně), že umí napsat i další stejně suverénní příběhy, a přes noc mu přinesla úspěch a světovou slávu, a po letech pak i Nobelovu cenu. Následně se pak prolínají jeho další knihy s příběhem muže velkého světa, který se stýká jako rovný s rovným s prezidenty a králi (a ti spíš usilují o jeho pozornost než on o jejich). Jeho mladistvý sen se splnil, a v literatuře se skutečně řadí mezi věčné autory, vedle Danteho, Cervantes e, Shakespeara a Hemingwaye; zároveň je to nejspíš jediný žijící spisovatel, jehož popularita se rovná fotbalistům nebo hvězdám pop music (a on svou legendu úspěšně podporuje). Tentokrát to ovšem není román, ale Márquezův životopis z pera profesora p ittsburské univerzity (vznikal celých 18 let a Gerald Martin udělal na 300 rozhovorů s členy jeho rodiny, spisovateli i politiky), s poznámkovým aparátem, jak se sluší na takovou publikaci, a nechybí tu ani rozbory Márquezových děl, které však knihu neúměrně nezatěžují a nijak jí neubírají na dramatičnosti. Márquezův životopis je stejně vzrušující četba jako jeho romány.

García Márquez napsal strhující příběhy, a příběh jeho vlastního života je stejně fascinující strhující. Znovu se ocitáme v magickém Macondu-Aracatace, kde malý Gabito vyrůstá u milovaného dědečka plukovníka, barvitém a vzrušujícím světě, známém z je ho pamětí Žít, abych mohl vyprávět, a především ze Sta roků samoty. Sledujeme školní léta osamělého, uzavřeného chlapce (to už se rozhodne stát se velkým spisovatelem, a tomu napříště podřizuje všechno), jeho svízelné novinářské začátky (kdy mu za je dno slovo platí pětník, a přespává na rolích papíru v tiskárně), první novinářské úspěchy, kariéru špičkového kolumbijského reportéra, odchod do Evropy a nuzování v Paříži a v Londýně První romány, vydávané ovšem v nicotných nákladech, a po nich Sto roků samoty knihu, která Márqueze donutila celý život dokazovat (úspěšně), že umí napsat i další stejně suverénní příběhy, a přes noc mu přinesla úspěch a světovou slávu, a po letech pak i Nobelovu cenu. Následně se pak prolínají jeho další knihy s příběhem muže velkého světa, který se stýká jako rovný s rovným s prezidenty a králi (a ti spíš usilují o jeho pozornost než on o jejich). Jeho mladistvý sen se splnil, a v literatuře se skutečně řadí mezi věčné autory, vedle Danteho, Cervantes e, Shakespeara a Hemingwaye; zároveň je to nejspíš jediný žijící spisovatel, jehož popularita se rovná fotbalistům nebo hvězdám pop music (a on svou legendu úspěšně podporuje). Tentokrát to ovšem není román, ale Márquezův životopis z pera profesora p ittsburské univerzity (vznikal celých 18 let a Gerald Martin udělal na 300 rozhovorů s členy jeho rodiny, spisovateli i politiky), s poznámkovým aparátem, jak se sluší na takovou publikaci, a nechybí tu ani rozbory Márquezových děl, které však knihu neúměrně nezatěžují a nijak jí neubírají na dramatičnosti. Márquezův životopis je stejně vzrušující četba jako jeho romány.

Dokonale zohratí manželia neváhajú v túžbe po moci páchať krvavé zločiny, lady Macbethová ako ich režisérka a Macbeth ako ich vykonávateľ. Najkratšiu a zároveň najnapínavejšiu Shakespearovu tragédiu si každý prečíta so zatajeným dychom!

Román pro tři pornoherce a jednu asistentku. Termínem "snuff" se označují ilegální pornofilmy, v nichž je zachycena vražda či zabití. Nebo předstírání téhož, ale to už není ono. Jde o žádané zboží na trhu. V Palahniukově románu jde o smrt netradiční a přízračnou - jinak to ani u něj být nemůže: slavná pornoherečka Cassie Wrightová chce překonat stávající rekord v souložení s muži, který vytvořila annabel Chong. Ta za deset hodin absolvovala 251 milostných aktů se zhruba sedmdesáti muži. Cassie nechce podvádět, a tak hodlá obsloužit rovných 600 mužů. A smrt? Podle Palahniuka nedokáže lidské tělo zvládnout takovou zátěž, herečka předpokládá, že při tom zemře na embolii. Cassie chce utvořit rekord na věčné časy: doufá, že když při něm zemře, oficiální místa honbu za dalšími rekordy zakáží a její výkon zůstane navždy nejlepší. Každý z oněch 600 mužů má svůj specifiký důvod. Číslo 600 je bývalý slavný pornoherec Branch Bacardi, který s Cassie, které je skoro čtyřicet, natočil spoustu scén. Číslo 137 by si Cassie chtěl vzít a pořád se dopuje viagrou. A číslo 72 je její odložený syn, jenž touží po setkání s matkou. Všichni tři čekají v místnosti k prasknutí nacpané dalšími muži, kteří se udržují neustále připraveni k akci, v čemž je podporují i slavné filmové kousky z profesionální minulosti hlavní aktérky. Show může začít. o o Americký prozaik Chuck Palahniuk (1962) vystudoval žurnalistiku. Kultovní Klub rváčů byl zfilmován. Další, čtenářsky veleúspěšné romány: Program pro přeživší, Zalknutí, Ukolébavka, Deník, Strašidla.

Nový výbor z poezie oblíbeného a klasického autora doprovázený ilustracemi Zdeňka Sklenáře. Ve výboru nenajdeme Máj, editor Vladimír Justl dal přednost básním, které slavnou skladbu předcházely. V některých textech (včetně překladů z němčiny) však nalezneme metafory příbuzné těm, které známe z Máje.

Nový výbor z poezie oblíbeného a klasického autora doprovázený ilustracemi Zdeňka Sklenáře. Ve výboru nenajdeme Máj, editor Vladimír Justl dal přednost básním, které slavnou skladbu předcházely. V některých textech (včetně překladů z němčiny) však nalezneme metafory příbuzné těm, které známe z Máje.

Ostrov kdesi v Tichomoří, zmítaný nepokoji a výbušnou politickou situací. Na místo zmizelého učitele přichází záhadný pan Watts řečený Bulva: namísto výuky dětem každý den čte kapitolu z Nadějných vyhlídek Charlese Dickense. Když se mu kniha ztratí, spolu s dětmi dá znovu celý příběh dohromady. Citlivé zamyšlení nad silou psaného slova, nad nestálostí dějin a vzpomínek…

Ostrov kdesi v Tichomoří, zmítaný nepokoji a výbušnou politickou situací. Na místo zmizelého učitele přichází záhadný pan Watts řečený Bulva: namísto výuky dětem každý den čte kapitolu z Nadějných vyhlídek Charlese Dickense. Když se mu kniha ztratí, spolu s dětmi dá znovu celý příběh dohromady. Citlivé zamyšlení nad silou psaného slova, nad nestálostí dějin a vzpomínek…

Ostrov kdesi v Tichomoří, zmítaný nepokoji a výbušnou politickou situací. Na místo zmizelého učitele přichází záhadný pan Watts řečený Bulva: namísto výuky dětem každý den čte kapitolu z Nadějných vyhlídek Charlese Dickense. Když se mu kniha ztratí, spolu s dětmi dá znovu celý příběh dohromady. Citlivé zamyšlení nad silou psaného slova, nad nestálostí dějin a vzpomínek…

Strhující román se dá charakterizovat jako science fiction, detektivka a postmoderní manifest dohromady. Sledujeme muže, který podniká cestu do podsvětí Tokia - a předem netuší, jak složitá bude. Zároveň však podstupuje cestu do temnot vlastní mysli. A konec světa je tak neuvěřitelně blízko… Další do češtiny přeložené dílo světoznámého japonského autora.

Komorní milostný příběh, v němž hraje roli tajemství a osudovost, příběh ztrácení a nalézání, návratů k téže ženě, dilema muže, který má vše, o čem dřív mohl jen snít, a přesto tápe v domnění, že skutečnost je jiná, než jak se jemu či nám jeví… Milostný trojúhelník, v jehož středu sledujeme nejprve chlapce jménem Hadžime, trpícího tím, že je jedináček, později dospělého muže, který si vzal dívku ze zámožné rodiny a má s ní dvě děti, Hadžimeho, jenž znovu potkává svou lásku z dětství, tajemnou Šimamoto. Potkává i ztrácí, nalézá, aby ztratil. V neskutečné, mystické noci, která děj graduje až k šílenství, možná vytušíme odpověď na otázku, co se událo: s námi či s postavou knihy? Dílo nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti, v němž autor až obsesivně "operuje" se svými nejvnitřnějšími, palčivými tématy.