Prostor strana 42 z 62

Profesor filozofie a literatury na univerzitě v Maastrichtu Maarten Doorman rozebírá ve své knize skryté fungování romantismu v celé moderní době a všímá si především kulturního významu a dosahu romantického postoje od počátku tohoto hnutí v Evropě na sklonku 18. století až do současnosti. Kniha není suchopárně akademickým pojednáním ani se nejedná jen o literárně historické studie. Jejím jádrem je srovnávání postojů či "mentalit", a romantika se tak ocitá například vedle rockového festivalu ve Woodstocku, pařížského máje 1968 či Marcela Duchampa a moderního umění. Tato originální konfrontace vede postupně k hlavní tezi celé knihy: současný člověk je ovlivněn romantickými postoji mnohem víc, než si sám uvědomuje, a to i proto, že romantická revoluce přivedla na svět pojetí člověka, který sebe sama tvoří a jehož chápání sebe sama není jednoznačně definováno jeho sociální funkcí. Romantický pojem člověka v sobě zároveň nese i skryté důsledky, které vycházejí najevo teprve později, například imperativ seberealizace v moderní době naráží na fenomén odcizení a obecně je pociťována "krize kultury". Doorman je suverénním znalcem romantické teorie a literární tvorby. Neustálé srovnávání s alternativním hnutím mládeže v šedesátých letech a dovolávání se čtenářovy zkušenosti poskytuje knize živost a pestrost.

Druhý svazek básní Milady Součkové navazuje na svazek Případ poezie a shrnuje básně posledního období autorčiny tvorby až do posledních dnů roku 1983. Zahrnuje nejen již vydané oddíly Sešitů, ale i oddíly další, jež autorka teprve k vydání připravovala ne

Román Oční kapky vyšel v roce 1982 v samizdatové Edici Petlice, v roce 1987 v nakladatelství Sixty-Eight Publisher v Torontu a v roce 1991 v nakladatelství Atlantis v Brně. Tento příběh lásky a zrady se mohl odehrát kdekoliv a kdykoliv. Mladá svobodná matka Pavla jej však prožila v Čechách v pochmurných sedmdesátých letech, a proto její plánovaná cesta za pomstou vyžaduje odvážný tajný plán a změnu identity. V dramatickém příběhu, který obsahuje hodně autobiografických prožitků a autentických dialogů, si autorka přesto ponechává svůj díl tajemství a prostor k vypravěčské fikci. "Neboť skutečnost není jen to, co se nám reálně děje, ale i to, o čem sníme, abychom se z té reality nezbláznili. Některé sny mají takovou intenzitu, že nás vtáhnou do svých zákopů. Pak je bezpečnější se probudit. A rozhlédnout se po té realitě. Nezměnila se zatím? Ne. Ale ty už jsi jiná…"

Román Oční kapky vyšel v roce 1982 v samizdatové Edici Petlice, v roce 1987 v nakladatelství Sixty-Eight Publisher v Torontu a v roce 1991 v nakladatelství Atlantis v Brně. Tento příběh lásky a zrady se mohl odehrát kdekoliv a kdykoliv. Mladá svobodná matka Pavla jej však prožila v Čechách v pochmurných sedmdesátých letech, a proto její plánovaná cesta za pomstou vyžaduje odvážný tajný plán a změnu identity. V dramatickém příběhu, který obsahuje hodně autobiografických prožitků a autentických dialogů, si autorka přesto ponechává svůj díl tajemství a prostor k vypravěčské fikci. "Neboť skutečnost není jen to, co se nám reálně děje, ale i to, o čem sníme, abychom se z té reality nezbláznili. Některé sny mají takovou intenzitu, že nás vtáhnou do svých zákopů. Pak je bezpečnější se probudit. A rozhlédnout se po té realitě. Nezměnila se zatím? Ne. Ale ty už jsi jiná…"

Bernhard Schlink si románem Předčítač (Vorleser, 1995) získal světovou proslulost. V rovině osudového milostného vztahu v něm zpracoval čtenářsky přitažlivým způsobem téma německé viny za zločiny druhé světové války. Kniha Předčítač je příběh mladíka zamilovaného do mnohem starší ženy, o jejíž temné nacistické minulosti se dovídá teprve později. Byl přeložen do sedmatřiceti jazyků a zfilmován. Jako vůbec první německá kniha se ocitl na vrcholu prestižního žebříčku bestsellerů New York Times.

Román Oční kapky vyšel v roce 1982 v samizdatové Edici Petlice, v roce 1987 v nakladatelství Sixty-Eight Publisher v Torontu a v roce 1991 v nakladatelství Atlantis v Brně. Tento příběh lásky a zrady se mohl odehrát kdekoliv a kdykoliv. Mladá svobodná matka Pavla jej však prožila v Čechách v pochmurných sedmdesátých letech, a proto její plánovaná cesta za pomstou vyžaduje odvážný tajný plán a změnu identity. V dramatickém příběhu, který obsahuje hodně autobiografických prožitků a autentických dialogů, si autorka přesto ponechává svůj díl tajemství a prostor k vypravěčské fikci. "Neboť skutečnost není jen to, co se nám reálně děje, ale i to, o čem sníme, abychom se z té reality nezbláznili. Některé sny mají takovou intenzitu, že nás vtáhnou do svých zákopů. Pak je bezpečnější se probudit. A rozhlédnout se po té realitě. Nezměnila se zatím? Ne. Ale ty už jsi jiná…"

Osmadvacetiletý Petr Horáček zkouší štěstí v Americe. Jako pracovník sociální péče obětavým způsobem zachrání život jednomu starému klientovi. Stane se hrdinou, ale jeho odvážný čin spustí lavinu nepříjemných událostí. Vyjde najevo, že Petr má propadlé vízum, a jediný, kdo ho chce zachránit před perzekucí úřadů, je otec jeho klientky. Vyžaduje ovšem zvláštní protislužby...

Tři romány Thomase Bernharda vycházejí v kazetovém vydání u příležitosti dvaceti let od autorova úmrtí. Ústředním motivem všech tří románů je posedlost tvořením, uměleckou tvorbou a zároveň její tragické selhávání, ztroskotávání a míjení se s uměleckou pravdou i realitou. Tyto momenty mají v určité míře společné i hlavní postavy: architekt Roithamer v Korektuře, klavíristé Wertheimer a Glenn Gould ve Ztroskotanci i hudební skladatel Auersberger v Mýcení. Tragika je však v Bernhardových prózách bytostně spjata s komikou, s uměním nadsázky a často i s vědomou provokací. Proto také v autorově vlasti přijímali jeho tvorbu nejednoznačně, s podrážděním i odporem. Snad nejvýrazněji se to projevilo právě v případě románu Mýcení, v němž se někteří protagonisté možná i oprávněně poznali a zažalovali Bernarda pro nactiutrhání. Kazetové vydání románů doplňuje samostatný a jinak neprodejný sešit s titulem Zrod tří románů Thomase Bernharda, který líčí složité a někdy až dramatické okolnosti doprovázející autorovo psaní - od prvního nápadu přes vyjednávání s nakladatelstvím, neustálé odklady termínů a proměny uměleckého záměru až k vydání knihy. Text vybral a přeložil z editorských dodatků k jednotlivým svazkům německého kritického vydání Bernhardova Díla Radovan Charvát.

Osmadvacetiletý Petr Horáček zkouší štěstí v Americe. Jako pracovník sociální péče obětavým způsobem zachrání život jednomu starému klientovi. Stane se hrdinou, ale jeho odvážný čin spustí lavinu nepříjemných událostí. Vyjde najevo, že Petr má propadlé vízum, a jediný, kdo ho chce zachránit před perzekucí úřadů, je otec jeho klientky. Vyžaduje ovšem zvláštní protislužby...

Druhý svazek básní Milady Součkové navazuje na svazek Případ poezie a shrnuje básně posledního období autorčiny tvorby až do posledních dnů roku 1983. Zahrnuje nejen již vydané oddíly Sešitů, ale i oddíly další, jež autorka teprve k vydání připravovala ne

Lubomír Kubík zachycuje románovou formou životní osudy, a především tvorbu a publicistickou činnost Jaroslava Foglara, a to zejména ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Jaroslav Foglar v polovině třicátých let konečně prorazil se svými romány a

Jiří Pehe (nar. 1955) emigroval v roce 1981 z Československa a usadil se v New Yorku, v letech 1988 až 1994 žil v Mnichově a do České republiky se vrátil v roce 1995. Studoval práva, filozofi i a politologii na univerzitách v Praze a v New Yorku. Pracoval jako nakladatelský i časopisecký redaktor, číšník, hotelový vrátný, analytik, poradce prezidenta, ředitel a univerzitní učitel, avšak české veřejnosti je znám především jako politický komentátor. Publikoval poezii a krátké povídky, později především odborné statě a texty zabývající se politikou. Mj. je spoluautorem knihy Prague Spring: A Mixed Legacy (New York, 1988) a autorem sborníku textů Vytunelovaná demokracie (Praha, 2002). V roce 2006 mu v nakladatelství PROSTOR vyšel román Na okraji zmizelého.

Jiří Pehe (nar. 1955) emigroval v roce 1981 z Československa a usadil se v New Yorku, v letech 1988 až 1994 žil v Mnichově a do České republiky se vrátil v roce 1995. Studoval práva, filozofi i a politologii na univerzitách v Praze a v New Yorku. Pracoval jako nakladatelský i časopisecký redaktor, číšník, hotelový vrátný, analytik, poradce prezidenta, ředitel a univerzitní učitel, avšak české veřejnosti je znám především jako politický komentátor. Publikoval poezii a krátké povídky, později především odborné statě a texty zabývající se politikou. Mj. je spoluautorem knihy Prague Spring: A Mixed Legacy (New York, 1988) a autorem sborníku textů Vytunelovaná demokracie (Praha, 2002). V roce 2006 mu v nakladatelství PROSTOR vyšel román Na okraji zmizelého.

Kniha předního českého historika v oboru současných dějin obsahuje historickou analýzu revolučního dění na sklonku roku 1989 (1. díl), na kterou bezprostředně navazuje rozbor přechodného období od ledna do parlamentních voleb v červnu 1990 (2. díl). Hlavními fenomény zkoumání jsou mocenská strategie nastupující elity, vyjednávání s představiteli starého režimu o změně politického systému, názorová diferenciace uvnitř Občanského fóra a komunikace mezi nově vytvořenými mocenskými ohnisky. Kniha obdržela cenu Litera za nejlepší knihu roku 2003 a na jejím základě vznikl r. 2006 stejnojmenný dokument ČT.

Tři romány Thomase Bernharda vycházejí v kazetovém vydání u příležitosti dvaceti let od autorova úmrtí. Ústředním motivem všech tří románů je posedlost tvořením, uměleckou tvorbou a zároveň její tragické selhávání, ztroskotávání a míjení se s uměleckou pravdou i realitou. Tyto momenty mají v určité míře společné i hlavní postavy: architekt Roithamer v Korektuře, klavíristé Wertheimer a Glenn Gould ve Ztroskotanci i hudební skladatel Auersberger v Mýcení. Tragika je však v Bernhardových prózách bytostně spjata s komikou, s uměním nadsázky a často i s vědomou provokací. Proto také v autorově vlasti přijímali jeho tvorbu nejednoznačně, s podrážděním i odporem. Snad nejvýrazněji se to projevilo právě v případě románu Mýcení, v němž se někteří protagonisté možná i oprávněně poznali a zažalovali Bernarda pro nactiutrhání. Kazetové vydání románů doplňuje samostatný a jinak neprodejný sešit s titulem Zrod tří románů Thomase Bernharda, který líčí složité a někdy až dramatické okolnosti doprovázející autorovo psaní - od prvního nápadu přes vyjednávání s nakladatelstvím, neustálé odklady termínů a proměny uměleckého záměru až k vydání knihy. Text vybral a přeložil z editorských dodatků k jednotlivým svazkům německého kritického vydání Bernhardova Díla Radovan Charvát.

Lubomír Kubík zachycuje románovou formou životní osudy, a především tvorbu a publicistickou činnost Jaroslava Foglara, a to zejména ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Jaroslav Foglar v polovině třicátých let konečně prorazil se svými romány a