Najnovšie - História, vojnová literatúra strana 14 z 82

Potrebujeme ďalšiu knihu o stredoeurópskych dejinách? Zdá sa, že áno. Lebo čo je vlastne stredná Európa? Britský historik Martin Rady nám ponúka o niečo komplexnejší a geograficky širší pohľad, ktorý zahŕňa aj Švajčiarsko a Ukrajinu. Už od čias Rímskej ríše bola stredná Európa terčom vpádov dobyvateľov prevažne z východu. Všetci tento región trhali na kusy a prerábali podľa vlastných predstáv, no napriek tomu si vytvoril vlastnú identitu a kultúru ?bol prvým domovom renesancie mimo Itálie, kolískou reformácie, symfonickej hudby i moderného nacionalizmu, ale aj neustálym bojiskom náboženských a politických ideí. Radyho dielo nie je suchou vedeckou prácou, preplnenou dátumami a menami. Je to pestrý a pútavý príbeh, ktorý nás postupne prevedie zákutiami meniacej sa mapy strednej Európy.

Sudety, 1937. Mladá a ambiciózní Alba Lembergová míří do pohraničí, radost z návratu domů jí však nevydrží dlouho. Její rodiče, významní průmysloví podnikatelé, ji hodlají provdat za bohatého Němce – a o jejím snu pracovat v rodinné tkalcovně nechtějí ani slyšet. Alba se v podniku potají spřátelí s českým dělníkem Miroslavem a jejich vztah se prohlubuje. Zatímco konflikty mezi etnickými Němci a Čechy eskalují, Alba se ocitá na životní křižovatce. Dokáže se vydat správným směrem? A existuje vůbec nějaký?

Cimbalista Michal Taragoš vypráví svůj životní příběh. Narodil se v šedesátých letech 20. století v pražské Libni do muzikantské rodiny slovenských Romů. S lehkostí vypráví veselé i pohnuté historky ze života svého i své rodiny, do nichž se promítají samotné dějiny Československa v druhé polovině 20. století. Dějiny, které důvěrně známe, nahlížené prostřednictvím výjimečného umělce.

A 20. században Berlin egy megrengetett világ középpontja volt. Felváltva csábította és borzasztotta a nemzetközi képzeletet. A város lényegét extrém kettőssége adta: ragyogó sugárutak és lármás bérházak; a nehézipar sötét, füstös fellegvárai és a környező pompás vizek és erdők; az örömteli pánszexuális kabarék mellett az opera merev méltósága; a dadaista művészek színes túlkapásai... majd a horogkeresztes tömegfelvonulások zord egyformasága. Annak, aki 1900 körül született, és még megérte az 1960-70-es éveket, az élet a forradalmak, véres harcok véget nem érő sorozata volt; a zűrzavar és a bizonytalanság örvénye. Ez az időszak magában foglalta az első világháborút, a modern ipar szédítő rohamát és az azt tükröző, dacosan forradalmi építészetet; a letaglózó nyomort és éhezést hozó gazdasági mélyrepüléseket; a náci felsőbbrendűséget, a népirtás pszichózisát; majd a háború poklát a Berlinre és népére zúduló szovjet pusztítással és megtorlással; s végül a halálos berlini fallal a város szívét kettészakító, egymással versengő ideológiákat. És volt valami, ami nagyobb szenvedést okozott a bombáknál, a felismerhetetlenné roncsolt temetetlen holttesteknél, rombolóbb az öngyilkossági járványnál és súlyosabb a tömeges nemi erőszaknál is: az igazi trauma az volt, hogy a külvilág megértéssel viseltetett e kegyetlenségek iránt, mert a náci vezetés Európa-szerte millióknak okozott gyötrelmet és osztott halált. Az átélt rémálom, Berlin népének vezeklő hallgatása hosszú árnyékot vetett a város jövőjére."Minden városnak van történelme", terjedt el a mondás, "de Berliné már túlzás".Sinclair McKay (1956) napilapok rovatírója, az elemző történetek mestere, emellett nagy sikerű történelmi tárgyú könyvek szerzője.

Japán, amely nyakékként húzódik végig az ázsiai kontinens partjainál, jóval messzebb fekszik Ázsiától, mint Nagy-Britannia Európától. A tenger évszázadokon át természetes akadályként védte a szigetországot a behatolóktól, és lehetővé tette, hogy a helyi kultúra egészen egyedi irányokban fejlődhessen. Az Edo-korban a Tokugava-sógunátus sikeresen lezárta az országot a Nyugat előtt, Japán később azonban változtatott ezen, és rövid idő alatt igyekezett befogadni a nyugati kultúrát. Mindkét magatartás ugyanazt a célt, a gyarmatosítás elkerülését, illetve a hagyományos életmód megőrzését szolgálta.Zen, haiku, harcművészetek, szusi, anime, manga, filmművészet, videójátékok... A japán kultúra rengeteg vívmánnyal gazdagítja a nyugati világot. Ennek ellenére Nyugatról szemlélve Japán továbbra is távoli szigetnek tűnhet, amelynek mindig ellentmondásos volt a kapcsolata a külvilággal. Lesley Downer a téma szakavatott ismerőjeként és remek tollú történetmesélőként mutatja be a japán történelem fordulópontjait és az azokat meghatározó rendkívüli személyiségeket - a napistennőtől származó császárokat, valamint a hadurakat, szamurájokat, kereskedőket, udvarhölgyeket, női harcosokat, gésákat és üzletembereket -, akik a maguk módján valamennyien hozzájárultak e páratlan társadalom formálódásához.  

Odhalte zapomenuté podoby Ostravy v doprovodu historika a kronikáře Petra L. Přendíka! Přeneste se do časů dnes již zaniklých rybničních soustav, hospod, církevních památek, dolů, zámků i židovských synagog. Autor vás provede místy, kudy se prohnaly významné historické události, i podniky, ve kterých nevázaně bujely neřesti. Tato kniha je nostalgickým klíčem k tajemstvím Ostravy, o kterých možná tušíte, ale nikdy jste je neviděli přímo. Součástí publikace jsou dobové i současné fotografie.

Intimní portrét německé vesnice, v němž autorka líčí pohnuté i zdánlivě obyčejné osudy bavorských venkovanů pod nacistickou nadvládou.br> Na základě osobních archivů, dopisů, rozhovorů a vzpomínek Boydová obnažuje jejich brutalitu i lásku, odvahu i slabost, činorodost, apatii i smutek, naději, bolest, radost i zoufalství. Hrdiny této knihy jsou lidé ze všech společenských vrstev - lesníci, zemědělci, kněží a jeptišky, hostinští, nacističtí úředníci, váleční veteráni i členové nacistické strany, horalové, velkostatkáři, školáci, turisté a aristokraté. Boydová odhaluje osudy Židů, kteří přežili, i těch, kteří nepřežili; nacistického starosty, který se snažil chránit ty, jež režim pronásledoval. Je to příběh plný protichůdných zásad, tužeb i zmařených snů - v němž však nakonec zvítězí lidská odolnost. Příběh obyčejných lidských životů na křižovatce dějin. Vydání knihy podpořil Ustav pro studium totalitních režimů

Římskou říši známe jako přehlídku slavných císařů a jejich vojenských triumfů, nepřehlédnutelných staveb či silnic, které až dodnes formují podobu mnoha částí evropského kontinentu a jeho okolí. Michael Sommer, přední znalec dějin starověkého Říma, poskytuje jiný pohled na dějiny slavné říše. Nahlíží takříkajíc klíčovou dírkou a ukazuje ty stránky života Římanů, které oni sami raději skrývali. Poutavou formou provází čtenáře kriminálním podsvětím římské společnosti, umožňuje nahlédnout do světa úkladných vražd, konzumace drog, korupce, intrik, bizarních náboženských kultů, ale i tajů sexuálního života ve starém Římě. Nezůstává přitom jen v samotném centru impéria, ale věnuje se i jeho periferiím. Svět ctnostných řečníků, důstojných matron a válečníků ověnčených vavříny se tak jeví bližší, uvěřitelnější. Věděli jste například, že císař a filosof Marcus Aurelius byl konzumentem opia?

Který polský premiér odbýval novináře slovem kšá? Který spadl s vrtulníkem a o kterém vznikla populární písnička? Proč už v roce 1993 vládli v Polsku postkomunisté? Proč nevznikla všemi očekávaná koalice Občanské platformy a Práva a spravedlnosti a proč jsou dnes obě strany úhlavními nepřáteli? Jaký vliv na polskou politiku má katolická církev? A může Polsko existovat bez osobního střetu Donalda Tuska a Jarosława Kaczyńského? Nejen na tyto otázky odpovídá kniha Polsko na rozcestí, která čtenáře provede nejmodernějšími polskými dějinami - od počátku vlády vojenské junty v roce 1981 až do současnosti - a pomůže mu pochopit dnešní Polsko bez nánosu ideologie, patosu nebo předsudků. Fascinující objevitelská výprava. Dílo, na které se bude možné dlouhou dobu odkazovat při jakékoli zdejší hlubší, poučené debatě o našem severním sousedovi. Jiří Pehe Díky Škvrňákově knize si čtenář může udělat znamenitou představu o historických kořenech dění v současném Polsku. O zemi s hustou sítí dálnic a moderní infrastrukturou, ale zároveň o zemi připravující se na možný vojenský střet s odvěkým nepřítelem. A v neposlední řadě i o zemi, která je stále hrdá na odkaz předků - i když o jeho významu vedou různé politické tábory bouřlivé spory. Vladimír Hanáček

Kniha líčí dějiny Prahy od časů českého národního obrození v první polovině 19. století až do současnosti. Činí tak neotřelou metodou: seznamuje nás se životem a dílem pěti různých osobností z různých časových úseků, ale i velice odlišného národnostního a sociálního původu (obrozenský autor Karel Vladislav Zap, novinář Egon Erwin Kisch, tesař a komunista Vojtěch Berger, herečka Hana Frejková, dcera Ludvíka Frejky, odsouzené v inscenovaném procesu s R. Slánským a Duong Jirásková, vietnamská dívka žijící v dnešní Praze. Autor se nevyhýbá kritice vypjatého nacionalismu na obou stranách a varuje před nebezpečím jeho recidivy i v současnosti. Příznačně tedy končí odkazem na nedávno instalovaný "Stolperstein" jedné z obětí holokaustu v Praze. Bryantova publikace je pohledem jak z vnějšku, tak zvnitřku, přináší neotřelé, čerstvé postřehy a soudy a nové vnímání nedávných i současných dějin Prahy. Chad Bryant se dějinám Prahy věnuje dlouhodobě, v roce 2007 vyšla v Argu jeho publikace Praha v černém, pojednávající o české metropoli za druhé světové války. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Jedno obyčajné ráno na Západnom brehu Jordánu. Jeden celkom obyčajný deň, ktorý obnaží všetky zložité otázky izraelsko-palestínskeho spolužitia. Teda presnejšie – konfliktu. Hlavný hrdina Ábid na vlastnej koži zakúsi, čo znamená predierať sa kafkovským labyrintom izraelskej byrokracie. Nechce pritom nič viac, len vedieť, či jeho syn prežil tragickú nehodu autobusu plného škôlkarov. Výnimočný dokumentárny román ocenený Pulitzerovou cenou. V tejto knihe sa dozvieš: ako vyzerá boj o život v systéme, kde má úradná pečiatka často väčšiu váhu než život dieťaťa ako sa obyčajná dopravná nehoda zmení na bludisko kontrolných stanovíšť, úradov a neviditeľných hraníc ako vyzerá každodenná realita Palestínčanov rozdelených medzi rôzne právne režimy na niekoľkých kilometroch štvorcových? kde sa v konflikte plnom veľkých politických vyhlásení stráca obyčajný bezmocný človek ako sa jeden jediný deň môže zmeniť na presný portrét izraelsko-palestínskeho konfliktu Mílád má päť rokov a zo všetkého najviac sa teší na školský výlet do zábavného parku na predmestí Jeruzalema. Autobus plný škôlkarov sa však cestou zapletie do tragickej dopravnej nehody. Jeho otec Ábid sa vydáva na cestu, aby zistil, čo sa stalo s jeho synom. Naráža pritom do všadeprítomných múrov a to, čo nasleduje, nie je len boj otca o záchranu dieťaťa, ale mrazivá rekonštrukcia systému, v ktorom sa každodenný život Palestínčanov mení na sled byrokratických prekážok, kontrolných stanovíšť a neviditeľných hraníc. Ábidova odysea je popretkávaná viacerými príbehmi židovských a palestínskych postáv, ktorých životy i minulosť sa nečakane stretnú v deň nehody autobusu. Učiteľka v materskej škole a mechanik, ktorí zachraňujú deti z horiaceho autobusu; veliteľ izraelskej armády a palestínsky úradník, ktorí sa vyrovnávajú s následkami na mieste nehody; ultraortodoxní pracovníci záchrannej služby a matky, ktoré dúfajú, že dostanú späť svoje ťažko zranené deti. Jeden deň Ábida Salamu je pohlcujúci a ohromujúco detailný portrét života v Izraeli a Palestíne, ktorý osvetľuje realitu jedného z najspornejších miest na svete. Nathan Thrall za svoj dokumentárny román získal prestížnu Pulitzerovu cenu za non-ficion.

Tragikomický príbeh odohrávajúci sa v Juhoslávii, v Paríži a v Bratislave na pôdoryse historických udalostí v priebehu rokov od 1980 do 1992. O ľuďoch naháňajúcich samých seba za blaženým životom a hľadajúcich raj za železnou oponou.

Osmdesát let po skončení druhé světové války připravil historik Jan Adamec netradiční kroniku největšího konfliktu lidských dějin. Měsíc po měsíci mapuje nejen evropskou západní a východní frontu, ale také opomíjená bojiště Asie, Tichomoří a Afriky. Začíná už v roce 1937, kdy Japonsko zaútočilo na Čínu, a odhaluje další méně známé souvislosti. Vedle válečných střetů vás nechá nahlédnout i do zákulisí diplomacie, která neutichla ani během bojů. Poznejte druhou světovou válku ve skutečně globální perspektivě!

A magyar holokauszt főpróbája új megközelítésben mutatja be a gázkamrák előtörténetét, a galíciai vérengzést. 1941 nyarát olyan eseménylánc követte, amely példátlan a második világháború és a holokauszt történetében.George Eisen kötetének különlegessége, hogy miután felhasználja a levéltári forrásokat, interjúkat és a kortárs szemlélők tanúvallomásait, túllép a hagyományos történettudomány keretein, és kutatja mind az áldozatok, mind a hóhérok politikai, kulturális, valamint pszichológiai motivációját.Személyes felfedezőút is ez a könyv, mert a meggyilkoltak között ott volt a szerző két nagybátyja. Történetük rekonstruálása tisztelgés a többi húszezer áldozat sorsa előtt is."Halálos kimenetelű volt a magyarországi zsidók tömeges deportálása a szomszédos Galícia területére, ahol több mint 20 000 kitoloncolt személyt gyilkoltak meg 1941 nyarán és őszén - a náci Németország és a Szovjetunió közötti háború egyik epizódjaként. A mészárlást golyó által hajtották végre, amit a három évvel későbbi népirtás előjátékának és bevezetőjének tekinthetünk. Ismerjük jó néhány részletét, ennek ellenére a történet máig töredékes."George Eisen (1943) a történelem és a politikatudomány professzora. Tanulmányait Magyarországon, Izraelben és az Egyesült Államokban végezte; tudományos munkáit több nyelvre lefordították, számos díjjal ismerték el.

Před pětatřiceti lety padla Berlínská zeď, začalo se hroutit sovětsko-ruské impérium a Češi vykročili na cestu ke svobodě a demokracii. Jaká byla v tomto procesu úloha českého disentu a Charty 77? Byl disent překvapen mocí, která se mu nabízela? A nerezignoval na ni příliš brzy? Co jsou největší úspěchy a chyby někdejších disidentů, kteří byli u moci během transformace totalitního státu v liberální demokracii s tržním hospodářstvím? Byl Václav Havel roztržitý intelektuál, nebo politik a státník s organizačními schopnostmi a autoritou? Jak se česká společnost vyrovnává s komunistickou minulostí? Čím může být disidentská zkušenost inspirativní pro nynější odpůrce autoritářských a totalitních režimů? Je dědictvím českého disentu důraz na univerzální lidská a občanská práva? V jaké kondici se nachází česká demokracie a západní civilizace? To jsou otázky, k nimž se vrací kniha s názvem Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou jako editor připravil historik, filosof a publicista Petr Hlaváček, a ve svých esejích se jimi z často nečekaných perspektiv zabývají intelektuálové a bývalí disidenti Daniel Kroupa, Petr Pithart, Zdeněk Jičínský (†), Eda Kriseová, Jaroslav Šedivý (†), Jan Ruml, Jaroslav Bašta (†), Petruška Šustrová (†), Dominik Duka, Michael Žantovský, Alexandr Vondra, Martin M. Šimečka, Petr Pospíchal, Václav Bartuška a Martin Palouš. Úvodní slovo napsala zesnulá americká politička Madeleine K. Albrightová, autorem shrnujícího eseje je americký politolog Fredo Arias-King, který je zároveň iniciátorem vzniku této pozoruhodné publikace. Disidenti u moci představují provokativní text, který čtenáře podněcuje k přemýšlení nad palčivými problémy české občanské společnosti v evropském i globálním kontextu.

V prvých rokoch svojej existencie sa slovenský štát vo svete poznačenom vojnovým pustošením javil ako oáza mieru a hojnosti. Budovanie chodníkov a kanalizácie, stavebný ruch, veselé sprievody a plné tribúny oslavujúce Boha a národ. Idylický obraz však obstojí len vtedy, ak zabudneme na tisíce zavraždených Židov, na Rómov vytlačených na okraje miest a dedín, na Čechov, Maďarov a Rusínov degradovaných na obyvateľov druhej kategórie. Ak prehliadneme arizácie, násilie a predovšetkým systematickú snahu zmeniť dovtedy multikultúrnu krajinu na slovenský kresťanský monolit podľa vzoru Hitlerovho Nemecka. Historička Hana Kubátová v knihe Kde líšky dávajú dobrú noc. Kresťanský nacionalizmus a holokaust na Slovensku skúma, ako sa formovanie národného štátu počas druhej svetovej vojny prepojilo s kolektívnou zradou a genocídou. Ukazuje, že holokaust nebol len „importovanou“ tragédiou, ktorú Slovensku vnútilo nacistické Nemecko, ale procesom, na ktorom sa podieľali samotní Slováci – politické a náboženské elity, miestni funkcionári aj bežní občania. Táto kniha narúša pohodlný mýtus o Slovensku ako obeti nacistického diktátu a kladie otázku, ako sa mohla krajina, ktorá sa prezentovala ako kresťanská a národná, stať aktívnym účastníkom holokaustu. Kubátová prináša odpoveď podloženú množstvom dôkazov, ktoré hovoria, že k holokaustu neviedli len rozhodnutia mocných. Umožnili ho každodenné prejavy lojality, kompromisov a chamtivosti, a to aj v tých najodľahlejších kútoch krajiny, kde líšky dávajú dobrú noc. Historická analýza udalostí sa prelína s varovaním pred silou nacionalistických ideológií prekračujúcich hranice – geografické aj časové. Kniha vychádza v marci 2025 aj vo vydavateľstve Oxford University Press pod názvom Christian Nationalism, Nation-Building and the Making of the Holocaust in Slovakia

Žiadna vojna nie je len mužskou záležitosťou. Dotýka sa aj žien. A nie iba jednej či dvoch. A trójska vojna je príbehom mnohých žien… Keď sa Kreusa v jednu noc prebudí, zistí, že jej milované mesto pohltili plamene. Desať rokov zdanlivo nekonečných bojov medzi Grékmi a Trójanmi sa skončilo. Trója padla. Tento príbeh však nie je len o jednej žene, ale o všetkých ženách, ktorých život, lásku a súperenie navždy poznačila táto dlhá a tragická vojna. Dotýka sa všetkých trójskych žien, ktorých osudy teraz držia v rukách Gréci, nevynímajúc princeznú Amazoniek bojujúcu za svoje družky po boku Achilla, či grécku Penelopu, ktorá čaká na Odyseov návrat, až po tri bohyne, ktorých spor to všetko spustil – tieto príbehy konečne vystupujú z tieňa slávnych mužských hrdinov. Natalie Haynesová vo svojom románe Tisíc lodí prináša nový pohľad na jeden z najväčších epických príbehov, kde sa dievčatá, ženy a bohyne stávajú ústrednými postavami.

Vypravte se na pouť dávnými věky, od mýtů o stvoření Japonska, buddhistických pohádek a šintoistických legend obývaných mocnými božstvy kami až po příběhy s nevyzpytatelnými bytostmi jókai a pomstychtivými duchy. V patnácti strhujících příbězích, které odrážejí bohaté mytologické a folklórní dědictví země vycházejícího slunce, se seznamte s tím nejlepším z japonské tradice.

„Mivel időn, téren és léptéken átívelő mintákat keresek, úgy éreztem, hogy nem kell visszafognom magam, ha az összehasonlítás, sőt akár az eszmecsere a cél: épp ezért beszélget időnként Szent Ágoston és Machiavelli, akárcsak Clausewitz és Tolsztoj. De vajon ki az a legnagyobb képzelőerővel megáldott ember, akit a leghasznosabbnak találtam? Többek közt Vergiliust, Shakespeare-t és F. Scott Fitzgeraldot említeném itt. Végül gyakran visszatértem Sir Isaiah Berlin gondolataihoz is.”  John Lewis Gaddis korunk egyik legnevesebb amerikai történésze, elsődleges kutatási területe a hidegháború, de az amerikai történelem további csomópontjait és a világtörténelem nagy fordulópontjait is vizsgálja. A Pulitzer-díjas szerző ezúttal a Yale Egyetemen tartott nagystratégia-kurzusának több évtized alatt kikristályosodott tudását foglalja kötetbe. A történelmi példákból megismerjük, milyen nagystratégiában bízott Themisztoklész vagy Szun-ce az ókorban, Szent Ágoston a barbárokkal szemben, hogyan tette Erzsébet királynő tengeri néppé az angolt, mi volt Abraham Lincoln vagy Napóleon stratégiája, és hogyan zajlott le egyfajta békés hatalomátadás Nagy-Britannia és az Egyesült Államok között a huszadik század elején. A kirajzolódó örök érvényű mintázatok napjainkban is hasznos tanulságokkal szolgálnak. A kötet, amelyet az olvasó a kezében tart, igazi mesterkurzus a stratégiai gondolkodásról.