Najnovšie - História, vojnová literatúra strana 14 z 83

Americký archeolog, antropolog a historik Joseph A. Tainter se ve své nejznámější práci zabývá otázkou, proč se v minulosti zhroutily mnohé říše, státní útvary či jiné složité organizační formy lidské společnosti. Nejprve uvádí téměř dvě desítky případů kolapsu a podává přehled teorií, jejichž prostřednictvím se během uplynulých dvou tisíc let kolapsy vysvětlovaly. Poté vytváří vlastní, široce aplikovatelnou teorii kolapsů (kolapsy jsou v ní vysvětleny poklesem mezních výnosů investic do složitosti). Prostřednictvím detailních studií kolapsu římské a mayské říše a americké kultury Chaco pak ověřuje platnost svého modelu a objasňuje fungování dezintegračních procesů. V závěrečné kapitole se zamýšlí nad tím, zdali kolaps nehrozí také současné společnosti, což je jedna z otázek, které člověka jedenadvacátého století znepokojují.

Istrijské zlato je ambiciózní a strhující historický thriller od oceňovaného filmaře a producenta Mikea Downeyho. Román se odehrává na chorvatském poloostrově Istrie a prolínají se v něm tři časové linie: období římské okupace v roce 81 n. l., partyzánský odboj během druhé světové války a současnost. Propojujícím motivem je tajemství vzácných istrijských lanýžů, které ovlivňuje osudy postav napříč staletími. Autor mistrně kombinuje historické události, místní tradice a napětí, aby vytvořil mnohovrstevnatý příběh plný dobrodružství, vášně a nostalgie.

"Ez a könyv segít megérteni azt a zűrzavart, amelyben élünk, és útmutatóul szolgál ahhoz, hogy kiszabaduljunk belőle." Ben RawlenceA jó társadalmi rendet nem a törvények és az állam biztosítják, hanem nekünk kell létrehoznunk.Meg vagyunk győződve arról, hogy a jog megvéd bennünket, és a törvények megakadályozzák, hogy társadalmunk káoszba süllyedjen - nélkülük honnan tudnánk, mi a helyes és helytelen, miként működhetnének jól a közösségeink, és hogyan lehetnénk jó felebarátai embertársainknak?C. L. Skach azonban nem ért egyet ezzel a hozzáállással. Az állam- és jogtudományok professzoraként mindig is hitt a jog hatalmában, sőt nem egy háború sújtotta ország alkotmányának megírásában részt vett, hogy segítsen megoldani az adott társadalom problémáit.Többéves munkája után mégis rá kellett döbbennie, hogy a jó társadalmi rendet nem lehet felülről rákényszeríteni az emberekre. Az ugyanis nem a törvényekre való ráhagyatkozásból, hanem az állampolgárok összefogásából fakad.Jelen könyv számos példával mutatja be, hogyan fognak össze az állampolgárok polgárháború, polgárjogi küzdelmek vagy világjárvány idején egymással, és hat olyan tanácsot fogalmaz meg, amelyeket követve jobbá tehetjük a saját közösségünk életét - az állam beavatkozása nélkül."Skach meggyőzően érvel amellett, hogy a törvények és a szabályok nem elegendőek ahhoz, hogy békében éljünk egymással." Carlo Rovelli"C. L. Skach arra buzdít bennünket, hogy gondoljuk újra, mit jelent jó polgárnak, a közösség értékes tagjának lenni. A jobb közösségek kialakítása az élhetőbb jövő záloga." Roger Myerson"Ha egy elismert jogtudós azt állítja, gyakran maguk a törvények jelentik a problémát, érdemes odafigyelnünk rá. Skach nagyszerű példákon keresztül illusztrálja, hogyan válhatunk jobb állampolgárokká, javíthatunk az életünkön és építhetünk egy harmonikusabb világot. Mindenkinek ajánlom." Peter Gray"Az államhoz való tartozás magában foglalja az állampolgárok közösségéhez való tartozást, ez pedig megkívánja a horizontális - nem csak vertikális - és kölcsönös kapcsolatokat, ha valódi akar lenni. Ilyen értelemben az állampolgár eszményi meghatározása a következő: az emberiségnek nevezett közösség felelős, aktív tagja, aki jogokat élvez, de engedelmességgel is tartozik önmagának és a többi embernek, és köteles tiszteletben tartani a Föld és minden élőlénye jogait. Mivel ez egy eszmény, mint ilyen, egyben cél is. A következő oldalakon arra szeretnék emlékeztetni mindenkit, hogyan lehetünk az iménti meghatározás szerinti polgárok: horizontálisan, fajokon, nemeken, nemzetiségeken, korosztályokon átívelő módon - apró, ám annál jelentőségteljesebb lépésenként.A könyvben végig arra biztatom a kedves olvasót, hogy képzelje maga elé az ideális állampolgárt, és kérdőjelezze meg a saját kötődését azokhoz a szabályokhoz, amelyeket "törvényként" ismerünk. Ez a könyv nem a rossz és a jó törvényekről szól, vagy arról, hogyan és miért érdemes megszegni őket. Ez a könyv nem szándékozik felmenteni a problémás cégeket, kormányokat vagy szervezeteket a felelősségvállalás alól. Ez a könyv arról szól, hogyan kényelmesedtünk el állampolgárként, és bújtunk a törvények mögé, illetve mit tehetünk ez ellen most, együtt, konstruktívan és erőszakmentesen."

Mistrovské pojednání o tom, jak války a skutečný i domnělý pocit ohrožení formovaly osud Ruska od jeho vzniku až po katastrofální invazi na Ukrajinu. I přes téměř zničující invazi na Ukrajinu Putin stále vládne Rusku tvrdou rukou. Vysvětlení tohoto fenoménu je možné nalézt v ruské historii. Bez přirozeně bránitelných hranic a s environmentálními faktory omezujícími jeho ekonomiku bylo Rusko po staletí konfrontováno s předními vojenskými a technologicky mnohdy vyspělejšími mocnostmi své doby. Válka - a potřeba být na válku připraven - tak formovala jeho vývoj od období vlády knížat a carů až po komunistické tajemníky a prezidenty. Ruská národní identita se zrodila z války: od zoufalých snah středověkých knížat odolat vikinským vpádům a mongolské invazi přes vlastní expanzi v Asii v 19. století až po klíčové konflikty 20. století, které proměnily Rusko z carského impéria v komunistickou velmoc. Slabé Rusko se po konci studené války obrátilo k Putinovi, který znovu oživil touhu po válečném triumfalismu a nastoupil tak cestu k vpádu na Ukrajinu. Kniha Zrozeni z války přináší zasvěcený a komplexní pohled na ruskou historii i současnost zbavený nánosu národních mýtů

Druhý (závěrečný) díl vzpomínek všestranného umělce na vojnu u obdoby PTP (známější pod názvem Černí baroni), na práci v dětském domově z radostné i temné stránky, na podnikání v 90. letech i poté, na hudební, milostné, umělecké, cestovatelské a další aktivity. Promluví i naše nejstarší žijící herečka, pamětnice TGM. Podělí se o dojmy ze setkání s význačnými osobnostmi. Přiblíží zklamání v církvi i v rodině a naopak až mystické setkání s úžasnými lidmi z druhého konce planety, které nastartuje doslova šokující odhalení z minulosti.

Byl prvním z Curtissových "Hawků". Ve své době nejelegantnější a nejrychlejší.

Teroristické útoky z 11. září 2001 v USA byly podnětem k vytvoření robustních a smrtících speciálních operačních jednotek - operační skupina Dagger. Alan C. Mack, volací znak Razor 03, vedl tým vrtulníků MH-47D Chinook a ozbrojených MH-60 Black Hawk. Součástí jejich dvojité mise bylo vyprošťování osob a nekonvenční válčení a patřilo k ní také létání v terénu a v počasí, které se dosud považovalo za nemožné. Aby toho nebylo dost, posunuli letové výkony svých speciálně upravených Chinooků na samé hranice a dokonce za ně. Mack popisuje svůj pohled do zákulisí výsadku skupiny Horse Soldiers do Afghánistánu. Probírá hon na Usámu bin Ládina v Tóra Bóra a líčí svůj sestřel během operace Anakonda. Po letech pronásledoval Bowea Bergdahla, zachraňoval rukojmí v Iráku a jediného přeživšího příslušníka SEAL z údolí Kunar v operaci Redwing. Mackovy zážitky na pokraji smrti a častá nasazení ovlivnily nejen jej, ale přiměly jeho manželku k užívání opiátů. Její rozvíjející se závislost vedla k neshodám, protože ji tajil a pokračoval v nasazení. Řídil se heslem své jednotky "Noční lovci se nevzdávají!" Nevzdal by se své jednotky - a nevzdal by se své rodiny. Jeho příběh o úspěchu, tragédii a konečném štěstí je tak starý, jako válčení samo.

Nemzetközi Booker-díj, 2024„A Kairosz az NDK és egy szerelem széthullásának története. Egyszerre felnövekvéstörténet és kelet-európai korrajz. Erpenbeck mondatait mélyen átitatja a német politika, történelem és kulturális emlékezet.” The New York TimesKelet-Berlin, 1986. Egy 19 éves egyetemista és egy 34 évvel idősebb, nős, sikeres író. Egy mindent elsöprő, aszimmetrikus szerelem.A Kairosz az idő, a választás és a történelmi kor erőinek hatását feldolgozó regény, amelyben a 20. század végének mozgalmas időszaka nem csupán díszlet. Az NDK szétesése, a berlini fal összeomlása erősen befolyásolja, hogyan alakul át egy szenvedélyes szerelemnek induló, felhőtlennek tűnő kapcsolat árulással, hazugsággal, bántalmazással, manipulációval, büntetéssel és bűnhődéssel teli rémálommá.Jenny Erpenbeck izgalmas zeneiséggel komponált regénye azokba az egyre mélyülő repedésekbe enged belátást, amelyek a személyes boldogságot előbb csak kikezdik, majd lehetetlenné teszik.Réges-régen a férfi dobozaiban és az ő bőröndjében lévő papírok párbeszédet folytattak egymással. Most az idővel folytatnak párbeszédet. Egy ilyen bőröndben, egy ilyen dobozban az évtizedek porában közönyösen van együtt vég, kezdet és közép, amit megtévesztésből írtak le, és amit igazságnak gondoltak, amit elhallgattak, amit néven neveztek, mindez ott van együtt, akár tetszik, akár nem.Jenny Erpenbeck (1967) kelet-berlini írócsaládba született. Az írás mellett 1991 óta színház- és operarendezőként is dolgozik Berlinben és Grazban. 2016-ban elnyerte a Thomas Mann-díjat. A Kairosz 2023-ban szerepelt a The New York Times 100 legfigyelemreméltóbb könyveinek listáján. A The Economist, a The Times és a The Sunday Times szerint az év regénye. 2024-ben Nemzetközi Booker-díjat kapott. Megy, ment, elment című regénye 2017-ben jelent meg magyarul.

Stýská se vám po autoritářském režimu? Vzpomínáte na totalitu s nostalgií? Jak se nám tehdy za socialismu žilo, co se vyžadovalo, co se smělo a co už ne? Byla to opravdu tak špatná doba? Věřte, že ano, byla, a nedejbůh, aby se někdy vrátila. Připomeňme si ji vážně i nevážně se spisovatelem Lukášem Havlasem, který v ní vyrůstal a dospíva, a dokáže o socialistických časech s nadhledem a humorem vyprávět.

Príbeh o tom, ako informačné siete budujú aj rúcajú náš svet.Za posledných 100 000 rokov sme my, druh Homo sapiens, nahromadili obrovskú moc. Ale napriek všetkým svojim objavom, vynálezom a víťazstvám stojíme na prahu existenčnej krízy. Svet je na pokraji ekologického kolapsu. Medzinárodné a politické napätie stúpa, zatiaľ čo my sa bezhlavo rútime do éry AI – cudzej informačnej siete, ktorá nás môže zničiť. Popritom všetkom, čo sme dosiahli, vzniká otázka, prečo sme takí sebadeštruktívni. Nexus mapuje dlhú históriu ľudstva a uvažuje, ako sme sa ocitli v tomto toku informácií. Yuval Noah Harari nás sprevádza od doby kamennej cez kanonizáciu Biblie, vynález tlače, vzostup masmédií a nedávne oživenie populizmu. Žiada nás, aby sme sa zamysleli nad zložitým vzťahom medzi informáciami a pravdou, byrokraciou a mytológiou, múdrosťou a mocou. Zamýšľa sa, ako pomocou informácií dosahovali svoje ciele systémy ako Rímska ríša, katolícka cirkev či Sovietsky zväz, či už v dobrom alebo zlom. Zaoberá sa naliehavými rozhodnutiami, pred ktorými stojíme, keď našu existenciu ohrozuje iná ako ľudská inteligencia. Informácie nie sú základnou surovinou pravdy, a nie sú ani obyčajnou zbraňou. Nexus skúma nádejnú zlatú strednú cestu medzi týmito extrémami a popritom znovu objavuje našu ľudskosť. Príbehy nás spojili. Knihy šírili naše myšlienky – aj mytológie. Internet nám sľúbil nekonečné poznanie. Algoritmus spoznal naše tajomstvá – a potom nás poštval proti sebe. Čo s nami urobí umelá inteligencia? Nexus je napínavý príbeh o tom, ako sme dospeli k tomuto okamihu, a o naliehavých rozhodnutiach, ktoré musíme urobiť teraz, aby sme prežili – a prosperovali.

Francouzská královna Marie Antoinetta se zdánlivě zajímá jen o šaty a paruky, je to však pouze záminka, aby utajila výdaje na svá detektivní dobrodružství. Jako prostředníci jí opět slouží inovátor paruk Léonard Autier a krejčová Rose Bertinová. Když Marie Antoinetta vymyslí plán, jak získat poklad Inků, doufá, že díky němu dokáže naplnit státní kasu a ulevit zemi sužované horentními cenami mouky. Není ale jediná, kdo dostal na bájné zlato zálusk, a její detektivové brzy narazí na první mrtvolu...

V únoru 1944 osvobodila Rudá armáda ukrajinskou Volyň, kde žila početná česká menšina. Tisíce mužů a žen následně vstoupily do československé armády, aby bojovaly za osvobození rodné země svých předků. Byl mezi nimi i učitel Václav Kalcovský, který byl jako kancelářský rotmistr přidělen k oddílu samohybných děl, z něhož se později stal 3. tankový prapor. S ním se následně účastnil tažení do Československa – prošel boji na Dukle, v Polsku a při osvobozování Ostravy. Nevzpomíná ale jen na střety s Němci, popisuje každodenní život vojáků na frontě a v týlu či soužití s obyvateli v oblastech, kterými procházeli. A také na své velitele, mezi nimiž nechybí Hrdina Sovětského svazu Richard Tesařík, a na příjezd do Prahy, jež ale nebyla taková, jakou ji očekávali. Následně se se svým praporem podílel na konsolidaci pohraničí na severní Moravě, načež odešel ke své předválečné profesi. Rozsáhlé vzpomínky doplňuje na 250 unikátních fotografií a dokumentů, které přibližují i osudy dalších, dnes již téměř zapomenutých československých účastníků druhé světové války.

Sport za normalizace nebyl jen zábavou. Vyjadřoval i hrdost, nesouhlas i jindy potlačované emoce – tak jako při hokejových zápasech se Sovětským svazem. Zároveň se stal nástrojem propagandy. Čím se proslavili Panenka, Hlinka nebo bratři Pospíšilové? Dopovali naši sportovci? Jak to bylo se sparťanským vlakem hrůzy? Kniha zkušeného novináře mapuje slavná vítězství, osudy emigrantů i všední podoby sportu. Poutavá mozaika příběhů, doplněná dobovými fotografiemi a články, vás vtáhne do atmosféry 70. a 80. let.

Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května. První československá ústava je spojena se vznikem samostatného státu, ale i s osudovými okamžiky ohrožujícími samostatnou československou státnost v letech 1938/1939 a s nadějí na její obnovu v letech druhé světové války a po jejím skončení. Ústavní listina z roku 1920 posloužila i jako jeden z inspiračních zdrojů při přípravě nové české ústavy v roce 1992. Pojednání o první československé ústavě je čtenářům předkládáno ve třech svazcích.

Észak jeges éjszakáinak homályából az ősi sagák szavaiból egy olyan világ bontakozik ki, ahol a mágia az élet szerves része volt. A Viking varázslatok, a Tiltott Tudás sorozat második köteteként, ezt a misztikus univerzumot tárja fel, ahol az emberek varázslattal formálták sorsukat, és a természetfeletti a mindennapi valóság része volt.A könyv mélyrehatóan vizsgálja a vikingek mágikus világképét, olyan kulcsfogalmakkal ismertet meg, mint a hamingja, a védelmező erő, vagy a fylgja, amely előre jelezte a veszélyt. Megismerhetjük a sei?rt, a sámánisztikus jövő-feltáró és azt befolyásoló varázslást, a „bőrbe bújás” élményeit, az oldás és kötés szóvarázslatait, valamint az illúzióvarázslatokkal elhajlított valóságot. A könyv részletesen Ismerteti még a rituális megmutatás művészetét és a fordított varázslatok titkait is. A ránk maradt sagák lapjain megelevenednek a sírból visszatérő élőhalottak, és feltárul előttünk Hel birodalma, a holtak otthona is. A vikingek nemcsak a szellemvilággal álltak kapcsolatban, hanem mágikus tárgyakat is készítettek: amuletteket, talizmánokat és rúnákkal védett fegyvereket, amelyeket szintén részletesen bemutat a kötet.A Viking varázslatok nem csupán a mítoszokat idézi fel, hanem valós történelmi forrásokra, régészeti leletekre és eredeti kéziratokra támaszkodik, így ezeken keresztül mutatja be a vikingek mágikus örökségét. Több mint 50 illusztrációval és az eredeti kéziratok precíz fordításával a Viking varázslatok több, mint egy könyv – meghívás egy elfeledett világba, ahol a varázslat ereje éppoly valós volt, mint a tengeré, amelyen a vikingek hajóztak.

Americký novinár Fareed Zakaria v novej knihe skúma minulé aj súčasné revolúcie definujúce polarizovanú a nestabilnú éru, v ktorej žijeme. Populistické besnenie, ideologické nezhody, ekonomické otrasy a technologické zmeny, vojny a medzinárodný systém plný katastrofického rizika – prvé desaťročia dvadsiateho prvého storočia sú zrejme najrevolučnejším obdobím modernej histórie. No nie je to nič nové. Ľudia žili a prosperovali aj v minulosti. Aké boli revolúcie, ktoré prežili a ktoré by nám mohli pomôcť porozumieť súčasnému svetu? Zakaria podrobne skúma historické obdobia a hnutia, ktoré formovali moderný svet, no venuje sa aj štyrom súčasným revolúciám: v ekonomike, technológiách, identite a geopolitike, ktoré napriek všetkým výhodám spôsobili nesporné trhliny v našich zvyklostiach a všadeprítomnú úzkosť. Keď sa ocitneme na dejinnej križovatke štyroch revolúcií, ktoré otriasli svetom, predstava temnej budúcnosti sa takmer nevyhnutne naplní. No ak budeme konať s rozvahou, dokážeme oživiť liberálny medzinárodný poriadok a odsunúť populizmus do zabudnutia.

Nejčtenější historik současnosti zkoumá, jak informační toky utvářely svět: od doby kamenné přes kanonizaci Bible, hony na čarodějnice, stalinismus a nacismus až po aktuální vzestup populismu a AI. Harari ukazuje, že lidstvo získalo obrovskou moc prostřednictvím budování rozsáhly´ch informačních sítí. Vysvětluje, jak je různé společnosti a politické systémy využívaly k dosažení svy´ch cílů i upevnění pořádku. A proč je dnešní informační revoluce radikálně odlišná – a mnohem nebezpečnější – než všechny předešlé. Jaké volby staví před lidstvo existenciální riziko v podobě neúnavné, ale chybující AI? V knize se mimo jiné dozvíte: • Víra, že svobodny´ tok informací automaticky vede k pravdě, neodpovídá skutečnosti. • Náš sklon vytvářet bez rozmyslu mocné entity nezačal s AI, ale s vynálezem náboženství. • Právě vzniká novy´ druh moci, kterou nelze snadno volat k odpovědnosti: algoritmus za rozhodnutí nenese následky. • Průmyslová impéria své kolonie vykořisťovala a utlačovala a bylo by bláhové očekávat, že se nové digitální říše zachovají lépe. • Díky sebeopravny´m mechanismům budou demokracie vůči rizikům AI odolnější než diktátorské režimy. „Právě prožíváme největší informační revoluci v lidské historii. Abychom ji zvládli, musíme pochopit, co jí předcházelo.“

A Németországi Szövetségi Köztársaság története évtizedeken keresztül sikersztorinak számított, ám az utóbbi időben többen felteszik a kérdést: valóban az volt? Dominik Geppert a kezdetektől napjainkig vizsgálja az NSZK, majd az újraegyesített Németország történetét. Végigköveti az utat a hidegháború alatti frontállamtól az Európa közepén álló mai hatalomig, kiemelt figyelmet fordítva az ország nemzeti és társadalmi identitásának kérdésére, amely az újraegyesítés óta egyre fontosabbá válik. Bár időrendben halad, a fejezetek sorrendje kevésbé az egyes kancellárok hivatali idejéhez, mint inkább a nagyobb léptékű gazdasági folyamatokhoz, a pártpalettán bekövetkező eltolódásokhoz és a nemzetközi politikai kontextushoz igazodik. A történész szerző tömör összefoglalója hasznos olvasmány lehet mindazoknak, akik kompakt módon szeretnének átfogó képet kapni a német történelem 1945 és 2021 közötti időszakáról. 

Kniha provází čtenáře nejdůležitějším děním uplynulého století, jež vymezují letopočty 1914 až 1989, tedy od počátku první světové války až do zániku Sovětského svazu. Dvacáté století označuje za americké století, neboť Spojené státy americké v něm sehrály rozhodující roli na poli mocenských vztahů, ale i v oblasti novátorského, "moderního" způsobu života a kultury. Autor se hlásí ke zdánlivě překonanému pojetí dějin, jež dává přednost roli mimořádných jedinců před vlivem ideologií a obecně společenských trendů. Říká, že Josef Stalin a Adolf Hitler a na druhé straně Winston Churchill a Franklin Roosevelt byli prvořadými hybateli 20. století. Nebýt jich, jeho dějiny by se ubíraly velice odlišnými cestami. Kniha se zaměřuje hlavně na dění v Evropě, neboť to formovalo poměry na celém světě. Nyní se ovšem dostává do popředí mimoevropský vývoj, daný vzestupem Číny i jiných neevropských zemí. V závěru tedy konstatuje, že končí jak věk světových válek, tak rozdělení Evropy, ale také evropský věk. I tak vyznívá kniha optimisticky: vidí sice příznaky úpadku ve sféře kultury a umění, ale v politické oblasti je demokracie při všech nesnázích celosvětově na vzestupu.