Najnovšie - Filozofia strana 31 z 139
zobraziť:
Kritický posthumanismus
Mimořádné číslo Filosofického časopisu je věnováno tzv. kritickému posthumanismu, tedy širokému myšlenkovému proudu, který se na filosofické rovině zabývá vztahem lidského a nelidského a navazuje na odkaz poststrukturalismu ve smyslu odvratu od antropocentrického, logocentrického a patriarchálního založení myšlení. V českých zemích, kde je kritický posthumanismus stále ještě poměrně neznámý, by právě toto číslo Filosofického časopisu mělo posloužit jako úvodní seznámení s nově se rozvíjejícím dynamickým myšlenkovým proudem. Právě z toho důvodu je publikováno v českém jazyce.
Tractatus Logico-Philosophicus
One of the greatest philosophical works of all time, in a new translation for the twenty-first century
'The final philosopher to perform the most profound surgery on philosophy ... concise yet exceptionally clear' Ai Weiwei
Widely regarded as one of the most influential philosophical works of the twentieth century, Ludwig Wittgenstein's Tractatus Logico-Philosophicus is a succinct yet wide-ranging exploration of language and logic; of science and mysticism; of what can be said, and what can only be shown. Its austere beauty - along with its famous 'picture theory' of meaning - has inspired generations of thinkers, artists, novelists and musicians. In a series of short, bold statements, Wittgenstein seeks to define the limits of meaningful expression. Originally published in the early 1920s, it is the only book-length work the renowned philosopher published in his lifetime.
In this thrilling new translation, accompanied by a lively introduction by Jan Zwicky, Alexander Booth displays an extraordinary sensitivity to the subtle influence on Wittgenstein's gem-like prose - at once specialist and, often, remarkably plain-spoken - of his background in mechanical engineering, while at the same time highlighting the underlying poetry of this seminal text.
The Absence of Myth
One of the most provocative and controversial writers of his time, these essays comprise George Bataille’s most incisive study of surrealism
For Bataille, the absence of myth had itself become the myth of the modern age. In a world that had lost the secret of its cohesion, Bataille saw surrealism as both a symptom and a beginning of an attempt to address this loss. His writings on this theme are the result of a profound reflection in the wake of World War Two.
The Absence of Myth is the most incisive study yet made of surrealism, insisting on its importance as a cultural and social phenomenon with far-reaching consequences. Clarifying Bataille’s links with the surrealist movement, and throwing revealing light on his complex and greatly misunderstood relationship with André Breton, The Absence of Myth shows Bataille to be a much more radical figure than his postmodernist devotees would have us believe: a man who continually tried to extend Marxist social theory; a pessimistic thinker, but one as far removed from nihilism as can be.
Život podle Ducha
Esej o duchovní teologii podle svatého Pavla a svatého Tomáše Akvinského Jak žít duchovní život a vydávat svědectví evangeliu ve světě ovládaném vědou a technikou? Jak znovu sjednotit teologii, jež ustrnula ve svých rozumových konstrukcích, s mystikou či duchovní naukou opírající se o zkušenost víry a lásky? Jak se od zkostnatělé morálky spočívající na přesně daných závazcích a zákazech znovu vrátit k morálce vycházející z blahoslavenství a uspořádané okolo ctností? Servais Pinckaers ve svém teologickém úvodu do duchovního života načrtává hlavní cesty vedoucí k znovuobjevení a posílení duchovní spontaneity a působení Ducha svatého v srdci věřících. Přivádí čtenáře k pramenům, které duchovní život napájejí, ať už jde o Boží slovo, učení Otců či liturgii církve, a inspirován učením Tomáše Akvinského poukazuje na stěžejní roli ctností a darů Ducha svatého. Život podle Ducha, jak nám Pinckaers ukazuje, není ustrašeným a úzkoprsým dodržováním zákonů. Je to Boží dar, živý zákon vepsaný do našich srdcí, jenž nás uschopňuje k pravé svobodě a přátelství s Trojjediným.
Heretická škola
Filosofická studie o proměně školy na instituci určovanou dnešní technovědnou civilizací. Obsahuje rozbory Sokratových dialogů, Komenského Boží svět jako školu, výukové antinomie E. Finka, jinost druhého E. Lévinase, edukační odpovědnost P. Ricoeura, pedagogiku komunikace K. Schallera a otevřenou duši J. Patočky. Též pojednává o problému tolerance, o současném věku jako světověku, a o školském vývoji.
Filosofie autenticity
Filosofie autenticity vychází z pradávné moudrosti zachované v radě „buď sám sebou!“ z pera Sapfó. Sókratův poukaz k nápisu nad Delfskou věštírnou „poznej sebe sama!“ svou radikalitu ovšem v poměru k doporučení oné básnířky poněkud ztrácí v tom, že bezděčně předpokládá již hotové jádro vlastní osoby coby předmět poznávání. Poznávat ovšem není co. Vždyť na počátku našeho života žádné já není a v jeho povaze je, že teprve má být. Jde o úkol budovat vlastní já a psychiatrické kliniky i běžné osudy dokládají obrovské počty těch, kteří v tomto snažení selhávají. Vytvoření já je povýtce obtížným posláním každého z nás a lze ho ztotožnit s nalezením smyslu života. Život samotný totiž žádný smysl nemá a je třeba mu ho dodat vlastním úsilím, přičemž hlavní překážkou úspěchu je to, že smysl je jedinečný, a že ho tudíž díky tomu nelze nikomu propůjčit, darovat či naopak zase ukrást. Vyloučeno je tak kopírovat ho. K ničemu není dělat to, co se dělá – dělají všichni ostatní. Obvyklé konce jsou za takových okolností horší počátků. Předkládaná monografie Filosofie autenticity. Buď sám sebou je rozdělena do dvou částí. Část první je zaměřena na ontickou stránku lidské bytosti. Předmětem je tudíž zdraví coby východisko dalšího bádání. Druhý díl se pak soustředí na štěstí – místo štěstí je ale daleko vhodnější uvažovat o smyslu; smysl má ovšem již ontologickou povahu, přičemž pochopení člověka nemůže tento přístup obejít. Nástrojem zkoumání je přitom výhradně reflexe, která je povýtce nepředmětná: předmět zkoumání při ní musí být totiž vždycky provázen též ponětím o sobě samém. Cestu k tomu dláždí zvláštní a ryze lidská schopnost myslet a myšlení spočívá ve schopnosti tázat se. Jen díky důslednému tázání lze totiž dospět k nalezení vlastního já a zcela originálního smyslu života.
Too Late to Awaken
The most provocative philosopher of our times returns with a rousing and counterintuitive analysis of our global predicament
We hear all the time that it's five minutes to global doomsday, so now is our last chance to avert disaster. But what if the only way to prevent a catastrophe is to assume that it has already happened - that we're already five minutes past zero hour?
Why do we seem unable to avert our course to self-destruction? Too Late to Awaken sees Slavoj Žižek deliver his most forceful, hopeful account of our discontents yet. Surveying the interlocking crises we currently face - global warming, war, famine, disease - he points us towards the radical, emancipatory politics that we need in order to halt our drift towards disaster.
Pithy, urgent and witty, Žižek's diagnosis reveals our current geopolitical nightmare in a startling new light, and shows why, in order to change our future, we must reimagine our past.
Mimo dobra a zla
Vo svojej mimoriadne vplyvnej práci Mimo dobra a zla Nietzsche priamo nadväzuje na idey, ktoré básnicky stvárnil vo svojom vrcholnom diele Tak riekol Zarathustra. Keďže sú v nej obsiahnuté všetky základné pojmy a myšlienkové motívy jeho filozofie, obvykle sa pokladá za ideálny „vstupný portál“ do jeho myslenia.
Vychádzajúc zo zásadnej kritiky európskej kultúry založenej na platonizme a kresťanstve, ktoré svojimi dôsledkami nevyhnutne vedú k nihilizmu, hľadá nové formy morálky mimo jej historicky tradovaných, náboženstvom a dogmatickým myslením ovplyvnených noriem a hodnôt, proti ktorým stavia svoju filozofiu „imorality“. Ide mu o prekonanie „otrockej“ morálky masového, „stádového“ človeka „ušľachtilou“ či „aristokratickou“ morálkou sebauvedomeného a za seba plne zodpovedného jednotlivca. Nietzscheho myšlienkové zápasy svedčia o jeho priam sebazničujúcom nasadení pri uplatňovaní poslednej nepochybnej a nespochybniteľnej hodnoty, ktorú označuje ako „poctivosť“. Ich výsledky, brilantne formulované veľmi pôsobivým metaforickým jazykom, sú preto napriek všetkej svojej kontroverznosti a polemickosti predovšetkým svedectvom jeho úporného hľadania zmyslu a pevného záchytného bodu v čoraz neuchopiteľnejšom svete moderného človeka.
dostupné aj ako:
A mítosz hatalma - (Különleges kiadás)
Joseph Campbell világhírű mítoszkutató, aki a történelem legkülönfélébb, olykor egymástól időben és térben is távol eső mitológiáit és hagyományait megvilágító erővel rendezi egymás mellé, és azokra támaszkodva számtalan kortárs jelenségről is ütőképes értelmezést nyújt. Nagy hatású könyveiben az élet lényegében minden meghatározó témája előkerül: születés és elmúlás, szerelem és háború, Isten és erkölcs. A Troubadour Books Kiadó gondozásában megjelenő A mítosz hatalma egy szabadon áradó és páratlanul gazdag beszélgetésen keresztül enged bepillantást a mítoszok természetébe, amelyek örökérvényűségét mi sem bizonyítja jobban, mint hogy George Lucas is Campbell munkásságára támaszkodott a Star Wars - Csillagok háborúja világának megalkotása során.
Kríza moderného sveta
najslávnejšie dielo francúzskeho filozofa a mystika.
Kniha Kríza moderného sveta z roku 1927 je Guénonovým najznámejším, ba najslávnejším dielom, v ktorom sa venuje jednej zo svojich ťažiskových tém: kritike moderného sveta a výkladu príčin, ktoré viedli k jeho vzniku. Na rozdiel od jeho neskoršieho diela Vláda kvantity a znamenia časov z roku 1945, ktorého preklad sme uverejnili v roku 2022, ide o prístupnú a pomerne ľahko zrozumiteľnú knihu. Pri jej čítaní si však uvedomíme, že za vonkajšou prístupnosťou sa skrýva hlboký a prenikavý pohľad, ku ktorému sa môžeme ako čitatelia opätovne vracať a nanovo vnímať jeho nástojčivosť a platnosť. Kniha sa v čase svojho vydania stretla s nečakaným ohlasom a surrealistický spisovateľ André Thirion sa vyjadril, že ľudia „poznali jej obsah aj bez toho, aby ju čítali“. Guénonov protimoderný a protidemokratický pohľad sa však iba veľmi na krátko stretol s prijatím v konzervatívnych a nacionalistických kruhoch. Autor totiž odmieta nacionalizmus ako skrz-naskrz moderný produkt, čiže výsledok rozpadu prirodzenejšieho, stavovského spoločenského usporiadania. René Guénon aj v tejto knihe potvrdzuje svoju dôsledne apolitickú univerzálnu metafyzickú perspektívu, ktorá je nadinidivuálna, takže si ju nemôže privlastniť nijaký jednotlivec či skupina.
dostupné aj ako:
Metapopulistická demokracie
Politika doby přechodu
Kniha představuje celkovou diagnózu liberální demokracie a postihuje vznik nového politického systému, který se stává politickou dominantou současného světa. Je to systém, který se vynořuje z krize liberální demokracie – některé její prvky zachovává, další proměňuje a jiné zavádí. Metapopulistická demokracie navazuje na teorii interregna, tak jak byla předložena v knize Doba přechodu, obsahuje nové koncepce, které politiku uvádějí do širších ekonomických, sociálních a kulturních souvislostí. Objasňuje politické strategie, které umožňují sjednocovat roztříštěnou společnost bez ucelených doktrín a ideologií. Vysvětluje, proč je dnešní politika plná rozporů a logických nesoudržností. Klade otázky, jak na metapopulistickou politiku reagovat a jak vytvářet politiku emancipační, která by vedla za hranice interregna.
Bůh
Edice Svár, kterou vede Tereza Matějčková, představuje filozofii, která není sevřena akademickým žánrem. První svazek, divadelní hra Bůh, může být čten jako filozofický dialog. Název edice odkazuje k přesvědčení zaznívajícímu v představené hře: „Místo vynuceného konsenzu raději přijmeme mírumilovný rozpor.“
Nejen život. Technologie prodloužily i umírání. Ferdinand von Schirach se v divadelní hře Bůh zamýšlí nad tím, jestli je eutanazie správnou odpovědí na tuto výzvu. Slovo dostává ateista i biskup, etička i člověk, který – ač zdráv – touží umřít. Kdo je Bůh z názvu? Šifra pro toho, komu patří náš život. Vyšší moci, společnosti, blízkým – nebo nám samým? Pozvolna se rozvíjí dilema. Žijeme-li ve svobodné společnosti, měli bychom si i o smrti moci rozhodnout sami, ani lékaři by o nás neměli rozhodovat jako bohové. Ale když kývneme na eutanazii, nebude mít stát povinnost pomoci i těm, kteří „jen“ nechtějí žít, přestože nejsou nemocní? Právě tak argumentuje protagonista hry: Povinnost žít přece neexistuje. Knihu přeložil Ondřej Šebesta. Doslov napsala Tereza Matějčková.
Potřebuje morálka a etika náboženství?
Profesor jaderné chemie, RNDr. Jiří Hála, člen Židovské obce Brno a také jeden z posledních přeživších, který strávil jako dítě tři roky v Terezíně, vydává novou, v pořadí již pátou knihu. Na rozdíl od těch prvních, odborných, v nichž se zaměřil na radioaktivitu, upřel v posledních knihách svůj zrak především k toxické pozornosti, jíž věnovala v minulosti katolická církev „dětem Jeruzaléma“. Knihu Potřebuje morálka a etika náboženství? sestavil jako editor z úvah devíti anglosaských filosofů a jednoho lékaře. Odpověď není, už podle toho, jak je název knihy postaven, těžké odhadnout. Eseje obsažené v knize ale nutí čtenáře uvažovat o tématu v širších souvislostech, než je běžné.
Humanismus
Člověk je mírou věcí. Co je však mírou člověka?
Když se řekne humanismus, každý si představí něco a někoho jiného. Jedněm se vybaví myslitelé Erasmus Rotterdamský, Michel de Montaigne, Bertrand Russell a další, jiným zase spisovatelé a umělci jako Dante, Leonardo da Vinci či Voltaire a ještě dalším třeba osobnosti z politiky či teologie. Pro někoho je humanismus především prosazování vědeckého a racionálního náhledu na svět, jiní v něm vidí především důraz na morálně odpovědný život a pro mnohé představuje sumu humanitních věd.
Humanismus je tím vším současně, a pokud má nějaký svorník, pak je jím hledání toho, jak svobodně jednat, myslet, tvořit a zkoumat, a přitom neškodit: jinými slovy, jak vlastně být člověkem. Humanistické smýšlení na sebe proto v běhu dějin bralo mnoho filozofických či uměleckých podob, avšak v jeho jádru vždy zůstává důraz na lidské měřítko. I díky tomu humanistická tradice přetrvala a i po staletích inspiruje dál. Kniha Humanismus vypráví její fascinující příběh a přibližuje výzvy humanismu v současnosti.
The New York Times Bestseller
dostupné aj ako:
Not Sure Who Needs to Hear This, But
Since its inception, WE THE URBAN has established itself as a platform centered on healing, in all its many forms. Founded by Willie Greene, WE THE URBAN posts uplifting and inspiring quotes that encourage self-love, many of which are accompanied by the message, “Not Sure Who Needs to Hear This, But . . .” Gaining traction during the first lockdown of 2020, these affirmations have gone on to touch the lives of millions, whether they’re sharing posts with friends, saving them as gentle reminders, displaying them on walls of their homes, classrooms, and offices, or incorporating them as cherished parts of their daily routines.
Willie extends the ethos and magic of WE THE URBAN to this compelling collection through powerful essays interspersed with the platform’s signature quotes and affirmations, many appearing exclusively in this book for the first time. Bringing readers through the ebbs and flows of the human experience, these pages venture through the process of finding inner peace, attaining the love you deserve, unlearning negative perceptions of yourself, and so much more. This book is not just a read; it’s an experience. Empathetic, inspiring, and empowering, it’s a daily companion for anyone on the journey toward self-love, self-acceptance, and self-liberation.
The Years of Theory
Fredric Jameson introduces here the major themes of French theory: existentialism, structuralism, poststructuralism, semiotics, feminism, psychoanalysis, and Marxism. In a series of accessible lectures, Jameson places this effervescent period of thought in the context of its most significant political conjunctures, including the Liberation of Paris, the Algerian War, the uprisings of May ’68, and the creation of the EU.
The philosophical debates of the period come to life through anecdotes and extended readings of work by the likes of Sartre, Beauvoir, Fanon, Barthes, Foucault, Althusser, Derrida, Deleuze, groups like Tel Quel and Cahiers du Cinéma, and contemporary thinkers such as Ranciere and Badiou. Eclectic, insightful, and inspired, Jameson’s seminars provide an essential account of an intellectual moment comparable in significance to the Golden Age of Athens, historically fascinating and of persistent relevance.
Člověk, dobro a zlo
Jedna z prvních knih, které Erazim Kohák vydal doma po návratu z exilu. Ve čtrnácti přednáškách komentuje problémy, jimž lidé ve své době čelili a jimž se věnovali myslitelé od „počátku lidství“ až po naši současnost. Autor označoval knížku jako „skripta“, což znamenalo nejen to, že vychází z univerzitních přednášek, ale především to, že nejsou dogmatem, konečným závěrem myšlení. Řečeno vlastními slovy autora, zachycují jen jeden moment v pokračujícím, nikdy nekončícím zápolení člověka s mnohotvárností lidských možností. Své teze z roku 1992 (vydané poprvé 1993) předkládá spíš jako něco, o čem chce debatovat, než jako něco, co by chtěl obhajovat.„Tyto přednášky představují cosi jako pokus o kulturní sebenazření v zrcadle dějin v údobí radikálního zpochybnění našich samozřejmostí. Ač se dějinami zabývají, nejde v nich o dějiny samé, nýbrž o nahlédnutí problémů a možností lidského bytí pro nás, dědice a nositele evropské civilizace.“
Chůze lesem
Nová odpověď na otázku svobody. Provokativní esej známého německého filosofa, beletristy a esejisty, blízkého svým myšlením M. Heideggerovi.
„Svoboda říci ¸ne? je plánovitě omezována, a proto se stala rizikem, k němuž se rozhodne jeden ze sta.“ Esej Chůze lesem (Der Waldgang, 1951) je podobenstvím o lese a lesním chodci, na kterém se autor snaží ukázat osud a úlohu těch, kteří se rozhodli vzdorovat despotickým totalitním systémům. „I jediné ¸ne? má ve volbách význam. ¸Ano? zastupuje odevzdání se, ale ¸ne? zastupuje svobodu a její obranu,“ píše autor. „Svoboda sama je však nesmrtelná, byť nosí pokaždé šat své doby. Nadto musí být vždy znovu dobývána.“
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
