Najnovšie - Filozofia strana 30 z 138
zobraziť:
Leibniz in His World
A sweeping intellectual biography that restores the Enlightenment polymath to the intellectual, scientific, and courtly worlds that shaped his early life and thoughtDescribed by Voltaire as “perhaps a man of the most universal learning in Europe,” Gottfried Wilhelm Leibniz (1646–1716) is often portrayed as a rationalist and philosopher who was wholly detached from the worldly concerns of his fellow men. Leibniz in His World provides a groundbreaking reassessment of Leibniz, telling the story of his trials and tribulations as an aspiring scientist and courtier navigating the learned and courtly circles of early modern Europe and the Republic of Letters. Drawing on extensive correspondence by Leibniz and many leading figures of the age, Audrey Borowski paints a nuanced portrait of Leibniz in the 1670s, during his “Paris sojourn” as a young diplomat and in Germany at the court of Duke Johann Friedrich of Hanover. She challenges the image of Leibniz as an isolated genius, revealing instead a man of multiple identities whose thought was shaped by a deep engagement with the social and intellectual milieus of his time. Borowski shows us Leibniz as he was known to his contemporaries, enabling us to rediscover him as an enigmatic young man who was complex and all too human. An exhilarating work of scholarship, Leibniz in His World demonstrates how this uncommon intellect, torn between his ideals and the necessity to work for absolutist states, struggled to make a name for himself during his formative years.
Quaestio temporis
Nakladatelství Torst vydává druhou knihu statí a esejů filosofa Ivana Dubského. Po knize Per viam, za niž obdržel cenu Českého literárního fondu, byl Ivan Dubský rozhodnut napsat její pokračování, tentokrát věnované filosofickému uchopení otázky času. Zamýšlené knize dal název Quaestio temporis (Otázka času). Promýšlení otázky času se Ivan Dubský věnoval celá desetiletí, od roku 2003 na knize Quaestio temporis soustavně pracoval. Když v loňském roce zemřel, v jeho počítači byl nalezen téměř hotový rukopis knihy Quaestio temporis. Přestože knize chybí poslední odstavec, byla autorem zkontrolována, zredigována a autorizována. Jde o knihu originálního, zcela původního českého myšlení, jež se opírá o veškerou tradici evropské filosofie. Jednotlivé stati shrnují a představují možnosti toho, jak byl ve filosofické tradici v průběhu staletí čas uchopován. To se pro autora stalo výchozím bodem k rozvíjení vlastního myšlení, jež s bohatou tradicí někdy polemizuje, v jiných případech ji dále rozvíjí. Jde o jeden ze vzácných případů skutečně původního českého filosofického myšlení, nikoli o knihu filosoficko-historickou. Je psána srozumitelným, jasným a čtivým esejistickým stylem.
This Naked Mind: Nicotine
How to quit for good, from the creator of This Naked Mind We’ve been sold a lie: that smoking and vaping help us relax. This Naked Mind: Nicotine exposes the truth – nicotine doesn’t relieve stress, it creates it. From the authors who helped thousands overcome problem drinking, Annie Grace and William Porter now bring their proven, science-backed approach to quitting nicotine.
With clear strategies and powerful insights, they reveal how nicotine hijacks the brain, keeps us hooked and sabotages our health. Their approach will help you to: Cope with cravingsManage withdrawal symptomsIdentity and overcome triggerFeel supported every step of the way This book isn’t just about quitting – it’s your guide to reclaiming your well-being. Packed with practical tools, it will help you shift your mindset and take back control.
Ready to break free from nicotine? This Naked Mind: Nicotine gives you the confidence to do it – for good.
Leo Strauss and the Recovery of "Natural Philosophizing"
Examines how Leo Strauss sought to recover the question of "nature," which he saw as inseparable from genuine philosophy since its inception in ancient Greece.Among the political philosophers of the twentieth century, Leo Strauss is usually singled out for his attempt to revitalize the ancient approach to counter the relativism of both historicism and positivism. It is less commonly underscored, however, that the cornerstone of this attempt is the recovery of the question of "nature," which he regarded as inseparable from genuine philosophy since its inception in ancient Greece. Leo Strauss and the Recovery of "Natural Philosophizing" addresses such a theme, focusing on the theoretical presuppositions that Strauss found at the basis of the acquired inability to raise the question of nature. Prominent among these is the encounter between philosophy and revelation, which, due to their conceptual incompatibility, leads to a condition Strauss metaphorically described as a "second, ''unnatural'' cave" characterized by insurmountable "prejudices" rather than "appearance and opinion." These, however, are the starting point of genuine philosophy in the Platonic "first, ''natural'' cave," which has to be regained, by way of historical deconstruction of the presuppositions of the second cave, if the "natural philosophizing" embodied by Socratic dialectics is to be reactivated.
Kdo rozkazuje v obci: Řekové a moc
Pětice kapitol Vegettiho knihy je označena klíčovými pojmy řeckého politického diskursu: pléthos čili množství, nomos čili zákon, kratos čili síla, areté čili zdatnost a epistémé čili vědění. Vegetti ve svých analýzách osvědčuje pečlivost filologa a historika, zároveň ale o to přesvědčivěji předvádí trvalou platnost a inspirativnost základního myšlenkového rozvrhu, jak jej nacházíme nejen u filosofů Platóna a Aristotela, ale též u historiků či dramatiků — které interpret zároveň v poučných juxtapozicích konfrontuje s Weberem, Koj?vem a dalšími klíčovými postavami novověkého a moderního politického myšlení.
Cestou do velkého neznáma
Knihou kázání Martina Grubera prosvítá osobitý humor, důkladná znalost keltské mytologie i spirituality a nadčasovost poselství evangelia. V divokých paradoxech a přímočarosti textů se zrcadlí složitá životní cesta tohoto kněze a básníka, jeho vášnivost pro Krista a ryzí touha po Bohu. To vše je podané svébytnou řečí, do níž se obtiskl jazyk dávných ostrovních legend a mýtů.
How to Argue With a Meat Eater (And Win Every Time)
An empowering and deeply informative book – Moby Challenge their beliefs; change the worldIf you are a vegan, you’ll know all too well how provocative it can be – you never know when you’ll be challenged or how. But being able to face down and rebut arguments against veganism is hugely important. Not just because many of the arguments lack substance, but because every interaction provides a pivotal moment to create change.
Now with 7 new arguments, How to Argue With a Meat Eater will teach you to not only become a skilled debater, sharing the secrets of renowned vegan educator Ed Winters, but it will arm you with powerful facts and insights that will give pause to even the most devout meat eater. Providing you with the knowledge to become a better conversationalist and critical thinker, and the motivation to create a more ethical, kind and sustainable world, let this book be your guide and inspiration to know that, no matter what the argument, you can win every time.
O bolesti
Ernst Jünger – Martin Heidegger – F. J. J. Buytendijk
Protože každý zná bolest, zdá se být tím nejznámějším. Filosofie, která se podle legendického líčení u Platóna s Aristotelem rodí z údivu, jenž je postojem, kdy to obvyklé se ukazuje neobvykle, nás však může přivést právě u toho, co je zdánlivě nejvíce známé, k pochybnostem a konfrontovat nás s neznalostí a nevědomostí. Ve třech kapitolách se podává zamyšlení nad bytností či podstatou bolesti ze tří rozdílných, vzájemně se doplňujících myslitelských stanovisek metafysiky, myšlení jiného počátku a filosofické antropologie, které reprezentují autoři Ernst Jünger, Martin Heidegger a Frederik J. J. Buytendijk. Pro každého má bolest zásadní význam při sebe pochopení člověka a jeho vztahu ke světu a k druhým lidem. Všichni vystupují proti reduktivnímu medicínskému pojetí bolesti a staví okolo své pozice příslušné určení člověka: Jünger jakožto pracujícího, Heidegger jakožto smrtelníka stojícího v oslovení pravdou Bytí ze spatření, Buytendijk jakožto vtělenou důvěru pokorně a trpělivě přijímající a nesoucí Kristovo znamení kříže. Zamyšlení nad podstatou bolesti je zároveň pokusem o určení toho, co je samotná filosofie, která se rovněž zdá být samozřejmá a známá jako bolest, ale stejně jako ta je i filosofie posléze tím neužitečným, čeho je paradoxně nejvíce zapotřebí.
Malé dějiny filosofie, 9. vydání
Lidé se odedávna ptají nejen na to, co potřebují v běžném životě nebo při práci, ale i na to, co jejich každodenní obzory přesahuje. „Jaký smysl má moje existence? Kde leží hranice našeho poznání? Je člověk svobodný?“
Odpovědi filosofů se liší… Přesto tušíme, že za jejich rozdílnými koncepcemi a systémy se nachází skrytá jednota. A právě tyto věčné otázky a odpovědi nám čtivou formou zpřístupňují oblíbené Störigovy Malé dějiny filosofie. O jejich kvalitě vypovídá i to, že se jich po celém světě prodalo více než milion výtisků a vycházejí stále znovu (18. německé vydání r. 2016, čínské v r. 2017).
9. české vydání s aktualizovanou bibliografií českých překladů a odborné literatury.
Na sklade 1Ks
39,99 €
46,70€
Barbarstvo
„Východiskom pre túto knihu je jednoduché, hoci paradoxné zistenie, že naša éra sa vyznačuje bezprecedentným nárastom vedomostí a zároveň úpadkom kultúry. Pravdepodobne prvýkrát v dejinách ľudstva sa vedomosti a kultúra rozchádzajú až tak, že sa dostávajú do protikladu v mohutnej konfrontácii – v boji na život a na smrť, ak je pravdou, že triumf prvých vedie k zániku druhého“, píše Michel Henry v úvode k svojej filozofii kulúry. Tento text, ktorý prvýkrát vyšiel v roku 1987, vyvolal veľký záujem, ale aj ostrú kritiku. Dnes je, žiaľ, kruto aktuálny. Je svedectvom tragického pocitu „bezmocnosti, ktorý dnes zažíva každý kultúrny človek tvárou v tvár faktom“. Kvôli premysleniu našej doby je dôležité vrátiť sa k myšlienkam filozofa, ktorý analyzuje a zvažuje príčiny barbarstva nášho sveta. Z francúzskeho originálu La barbarie (2008) preložil Ladislav Tkáčik.
A következő forradalom
"Ha bármiféle hatást tudunk gyakorolni a megkövült közéletre, akkor a történelemnek is velünk együtt kell mozdulnia."
A közelmúlt kísérletei egy radikális demokráciaért Athéntól New Yorkig, Rodzsavától Londonig világszerte igyekeztek szembeszállni a megszorításokkal, a kapitalizmus gerjesztette ökológiai krízissel, az elnyomással, a tekintélyelvűséggel és a hierarchizálódással. Murray Bookchin utópisztikus víziói lassan fél évszázada az ilyen kísérletek politikai gondolkodóinak és a mögöttük álló társadalmi mozgalmaknak jelentenek kiindulópontot, amikor az elméletet cselekvéssé kell formálniuk. Merész és kifinomult tételei egy olyan antikapitalista agenda alapját jelenthetik, amely elvezet az ellenállástól a következő forradalomig.
A számos szamizdatban megjelent és online fellelhető fordítás után most először jelennek meg önálló kötetben Bookchin esszéi magyarul a szabadságról, a baloldal jövőjéről, az ökológiai válságról, a nacionalizmusról, vagy épp a közvetlen demokráciáról. A kötethez Ursula K. Le Guin írt előszót.
Kantián před Kantem?
Kniha se zabývá estetickými úvahami Karla Heinricha Heydenreicha (1764-1801), vlivného německého filosofa pozdního osvícenství, se záměrem ukázat, jak se v jeho pojetí estetika - ve středoevropském prostoru tradičně ukotvená filosofická disciplína - na konci osmdesátých let 18. století vyrovnávala s novými výzvami souvisejícími s nástupem transcendentální filosofie Immanuela Kanta. Kromě analýzy různorodých strategií, pomocí nichž Heydenreich aplikoval vybrané premisy Kantovy Kritiky čistého rozumu (1781) a Kritiky praktického rozumu (1786) na teorii krásy a umění, hledá práce odpověď na otázku, do jaké míry a zda vůbec je možné tyto úvahy považovat (jak na to opakovaně, avšak bez pádných argumentů, poukazovala dosavadní literatura) za předzvěst, ba dokonce za srovnatelnou alternativu Kantovy vlastní estetické teorie v Kritice soudnosti (1790).
Alice Garrigue Masaryková a náboženství
Alice Garrigue Masaryková, nejstarší dcera prvního čs. prezidentského páru, zasvětila velkou část svého života humanitární a sociální práci pro druhé. Její jméno je spojeno především s Československým Červeným křížem, v jehož čele stále v letech 1919–1938. Na rozdíl od svého otce nezanechala rozsáhlé teoretické dílo a její názory můžeme stopovat především v dochovaných projevech, deníkových zápiscích, článcích či drobnějších publikacích. Právě s jejich pomocí vytvořil historik Radovan Lovčí výběr náboženských a etických stanovisek této ženy, do nichž se promítá tolerance a svobodomyslnost, které byly tolik typické pro členy rodiny Masarykovy. Dnes až příliš jednostranně vyzdvihovaný princip svobody však byl u Masaryků zároveň důsledně vyvažován principem odpovědnosti, neustálým sebevzděláváním, službou bližnímu i celé společnosti a vědomím vyššího řádu věcí, který přesahuje hranice námi běžně vnímané hmotné reality. V daném ohledu mohou být členové rodiny Masarykovy, včetně Alice, o níž vypráví tato knížečka, mravními i lidskými vzory a inspirací též pro dnešní dobu, trpící relativizací hodnot, spirituální krizí i egoisticko-konzumním způsobem života.
Infokrácia
Byung-Chul Han új könyvében az információs kapitalizmus minden eddiginél élesebb kritikáját nyújtja, korunk válságjelenségeit pedig a nyilvánosság digitális szerkezetváltásának tulajdonítja. A kommunikáció feltartóztathatatlan áradata elkábít minket, az információk cunamijával szemben tehetetlennek érezzük magunkat. Információs rezsim uralkodik rajtunk, amely erősen torzítja a társadalmi folyamatokat, és mélyen behatol a magánszféránkba is. Míg az ipari kapitalizmus a kényszerrel leigázott testet fegyelmezte, addig a hatalom eme új formája a szabadság látszatát kínálva a pszichénkbe hatol. Az elnyomó mechanizmusok épp azáltal működnek, hogy nem vagyunk tudatában a szakadatlan felügyelet tényének, hanem - tévesen - szabadnak érezzük magunkat. A filozófus nevet is ad korunk e válságának: az uralom új formáját infokráciának nevezi el.
A tömegek lázadása - Helikon Zsebkönyvek 79.
„A lezüllés, a lealacsonyodás tulajdonképpen az az életmód, ami annak jut ki, aki elutasította, hogy az legyen, aminek lennie kell. Nem hal el benne az igazi lénye, csupán vádló árny, kísértet lesz belőle, amely szüntelenül érezteti vele, hogy mennyivel hitványabb életet él, mint amilyen élnie kellett volna. A lezüllött ember – életben maradt öngyilkos.”
Ortega hatása és későbbi tiltása különösen látványos volt a tömegember fogalmának esetében: Ortega elsősorban morálfilozófiai kategóriaként határozza meg ezt az embertípust, s azzal jellemzi, hogy az csak jogokat ismer, kötelezettséget nem, ráadásul "öntelt úrfiként" viselkedik, amikor gondtalan életét természetesnek veszi, saját magát pedig tökéletesnek tartja. E felfogás következményei katasztrofálisak lesznek - jövendölte a spanyol filozófus. Jóslatai sajnos helytállónak bizonyultak.
Na sklade 2Ks
7,60 €
O lidském jednání
„Člověk není ani svobodným, ani nesvobodným, nýbrž může se toliko cítit svobodným, právě tak jako nesvobodným.“
Úvaha O lidském jednání – věnovaná tématům svobodného rozhodování a svobodné vůle – představuje úvod spisu významného představitele kulturního života třicátých a čtyricátých let Bohuslava Brouka, na němž autor pracoval v letech 1954–1958 v Melbourne a Londýně a který zamýšlel předložit jako habilitační práci. Závěr celého spisu je pro čtenáře k dispozici pod názvem O šalbě svobody a filosofie (Volvox Globator, 2011).
Hlas echa
Francouzský psychoanalytik Erik Porge si ve své práci klade za cíl navázat na svého předchůdce Jacques Lacana, který do seznamu pudů (orální, anální, skopický) zařadil i pud invokační (poslechový). Pojmem „stadium echa“ nazývá Porge strukturální moment, který leží na pomezí mezi křikem a oslovením, předchází stadiu zrcadla a zároveň je i jeho součástí. Ve snaze o jasnou formulaci invokačního pudu se autor vrací ke klinickým jevům, jako je echolálie u autismu, objasňuje funkci psychoanalytikova mlčení a zabývá se strukturálními otázkami, mezi které je možné zařadit Nadjá [surmoi].
Herbartovi dědicové
Kniha Herbartovi dědicové navazuje na jednu ze stěžejních, třebaže v současnosti nezřídka opomíjených oblastí novodobé české filosofie, která se rozvíjela v průběhu 19. století, především v jeho druhé půli. Tematicky se dotýká kořenů českého formalismu, čímž na poli estetiky jako vědy nabízí i jedinečný vhled do procesu historického vývoje a specifičnosti směřování českého realistického myšlení. První část knihy představuje v češtině dosud nepublikovanou, avšak klíčovou studii Otakara Hostinského Herbartova estetika z roku 1891. Její prvořadý význam spočívá v odhalení původní historické podoby herbartovské koncepce, jejíž autenticita v podstatě ukončila éru interpretace Herbarta herbartovskou školou abstraktního formalismu. Druhá část je věnována soudobým ideovým reflexím této tradiční a neméně inspirativní filosofické problematiky z pera zahraničních či domácích autorů a otevírá potřebný metodický pohled na její tvůrčí vklad a potenciální přínos novějším myšlenkovým proudům, ať už formalisticky, strukturalisticky či jinak vědecky orientovaným.
O Goetheho mlčaní. Nádej a dejiny
C?o znamena? slovo „na?dej“? Obs?i?rna kniha Ernsta Blocha Das Prinzip Hoffnung (Princi?p na?deje) sa zac?i?na agresi?vnou te?zou, z?e „vo filozofii sa doteraz te?ma na?deje takmer vo?bec netematizovala“, z?e ju „v dejina?ch vedy vo?bec nena?jdeme“, z?e je „nepresku?mana? ako Antarkti?da“ a z?e je to pra?ve on – Ernst Bloch, kto si zaumienil „do tejto neobjavenej krajiny filozofiu priviest?“. Proti tomuto na?zoru by sa dalo uviest? aspon? to, z?e uz? Immanuel Kant medzi svoje s?tyri za?kladne? ota?zky, na ktore?, ako sa?m hovori?, moz?no oblast? celej filozofie previest?, zaradil aj ota?zku V c?o smiem du?fat?? Na?dej je kaz?dopa?dne niec?o, s c?i?m sa vieme empiricky konfrontovat?, c?o vieme empiricky uchopit?. S ty?mto zdanlivo nepopieratel?ny?m u?konom c?loveka sa v nas?ej sku?senosti streta?vame neusta?le. A preto ten, kto uvaz?uje o existencii ako o celku, kto filozofuje, sa nevie vyhnu?t? u?vaha?m a diskusii o na?deji ako o fenome?ne.
Z originálov Über das Schweigen Goethes a Hoffnung und Geschichte. Fünf Salzburger Vorlesungen preložil Rastislav Nemec.
O autorovi: Josef Pieper (1904 - 1997), nemecký filozof, jeden z najvýznamnejších kresťanských filozofov 20. storočia. Študoval filozofiu, právo a sociológiu v Münsteri a Berlíne. Pôsobil na Výskumnom ústave sociológie a organizačných vied v Münsteri, ako profesor filozofie v Essene a riadny profesor filozofickej antropológie na univerzite v Münsteri, kde prednášal až do svojej smrti. Bol hosťujúcim profesorom v Berlíne, na Univerzite Notre Dame v Indiane a na Stanfordskej univerzite v Kalifornii. Jeho knihy sa vyznačujú brilantným štýlom a zrozumiteľnosťou; boli preložené do viac než pätnástich jazykov.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
