Najnovšie - Filozofia strana 34 z 138
zobraziť:
Poslední studie
Tuto knížku tvoří několik dosud nepublikovaných studií Karla Říhy, které se pohybují na pomezí filosofie a teologie. Autor v nich nezapře svoji obdivuhodnou obeznámenost s dílem Immanuela Kanta a dalších myslitelů, kteří využívali transcendentální metodu. Užitečně tak například pro českého čtenáře shrnuje obsah Kantovy knihy Náboženství v hranicích pouhého rozumu. Anebo prostřednictvím komentáře k jedné zásadní práci německého teologa Hansjürgena Verweyena ukazuje možnosti transcendentální metody pro založení fundamentální teologie, přičemž velice inspirativně pojednává o aktu úžasu.
Úplně poslední studie nazvaná „Filosofie a duch křesťanství“ pak mimo jiné dokládá Říhovo úsilí propojit jeho velice přesné a kritické myšlení filosofa s mystickou zkušeností křesťana.
Metódy etiky III-IV
Finálna časť rozsiahleho traktátu britského filozofa Henryho Sidgwicka (1838-1900) venovaného systematickej analýze a komparácii princípov morálky zdravého rozumu a moderných etických teórií. Jedno z najprepracovanejších diel anglofónnej analytickej morálnej filozofie si za cieľ kladie hľadanie harmónie metód etiky využívaných v bežnom morálnom uvažovaní bez kompromisov konfliktov, neistoty či náhodnosti. Popularita diela vychádza tiež z faktu, že ide o prvý dôkladný pokus rozvinúť utilitarizmus, najznámejšiu britskú etickú teóriu, vo vzťahu s poprednými etickými teóriami egoizmu a intuicionizmu a preukázať jeho prirodzenú prítomnosť v bežných morálnych úsudkoch. Predmetom prekladu Petra Gurského je tretia a štvrtá kniha 7. edície (1907). Preklad prvých dvoch kníh vyšiel pod názvom Metódy etiky I-II (2023).
Bestie a orgie
Závažné příspěvky soukromého vědce k humanitním a sociálním vědám. S mimořádnou odbornou erudicí jsou v této knize rozebrány problémy vejce Jaroslava Haška, střední Evropy, prezervativu, imbecility mileniálů, hlístic, tofu, judaismu, podezřelých skvrn na gauči, západní civilizace, antifeminismu Luďka Soboty, sociálních sítí a Ježíše Krista.
Kniha končí vědeckým výkladem Starého zákona, jenž je založen na autorově hluboké neznalosti hebrejštiny.
Tibetská kniha mrtvých
„Starobylý vzácný text, po staletí ukrytý jako poklad nauky, odhaluje tajemství, jak dobře žít, dobře umřít a dobře se znovu narodit.“
Soubor textů Velké vysvobození prostřednictvím naslouchání v bardech, známější jako Tibetská kniha mrtvých, je považován za jednu z nejvýznamnějších tibetských literárních a filosofických písemností. Obsahuje detailní a přesvědčivé popisy posmrtného stavu (bardo), doprovázené výkladem buddhistických meditací, které mohou zcela proměnit dosavadní zkušenost našeho běžného denního života. Kniha rovněž nabízí rady, jak umírajícím pomoci na jejich cestě, a může být i inspirací k tomu, jak se vyrovnat s bolestnou ztrátou blízkého člověka.
Na překladu spolupracovali významní současní mistři tibetského buddhismu, včetně J.S. Dilgo Khjence Rinpočheho a J.S. dalajlamy, jenž napsal úvodní filosofický komentář. Součástí knihy je také rozsáhlý výkladový slovník a podrobný poznámkový aparát. Vzniklo tak „výjimečné dílo“, věrně reprodukující hluboké vhledy a záměry původního textu.
Ctnost sobectví
Za nejvyšší morální hodnotu zpravidla považujeme nezištnou pomoc. Debata se pak soustředí na otázky, komu bychom měli pomáhat či jak velkou oběť je potřeba přinést. Morálka sebeobětování však vůbec neřeší, jaké hodnoty má člověk sledovat a co je v jeho vlastním zájmu. Zajímá ji pouze to, že prospěch z toho, co člověk vytváří, mají mít ostatní, nikoli on sám. Ayn Randová ve svém eseji „Objektivistická etika“ tento přístup zásadně zpochybňuje a předkládá nám morálku orientovanou na život, ne jeho obětování. Ukazuje, co znamená jednat ve vlastním zájmu. Není to jednání na úkor ostatních naopak jde o jediný způsob, jak mohou být v souladu racionální zájmy jednotlivců ve společnosti. Sobectví pro ni není vrtošivým, instinktivním chováním, ale důsledným, usilovným a trvalým promýšlením, jak promítat morální principy do každodenních situací a podle toho se chovat. Randová naplňuje pojem sobectví zcela novým obsahem: racionálně pojímané sobectví je jedinou morálkou, která je v souladu s lidským životem.
dostupné aj ako:
New Radical Enlightenment
A NEW PHILOSOPHY OF EMANCIPATION IN A COMMON WORLD
Philosophy was born out of discussion, out of the rivalry between world views. From the philosophical ferment of the Enlightenment arose the idea of emancipation, a conflictual perspective which Marina Garcés would have us rethink. New Radical Enlightenment lays out the need for critical dissent as a new beginning for the humanities in apocalyptic times. The productive dissent she envisions is established on the inclusion of multiple perspectives attending to common problems.
Our societies are faced with the urgency of combating dogmatism in all its forms. Fundamentalism, authoritarianism, and the struggle of the rich against the poor are returning. We also see dogmatic ways of dealing with science, data, and technology emerging. In the face of this, unfinished philosophy is a bid to make thought exciting once again. It is not a question of nurturing sterile theories. Today’s young people need powerful tools for a critical imagination. Leaping out of historicism, the new radical enlightenment arrives to address anew the central problems of contemporary philosophy and place them in a planetary, postcolonial, and feminist framework: a philosophy for a common world.
Lao-c’ a cesta draka
Narození Lao-c' bylo ohlášeno příchodem komety. Tento mužík se stařeckými rysy, archivář na císařském dvoře, odhalil pomíjivost vědy. Když se přesvědčil o mravní zkaženosti moci, odvrátil se od ní a začal hledat pravou cestu k moudrosti.
Miriam Henke, narozená v Německu, se věnovala studiím čínské literatury a dlouhou dobu cestovala po Asii. Žila v Paříži, kde vykonávala ušlechtilé překladatelské řemeslo, a nyní se vydává po stopách Lao-c' na Východ.
Jérôme Meyer-Bisch pracuje ve svém pokoji v Paříži, ale žije v kuchyni. S nostalgií vzpomíná na svůj rodný Východ a útěchu nachází v kreslení a kysaném zelí. Jakožto barový filozof si osvojil heslo „Všechno má svůj konec, kromě klobásy, ta má dva“, což je volná interpretace výroku Lao-c'.
Může filosofie zaniknout?
Na konci letního semestru 1972 byl Jan Patočka donucen ukončit svou přednáškovou činnost na FFUK. Na podzim téhož roku vyhověl prosbě svých bývalých posluchačů a v souvislosti s diskusí, která mezi nimi probíhala nad tehdy aktuálním textem M. Heideggera Konec filosofie a úkol myšlení, přednesl v soukromí přednášku, v níž téma zániku filosofie pojednal z jiné, doplňující perspektivy. Svou přednášku zopakoval v nové podobě začátkem roku 1973 a na základě jejího magnetofonového záznamu připravil její definitivní podobu. K publikování přednášky nemohlo samozřejmě za autorova života dojít a uskutečnilo se až v samizdatovém Archivním souboru prací Jana Patočky. Odtud byla přednáška přetištěna v roce 1987 v exilovém časopise Proměny v New Yorku. Zatímco Heideggerovi šlo o to naznačit, proč se jeho myšlení snaží tradici evropské filosofie, z níž vychází, radikálním způsobem překonat, prochází Patočka velkým obloukem dějinami této tradice a podává výklad o tom, jak se v rámci jí samé toto překonávání připravovalo. Samostatným vydáním této přednášky doplňujeme publikování českého překladu Heideggerova svazku Věc myšlení, v němž je jeho přednáška o konci filosofie obsažena.
Kámen, zvíře, člověk
Heideggerův pokus o metafyziku života
Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů. Proto se pokusil vykročit novým směrem k tematizaci lidské existence na základě vyšetření tzv. antropologické diference mezi člověkem a zvířetem, jak to prováděla soudobá módní filosofická antropologie, proti které se Heidegger snažil vymezit, byv k ní neprávem řazen již svým učitelem Edmundem Husserlem. Tomu věnoval velkou část semestrální přednášky nazvané Základní pojmy metafyziky: svět – konečnost – osamělost ze zimního semestru 1929/30, ve které usiloval o ryze filosofické promyšlení podstaty života: považoval život za způsob bytí zvířete a rostliny – v protikladu k existenci, která právě označuje způsob bytí člověka. Tyto různé způsoby bytí se odlišují zejména v tom, jak je v nich daný svět označující celek zřejmosti jsoucna jakožto jsoucího. Zatímco člověk existuje světa-tvorně, zvíře žije tak, že je ochuzeno o svět. Třetím typem je pak ještě kámen, který je o svět naprosto připraven. Ačkoli samotný Heidegger považoval tuto fázi svého myšlení za svého druhu slepou uličku, je opravdu hodné pozornosti a ocenění, že dokázal originálním způsobem vymyslet a předložit metafyzický pojem života. Byť neuspěl, přesto slouží jako velká myšlenková inspirace a vposled i jako chvála filosofie.
Animal excentricum
Animal excentricum. Přehled klasiků filosofické antropologie je přehledová publikace uvádějící do základních směrů a myšlenek filosofické antropologie, jednoho z populárních myšlenkových směrů ve 20. století. Snaží se zaplnit mezeru chybějící či nedostatečné výkladové literatury věnující se právě této tradici, jež zažívá svého druhu oživení zájmu. Zcela charakteristická je snaha uvedených autorů spojit výzkumy a zjištění duchovních, sociálních a přírodních věd za účelem vypracovat jednotnou ideu člověka, kterou lze pak prakticky aplikovat na organizaci lidských institucí. Výklad sleduje vůdčí postavy tohoto filosofického směru a jejich buď hlavní díla, nebo klíčové pojmy. Zvolenými hlavními představiteli filosofické antropologie jsou ryze filosofující Max Scheler, Helmuth Plessner a Arnold Gehlen, jakož i představitelé více biologické větve Jakob von Uexküll, Adolf Portmann a F. J. J. Buytendijk. Základními pojmy jsou osoba, duch, svět, osvětí či Umwelt, niternost, život, jednání, řeč a další. Kniha má ambici posloužit jako svého druhu úvodní a učební text, který by mohl zpřístupnit filosofickou antropologii v její klasické podobě a vypracování širší veřejnosti.
Ne-místné místo člověka
Studie sleduje téma postavení člověka a z něj plynoucí nárok na vedení svého života skrze výkon volby z možností, jak být. V názvu zaznívá, že postavení člověka nemá povahu nějakého předem určeného pevného místa. Člověk vedením svého života své místo spoluurčuje a nachází. Tato práce propojuje související filosofémata a jejich vypracování u Giovanniho Pika z Mirandoly, Blaise Pascala, S?rena Kierkegaarda a Maxe Picarda.
Zrození tragédie, 3. vydání
Lidský život, píše Nietzsche, inspirován Schopenhauerovou metafyzikou pravůle, je bytostně ohrožen, plný bolesti, úzkosti a beznaděje. Tím, co má člověku pomoci snášet jeho osud, je umění. Ve starověkém Řecku pak Nietzsche nachází pojmenování dvou základních principů v umění působících: princip apollinský, jehož úkolem je tragickou skutečnost lživě zkrášlovat a harmonizovat, a princip dionýský, původnější a hlubší, výraz nespoutanosti a opojení, v němž se mísí hrůza, bolest i titánský vzdor.
Gondolkozz úgy, mint egy római császár
„A haragos arc nagyon természetellenes, s ha sokszor haragszunk, az arcvonások szépsége belepusztul, és végül is visszavonhatatlanul elmúlik. Próbáld ebből levonni a következtetést, hogy a harag az ész ellen hat. Mert ha a bűn tudata is megszűnik, mi értelme van még az életnek?”
Marcus Aurelius
Donald Robertson kognitív pszichoterapeuta úgy tárja elénk Marcus Aurelius életét és filozófiáját, hogy a mai kor embere is életvezetési (terápiás) gyakorlatokat, kézzelfogható tanácsokat kapjon a sztoikusok bölcsességéből.
Miközben föltárul a híres császár hatalmas felelősséggel és megpróbáltatásokkal teli élete, Robertson párhuzamot von Marcus Aurelius gyakorlatai és bizonyos, a korunkban is sikerrel alkalmazható - alapvetően pszichológiai - módszerek között, melyek segítséget nyújtanak az életünkben felbukkanó morális és érzelmi kihívások hatékony kezelésében.
DONALD ROBERTSON: Donald Robertson skót kognitív pszichoterapeuta, filozófus, előadó és tréner, számos könyv szerzője, a Modern Stoicism és az athéni 'Platos Academy Centre szervezetek alapítója és elnöke. Fő törekvése, hogy a klasszikus görög és római filozófiai irányzatok és a pszichoterápia közötti párhuzamokat megtalálja, és beépítse a terápiás gyakorlataiba. Szakterülete a stressz oldása, a szociális szorongás és az önbizalomhiány kezelése. Jelenleg Kanadában él és dolgozik.
Podivuhodné chvíle se Sluneční písní
Známý autor, povoláním přírodovědec, se vyznává ze své celoživotní inspirace modlitbou sv. Františka. Text, psaný původně pro mladé, oslovuje a zasahuje i ty, kteří jsou - bez ohledu na věk - mladí svojí vnímavostí a radostí z toho, co je nám Stvořitelem svěřeno.
Český Nietzsche
Knižní studie se zaměřuje na vztah myšlení Friedricha Nietzscheho a Ladislava Klímy. Kriticky se staví k charakteristice Klímy jako „českého Nietzscheho“, a to jednak v konfrontaci s dřívějšími výklady zkoumaného vztahu, zejména s pojetím slavisty Urse Heftricha, jednak srovnáním textů, v nichž oba filozofové vykazují největší podobnosti (Nietzschovy knihy Antikrist, Genealogie morálky a Ecce homo s pasážemi Klímova Velkého romanu a autobiografickými texty). Klíma v tomto srovnání vystupuje jako nezávislý myslitel, především s ohledem na jeho smysl pro nízké, nauku o kontradikcionismu a (neo)kynismu. Nejpodstatnější doklad Klímovy svébytnosti však spočívá v hledání smyslu jeho myšlení pro dnešek, jež není odvoditelné z Nietzscheho. Zde autor argumentuje mimo jiné Klímovým neotřelým filozofickým stylem.
Vojna proti Západu
Nová brilantná a provokatívna kniha jedného z najvýznamnejších svetových politických spisovateľov.
V knihe Vojna proti Západu sa autor medzinárodných bestsellerov Douglas Murray pýta: ak sú dejiny ľudstva dejinami otroctva, dobývania, predsudkov, genocídy a vykorisťovania, prečo za to nesú vinu len západné národy?
Čína má dnes koncentračné tábory. Prečo ľudia zo Západu tvrdia, že naše hriechy sú jedinečné?
Teraz je v móde oslavovať nezápadné kultúry a, naopak, znevažovať všetko západné. Niečo z toho predstavuje potrebné zúčtovanie, avšak väčšina osudovo podkopáva základ toho, čo vytvorilo najväčšiu a najhumánnejšiu civilizáciu na svete.
Douglas Murray v knihe Vojna proti Západu ukazuje, koľko ľudí s dobrými úmyslami sa nechalo oklamať pokryteckou a nedôslednou protizápadnou rétorikou. Napokon, ak musíme zavrhnúť myšlienky Kanta, Huma a Milla pre ich názory na rasu, nemali by sme zavrhnúť aj Marxa, ktorého dielo je prešpikované rasistickými urážkami a antisemitizmom? V Amerike ešte treba uhasiť ohniská rasizmu, ale čo s besniacim rasistickým peklom na Blízkom východe a v Ázii?
Z tohto intelektuálneho podvodu neprofitujú len nečestní vedci, ale aj nepriateľské národy a porušovatelia ľudských práv, ktorí dúfajú, že tak odvrátia pozornosť od svojich vlastných súčasných zločinov. Diktátori s radosťou naskočia na vlnu „Amerika je rasistická krajina“ a ako PR imitujú jazyk antirasistických a „prospravodlivých“ hnutí, zatiaľ čo medzitým vyvražďujú vlastný ľud a uskutočňujú svoje autoritárske ťaženia..
Ak má Západ prežiť, treba ho brániť. Vojna proti Západu nie je len prenikavým rozborom hlúpych protizápadných argumentov, ale aj novou a prísnou apologetikou civilizácie ako takej.
dostupné aj ako:
Sofisté
Sofisté zůstávají v běžném pojetí padouchy a podfukáři dějin filosofie, politováníhodnou úchylkou, na niž Sókratés a Platón reagovali vytyčením cesty pravého myšlení. Navíc se jejich úvahy zpravidla dochovaly jen ve stručných zlomcích nebo v parafrázích myšlenkových rivalů s Platónem na prvním místě. Mauro Bonazzi ukazuje, že při zachování všech zásad pečlivé filologické analýzy lze odhalit pozoruhodnou a dodnes inspirativní roli myslitelů řazených k sofistickému hnutí jakožto pragmatiků, realistů a obhájců antropocentrické perspektivy, jež je pro následný vývoj filosofie bytostně určující.
Mencius
První úplný český překlad jednoho ze stěžejních konfuciánských textů z klasické čínštiny. Kniha Mencius byla společně s Konfuciovými Hovory, Velkým učením a Doktrínou středu zařazena mezi tzv. Čtyři knihy, jejichž znalost byla po dlouhá staletí ověřována u čínských úřednických zkoušek. Obsahuje dialogy Mistra Menga neboli Mencia (372–289 př. n. l.) s různými postavami, včetně jeho žáků a panovníků z období Válčících států, které se tento „putující filosof“ snažil přesvědčit k tomu, aby nastoupili cestu pravého krále v souladu s konfuciánskými principy lidskosti a správnosti. Mencius se vyjadřuje k rozmanitým tématům, od spravedlivé vlády a náležité státosprávy přes lidskou přirozenost až po konkurenční nekonfuciánská učení, jež se snaží pečlivě vystavěnými argumenty vyvracet. Překlad doprovází stručný úvod, bibliografie a poznámkový aparát, který usnadňuje orientaci v textu i čtenářům-nesinologům.
Obraz filosofa
Sborník k životnímu jubileu Filipa Karfíka nabízí barvitý a citlivý obraz filosofa, filologa, pedagoga a profesora antické filosofie a odhaluje, jaký vliv měl a má na druhé. Ukazuje, jak mnohovrstevnaté může být vtiskávání jedné inspirativní osobnosti do životů, osudů, názorů a směřování dalších lidí a jak se vytváří společenství a pospolitost.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
