Academia strana 69 z 189

Obrazový průvodce představuje jedinečné dílo využívající moderní digitální technologie v kombinaci s tištěnou verzí. Jedná se o unikátní kolekci originálních mikrofotografií rostlinných struktur, které dokumentují stavbu vegetativních orgánů s využitím různých metod mikroskopie. Menší část mikrofotografií se nachází v tištěné knize, kompletní soubor je dostupný na přiloženém DVD. Jednotlivé snímky jsou označeny tak, aby bylo možné skrýt popisky (vhodné pro výukové účely). Texty jsou souběžně v české a anglické verzi. Kniha je dále doplněna výkladovým slovníkem odborných pojmů, který je v elektronické podobě interaktivní. Dílo vzniklo ve spolupráci špičkových odborníků z Karlovy univerzity v Praze (RNDr. Olga Votrubová, CSc., RNDr. Aleš Soukup, Ph.D.), Masarykovy univerzity v Brně (RNDr. Milan Baláž, Ph.D., doc. RNDr. Marie Kummerová, CSc.) a Univerzity Komenského v Bratislavě (vedoucí autorského kolektivu prof. RNDr. Alexander Lux, CSc.). Spoluautorem je Thomas Rost, emeritní profesor z University California v Davisu, a dva odborníci z Japonska (dr. Jun Abe a prof. Shigenori Morita).

Dílo obsahuje souhrn nejdůležitějších poznatků evropských vědeckých osobností nové školy inspirovaných Lombrosovým revolučním opusem Člověk - zločinec. V první části autor představuje nové objevy na poli antropologie, anatomie a duševních nemocí zločinných mužů a žen. Druhá část je souborem pojednání v oblasti trestně právní, zabývá se povahou zločince a možnostmi, jak rozlišit zločince ještě schopné nápravy a duševně nemocné od vrozených zločinných typů. Ve třetí, nejobsažnější části díla, posuzuje Lombroso zločinnost jako sociologický problém, zabývá se etiologií příčin jeho nárůstu. Zkoumá chování, tělesné funkce, tetování zločinců i palimpsesty na vězeňských zdech, hodnotí výsledky nápravy v jednotlivých typech zařízení, propaguje systémy alternativní ke stávajícím celulárním vězením.

Kniha pojednává o výstředních tanečnících swingu z doby druhé světové války, nazývaných „potápky“ a „bedly“. Jedná se o první komplexní zpracování této první české městské subkultury mládeže, jež prostřednictvím sympatií k angloamerické kultuře vyjadřovala odpor vůči nacistické okupaci a položila tak základy pro obdobné hudební subkultury v pozdějších desetiletích, jako byli rokenroloví „páskové“ či bigbítové „máničky“. Na základě studia širokého spektra pramenů dospívá autor k závěru, že swing představoval za války generační fenomén české mládeže. Analyzuje nejen samotné projevy české swingové subkultury (oblečení, účes, jazyk atd.), ale věnuje se i obdobným subkulturám ve Spojených státech (zootsuiteři), ve Francii (zazous), v Německu (Swingjugend) nebo v Rakousku (Schlurfs). Sleduje i historii odporu většinové společnosti vůči tzv. výstředním tancům, jež vyvrcholila v období protektorátu administrativními zásahy proti swingovým tanečníkům. Autor též podrobně zkoumá vztah nacismu k jazzové hudbě a pronásledování jazzových hudebníků a swingových fanoušků v hitlerovském Německu. Kniha se mimo jiné snaží odpovědět na otázku, proč nacisté swingové výstřednosti v protektorátu tolerovali daleko více nežli v samotné „říši“. Publikace Petra Koury je tak nejen příspěvkem k dějinám každodennosti české mládeže za druhé světové války, ale i kulturně-historickou studií fenoménu, jenž se stal neodmyslitelnou součástí moderních dějin. Kniha je doplněna bohatým obrazovým materiálem. Předmluvu ke knize napsal Josef Škvorecký.

Z perspektivy světových hospodářských a sociálních dějin patří výzkum dějin koncernu Baťa k nejzajímavějším tématům české hospodářské a sociální historiografie. Zatímco baťovská architektura a v posledních letech i problematika působení koncernu za druhé světové války patří k frekventovaným tématům českého dějepisectví, komplexní zpracování významné etapy koncernových dějin, jakou byla expanze společnosti formou zakládání zahraničních výrobních společností a satelitních továrních sídlišť v době velké hospodářské krize, dosud čekala na své zpracování. Předkládaná monografie tak poprvé uceleně sleduje ekonomickou, a především sociální dimenzi baťovského podnikání v době jeho vrcholné zahraniční expanze.

Z perspektivy světových hospodářských a sociálních dějin patří výzkum dějin koncernu Baťa k nejzajímavějším tématům české hospodářské a sociální historiografie. Zatímco baťovská architektura a v posledních letech i problematika působení koncernu za druhé světové války patří k frekventovaným tématům českého dějepisectví, komplexní zpracování významné etapy koncernových dějin, jakou byla expanze společnosti formou zakládání zahraničních výrobních společností a satelitních továrních sídlišť v době velké hospodářské krize, dosud čekala na své zpracování. Předkládaná monografie tak poprvé uceleně sleduje ekonomickou, a především sociální dimenzi baťovského podnikání v době jeho vrcholné zahraniční expanze.

Z perspektivy světových hospodářských a sociálních dějin patří výzkum dějin koncernu Baťa k nejzajímavějším tématům české hospodářské a sociální historiografie. Zatímco baťovská architektura a v posledních letech i problematika působení koncernu za druhé světové války patří k frekventovaným tématům českého dějepisectví, komplexní zpracování významné etapy koncernových dějin, jakou byla expanze společnosti formou zakládání zahraničních výrobních společností a satelitních továrních sídlišť v době velké hospodářské krize, dosud čekala na své zpracování. Předkládaná monografie tak poprvé uceleně sleduje ekonomickou, a především sociální dimenzi baťovského podnikání v době jeho vrcholné zahraniční expanze.

Po díle shrnujícím Macurovy odborné práce o českém 19. století vychází svazek, jenž představí autorovu pozoruhodnou románovou tetralogii, tematicky zasazenou do téhož období. Každý z románů je stylizován jako parafráze jednoho z oblíbených dobových žánrů: novely, živých obrazů, elegie a grotesky. První dva z nich vznikly již v druhé polovině osmdesátých let 20. století, kdy navzdory historické látce vyjadřovaly také autorovu generační zkušenost s realitou socialismu. Informátor uvádí čtenáře do prostřední jazykově a kulturně se vymezující vlastenecké společnosti a zkoumá i míru její loajality vůči habsburské monarchii. Komandant očima studentského vůdce J. V. Friče vykresluje paradoxy revolučního roku 1848. Tématem autorova nejosobitějšího a nejosobnějšího románu Guvernantka je život a umírání básníka a vědce F. L. Čelakovského a především jeho druhé manželky, spisovatelky A. Rajské. Roku 1997 za něj Macura získal Státní cenu za literaturu. Vydání části Medikus v roce 1999 se již nedožil. Pohrál si v ní s fiktivním pokusem obnovit České království, o něž se měl za prusko-rakouské války pokusit osobní lékař bývalého císaře Ferdinanda Dobrotivého.

Kniha je rozpracováním stejnojmenné rozhlasové přednášky, kterou měl Karl Jaspers na podzim roku 1956. Podnítily ho k ní četné přípisy, připomínky a dotazy rozhlasových posluchačů. Ač už od té doby uplynulo téměř šedesát let, hrozba války s použitím atomových zbraní existuje i nadále a Jaspersova kniha může k tomuto problému přinášet stále aktuální podněty. Jako jeden z mála ostře kriticky postihl základní problém: konfrontaci demokracie a totality. I pro nás v dnešní společnosti platí Jaspersova výzva, že záleží na každém jednotlivci, že světový mír nelze zajistit pouze technicky, ale že jeho předpokladem je proměna každého člověka v bytost, která si je vědoma spojení svobody s odpovědností a v souladu s rozumem usiluje o uplatnění mravních hodnot a o dobro.

Vývoj posledních desetiletí dává za pravdu všem, kteří v designérské tvorbě již dříve spatřovali důležitý integrující faktor moderní či postmoderní kultury a poukazovali na jeho zprostředkující roli mezi oblastí materiální každodennosti a světem umění. Jestliže se design stává předmětem široce založeného interdisciplinárního výzkumu, je tomu proto, že stále více je patrný jeho význam pro utváření předmětného světa jak v jeho praktických, funkčních aspektech, tak v jeho rétorice a estetických hodnotách.“ Publikace představuje dějiny designu v českých zemích prizmatem institucí, jež jeho vývoj ovlivňovaly (školy, spolky, výrobní podniky a družstva ad.), přičemž design chápe v širokém záběru designu interiéru, užitkových předmětů, průmyslového a grafického designu, módy a textilního designu, užité fotografie a designu nových hmot 20. a 21. století. Ve dvaceti kapitolách jsou zde instituce kontextuálně vztaženy ke stylovému vývoji designu souběžně s periodizací dějin výtvarného umění. Dílo představuje vůbec první systematické zhodnocení dějin moderního designu v českých zemích s takovýmto zřetelem a zároveň první komplexní uchopení dějin designu v jeho multidisciplinaritě. Rukopis publikace vznikl jako výsledek výzkumného grantu Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které zapojilo do svého autorského týmu také externí spolupracovníky z dalších muzejních institucí a vysokých škol.

Kniha přiblíží nejen historii samotné osady Ležáky, ale doplní ji o kontext odboje napojeného na výsadky z Velké Británie v širším regionu. V jednotlivých kapitolách čtenář najde příběhy nejen parašutistů a jejich podporovatelů, ale i příběhy příslušníků nacistického represivního aparátu, jehož nasazení v tomto prostoru bylo masivní. Přesto, že příběh osady Ležáky a jejích obyvatel je příběhem tragickým, zároveň je jedním z nejheroičtějších příběhů druhého odboje. Kniha se věnuje i historii památníku Ležáky po osvobození a je doplněna řadou málo známého obrazového materiálu.

Kniha Jak vnímat architekturu z roku 1959 patří mezi autorovy nejslavnější tituly. Jde o přístupný, ale hutný text, který lze vnímat v analogii k fenomenologickým přístupům k umění, aniž by zde šlo o přímočarý vliv. V sérii přednáškových esejů se Rasmussen zaměřuje na elementární složky architektury jakožto zkušenosti: objemnosti a dutosti, tíže a lehkosti, hrubosti a hladkosti, barevných ploch a teploty barev apod. Kniha se obrací k širší kulturní veřejnosti, ale nepochybně se uplatní i ve výuce architektury i dalších uměleckých a kunsthistorických oborů.

Afrika viděná zevnitř, očima českých biologů, geologů, antropologů a archeologů, kteří bádají v afrických pouštích a savanách nad dosud nevyřešenými otázkami vývoje člověka, lidských společností, klimatu, živé a neživé přírody. Je to kniha o dlouhých dějinách kontinentu. Píše se v ní o vysychání Sahary, která ještě docela nedávno, před sedmi tisíciletími, nebyla pouští, ale obydlenou savanou s mnoha jezery a spoustou zvířat. V průběhu vysychání se z původních lovců a sběračů postupně stávali pastevci, občas zemědělci a místy dokonce vznikaly vyspělé civilizace. Mnohé civilizace později zanikly a také dnes se situace dramaticky proměňuje. Některé africké regiony se propadají do hlubokých krizí, jiné naopak zaznamenávají prudký rozvoj spojený s nebývalým nárůstem počtu obyvatel. Přesto přetrvávají v málo obydlených územích Afriky rozsáhlé kusy původní neporušené divočiny, kde si cestovatel a výzkumník připadá, jako by se ocitl v nějakém dávno zaniklém, pravěkém světě.

Utrpení zvířat využívaných člověkem je závažný problém vyvěrající ze způsobu života současné civilizace. Myšlenka řešit ho založením zvířecích práv obdobných právům lidským pochází z prostředí ochranářských hnutí v USA, odkud se rozšířila do západní Evropy. Záměrem editorů bylo odhlédnout od schémat vlastních aktivistickým hnutím a shromáždit k tématu práv zvířat poznatky těch vědních disciplín, jež k němu mají nejvíce co říci. V knize se tak setkávají zástupci oborů filozofie, etiky, biologie, sociologie a práva, aby společně hledali odpovědi na otázky po smyslu a opodstatněnosti konceptu zvířecích práv a zároveň ukázali, jak je problém zvířat reflektován v současné české společnosti.

Kniha zkoumá na základě analýzy typově různých pramenů hlavní formy mecenátu, především zakládání škol různého druhu, rodinné i jiné studijní nadace, podporu poskytovanou učitelům mimo jejich běžné zajištění, odkazy knih i celých knihoven ve prospěch soudobého školství apod. Usiluje o postižení dlouhodobých vývojových trendů v českém státě i o charakteristiku odlišností v jednotlivých zemích a analyzuje příčiny mecenátu, jeho společensko-politické pozadí i funkce, typy podporovaných institucí a jejich charakter, sociální, geografickou či konfesijní skladbu mecenášů i stipendistů atd. Součástí jsou také různé typy dokumentů vhodně ilustrující zkoumanou problematiku.

Kniha seznamuje čtenáře s místy, která jsou spojena s výsadky vyslanými v době druhé světové války z Velké Británie na území Protektorátu Čechy a Morava. Jde o místa, obce, města či celé oblasti, v nichž výsadky přistály a kde jejich členové působili. Kromě činnosti samotných parašutistů je pozornost zaměřena i na osoby z řad domácích odbojářů ve velké míře se rekrutujících z řad sokolů či vojáků, kteří z určitých důvodů neodešli bojovat za hranice a za bitevní pole si zvolili okupovanou vlast. Výsledkem spolupráce domácích odbojových struktur a vojáků vyslaných z Londýna byla i jedna z nejvýznamnějších operací druhé světové války – operace Anthropoid , během níž se podařilo odstranit zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Kniha je věnována tradiční otázce literárního realismu. Nezabývá se však primárně literárními texty, ale popisuje okolnosti, za nichž mohou být čteny jako texty realistické. Autor se vrací k počátkům českých diskusí o realismu a na pozadí proměn myšlení měšťanské společnosti, přecházející od liberalismu k masové demokracii, popisuje různé způsoby rozumění realističnosti literární reprezentace skutečnosti. Kritické diskuse o literatuře z let 1858-1891 nahlíží v kontextu soudobého estetického myšlení a kromě obvykle uvažovaných francouzských a ruských inspirací bere v úvahu též impulsy vycházející přímo z německojazyčného prostoru střední Evropy.