CDK strana 5 z 8

Vybrané texty filosofa, vysokoškolského učitele a překladatele Karla Flosse jsou svědectvím o duchovním proudění v českých zemích v druhé polovině minulého století, ale též na úsvitu nových časů po sametové revoluci. Za vytrvalým hledáním nadějnější cesty stojí osobnosti na první pohled sice stěží slučitelné (M. Habáň, J. L. Fischer, H. Küng), autor je však přesvědčen, že nakonec je pro všechno jeho úsilí směrodatná starost o osud křesťanství či ještě přesněji Ježíšovy věci. Též proto se odvažuje nazvat svou antologii Hledání duše zítřka. Flossův duchovní vývoj byl zásadně ovlivněn ekumenickým seminářem v pražských Jirchářích – dnes sní o tom, aby se podobné iniciativy opět staly jedním ze zdrojů nadějnější budoucnosti.

Dramatik Milan Uhde se tentokrát představuje jako čtenář. Dlouho se domníval, že za studií v padesátých letech minulého století odolal vlivům komunistických výkladů kultury a literatury. Když se však jako zakázaný autor musel o patnáct dvacet let později k některým přečteným knihám vracet, zprvu aby je na přátelskou zakázku zdramatizoval pod cizím jménem, prodělal překvapení: knihy byly jiné, než očekával. Samozřejmě se nezměnily, ale k novému poznání dozrál jejich čtenář. S krásnými slovy velebícími revoluční násilí se přel o to prudčeji, oč zásadněji odporovala jeho čerstvé životní zkušenosti. Pohnulo ho to k dalšímu a soustavnému ověřování fakultních poznatků. Výsledky zaznamenával a používal jak ve svých disidentských přednáškách konaných doma a v bytech přátel, tak po listopadu 1989 na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. Po jejich časopiseckém otisku v Proglasu a v Revui Politika je předkládá v knižní podobě. Jejich kritické zaměření napovídají názvy portrétů: Ivan Olbracht aneb Z deště pod okap; Karel Čapek aneb Jak terorista málem zachránil světový mír; Vladislav Vančura aneb Krásná slova; Proletářská poezie aneb Básničtí zabijáci.

Vedle úvodu do Nového zákona, který vyšel před dvěma lety poprvé v češtině pod názvem Cesta Páně, CDK nyní připravilo i svazek věnovaný Starému zákonu. Vytváří se tím dvoudílný, volně navazující soubor, který přibližuje starozákonní i novozákonní příběhy prostřednictvím originálního výkladu, jenž je postaven na současném vědeckém bádání, ale přináší i duchovní povzbuzení. Bratr John z Taizé se narodil ve Philadelphii v USA, vystudoval teologii, do komunity vstoupil v roce 1974. Každoročně pořádá několikatýdenní kurzy úvodů do biblické historie, teologie a spirituality. Publikuje knihy s touto tématikou, které jsou překládány do mnoha jazyků – The Pilgrim God: A Biblical Journey (1985/1990), The Way of the Lord: A New Testament Pilgrimage (1990), Praying the Our Father Today (1992), a God of the Unexpected (1995) atd. Taizé, to nejsou jen písně nebo nová hudební forma. Je to mezinárodní a ekumenická monastická komunita, v níž žije kolem sta bratří z dvaceti pěti zemí a z různých křesťanských církví – katolické, anglikánské, luteránské a reformované. Žijí pospolu a touží být znamením smíření, znamením evangelia. Toto společenství vzniklo za druhé světové války, v roce 1940. Jeho zakladatel, Roger Schütz, přišel do malé vesnice v Burgundsku a začal zde pomáhat pronásledovaným židům a uprchlíkům. Tato činnost byla počátkem hnutí, které dnes přijímá mnoho tisíc mladých lidí, pořádá zahraniční setkání, publikuje knihy a pomáhá chudým lidem na mnoha kontinentech.

Unikátní soubor příspěvků z česko-slovenské konference, která byla prvním pokusem o setkání historiků, kteří chtěli svým dílem přispět ke zhodnocení výsledků historického bádání v oblasti církevních dějin. Akce se uskutečnila v Ružomberku a přinesla výsledek v podobě více než padesáti autorských příspěvků, jejichž autoři zhodnotili přínos a specifika české i slovenské církevní historiografie. Klíčové texty (Roman Holec, Josef Harna, Adam Hudek, Jiří Němec, Miroslav Kunštát, Jan Horský, Stanislav Balík, Miroslava Ludvíková, Miloš Trapl, Jan Pešek, Zdeněk Nešpor a další) představují východiska k další diskusi i k dalšímu rozvíjení oboru.