Epocha strana 72 z 107

„Každý, kdo unese oštěp…“ jsou slova, která habešský císař použil v mobilizačním rozkaze poté, kdy do jeho země vtrhly početné a dobře vyzbrojené italské divize. Drama expanzivního výpadu fanaticky zfašizované země do východoafrického prostoru, včetně všech příčin i důsledků, patří ke klíčovým a budoucnost ovlivňujícím událostem v období mezi světovými válkami. Zkušený autor literatury faktu, který pro tuto edici již popsal i časově související španělskou občanskou válku (Krvavá předehra, 2005), rozvíjí několik rovin příběhu a zavádí čtenáře nejen přímo na bojiště, ale také do zákulisí dění: mezi válečné zpravodaje, do pracoven státníků, exponentů tajných služeb i zbrojního průmyslu a činitelů nadnárodních organizací.

Oboustranná brutalita založená na náboženských rozdílech a bezpočet menších i větších střetnutí na souši i na moři byly charakteristickými projevy krvavé války mezi Řeky a Turky ve dvacátých letech 19. století - války, která vedla ke vzniku nezávislého řeckého státu. Provázely ji i další jevy, jako řecké mrhání zahraničními půjčkami či občanské války mezi samotnými Řeky. Negativní roli sehrála také jednostranná propaganda v západoevropské společnosti, vyplývající z neznalosti skutečné situace ve východním Středomoří, a vojenské i diplomatické vměšování evropských velmocí. Přestože od konce oné války uplynulo již 180 let, nepozbyla na svém historickém významu a aktuálnosti. Animozita mezi Řeky a Turky je stále živá a řecká společensko-ekonomická realita dnešních dnů způsobená plýtváním se vine jako červená nit řeckými dějinami již od této války, která je významnou kapitolou moderních evropských dějin. Připomíná to antickou tragédii i absurdní drama zároveň.

V listopadu 1975 podepsali zástupci šesti jihoamerických zemí přísně tajnou dohodu, kterou posvětili již probíhající spolupráci a vzájemnou pomoc tajných služeb, armád a policie při potírání levicového nebezpečí. O tři roky později se počet signatářů rozrostl na osm. Únosy, mučení, vraždy, atentáty, vojenské operace proti guerille. To byly znaky "špinavé války", která se v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století rozpoutala v Jižní a posléze i Střední Americe. Kondor nemilosrdně zasekl drápy. Kniha přibližuje čtenářům průběh operace v jednotlivých zemích, skrytou úlohu USA, nejděsivější případy státního teroru i tragické dopady do současnosti. Nemá sloužit jako obhajoba marxistických partyzánů ani jako důkaz zlotřilosti imperialismu a šikany chudých zemí Spojenými státy americkými. Zmíněné události však představují další nešťastnou epizodu dějin dvacátého století a musí být vzpomenuty, už jen pro ony desetitisíce zmařených lidských životů. Operace Kondor je v Čechách téma exotické a dosud málo známé, o to zajímavější poznatky však může četba knihy přinést.

O banderovcích se u nás v podstatě ví jen to, že to byli ukrajinští povstalci, kteří se po druhé světové válce pokoušeli probít přes Slovensko, Moravu a jižní Čechy do amerického okupačního pásma v Německu. Dodnes u nás vycházejí knihy a studie popisující „statečné“ příslušníky naší policie a armády snažící se tomu zabránit. Ale odkud se banderovci vzali, zač bojovali a proč současný ukrajinský prezident Viktor Juščenko jmenoval jejich vůdce národními hrdiny? Jak ukrajinský boj za nezávislost souvisel s Československem? O tom všem vypráví kniha Milana Syručka, který se na Ukrajině vydal po stopách třistaletého boje Ukrajinců proti ruské, polské, rakousko-uherské a rumunské nadvládě. Přináší svědectví jak z tajných archivů, tak od lidí, kteří prožili válečné a poválečné roky v partyzánském boji zejména proti bolševické moci. Osmý svazek znovuobnovené Edice Magnetka obsahuje dosud neznámá fakta z tajných archivů a vyprávění očitých svědků o pohnutém boji Ukrajinců za svou státnost a také, jakou roli v tomto úsilí sehrálo Československo. Současné rozporuplné hodnocení úlohy banderovců samotnými Ukrajinci dává autorovi možnost nahlédnout do zákulisí událostí vedoucích k vyhlášení ukrajinské nezávislosti před sedmnácti lety.

V roce 1963 připravovala autorská dvojice Neprakta – Jiří Winter a Bedřich Kopecný knižní vydání cyklu kreslených vtipů pod názvem Muži v plechu, druhý svazek zamýšlených Nepraktových dějin lidstva. Posléze byl ediční záměr zrušen a oba autoři přestali na projektu pracovat. V následujících letech se k myšlence rytířských her a soubojů, k dvorním dámám a vtipné heraldice ještě vrátili a v časopisech uveřejnili několik desítek kreseb obrněných mužů, žen v pásech cudnosti a scén z lítých bitev českého středověku. V roce 1971 vydala Artia Praha s nakladatelstvím Werner Dausien v Hanau reprezentační výběr Männer im Harnisch, bohužel, jen pro německý knižní trh. Česky cyklus Muži v plechu knižně dosud nevyšel. Letošní 90. výročí narození Jiřího Wintra – Neprakty poskytlo vhodnou příležitost ke splacení „starého dluhu“, tedy vydání tohoto mistrovského díla význačných tvůrců českého kresleného humoru, doplněného o pozdější Nepraktovu tvorbu na náměty Miloslava Švandrlíka.

V roce 1963 připravovala autorská dvojice Neprakta – Jiří Winter a Bedřich Kopecný knižní vydání cyklu kreslených vtipů pod názvem Muži v plechu, druhý svazek zamýšlených Nepraktových dějin lidstva. Posléze byl ediční záměr zrušen a oba autoři přestali na projektu pracovat. V následujících letech se k myšlence rytířských her a soubojů, k dvorním dámám a vtipné heraldice ještě vrátili a v časopisech uveřejnili několik desítek kreseb obrněných mužů, žen v pásech cudnosti a scén z lítých bitev českého středověku. V roce 1971 vydala Artia Praha s nakladatelstvím Werner Dausien v Hanau reprezentační výběr Männer im Harnisch, bohužel, jen pro německý knižní trh. Česky cyklus Muži v plechu knižně dosud nevyšel. Letošní 90. výročí narození Jiřího Wintra – Neprakty poskytlo vhodnou příležitost ke splacení „starého dluhu“, tedy vydání tohoto mistrovského díla význačných tvůrců českého kresleného humoru, doplněného o pozdější Nepraktovu tvorbu na náměty Miloslava Švandrlíka.

Do světa lidí pronikla hrozba, která může změnit historii a uvrhnout svět do chaosu. Co zamýšlí královna jezinek a jaké jsou její skutečné cíle? Bude střet Germánů s Římem osudovou válkou, nebo jen jednou z mnoha bitev? I země v srdci Evropy se ocitá na pokraji zkázy. Vzniká zvrácený kult, přibývají oběti strigy a fanatičtí věštci zvěstují apokalypsu. Najdou se hrdinové, kteří tomu učiní přítrž? Pomůže moc poustevníka Magnuse? Bude mít i Kroana dost odvahy?

Pero da Covilha (asi 1450-asi 1530) byl portugalský diplomat a vyzvědač, označovaný za krále špionů - sloužil celkem čtyřem králům. V roce 1487 byl vyslán do Orientu v rámci strategického plánu najít cestu z Evropy do Indie. Přes Středozemní moře až do Adenu jej doprovázel Afonso de Paiva, jenž měl najít bájnou říši kněze Jana, kýženého spojence křesťanů proti muslimům. Paiva zemřel, aniž svou část úkolu splnil, a tímto úkolem byl pověřen da Covilha. Postupně se dostal do Etiopie, ale když se chystal k návratu, zemřel císař a jeho nástupce už mu nedovolil ze země odjet. Když k etiopskému dvoru v roce 1520 dorazilo portugalské poselstvo, setkalo se s krajanem, považovaným za mrtvého. Byl bohatý, vážený, ale ne příliš šťastný. Poslal ještě po vyslancích do Portugalska obsáhlou zprávu o Etiopii a víc o něm v Evropě nikdo neslyšel. Zprávy P. da Covilha pomohly nasměrovat portugalský výboj do Asie přibližně na dalších padesát let. Přispěl také k osvobození Evropanů od iluzí o mytickém knězi Janovi. Byl vynikající operativec a analytik, nikdy neopustil svou službu a nikdy nebyl protivníky odhalen. Neobjevil sice žádnou dosud neznámou zemi, ale našel všechno, co hledal. Na jeho příkladu se lze i dnes poučit o významu, jaký má pro diplomaty, zpravodajce či obchodníky znalost místní kultury a jazyka a jak efektivní může být zpravodajská služba malé země, je-li dobře organizovaná a řízená.

Málokterá válka byla tak zbytečná jako tzv. „třetí svatá válka za italské sjednocení“ v létě 1866. Jablkem sváru bylo Benátsko a Jižní Tyrolsko, „zbytky“ bývalého rakouského Lombardsko-benátského království patřícího stále císaři Františku Josefu I., po nichž toužil první král sjednocené Itálie Viktor Emanuel. Protože v předcházejících válkách s Rakušany dostaly jeho armády vždy na frak, bez silného spojence na takový podnik nemohl ani pomyslet. A právě s tím kalkuloval pruský první ministr Bismarck, toužící pro změnu konečně sjednotit Německo. V tomto střetu vyhradil Bismarck své místo i Itálii snící nejen o vyhnání Rakušanů z Benátek, ale i stát se po vzoru starého Říma vládkyní ve Středozemním moři. Italové zaměstnají část rakouské armády, což Prusům umožní vyřídit její druhou část. Italové chtěli válku a vítězství, aby konečně vstoupili do první řady evropských mocností. Jenže by to nesměli být Italové. A tak přišla série porážek, u Custozy, v Dolomitech i na moři u ostrova Vis (Lissa). Ale nakonec Viktor Emanuel dosáhl svého, protože František Josef přenechal Benátky prostřednictvím francouzského imperátora Itálii už předem, ať válka dopadne jakkoli.

Tahle kniha není žádná selanka. Tahle kniha je literární swingers party plná démonů, prastaré magie, zombií, čarodějek, sukub, děsivých artefaktů, mocných sil z počátku věků a sexu. Spousty sexu. Ale taky akce a humoru. Jinak to František Kotleta ani neumí.

Tahle kniha není žádná selanka. Tahle kniha je literární swingers party plná démonů, prastaré magie, zombií, čarodějek, sukub, děsivých artefaktů, mocných sil z počátku věků a sexu. Hodně sexu. Ale taky akce a humoru. Jinak to František Kotleta ani neumí.

Jana Nečasová odhaluje své soukromí. Bývalá vrchní ředitelka kabinetu, která se až doposud vyhýbala jakýmkoliv kontaktům s médii, otevřeně hovoří o svém vztahu s premiérem Petrem Nečasem, odkrývá zákulisí tak zvané velké politiky, nebojí se otevřeně mluvit o lidech i událostech. Nekapituluje před světem, který se náhle zmenšil na několik metrů čtverečních vězeňské cely. Vždy svá. Nezlomená. Šťastná. I nešťastná. Žena, jejíž příběh stojí za to znát. Je to zpověď. Ale není to pokání.

Jana Nečasová odhaluje své soukromí. Bývalá vrchní ředitelka kabinetu, která se až doposud vyhýbala jakýmkoliv kontaktům s médii, otevřeně hovoří o svém vztahu s premiérem Petrem Nečasem, odkrývá zákulisí tak zvané velké politiky, nebojí se otevřeně mluvit o lidech i událostech. Nekapituluje před světem, který se náhle zmenšil na několik metrů čtverečních vězeňské cely. Vždy svá. Nezlomená. Šťastná. I nešťastná. Žena, jejíž příběh stojí za to znát. Je to zpověď. Ale není to pokání.

Jana Nečasová odhaluje své soukromí. Bývalá vrchní ředitelka kabinetu, která se až doposud vyhýbala jakýmkoliv kontaktům s médii, otevřeně hovoří o svém vztahu s premiérem Petrem Nečasem, odkrývá zákulisí tak zvané velké politiky, nebojí se otevřeně mluvit o lidech i událostech. Nekapituluje před světem, který se náhle zmenšil na několik metrů čtverečních vězeňské cely. Vždy svá. Nezlomená. Šťastná. I nešťastná. Žena, jejíž příběh stojí za to znát. Je to zpověď. Ale není to pokání.

To, že něco není skutečné, ještě neznamená, že vám to nemůže ublížit.“ Anita není jen lovkyně upírů, nekromantka, federální šerif a lidská služebnice vládce města St. Louis. Je taky dobrá kamarádka, a proto vždy podá pomocnou ruku příteli v nouzi. Až na to, že tenhle přítel je její vlkodlačí kamarád a občasný milenec Jason a potřebuje od ní, aby před jeho umírajícím otcem a snobskou rodinou předstírala, že je jeho vážná známost. V idylickém městečku se však situace poněkud zkomplikuje. Zrovna se tam totiž chystá prominentní svatba a Jason je až příliš podobný chronicky záletnému ženichovi. Anita tak čelí nepříteli, se kterým se dosud nestřetla – bulvárním novinářům. Blesky fotoaparátů a mikrofony ale nejsou jediným nebezpečím, které na ni číhá. Upíří intriky a moc totiž překonávají hranice států i magické bariéry… Anita Blakeová žije ve světě, kde jsou upíři, zombie či vlkodlaci běžnou součástí společnosti. Živí se jako oživovatelka zombií a zákonná popravčí upírů. Pomáhá také policii při vyšetřování nadpřirozených trestných činů, což se však občas kříží s jejím soukromým životem. Stává se totiž součástí nejen milostného, ale i mocenského trojúhelníku, jehož další dvě strany tvoří vlkodlak Richard a upíří vládce města Jean-Claude.

Stála Libye skutečně za zřícením letounu PanAm? Jak to bylo s československým semtexem a americkou trhavinou C–4, které měla Kaddáfího džamáhíríje k dispozici. Kdo první spojil semtex a Libyi s katastrofou v Lockerbie a kdo následně vyslal svého emisara k plukovníku Kaddáfímu. Jak probíhaly československé dodávky zbraní a vysílání našich vojenských a civilních odborníků do Libye. Jak libyjské pohledávky potopily Českou námořní plavbu a jak protilibyjské embargo OSN málem zlikvidovalo kopřivnickou Tatru. O těchto a dalších záležitostech, ale zároveň i o tom, jak v Libyi v předlistopadové době žili a pracovali naši lidé, se rozepisuje autor, který sám působil v Libyi pět let. Shodou okolností v přelomové době, kdy naše vztahy s touto zemí procházely dramatickou změnou. Po listopadovém převratu vedl půldruhého roku v Tripolisu zastupitelský úřad Československa a z této pozice měl možnost nahlédnout pod pokličku mnohým zamlčovaným či zkreslovaným kauzám. S pomocí archivních materiálů, odborné literatury a vzpomínek pamětníků, včetně bývalého premiéra Štrougala, rekonstruuje jejich skutečný průběh i události pozdějších let, kdy vzal Západ „zreformovaného“ Kaddáfího krátce na milost, aby vzápětí s pomocí džihádistů rozehrál partii násilného svržení libyjského režimu.