Oikoymenh strana 24 z 49

Kniha je nejen úvodem do filosofování a filosofie, ale zároveň úvodem do myšlení Ladislava Hejdánka. Autor ve dvanácti sešitech dělených do krátkých a přehledných kapitol představuje své vlastní uvažování nad základními i širšími filosofickými otázkami a čtenáři nabízí přehled témat a jejich řešení, kterými jej uvádí do filosofie a jejích dějin a také jej vede k samostatnému myšlení.

V této práci se Eliade zabývá povahou a klasifikací mýtu, a to nejsoustavnějším způsobem ve srovnání s úvahami o mýtu, roztroušenýmiv jeho ostatních pracích. Mýty řadí zásadně do dvou kategorií:stvořitelské mýty (jak vznikl svět) a mýty o původu (jak vznikly určitéentity v rámci již stvořeného světa). Zdůrazňuje roli cyklického pojetíčasu (mýty a rity obnovování), ale zajímá ho i eschatologickátranspozice mýtu (eschatologie jako kosmogonie budoucnosti). Úpadekmýtů pak vede k vytváření falešných mytologií, které uspokojujípotřeby „mytické“ struktury lidského vědomí; přežívání mýtů je signálemprotestu člověka proti zotročování historickým časem.

Sborník textů ze 7. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 11.–14. listopadu 2009.

V této práci se Eliade zabývá povahou a klasifikací mýtu, a to nejsoustavnějším způsobem ve srovnání s úvahami o mýtu, roztroušenýmiv jeho ostatních pracích. Mýty řadí zásadně do dvou kategorií:stvořitelské mýty (jak vznikl svět) a mýty o původu (jak vznikly určitéentity v rámci již stvořeného světa). Zdůrazňuje roli cyklického pojetíčasu (mýty a rity obnovování), ale zajímá ho i eschatologickátranspozice mýtu (eschatologie jako kosmogonie budoucnosti). Úpadekmýtů pak vede k vytváření falešných mytologií, které uspokojujípotřeby „mytické“ struktury lidského vědomí; přežívání mýtů je signálemprotestu člověka proti zotročování historickým časem.

Kniha přináší souhrnné a přehledné chronologické podání dějin starokřesťanské literatury a nauky církevních autorů prvních osmi staletí.

Ve své studii dvou nejslavnějších revolucí 18.století vyzdvihuje Arendtová úsilí Americké revoluce o založení politické svobody spojené s ustanovením trvalých politických institucí a svobodného veřejného prostoru. To staví do protikladu ke snaze Francouzské revoluce o osvobození od sociální nerovnosti. Dále se autorka zamýšlí nad tím, proč se v Americe duch revoluce neudržel. Hlavní příčinu spatřuje ve ztrátě vztahu k veřejnému prostoru za podmínek zastupitelské demokracie. V závěru se na základě myšlenek Thomase Jeffersona a zkušenosti se systémem rad v průběhu revolucí 20. století věnuje možnostem obnovy a udržení přímé demokracie.

Jeden ze dvou svazků Ricoeurova raného díla Filosofie vůle, který pojednává o symbolice zla, a to souběžně v semitské a řecké kulturní oblasti. Dílo uvádí čtenáře do fenomenologie a hermeneutiky náboženství.

Antologie vybraných textů představuje reprezentativní průřez tisíciletými dějinami řecké matematiky v jejích nejdůležitějších disciplínách. Obsahuje mj. podstatný výbor z Eukleidových Základů a zespisů Archimédových, ukázky z Apollóniových Kuželoseček, z PtolemaiovaAlmagestu či z Diofantovy Aritmetiky. Antologii uspořádal,úvodní studii napsal a poznámkami opatřil Z. Šír. Přeložili R. Mašeka A. Šmíd. Řecko-české vydání. Asi 500 stran.

Těžištěm svazku je přednáškový cyklus z roku 1933, ve kterém španělský filosof podnikl jeden z vůbec prvních pokusů o teoretické uchopení techniky a jejího vztahu k člověku. V dalších esejích se Ortega y Gasset vyjadřuje k pozdnímu Heideggerovi, s nímž se setkal na kolokviu v Darmstadtu, k filosofickému stylu, k architektuře či k teoretickým problémům fyziky. Přeložil M. Špína.

Titul druhého dílu Benjaminových Vybraných spisů vystihuje hlavnísoučásti svazku: na jedné straně teoretické texty k filosofii jazykaa k teorii poznání, na straně druhé výbor z desetiletí připravovanéhoopus magnum „Pasáže“. V knize se objeví například Úkol překladatele,Program nadcházející filosofie, překlad původní verzeTeoreticko-poznávací předmluvy k Původu barokní truchlohry či staťO pojmu dějin. Přeložil M. Ritter.

V tomto svazku je poprvé zpřístupněna Patočkova korespondencese slavistou, filosofem, žákem E. Husserla, objevitelem KomenskéhoObecné porady D. Čyževśkým, s německým filosofem výchovy, komeniologema pozdějším vydavatelem Patočkova souborného komeniologickéhodíla K. Schallerem a s francouzskou komenioložkouM. Denisovou. Jde o rozsáhlou a významnou součást Patočkovy komeniologické pozůstalosti, jež přesahuje úzký rámec komeniologiea přináší velmi cenné prameny pro úplnější poznání myslitelskéhoodkazu Jana Patočky.

V tomto svazku je poprvé zpřístupněna Patočkova korespondencese slavistou, filosofem, žákem E. Husserla, objevitelem KomenskéhoObecné porady D. Čyževśkým, s německým filosofem výchovy, komeniologema pozdějším vydavatelem Patočkova souborného komeniologickéhodíla K. Schallerem a s francouzskou komenioložkouM. Denisovou. Jde o rozsáhlou a významnou součást Patočkovy komeniologické pozůstalosti, jež přesahuje úzký rámec komeniologiea přináší velmi cenné prameny pro úplnější poznání myslitelskéhoodkazu Jana Patočky.

Nové opravené vydání autorova základního filosofického díla. Prvnísvazek obsahuje kritiku Platóna, druhý kritiku Hegela a Marxe. PřeložiliM. Calda a J. Odehnalová. Otevřená společnost a její nepřátelé je jeden z nejdůležitějších spisů moderní politic ké filosofie, v němž Popper rozvíjí svou vlivnou teorii demokracie a budování institucí a proti holistickému sociálnímu inženýrství, navrhujícímu systémová řešení, obhajuje inženýrství dílčí, které místo neuskutečnitelného jednorázového nastolení c o nejlepšího stavu hledí odstraňovat jedno po druhém ty nejpalčivější zla a nepořádky. Ale Otevřená společnost i daleko více než to: je to srozumitelný a čtivý text, kde čtivost není výsledkem chtěné snahy o popularizaci, nýbrž Popperova přesvědčení, že osud svobodného světa možná závisí na tom, aby se hlavní sdělení knihy dostalo k co největší skupině čtenářů. Tímto sdělením je: budoucnost je otevřená! Bude-li vám někdo tvrdit, že doba si žádá to či ono (v době psaní knihy plánované hospodářstv í a totalitární politiku), nemůže mít pravdu, protože o tom, co nastane, nerozhodují nějaké trendy či dějinná směřování, nýbrž rozhodnutí lidí. Důkladněji to dokazuje v Bídě historicismu, ale šířit toto poselství se pokouší především zde (a přidává k tomu i kontroverzní, ale závažnou analýzu jistého aspektu díla největšího filosofa všech dob, za něhož Popper považuje Platóna).

Autor rozvinul ve svém díle mj. alternativní podobu fenomenologie světa, jenž stejně jako hra nemá žádný poslední základ či účel (Světjako symbol světa, česky 1993), a pod vlivem Nietzschovým se distancoval od platónské myšlenky stupňování bytí. Ne n áhodou se mu proto v této knize podařilo podat jednu z nejcitlivějších interpretací Nietzschova myšlení na německé půdě.

Autor rozvinul ve svém díle mj. alternativní podobu fenomenologie světa, jenž stejně jako hra nemá žádný poslední základ či účel (Světjako symbol světa, česky 1993), a pod vlivem Nietzschovým se distancoval od platónské myšlenky stupňování bytí. Ne n áhodou se mu proto v této knize podařilo podat jednu z nejcitlivějších interpretací Nietzschova myšlení na německé půdě.

Další z esejů z Rozpravy o metodě v němž Descartes předvádí svou metodu na nauce o světle, zvláště pak na objevu zákonu lomu světla a jeho důsledcích. Francouzko-česky, s původními obrázky a závěrečným komentářem překladatele.