Svět křídel strana 10 z 22

Kniha známého historika a kritika umění Zbyňka Miloše Dudy Agónie svědomí vyšla poprvé v roce 1997 a okamžitě patřila k nejhledanějším titulům na českém knižním trhu. Velmi poutavé a čtivé dílo pojednávalo o životním příběhu vrchního velitele československého letectva, sborovém generálu ing. Aloisi Vicherkovi (1892 – 1956), avšak silně se dotýkalo i jeho generačních druhů. V přepracovaném a aktualizovaném vydání knihy, se autor v kritických úvahách zabývá vinou jedince za kolektivně spáchaný zločin, zneužitím politické a vojenské moci, ale i lidským selháním, hrdinstvím, zbabělostí, mstou, závistí i nenávistí. Memoárové zpovědi hlavních aktérů těchto mezních událostí jsou konfrontovány s archivním dědictvím státních institucí, opírají se o dobové novinové aktuality i o výpovědi očitých svědků. Kniha, jakkoli nabitá osobitým autorovým přístupem, je založená na velmi solidní znalosti faktů a historických pramenů. Přehledně psaný a proodkazovaný text je doprovázen bohatým a dosud nezveřejněným ilustračním doprovodem z autorova archívu (260 fotografií a 80 dokumentů). Čtenářům se prostřednictvím této publikace dostává do rukou nejen potřebná a přehledná autenticita osudových událostí, ale skutečně cenná pomoc na cestě po smyslu dějin 20. století

Obsáhlá kniha historických reportáží o italských osudech "vladařů", jak se mezi sebou familiárně nazývali příslušníci sedmitisícového vládního vojska Protektorátu Čechy a Morava, nabízí čtenáři kromě značné dávky napětí a dramatických osudů "vlada řů" v řadách italských partyzánů také soubor otázek, kterým dominuje problematika forem a míry kolaborace jednotlivých složek českého národa s nacistickým okupačním režimem. Tato kniha na základě autorova mnoholetého studia archivních pramenů přesvěd čivě dokládá, že ani příslušníci vládního vojska v drtivé většině svůj národ nezradili a naopak pro jeho dobré jméno udělali mezi italskými vlastenci a antifašisty velký kus úctyhodné práce.

Militaria

Ohlédnutí do historického a radiotechnického zabezpečení na letišti KOREA v letech 1951-1994 v dokumentech, ve vzpomínkách pamětníků a na fotogradiích.

Tato publikace není jen o padlých čs. letcích. Autor se snažil celou věc posunout na kvalitativně zcela novou úroveň, aby problematika nebyla nahlížena výhradně z hlediska ztrát na životech, jakkoli je toto hledisko legitimní. Černá kronika českoslov enského letectva je totiž podrobným přehledem všech zjištěných leteckých (a nejen leteckých) nehod, jejichž účastníky čs. letci byli. Dnešní terminologií bychom je označili jako letecké mimořádné události - tedy katastrofy, havárie a poškození techni ky, včetně poškození způsobených zásahem nepřítele. Zahrnuje tedy všechny kategorie újmy na letecké technice (od totálně ztraceného až po lehce poškozený letoun) či na personálu (mrtvý, nezvěstný, zajatý, zraněný či zcela nezraněný letec). . Celk em 1167 leteckých katastrof, havárií a poškození techniky československého letectva ve Velké Británii. . Více než 1200 dobových fotografií . Téměř 300 úředních dokumentů

Jednou jsem si z létání odskočil něco sníst a za plotem jsem potkal jiného kolegu instruktora, který kouřil o přestávce nějakého školení. Létali jsme ten den seznamovací lety a bavilo mne to, protože u těch prvních letů si nějak ty zájemce otypuji. Jiný kolega na mne pokřikoval, že se mám vykašlat na létání a jít školit technickou část typu ASK 13, protože ji nikdo jiný neumí. Kolega, kouřící instruktor, se nad tím zamyslel a prohlásil: Vykašli se na něj, s prvním instruktorem je to jako s krokodýlem. Na otázky v mých očích doplnil. Když se krokodýl – predátor a žrout – vylíhne z vejce a první, co v životě vidí, je člověk, tak právě toho nikdy nesežere. A s prvním istruktorem je to to samé! Jsme 4000 stop nad mořem vysoko a musíme srazit 600 metrů do dvou a půl minuty. Ve vývrtce běžně na jednu otočku ztratíme 100 metrů výšky. Oldo, vrtej, čas nás tlačí. Uvede metodicky Blaníka do pravé vývrtky a já začínám sledovat výškoměr. Po jedné otočce chce vybírat, ale nedovolil jsem mu to. Musíme níž. Po druhé otočce Olda již nevybírá, zato z vývrtky má snahu vyběhnout hodný Blaník. Olda něco váží a éro nechce vrtat dál. I Blaníka nějak přemluvím. Vývrtku již já srovnávám po šesti otočkách. Vybíháme z těch rotací, kladný násobek, trochu lupání plechů, zaléhající uši. Výškoměr na 2300 stopách nad mořem. Volám dispečera, zbývá nám minuta, unikáme nad letiště a předávám Blaníka Oldovi. Po přistání to probíráme, píšeme dokumentaci a pak mne napadne otázka. Oldo, kolik těch otoček vlastně bylo? Odpověď slyším ještě dnes. Čtyři.

Jednou jsem si z létání odskočil něco sníst a za plotem jsem potkal jiného kolegu instruktora, který kouřil o přestávce nějakého školení. Létali jsme ten den seznamovací lety a bavilo mne to, protože u těch prvních letů si nějak ty zájemce otypuji. Jiný kolega na mne pokřikoval, že se mám vykašlat na létání a jít školit technickou část typu ASK 13, protože ji nikdo jiný neumí. Kolega, kouřící instruktor, se nad tím zamyslel a prohlásil: Vykašli se na něj, s prvním instruktorem je to jako s krokodýlem. Na otázky v mých očích doplnil. Když se krokodýl – predátor a žrout – vylíhne z vejce a první, co v životě vidí, je člověk, tak právě toho nikdy nesežere. A s prvním istruktorem je to to samé! Jsme 4000 stop nad mořem vysoko a musíme srazit 600 metrů do dvou a půl minuty. Ve vývrtce běžně na jednu otočku ztratíme 100 metrů výšky. Oldo, vrtej, čas nás tlačí. Uvede metodicky Blaníka do pravé vývrtky a já začínám sledovat výškoměr. Po jedné otočce chce vybírat, ale nedovolil jsem mu to. Musíme níž. Po druhé otočce Olda již nevybírá, zato z vývrtky má snahu vyběhnout hodný Blaník. Olda něco váží a éro nechce vrtat dál. I Blaníka nějak přemluvím. Vývrtku již já srovnávám po šesti otočkách. Vybíháme z těch rotací, kladný násobek, trochu lupání plechů, zaléhající uši. Výškoměr na 2300 stopách nad mořem. Volám dispečera, zbývá nám minuta, unikáme nad letiště a předávám Blaníka Oldovi. Po přistání to probíráme, píšeme dokumentaci a pak mne napadne otázka. Oldo, kolik těch otoček vlastně bylo? Odpověď slyším ještě dnes. Čtyři.

Kniha Na křídlech větru je výsledkem dlouholeté snahy autora - Ladislava Vejvody o sestavení historie československého bezmotorového létání.