Akropolis strana 13 z 45

Při práci nad televizním scénářem o postavě Mistra Jana Husa se sešli spisovatelka Eva Kantůrková a režisér Jiří Svoboda. Debaty, které spolu v druhé polovině loňského roku vedli prostřednictvím e-mailů, jsou zcela nevšední. Otevírají Pandořinu skříňku, dotýkají se neuralgických míst našich životů, bolestné zkušenosti uplynulých desetiletí, podrobených nejrůznější nepřízni; uvažují o příčinách i podobě listopadového převratu, o zákulisí politických špiček, o počátku 90. let, kdy Jiří Svoboda stanul v čele KSČM (včetně brutálního atentátu na něj), o současné vládě a poměrech v ČR. Chvílemi to vypadá jako setkání vody a ohně, nebe a pekla - ale vždy je to setkání s odzbrojující tolerancí, úctou a respektem k názoru toho druhého. Rys, v dnešní době u nás stále méně častý...

Čítanka je určena studentům češtiny jako cizího jazyka, kteří mají rádi příběhy a mýty a na základě jejich významového sdělení je baví odhalovat jazykové zákonitosti češtiny. Obsahuje soubor sedmnácti adaptovaných textů např. K. Čapka, K. J. Erbena, D. Fischerové, J. Haška, B. Hrabala, B. Němcové, J. Seiferta, Z. Svěráka nebo dvojice J. Suchý a J. Šlitr. Důraz se klade na rozvoj porozumění a na rozšiřování slovní zásoby. V kontextu zřetelně zobrazené komunikační situace se potom procvičuje určitá významová nebo gramatická kategorie. Velká pozornost se věnuje kategorii vidu, metodika je založena na výzkumu Českého národního korpusu. Převládá výrazná žánrová rozmanitost humorně laděných textů: Dialog, povídka, filmový scénář, anekdota, mýtus, divadelní hra, báseň a další. Specifika českého humoru a české mentality mohou studenti odhalovat porovnáváním obsahu a sdělení jednotlivých textů s kulturními zkušenostmi a návyky své země. Čítanka je koncipována tak, aby se mohla začít používat jako doprovodný výukový materiál ke gramatickým učebnicím češtiny pro studenty na prahu úrovně A2. Po dokončení práce s čítankou by měli studenti ovládat úroveň A2 aktivně a pasivně slovní zásobu úrovně B1 až B2. Úplný počet všech lemmat ("slov v základním tvaru") v celé čítance je asi 3 000. Čítanku doplňují ilustrace Petra Herolda a podrobný anglický, německý a ruský slovníček. Vychází ve třech mutacích sémanticko-gramatického přehledu: anglicky, německy a rusky

Básnická prvotina Venduly Vartové-Eliášové má vzhledem k tomu, jak pozdě vychází, nutně průřezový charakter. Ukázkou je v ní zastoupena nejranější tvorba, verše odrážející vytržení z krajiny dětství a stesk po domově při pobytu v zahraničí i básně reflektující čas po návratu, který jako by tu mezitím proběhl zbrkle a svévolně a autorku postavil, trochu překvapenou, až před hranici jejího osobního poločasu. Devizou pozdního básnického debutu je formální mistrovství, k němuž měla autorka příležitost dozrát. Překonala nejen stadium rozpačitého hledání výrazu typické pro juvenilie, ale dokázala se současně vyvarovat odosobněného naplňování osvědčených schémat, které trvale hrozí básníkům zamilovaným do vlastní řemeslné zručnosti. Její verš je pevně ukotvený v konkrétním obraze a současně svobodný jako list unášený větrem básnické intuice.

Že rozhovor nemusí být jen informativní, o tom nás přesvědčuje kniha Jana Koláře. Jeho původně novinová interview nejsou vázána na nějakou časovou událost, do značné míry jsou bilanční a představují vlastně jakési medailony výrazných individualit českého uměleckého světa. Je v nich přece jenom snad zachyceno cosi nadčasového : životaběh zpovídaného umělce, atmosféra doby, výklady, jistěže osobní, tvorby, postojů a reakcí na události kulturní a společenské. **Kniha přináší rozhovory, mapující umělecké osudy takových osobností, jako jsou Petr Nárožný, Ladislav Smoček, Jan Schmid, Jiří Krejčík, Miloš Forman, Zdeněk Svěrák, Pavel Kohout, Jiří Suchý, Ludvík Kundera, Jan Švank-majer, Věra Chytilová a Jiří Menzel.

Dramatický příběh z léta 1945, který se odehrál v severočeském Novém Boru. Jsou čtyři týdny po válce a nepraví se mstí na nepravých. Do města přicházejí české revoluční gardy, vedené podplukovníkem Josefem S. Následují domovní prohlídky německých domácností, kde gardisté údajně hledají zbraně, vojenskou výstroj nebo rozhlasové přijímače. Desítky německých občanů jsou odvedeny na náměstí a po několikahodinovém exemplárním mučení a bití je osm z nich proti vůli místního národního výboru gardisty zastřeleno. Poté velitel gardistů nařídil „vypovězení“ rodin zastřelených a dalších zadržených Němců jako „osob neznajících kázně“ do Německa. Během transportu gardisté zavraždili také národním výborem nově jmenovaného německého primáře novoborské nemocnice. Následujícího dne ve městě proběhla společná svatba tří česko-německých párů. Hromadná vražda měla nepochybně zastrašit místní Němce a současně posloužit jako argument na podporu nezbytnosti odsunu jako jediného řešení bezpečnostní situace. V pozadí se skrývá i motiv odplaty za sedm popravených vůdců rumburské vzpoury z roku 1918, pohřbených na zdejším hřbitově. Krutý příběh, postrádající logiku, má rozměry antické tragédie...

Cílem publikace je připomenout dějiny Katedry české literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze od jejího založení na konci čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Editor s několika spolupracovníky z řad studentů tak činí prostřednictvím rozhovorů s pamětníky – někdejšími pedagogy katedry – a jejich vzpomínek, dobových materiálů, úryvků z učebních textů i beletrie založené na dokumentárních faktech. Katedra byla tradičním a prestižním vědeckým i pedagogickým pracovištěm a formovaly ji významné osobnosti oboru od Jana Mukařovského přes Františka Buriánka a Felixe Vodičku, až po neblaze proslulého Vítězslava Rzounka. Minulost katedry tak do značné míry vypovídá o dějinách literárněvědné bohemistiky a samozřejmě i Filozofické fakulty UK daného období. Publikace využívá metod současné orální historie (srovnej úvodní studii o cílech a metodologii projektu), je tedy založena na rozhovorech s pamětníky (Antonín Jelínek, Zdeněk Pešat, Jaroslava Janáčková, Květuše Sgallová, Vladimír Binar, Věra Menclová a další). Tyto texty doplňují další materiály: zápisy dobových schůzí (z archivu UK a osobních archivů), ukázky učebních textů vytvořených pracovníky katedry (od kolektivního Nástinu české literatury... z r. 1952 až k Rzounkově Nástinu z r. 1982), beletristické texty, inspirované událostmi na katedře a založené na dokumentárnosti (Honzíková, Křelinová-Pražáková, Ivanov, Binar, Viewegh). Závěr přináší kalendárium (hlavní data z dějin katedry, soupis učitelů a vyučovaných předmětů, fotografie) a rejstřík.

Děj nové knihy Jindry Tiché -- /Čas fíků/ -- se snaží odhalit hlubší souvislosti a příčiny, které před více jak dvaceti lety vedly k sametové revoluci v tehdejším Československu. Příběh již čtrnácté knihy této originální autorky se odehrává ve dvou rovinách. První čtenáře zavede do Spojených států amerických v době prezidentství Jimmy Cartera a Ronalda Reagana. Kromě ostře viděných srovnávacích portrétů těchto dvou politiků nabízí mimo jiné i neotřelý pohled na každodenní život v Americe sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Druhá část knihy se pak odehrává v kouzelném prostředí italské Umbrie a Toskánska na jaře roku 2009. Hrdinové navštěvují slavná místa antického světa a renesance a objevují myšlenkové dědictví, které rozhodujícím způsobem ovlivnilo nejen evropskou kulturu, ale také naši českou současnost. Objevuje se zde i svébytná aluze na Hannibalovo Kartágo, zachycené prostřednictvím Flaubertova slavného románu Salambo. A samozřejmě v knize nechybí ani autorčina milovaná Praha, kterou Jindra Tichá žijící na Novém Zélandu nikdy nevymazala ze svého srdce a kterou dokáže (snad i díky geografické vzdálenosti) vidět ve výraznějších konturách než většina současných českých prozaiků.

je čtyřstránková příručka o něco většího formátu než A4, tištěná na oboustranně laminované křídě. Její inovovaná, rozšířená verze z roku 2010 je určena začátečníkům a středně pokročilým studentům češtiny jako cizího jazyka, k občasnému nahlédnutí ji však využijí i pokročilí mluvčí. Představuje jednoduchý přehled základních gramatických a lexikálních jevů, důležitých pro úspěšnou každodenní komunikaci, který je vždy po ruce. Nekopíruje mechanicky tradiční gramatická pravidla, ale přizpůsobuje výklad vnímání a potřebám cizojazyčných mluvčích (využívá např. barevné kódování pro značení gramatického rodu, zjednodušené schéma ilustrující vyjadřování směru a lokace apod.).

Vladimír Holan je básník, který dráždí. Jeho rozsáhlé a mnohotvárné dílo zahrnující hermetickou lyriku, stejně jako dokumentární epiku vybízí nejen české, ale i zahraniční badatele uchopit je v jeho celistvosti. Přinášíme monografii francouzského bohemisty Xaviera Galmiche Vladimír Holan, bibliotékář Boha (Praha 1905-1980), jejímž cílem je postihnout jednotnou vývojovou dynamiku Holanova díla, a to spíše v proměnách žánrů než podle chronologie. Autor Holanovo dílo zasazuje do společensko-historického kontextu a v řadě studií a drobnohledných interpretací ukazuje, jak se dílo konfrontované s dramatickými dějinnými událostmi 20. století proměňovalo od avantgardních, posléze neosymbolistních a orfických počátků v letech třicátých přes poezii-dokument a narativní formy až k "metafyzickému existencialismu" Noci s Hamletem let šedesátých. Xavier Galmiche je profesorem české literatury na pařížské Sorbonně Paris IV při katedře Slovanských studií a věnuje se také překladatelské činnosti. Francouzské publikum díky němu mohlo poznat nejen Vladimíra Holana, ale také Bohumila Hrabala, Bohuslava Reynka, Antonína Sovu, Jiřího Weila, Karla Hynka Máchu či Jana Amose Komenského.

Čítanka je určena studentům češtiny jako cizího jazyka, kteří mají rádi příběhy a mýty a na základě jejich významového sdělení je baví odhalovat jazykové zákonitosti češtiny. Obsahuje soubor sedmnácti adaptovaných textů např. K. Čapka, K. J. Erbena, D. Fischerové, J. Haška, B. Hrabala, B. Němcové, J. Seiferta, Z. Svěráka nebo dvojice J. Suchý a J. Šlitr. Důraz se klade na rozvoj porozumění a na rozšiřování slovní zásoby. V kontextu zřetelně zobrazené komunikační situace se potom procvičuje určitá významová nebo gramatická kategorie. Velká pozornost se věnuje kategorii vidu, metodika je založena na výzkumu Českého národního korpusu. Převládá výrazná žánrová rozmanitost humorně laděných textů: Dialog, povídka, filmový scénář, anekdota, mýtus, divadelní hra, báseň a další. Specifika českého humoru a české mentality mohou studenti odhalovat porovnáváním obsahu a sdělení jednotlivých textů s kulturními zkušenostmi a návyky své země. Čítanka je koncipována tak, aby se mohla začít používat jako doprovodný výukový materiál ke gramatickým učebnicím češtiny pro studenty na prahu úrovně A2. Po dokončení práce s čítankou by měli studenti ovládat úroveň A2 aktivně a pasivně slovní zásobu úrovně B1 až B2. Úplný počet všech lemmat ("slov v základním tvaru") v celé čítance je asi 3 000. Čítanku doplňují ilustrace Petra Herolda a podrobný anglický, německý a ruský slovníček. Vychází ve třech mutacích sémanticko-gramatického přehledu: anglicky, německy a rusky.