Akropolis strana 5 z 45

O životě nejmladší dcery našeho prvního prezidenta, Olgy Masarykové 25. 5. 1891 12. 9. 1978, se toho u nás příliš neví. Není ani divu, Masarykova nejmilejší dcera strávila většinu svého života v cizině. Do exilu odjela se svým otcem již v prosinci

Ediční řada Krásná setkání představuje neobyčejně činorodou aktivitu profesora Josefa Kouteckého, jehož setkání s lidmi, vědou a uměním stojí za zastavení a zamyšlení. Ve druhém svazku Krásných setkání (první svazek – Vernisáže – vydalo nakl. Galén) přinášíme 46 karolinských projevů inspirovaných stejnojmennou řadou čtvrtletních koncertů Kocianova kvarteta ve Velké aule pražského Karolina. Když se v roce 1990 prof. MUDr. Josef Koutecký stal děkanem 2. lékařské fakulty UK, považoval za svoji základní povinnost nejen učit a vychovávat dobré lékaře, ale i pozvedávat jejich všeobecnou kulturní úroveň. První Karolinský koncert se konal na podzim roku 1991. V té době však ještě nikdo netušil, že vznikne patnáctiletá tradice – tradice nejen krásných hudebních večerů, ale i laskavého slova, totiž úvodních proslovů, kterými prof. Koutecký zahajoval každý koncert a v nichž mluvil nejen o hudbě, ale i o životě, poezii, lékařském a akademickém světě, a také o každodenních „maličkostech“, které nás životem provázejí. Aula Karolina se plnila, návštěvníků komorních koncertů přibývalo a jak píše prof. Antonín Kohout v předmluvě: „I zachtělo se nám, posluchačům K. K. K., zachovati jeho úvodní slova, která se po vyslechnutí rozplynou v prostorách auly a později i v naší paměti. Jak hudba, i jeho slova stojí za záznam v ,partituře&apos„. Pro navození autentičtější atmosféry Karolinských koncertů knihu doplňuje Kniha přináší 46 karolinských projevů inspirovaných stejnojmennou řadou čtvrtletních koncertů Kocianova kvarteta. Součástí je CD Kocianova kvarteta s nahrávkou dvou Dvořákových smyčcových kvartetů.

Subtilní sbírka aforisticky vyhrocených veršů, vydávaná ve spolupráci s Českým PEN klubem k neuvěřitelným osmdesátinám básníka a překladatele Václava Daňka (9. 7. 1929). Přináší výběr z literárních drobností, jak vznikaly na okraj událostí v letech 1974-2

Paměti politika a podnikatele Eduarda Jana Fuska (1901–1996) přinášejí dramatický životní příběh rodáka z Valašských Klobouk, který dosáhl ve své vlasti značných podnikatelských úspěchů, ale po únoru 1948 byl donucen odejít do exilu a musel se ve světě tv

Vladimír Papoušek je dlouholetým pedagogem Jihočeské univerzity, kde přednáší dějiny české literatury. Absolvoval několik pobytů na Columbia University a New York University, soustavně publikuje doma i v zahraničí – k jeho nejdůležitějším pracím posledníc

Monografie (z roku 1964) nedávno zesnulého profesora Machovce o vůdčí postavě českého národního obrození, od jejíhož narození uplynulo v roce 2003 právě čtvrt tisíciletí. Navzdory čtyřiceti letům od svého vzniku stále zůstává základním pramenem pro studium vůdčí postavy českého národního obrození a jeho doby (analýza Osvícenství v českých zemích před Dobrovským, fenomén josefinismu ad.). Především ale dokládá, že Dobrovského celoživotní vědecké dílo vycházelo z osvícenské etiky intelektuální činnosti, kterou charakterizovala individuální oduševnělost, rozumová kritika a smyslová zkušenost. Nedílnou součástí slavistova portrétu je bezmála osmdesátistránková chrestomatie z jeho díla, která alespoň částečně zpřístupňuje dnes samostatně obtížně vydatelné Dobrovského texty (na téma náboženské, literárně historické – např. Rukopisy královédvorský a zelenohorský, či kulturně slavistické). Machovcova studie tak přibližuje nejen osobnost patriarchy české slavistiky, ale současně i jednu z největších dobových proměn, kdy se tradiční stavovská společnost měnila v moderní občanskou pospolitost.

Próza inspirovaná Sládkovou básní Stín pralesa. J.V. Sládek zobrazil emigranta, který se ocitl v cizí neznámé zemi, a jeho stesk po domově. Hlavním motivem knihy Jindry Tiché je rovněž trauma emigrace prožívané dvěma hrdinkami v rozpětí dvou století. Intelektuálka Hana emigrovala z Čech do Anglie a poté na Nový Zéland po ruské invazi v roce 1968. Lady Henrietta, farmářova žena, emigrovala z Anglie na Nový Zéland v šedesátých letech devatenáctého století, v době hospodářské krize. Obě ženy se musely naučit žít v zemi, která jim byla z počátku bytostně cizí, asimilovat nové zvyklosti, nové hodnoty, jinou tradici. Obě musely překonat touhu po staré vlasti, která je největší trýzní každého emigranta. Jindra Tichá zároveň evokuje dobu, ve které se příběhy odehrávají, šedesátá léta dvacátého století v Anglii, která byla poznamenána novodobou evropskou nemocí, záští vůči přistěhovalcům, a počátky státu na Novém Zélandu v šedesátých letech devatenáctého století. Autorka používá soudobé prameny, aby poutavě vylíčila těžký úděl prvních usedlíků, kteří z pustiny vybudovali zemi zaslíbenou, zemi, jež je podle nejnovějších statistik ve všech ohledech nejžádoucnější zemí, ve které možno žít v jednadvacátém století.

Ve svých knihách se nestárnoucí hudební skladatel Ilja Hurník (* 1922) přidržuje povětšinou žánru fejetonu, eseje, apokryfů či střídmě fabulovaných povídek. Autor Trubačů z Jericha, Kapitolských hus či Muzikálního Sherlocka na okraj Modrého notýsku podotýká: Loni vyšla knížka Zelený notýsek. Byla moje dvacátá. Ten zaokrouhlený počet byl na pováženou. Není to výzva, abych vzhledem ke svému věku už s psaním skončil? Ale od svých čtenářů jsem slyšel: ‚Po zeleném notýsku by se čekal další, modrý.&apos Ten, kdo čeká, měl by se dočkat. I předkládám knížku jedenadvacátou. O jejím názvu už předem čtenáři rozhodli. Ostatně i v ní je dost řečí o přírodě a ta není jen zelená, sem tam je i modrá, jako například pomněnky nebo čiré nebe.

Fotografická kniha známého libereckého tvůrce přináší téměř stovku barevných snímků z jeho druhého tvůrčího období, ohraničeného zhruba léty 1975-2005. Právě tyto umělecké fotografie vyvolaly svého času mimořádný zájem ve světě, zejména v Japonsku. Kolekc

Nové vydání asi nejvýznamnější autorovy knihy, ve které se přední postava české poválečné filosofie Milan Machovec (1925–2003) zamýšlí nad základními otázkami a vývojovými proudy filosofického myšlení napříč celým jeho dějinným vývojem od antiky po 20. století. Tyto otázky – jak v předmluvě sám autor upozorňuje – ukazuje nikoli jako skvělé úspěchy našeho rozumu, jak to dosud tradičně bývá pojímáno, ale jako postupný debakl, hrozící přerůst v brzké sebezničení lidstva. Publikace přináší poslední znění textu z poloviny 90. let, kdy autor provedl konečnou redakci. Text knihy, který je záměrně uzpůsoben co nejširší čtenářské obci byl dokončen v roce 1983 a vzápětí se objevil v několika strojopisných opisech. Machovec v polovině 80. let připravil překlad do němčiny, který roku 1988 vyšel ve Stuttgartu ve zkrácené podobě pod názvem Die Rückkehr zur Weisheit – Philosophie angesichts des Abgrunds. Zájem čtenářů o toto dílo dává tušit, že Machovcem akcentované problémy jsou stále aktuální, podobně jako na své aktualitě nic neztrácejí otázky filosofické či ekologické. „Nerad mluvím o ‚ekologické filosofii‘ – nechci filosofii jednostranně ekologizovat. Chci jen, aby byla moudrostí okamžiku. A filosofie, která si nevšimla, že významní vědci řady oborů upozorňují, že jsme velmi blízci sebevraždě lidstva – co to je za filosofii? Žasnu, že jsou kolegové, kteří říkají: ekologie? Do toho nám nic není (Právo 18 .8. 1998).“ Text je opatřen vedle edičního komentáře i jmenným rejstříkem.

V textu významné české spisovatelky a literární teoretičky Daniely Hodrové, není město sledováno jen jako téma či pozadí literárních (případně výtvarných) děl, ale především jako charakteristický a jedinečný způsob existence ve světě a prožívání a reflexe světa. V tomto smyslu se výklad v 1. části – Čtení a psaní města – ubírá od pokusu vymezit specifičnost „textu“ města k způsobům „psaní“ města (text-proud a text tkaný) v kapitole Město v síti textů je sledována dynamika města, jeho obrazů v síti textů se zvláštní pozorností k tzv. pražskému (kon)textu. Ve 2. části – Chůze městem – se výklad zabývá toposy spjatými s chůzí, tímto důležitým způsobem čtení i psaní města (chodec každodenní a „jiný“, mytický, dvojník, zavržený chodec aj.). Vše směřuje k části třetí – Obývání města –, ve které se na základě analýzy významných podob, „poloh“ a metafor města (např. město-podsvětí, „temná noc“ města) rýsuje archetypální, „hlubinné“ pojetí města. To plyne z hypotézy niterného propojení a soubytí obyvatel s městem – obyvatel, kteří město „čtou“ a „píšou“ nejen budováním města, ale i svou existencí a prožíváním, a města, které zdaleka není pouze inertní hmotou, ale dynamickým a „cítícím“ celkem, subjektem svého druhu. Tento subjektivní aspekt města se projevuje i ve způsobu, jímž je text o městě napsán. Text je doprovozen autorčinými fotografickými přílohami, zachycujícími městské domovní skulptury hlav, dále pak ukázkami ze světové literatury a rejstříky.

Soubor textů z let 2000–2007 od známé grafičky a ilustrátorky je komponovanou koláží postupně se rozvíjejících, na sebe navazujících textových vrstev nejspíše srovnatelnou se strukturou cyklu Šlépějí Jakuba Demla. Z původního plánu souboru polofaktografi ckých-polofi ktivních dopisů autorčině příteli Ernestu Kolowratovi se odvíjí textové pásmo osobních intimních vzpomínek na rodinu i na umělecké přátele autorčiny (např. okruh tzv. Hanzlberku, Bohumil Hrabal, Daniel a Jiří Reynkovi, Boris Hybner), sarkastických, ironických i hořkých reflexí současných společenských a politických událostí, úvah o smyslu života a tvorby, prokládané původní autorčinou lyrikou, verši mimořádné křehkosti, výrazové pregnantnosti a formální vytříbenosti. Význam tohoto v současném českém literárním kontextu velmi ojedinělého textu je ještě podtržen autorčinou prací s jazykem: záměrně voleny jsou prostředky lehce archaizující. K textovému cyklu patří též soubor autorčiných grafických listů.

Výbor publikovaných rozhovorů, které vedl s kolegy, publicisty a novináři, volně navazuje na sborník vydaný k autorovým nedožitým osmdesátinám (Mistr dialogu Milan Machovec, 2005 a 2006). Představuje Milana Machovce formulujícího své myšlenky v dialogu a tím nejen pamětníkům snáze zpřítomňuje svou provokující osobnost. První část knihy tvoří překlad rozhovoru s profesorem teologie H. G. Pöhlmannem, jenž vyšel knižně zatím pouze v Německu (Gibt es einen Gott? Ein Atheist und ein Christ im Streitgespräch, 1990). V části druhé najdou čtenáři 25 interview z let 1967–2002. Tematicky se dotýkají mj. obrodného procesu Pražského jara, marxismu a křesťanství a období tzv. Dialogu v 60. letech, teismu, ateismu, ekologické problematiky či vztahu Milana Machovce s Erichem Frommem. Knihu opět doplňuje řada dokumentárních fotografií.

Kniha přináší širšímu čtenářskému publiku vůbec poprvé archivní dokumenty a dopisy, jež se váží bezprostředně k pobytu Františka Palackého a jeho ženy Terezie na zámku v Lobkovicích (Neratovicích). V obecné rovině pak navíc výtečně dokumentuje způsob života přední pražské měšťanské rodiny na venkově kolem poloviny 19. století – zejména shromážděná korespondence poskytuje ojedinělé svědectví o náladách venkovanů v okolí Lobkovic po potlačení pražského povstání v roce 1848 a o vztahu majitelů i správy velkostatku k tamnímu obyvatelstvu. Součástí publikace je historie lobkovického statku sepsaná Františkem Palackým, záznamy z jeho deníků, smlouva o koupi statku a zámku, doklady o stavebních úpravách, vzájemná korespondence manželů Palackých z let 1830–1858, dopis obsahující pozvání Boženy Němcové do Lobkovic, zpráva o dopravě ostatků Terezie Palacké tamtéž, závěť Františka Palackého s odkazem lobkovickému kostelu a tisková oznámení o převozu Františka Palackého do Lobkovic po jeho smrti. Kniha obsahuje i edičně upravenou zprávu o uložení manželů Palackých na tamním hřbitově. K vydání připravil přední český historik Jiří Kořalka

Svazek, věnovaný Seifertově poezii 40. a počátku 50. let, přináší především sbírky Ruka a plamen (byť její definitivní podoba, vzešlá z bibliofilie z r. 1943 přes verzi z r. 1948, byla uzavřena až v r. 1987) a Píseň o Viktorce, jejíž původní, nezcenzurovaná podoba zde bude mít vlastně svou premiéru. Jak již je v této edici zvykem doprovázejí je dále verše z téhož časového období, které z nejrůznějších příčin zůstaly stát mimo uvedené sbírky.