Akropolis strana 7 z 45

V rámci doplňkových materiálů k výuce češtiny jako cizího jazyka vychází oblíbená čtyřstránková příručka tentokrát ve své vietnamské verzi (dosud anglicky, německy a rusky) Představuje jednoduchý přehled nejdůležitějších gramatických jevů, který je vždy po ruce. Příručka je určena začátečníkům a středně pokročilým studentům češtiny jako cizího jazyka, k občasnému nahlédnutí ji však využijí i pokročilí mluvčí. Slouží k rychlé orientaci a pomáhá ubránit se strachu ze změn českých koncovek a z časování českých sloves. Na rozdíl od podobných existujících brožurek, které vycházejí z tradiční české gramatiky pro Čechy, se snaží vidět český jazyk očima cizince a postihnout ty jevy, které cizojazyčný mluvčí vnímá a potřebuje.

Čtyřstránková příručka tištěná na oboustranně laminované křídě představuje jednoduchý přehled nejdůležitějších gramatických jevů, který je vždy po ruce. Příručka je určena začátečníkům a středně pokročilým studentům češtiny jako cizího jazyka, k občasnému nahlédnutí ji však využijí i pokročilí mluvčí. Slouží k rychlé orientaci a pomáhá ubránit se frustraci z české flexe. Na rozdíl od podobných existujících brožurek, které vycházejí z tradiční české gramatiky pro Čechy a seznamují tak cizince se zákoutími typu předseda či nůše, se snaží vidět český jazyk očima cizince a postihnout ty jevy, které cizojazyčný mluvčí vnímá a potřebuje. Pro zachycení funkce rodu v systému jazyka a tabulku deklinace používá populární barevné kódování (Ma, Mi, F, N), - uvádí zjednodušené vzory konjugace (-Á slovesa, -Í slovesa, dva typy -E sloves) a zachycuje druhou pozici nepřízvučných slov ve větě, která je klíčová pro porozumění

Od konce 19. století se Máchovy autobiografické texty stávají organickou součástí jeho vydávaného díla. Problémem zůstával deník na rok 1835, částečně psaný v šifrách, popisující většinou Máchův intimní vztah se snoubenkou Lori Šomkovou. Deník dešifroval

Německá verze výukového programu češtiny pro cizince New Czech Step by Step je určena začátečníkům až středně pokročilým. Ve dvaceti přehledně strukturovaných lekcích seznamuje studenty se základy českého jazyka. Nové, kompletně přepracované vydání zachovává základní principy starší verze, jako je uspořádání do samostatně kombinovatelných panelů, systém odkazů a především barevné rodové kódování gramatiky, které se u studentů i učitelů setkalo s mimořádně příznivým ohlasem. Graficky zcela nově pojatá učebnice (1. místo v soutěži o Nejkrásnější českou knihu roku 2004 v kategorii učebnic) přináší mnohem více cvičení, obrázků, fotografií a textů (včetně krátkých vstupních textů, které umožňují přímé uchopení daného gramatického jevu). Názvy lekcí dokazují praktické a komunikativní zaměření učebnice (např. Moje rodina; Orientace; V restauraci; Volný čas; Hledáme cestu; Komunikace), každou lekci doprovází šest stran cvičení a aktivit v ilustrovaném pracovním sešitě a zvukové CD. Každý komplet navíc obsahuje čtyřstránkovou přílohu Tschechische Grammatik auf einen Blick / Českou gramatiku v kostce. Nové vydání obsahuje slovníček použité slovní zásoby.

S každou láskou nové verše, i to by se dalo říct o poezii Bohumíra Petra. Zoufalství /Milostného příběhu/ (Akropolis 2006) tentokrát vystřídalo radostné opojení. Po přečtení útlé sbírky si však uvědomíme, že verše autorovi diktoval nejen silný milostný

Po Zeleném, Modrém, Růžovém a Fialovém přichází na řadu Ultračervený notýsek. Jestliže během pěti let předkládá nestárnoucí Ilja Hurník již pátou sbírku svých originálních prozaických miniatur, spojených touž poetikou, jazykem, humorem i etikou, pak jeho Notýsky vstupují do české literatury jako zcela ojedinělé dílo. Je až neuvěřitelné a v kontextu domácího písemnictví nepochybně výjimečné, jak si jeden a týž autor získal širokou čtenářskou přízeň svými skromnými povídkami, apokryfy, fejetony či eseji. Také ve svém pátém „notýsku“ potvrzuje Ilja Hurník své svrchované vypravěčství, smysl pro humor a překvapivou zkratku. S jejich pomocí čtenáře seznamuje se svou kategorizací strašidel, s analýzou filozofie šachové hry, s tajemstvím česnekové vůně či s dramatickým líčením toho, co mohou způsobit dva slepené listy v knize, nebo co se stane, když se v náhrobním nápisu nahradí tečka písmenem e. Ultračervený notýsek tak jen potvrzuje autorovo krédo z počátků jeho „notýskového“ období: „Deník se před čtenářem skrývá. Notýsku čtenář nevadí.“

Kniha, která dokládá, jak poutavým zdrojem příběhů může být světová historie. Šestnáctka osudů slavných osobností od starověku až po 20. století z pera našich předních historiků, doplněná téměř stovkou barevných vyobrazení, přináší poutavé čtení. S kým se

Pavel Verner (1947-2009) byl znám především jako prozaik a politický komentátor. Do literatury však vstoupil v 60. letech právě jako básník, kdy debutoval na stránkách Divokého vína. Svazek jeho básní podává nezvratné svědectví o tom, že byl především

Budou bojové vosy k sehnání ve vsi jen kousek za Blatnou? Odmítne kardinál Halík zázrak z Uhříněvsi? Lze z Budapešti odjet, aniž by člověk ochutnal kaštanové pyré? Co by se dělo, kdyby krajem bloudili Rusáci a zoufale chtěli "něft"? Proč zemřela Julie

Málokterá země si člověka podmaní tak jako Itálie a není divu, že svým kouzlem, kulturou, dějinami, ale třeba i kuchyní a italským sluncem učarovala i nejednomu českému literátovi. Publikace Nelly Mlsové se soustředí právě na to, jak je v české próze reflektována a zobrazována Itálie. Zaměřuje se na texty, které tematizují nejčastěji cestu do Itálie, ať již bezprostředně nebo s odstupem, reflektují její trajektorii a dynamiku (procesuálnost) nebo zaznamenávají její výsek – například určitý konkrétní italský prostor. Jde především o texty, které vznikly ve 20. století, ale nejsou opomenuty ani prózy 19. století – už proto, že na nich lze doložit kořeny některých tendencí, jež se rozvinuly ve století následujícím. Vzhledem k tomu, že řada představovaných titulů je dnes již nedostupná, druhý oddíl publikace tvoří antologie textů vždy se stručným představením autora ukázky zohledňujícím jeho vazby na italský prostor. Setkáme se tak s ukázkami z děl J. S. Machara, K. Čapka, J. Durycha, J. Demla ale také J. Wericha či M. Horníčka. Nedílnou součástí knihy je také obrazová dokumentace – už proto, že již v samotných analyzovaných textech obrazová složka představuje rovnocennou součást partie literární.

Kodifikace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století Kniha literárního historika Michala Bauera přibližuje konstituování ideologicko-estetické normy v české literatuře na přelomu 40. a 50. let minulého století. Bauer ve své studii sleduje strategie moci i strategie obrany vůči normativnímu mocenskému přístupu, uplatňovanému vedoucími představiteli politiky a kulturní fronty. Úvodní text je zaměřen na projevy tohoto tlaku v české literatuře po roce 1945, které vyvrcholily plenární schůzí Svazu československých spisovatelů 22. 1. 1950. V následující části je interpretován význam zmíněné schůze a její vliv na další literární i obecně kulturní události v Československu 50. let. Zvláštní pozornost je věnována nechvalně proslulému Štollovu referátu, vydanému knižně v upravené podobě pod názvem Třicet let bojů za českou socialistickou poezii (1950), i jeho „první aplikaci“ v podobě navazujícího referátu Jiřího Taufera – oba texty se na dlouhou dobu staly mezníky v české kultuře. Poslední, ediční část knihy přináší unikátní archivní přepis stenografického zápisu schůze v nekrácené verzi. Díky monografii Souvislosti labyrintu se čtenáři poprvé seznámí s průběhem schůze, která významně předurčila tuzemskou literaturu nejen 50. let, ale i následujícího období. Knihu doplňují fotografické přílohy, dobové archivní dokumenty, ukázky z rukopisných textů. – Vychází za podpory GA ČR v rámci grantového projektu: Kodifikace a variace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století.

Literární skupina vznikla v roce 1921 v Brně jako volné umělecké sdružení a do dnešní doby zůstaly její aktivity jako celku spíše na okraji pozornosti literární historie. Její vznik koreluje se vznikem pražského Devětsilu, jehož produkce v rámci moderního umění získala dominantní postavení. Studie Veroniky Broučkové s rozsáhlou antologií představuje díla některých členů Literární skupiny a sleduje v nich motivické linie, které uvádí do kontextu dobového expresionismu a poválečného myšlení. Jako nejsignifikantnější se jeví z tohoto pohledu otázka vnímání smrti a hledání transcendentního přesahu, vytváření nového ideálního světa a eschatologická víra v něj, která má suplovat ztracenou oporu v náboženství, dále pak motiv srdce jako symbolu univerzálního lidství, „stavebního kamene“ „nového člověka“. V některých bodech bývá tvorba autorů Literární skupiny chápána v souvislosti s expresionistickým vnímáním světa. Autorka tento pohled ve své studii znovu reviduje a hledá možné souvislosti Literární skupiny s expresionistickým hnutím a avantgardou. Antologie přináší dosud nejobsáhlejší pohled na díla autorů Literární skupiny – např. Zd. Kalisty, Sv. Kadlece, A. M. Píši, J. Wolkera ad. – a vedle historického připomenutí tvorby tohoto typu slouží i jako živý materiál ilustrující autorčiny teoretické závěry.