Prostor strana 25 z 62

Ve svém třetím delším prozaickém díle z roku 1970 představuje Bernhard postavu Konráda a jeho manželku upoutanou na kolečkové křeslo. Konrád před lety zakoupil opuštěnou vápenku kdesi v Rakousku a uchýlil se do ní proto, aby získal klid nezbytný pro sepsá

Román volně navazuje na autorčin předchozí román Pod kůží. Hrdinka Simona je o dva roky starší, je vdaná a užívá si mateřských povinností se svým malým synkem a pubertální dcerou. Stále ještě se zcela nevyrovnala s tím, že ji rafi novaným způsobem opustil muž, kterému se tolik obětovala, a osud jí připravuje nové nástrahy. Stíny minulosti se znovu vynořují napovrch a Simona se jim musí bránit. A kromě toho musí hájit svou čest i své manželství a učit sebe i jiné milovat.

Jednoduché autentické vyprávění o neobyčejných začátcích dnes nejstaršího porevolučního klubu v Praze. Popisuje jeho vznik v roce 1990 i to, co mu předcházelo, způsob opakovaných úprav interiéru i různé potíže, s kterými se jeho provozovatelé museli potýkat. Na jedné malé společnosti tak demonstruje rozvoj raného kapitalismu v Čechách, charakterizovaného bohémským přístupem a nezkaženou živelností. Humorně referuje o zákulisí různých setkání, o pikanteriích a trapasech, kterých nikdo z nás nezůstane v běžném životě ušetřen, a o českých i světových osobnostech, které na Lávku v průběhu let zavítaly. Do úsměvně líčených peripetií zasahují starší vzpomínky, které dávají nahlédnout do duší tvůrců klubu a jejich kamarádů a mohou čtenářům připomenout i něco z vlastní minulosti.

Je česká privatizace jen souhrnem skandálů, anebo je možné najít i příklady firem, které při svých podnikatelských aktivitách respektovaly jak právní, tak etické normy? Publikace nazvaná Co se stane, když se zhasne? vznikla z podnětu nevládní organizace Transparency International v rámci projektu Viva Etika a přináší pozitivní i negativní doklady toho, co přinesla devadesátá léta: namátkou jmenujme tak frekventované kauzy jako televize Nova, Investiční a Poštovní banka, nákup stíhaček pro Českou armádu... a na druhé straně firmy, které odolaly pokušení zaměňovat podnikání s podvody, tunelováním a neskrývaným uspokojováním chamtivosti lidí na vedoucích postech. Jednotlivé případy nejsou míněny jako obžaloba, ale jako popis případů, na nichž se už nedá mnoho změnit, ale lze si z nich vzít ponaučení a v budoucnu neopakovat stejné chyby, které nás všechny kromě spousty peněz stály i menší či větší ztrátu důvěry v demokratický právní stát. Sborník příspěvků, jejichž autory jsou Petr Holub, Vladimír Kaláb, Ondřej Knot, Tomáš Kňourek, Adriana Krnáčová, Ondřej Kundra, Zdeněk R. Nešpor, Jiří Schneider, Jaroslav Spurný a Václav Žák, doplňuje i politologický a sociologický pohled na vývoj v České republice po roce 1989. Kniha Co se stane, když se zhasne? je napínavým čtením pro každého, komu není lhostejný polistopadový vývoj v České republice, ale stejně tak dobře se může stát podkladovým materiálem pro výuku na středních a vysokých školách nebo pro vzdělávací kurzy týkající se etiky podnikání.

Lukáš a Liliana jsou přátelé z nejvěrnějších. Zatímco Liliana žije velmi aktivním životem, Lukáš tráví čas povětšinou zavřený v pokoji a přemýšlí nad stavem světa a svého nitra. Jde o rozdílnost náhledů a povah, o jejich protiklad a současně doplňování se. Zatímco Liliana řeší vcelku běžnou lásku, Lukáš se svou samotou a odtržením se od světa vyrovnává s faktem, že je homosexuál. I on se snaží pomalinku vykukovat z ulity, potíž je, že objekt jeho zájmu je stejný s Lilianiným. A ještě horší je, když Lili, ta vždy vlídná utěšitelka, náhle není… Dokáže poté Lukáš nabrat trochu sil a žít dál s tím, co mu anděl v podobě Lili předal?

Autor je známý širší veřejnosti především jako publicista a přední politický komentátor. Nyní předstupuje před čtenáře v odlišné roli - jako člověk tázající se po věcech víry, po Bohu a smyslu života, tedy po něčem, co je v naší kultuře považováno za výsostně osobní, neveřejné, ba intimní. Komárek se záměrně nepokouší o teologický traktát ani o nějaké teoreticko- filozofi cké pojednání. O Bohu, víře, církvi a tzv. posledních věcech člověka, tj. smrti a umírání, posmrtném životě, peklu a ráji, píše jako o něčem vnitřně naléhavém a osobně prožívaném. Jeho metodou je přirozená logika, respektive "zdravý selský rozum", a zajímají ho jen takové otázky a odpovědi, které mají nějaký živý smysl pro člověka, a nikoli pro teoretické disputace. Netváří se přitom, že zná všechny odpovědi - naopak mnohokrát říká "možná", "pravděpodobně", "nevím". Autorovy úvahy mohou být pro mnohé - jak věřící, tak nevěřící - pohoršující a pobuřující. Opravdu nic mu není takříkajíc svaté, avšak jeho provokativnost v tomto případě není prvoplánová. Vyplývá spíše z upřímnosti a bezpředsudečnosti, s níž k tématu přistupuje. Proto také jeho knížka se čtenářem "hovoří" - je otevřeným dialogem o nejpodstatnějších věcech lidského života, jeho smyslu, víře, smrti a nesmrtelnosti.

Soubor dosud nepublikovaných esejů Martina Pokorného (nar. 1973) doplňují články otištěné v letech 1997-1998 v Literárních novinách. V centru autorova zájmu je angloamerická modernistická literatura kromě ní se věnuje i řadě dalších témat, například vztahu filozofie a poezie či románům Milana Kundery. Využívá přitom svých znalostí z oboru filozofie a literární vědy i aktivní zkušenost s básnickým jazykem.

Améry obhajuje vysmívaného a podváděného manžela Emy Bovaryové Karla jako syna, lékaře, manžela i milence. Propůjčuje mu vlastní vědomí, které mu Flaubert i Sartre odepřeli. Améry nechává na stránkách svého románu-eseje promlouvat s neobyčejnou emocionální intenzitou právě "hlupáka" Karla Bovaryho a jeho očima domýšlí a přehodnocuje celý příběh Karla a Emy.

Neobyčejně zajímavý dokument o česko-německých vztazích, tak jak se odehrávaly v rovině obyčejného života v českém pohraničí i jinde v 19. a 20. století, psala autorka na sklonku svého života původně pro své vnuky.

Kniha je hledáním smyslu poměrně dobrodružného života, je intimní spisovatelčinou zpovědí až hádkou se sebou samou. Do polemiky vtahuje také čtenáře, který může být pro i proti. Může souhlasit nebo autorce tvrdě oponovat. Vždyť i svět, v němž žijeme, se každému jeví jinak. Odpovědní jsme za něj ale všichni.

Když dospělá žena miluje už jen svou kočku, asi s ní nebude něco v pořádku. To něco je celý svět sociální pracovnice Agáty: vyhořelý manžel, vzdalující se syn, ohrožené pracovní místo; strádání finanční i citové. Žena uvězněná v pasti na myši. Pak její kočka skočí z balkónu na dvůr – a rovněž pod Agátou se najednou rozevře propast. Svůdná propast: její kočku zachrání neznámý muž, který má v sobě temnou hloubku, jež Agátu děsí i přitahuje současně. Vášnivý vztah, jenž s ním Agáta prožije, ji zavede nejen až do odlehlých oblastí Afriky – ale hlavně do té horké a tajemné džungle, již má většina z nás v srdci.

Milostný příběh mezi jednonohým Alakarem Macodym a moderátorkou a básnířkou Vernou Albrechtovou je především magickou a ironickou poutí do vzpomínek obou milenců. On a ona by se nesetkali, kdyby neexistovalo médium televize a soutěžní pořady pro diváky. Alakar žije na venkově v domě na samotě, je vášnivý znalec a milovník hub a poezie, zvláště amerického básníka T. S. Eliota. Verna moderuje populární soutěžní pořad Brainonia v soukromé televizi, je ctitelkou americké básnířky Anne Sextonové a vlastně by chtěla psát.

Úsměvné i dojemné příběhy Hely Fediové, legendární Vltavěnky ze Ždáně, které přináší první část románu pod názvem Příběh Krásné Heleny od Svatojánských proudů, nás zavedou do světa Vltavěnčina dětství s koloritem starých žižkovských domů a ulic, v nichž všestranně nadaná, ale duševně poněkud nezralá Hela vyrůstala se svérázným otcem, despotou a nebetyčným škudlilem. Celým jejím štěstím však byla řeka. Na Ždáni, nedaleko bývalých Svatojánských proudů žila od raného mládí až do své smrti. Knihu lze vřele doporučit každému, kdo má rád dokumentární a memoárovou literaturu a zároveň se nechce ochudit o všechny atributy krásné prózy. Vltavěnka se v tomto druhém, rozšířeném vydání vrací ke čtenářům v roce, kdy by se Hela Fediová dožila stých narozenin.

Když dospělá žena miluje už jen svou kočku, asi s ní nebude něco v pořádku. To něco je celý svět sociální pracovnice Agáty: vyhořelý manžel, vzdalující se syn, ohrožené pracovní místo; strádání finanční i citové. Žena uvězněná v pasti na myši. Pak její kočka skočí z balkónu na dvůr – a rovněž pod Agátou se najednou rozevře propast. Svůdná propast: její kočku zachrání neznámý muž, který má v sobě temnou hloubku, jež Agátu děsí i přitahuje současně. Vášnivý vztah, jenž s ním Agáta prožije, ji zavede nejen až do odlehlých oblastí Afriky – ale hlavně do té horké a tajemné džungle, již má většina z nás v srdci.

Teta Valerie, moderní stará panna, zdědí nečekaně rodinný statek. Ale nemá na údržbu, a tak se ho snaží zachránit pomocí příbuzných, kteří přijedou z různých zemí, kam je zavály tři přistěhovalecké vlny. Ti se nejen těžko sžívají s "místňáky", ale narážejí na sebe rozličností zvyků, názorů i životního stylu. V závěru objevují "starou vlast", uvědomují si své kořeny, a ač se vrací do svých domovů, jednou nohou již na statku zůstávají. Celý příběh je rámován dobovým prokletím a má téměř detektivní náboj - vyšetřování úmyslně založeného požáru usedlosti.