Větrné mlýny strana 11 z 22

V jednadvaceti příbězích Evalda Flisara procestujeme bezmála celý svět. Autor (navštívil více než osmdesát zemí světa a napsal tři brilantní cestopisné knihy) čtenáře provádí po pěti kontinentech. Jen o cestování v přítomných povídkách ale zdaleka nejde. Klíčové zde totiž nejsou více či méně vzdálené země, ale zkušenosti, mezilidské vztahy a pozoruhodné zážitky mistrovsky a s úspornou něhou vykreslených postav — zcela obyčejných lidí, jako jsme my.

Vybrané juvenilie básníka J. H. Krchovského z let 1978-1981.

Lenka Lagronová má velmi zajímavou cestu životem. Po studiích na pedagogické fakultě přešla na pražskou DAMU, kde se setkala se svou budoucí stálou spolupracovnicí, Lucií Trmíkovou. Taky s režisérem Petrem Léblem, který je dnes už bohužel jen legendární postavou českého divadla. Právě s ním přišla jako dramaturgyně do Divadla Na Zábradlí, aby spolu zahájili skvělou etapu českého divadelnictví. Postupně ale tuto zajímavou autorku oslovoval i jiný, duchovnější svět zasvěceného života. Dnes už Lenka Lagronová tvoří jako řádová sestra, což ale přináší zajímavý pohled na život a plodnou dramatickou činnost. Lenka Lagronová patří mezi nejvýzarnější zjevy současné české dramatiky. Přítomný svazek zahrnuje jedenáct autorčiných her, které napsala v rozmezí let 1993-2008. Její hry mají silné spirituální vyznění a Lagronová klade nezvykle silný důraz na slovo, své příběhy koncipuje jako silné duchovní prožitky a do her vkládá křesťanské poselství. Téma bolesti, osamělosti, touhy po naplnění a zároveň jistoty života spojeného s vyšším bytím je přítomno vždy.

Je podzim, přelom října a listopadu. Majitel vegetariánské restaurace slibuje svým hostům nový a jedinečný kulinární i umělecký zážitek. Jídlo se v jeho slovech stává říší dokonale estetickou. Jeho pragmatická žena, Majitelová, ztrácí s manželem trpělivost a oba se pohádají. Majitelová uražena odchází. Puristický číšník Pinkl Majiteli vyčítá nesváry a nevrlý Majitel ho ze své restaurace vykáže. Ocitne se s hosty a s kuchyňským personálem sám a na dně. V tu chvíli přemožen patrně usíná a zřejmě ve snu se mu zjevuje mladá dívka přicházející z venkova. Zjeví se mu jako démon čerstvě zaříznuté Dýně, která je právě vařena v jeho kuchyni. Svou letní krásou a mládím mu učaruje, on jí propadá a ona se zmocňuje celé restaurace i personálu. Vrací se Pinkl přestrojen za Vymítače démonů z Bayreuthu a snaží se ji přemoci. Sám je však poražen. V přestrojení za démona dýňového nákypu vstoupí Majitelová a Dýni přemáhá v souboji (Dýně jako surovina musí ustoupit hotovému pokrmu). Majitelová přináší hotový pokrm, její manžel Majitel se probouzí ze svého snu a poblouznění a Majitelová pokrm rozdává teplý pokrm hostům a ohlašuje příchod zimy.

Jsou periferní příběhy důležité? Martin chce psát, touží napsat velký román, ale zatím je jen obyčejným redaktorem Prague Postu. Jeho žena Katka, učitelka fyziky, za ním stojí, věří, že dokáže něco velkého, i když jí něco vzadu napovídá, že se to vymyká fyzikálním zákonům. Aby mu pomohla, pozve na večeři známého literárního kritika, profesora Schwarze. Zdá se, že Martinova tvorba má opravdu úspěch, i když ne na poli literární. Profesor považuje jeho román za přírodní úkaz, po přečtení několika stránek každý čtenář usne. Racionální Katka vidí, že se její muž pouští na tenký led touhy po literárním úspěchu, ale nedokáže ho zastavit. Martinova fantazie zaplňuje prostor – po scéně přechází Vladimír Iljič Lenin, finští dřevorubci a schizofrenický vědec s dlouhým vousem. Každou ze svých postav strčí do jedné zásuvky nové finské komody, kterou se snaží podle intuice sestavit, aby nakonec pohltila i jeho samotného.

Básnická sbírka.

Hra o čtyřech dějstvích.

93 svazek z edice Současná česká hra.

Jakou šanci má vztah dvakrát rozvedeného pětatřicátníka, od konce války komunistu i autora veršů slavících Stalina, s dvaadvacetiletou studentkou filmové dramaturgie, pocházející z rodiny bytostných demokratů? Navíc v době, jež vejde do dějin, protože se v ní udá pokus opravit neopravitelné – politický systém „reálného“ socialismu –, aniž by se reforma dotkla posvátných krav, jakými byly vedoucí úloha komunistické strany, řízené hospodářství a členství ve Varšavském paktu, jehož smyslem nebyla obrana, nýbrž útok… Pro odpověď vyvinul Pavel Kohout svébytnou metodu, kterou nazval „memoáromán“. Pravdivé příběhy nelíčí reportáž, ale kombinované literární žánry. V díle se splétají tři proudy: Deník občana, líčící zrání mladíka podobného autoru od sovětských tanků, jež mu v roce 1945 přinesly svobodu, k týmž tankům, které v roce 1968 jeho vlast ujařmily. Deník turisty sleduje výlet do Itálie dvou Čechů podobných zmíněné dvojici, jež byla pro odlišné názory na rozchodu, než je právě okupace spojila pro lidské navždy. A Deník spisovatele je autentický záznam autora, mapující slavné roky 1967 a 1968. Čtenář může číst skladbu buď, jak je napsána, anebo její tři složky zvlášť. Tak i onak ho čeká jedinečný vhled do moderních dějin i do dvou soukromých životů – spisovatelů Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové.

Brněnský mamut, ten který bydlí v Moravském zemském muzeu a jehož otcem je slavný geolog profesor Absolon, oslavil osmdesátku. Na Moravě jsou mamuti známi — pomineme-li dobu jejich lovců — od středověku, kdy jejich náhodně nalézané kosti byly zavěšovány pod portály chrámů coby důkazy existence obrů. Dnes zná v Brně mamuta, toho z Anthroposu, každá babička a každé malé dítě. A není nejmenších pochyb: tenhle mamut je opravdovým a jedinečným totemickým zvířetem Brňanů. Kniha Na procházce s mamutem je poetickou antologií, která vznikla brněnskému mamutovi k poctě. Do sborníku svými texty přispělo čtyřicet pět literátů a osobností, mj. Pavel Šrut, Jiří Žáček nebo Jan Vodňanský, z Brňanů například básníci Petr Hrbáč či Norbert Holub. A mamutí básně do knihy zahrnuté v naprosté většině vznikly speciálně pro tuto knihu. Také doprovodné ilustrace mamutů, mamutic a mamuťátek, jejichž tvůrcem je brněnský výtvarník Tomáš Přidal. Krom básní do knihy zahrnujeme literární úvod spisovatele Zena Kaprála, knihu uzavírá odborně-populární text z pera vedoucího pavilonu Anthropos Petra Kostrhuna. Hezky vypravená, v „mamutí srsti“ vázaná kniha je určena dětem i dospělým, každému, kdo má rád mamuty, především toho z Brna.

Přijde Mordor a sežere nás je knihou on the road na východoevropský způsob. Stále zářivější hvězda polské literatury Ziemowit Szczerek projel zemi v potížích: Ukrajinu. Obešel se bez povinného sentimentu, kapesník nevytáhl ani jednou. Naopak, jako znamenitý pozorovatel a talentovaný stylista líčí ukrajinské reálie s břitkým humorem a nadsázkou. Nečekejte postsovětskou uniformitu a nudu, Ukrajina Szczerekovýma očima je nečekaně barvitá a exotická. A co víc, autor píše i o nás: ukrajinské komplexy a historické nesebevědomí téměř ve všem se podobají českému DNA více, než bychom si kdy byli ochotni přiznat. Kniha tě, laskavý čtenáři, vtáhne do dobrodružného a trošku divokého světa kdesi na Východě, přitom nevytáhneš paty z domova.