Najpredávanejšie - Bestsellery - Filozofia strana 60 z 122
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Náboženství a politika – dva pohledy
Tato kniha spojuje dvě studie k tématu politické teologie. Skalického analýza Gutiérrezovy teologie osvobození je zralým přepracováním jeho starší neuveřejněné přednášky na Lateránské univerzitě. Skalický se v ní pokusil co nejvěrněji představit Gutiérrezovu teologii a poukázat na její slabá místa. Kriticky vidí především utopický rys teologie osvobození, která potenciálně tíhne k násilnému prosazování toho, co je správné a pravdivé. Vokounův text pak zkoumá dějiny pokusů pojmout křesťanskou víru jako občanské náboženství, anebo ji občanským náboženstvím nahradit. Ambice vkládané do občanského náboženství zkoumá od Comta (nahradit křesťanství), přes Kanta (přetvořit křesťanství v čistě morální náboženství rozumu) až po realizaci občanského náboženství v USA (být společným minimem křesťanství a judaismu) nebo jeho promýšlení v německé diskusi osmdesátých let (garantovat společné hodnoty, z nichž sekulární stát žije, ale sám je nedokáže garantovat). Kniha je určena všem zájemcům o vztah mezi náboženstvím a politikou, zejména z řad studentů společenských věd, historie a teologie.
Na sklade 1Ks
12,60 €
Rozhoduj se jako jezuita
Denně stojíme před množstvím pro náš život méně nebo více důležitých rozhodnutí. Vždy bychom se ale chtěli rozhodnout správně. Co to ale vlastně je správné rozhodnutí?
Křesťané věří, že rozhodování není záležitost pouhého rozumu, zároveň bychom se však neměli nechat vláčet emocemi či se spoléhat jen na intuici. Udělat správné rozhodnutí v křesťanském pojetí vyžaduje tzv. rozlišování, tedy pozorné vnímání vnitřních hnutí v srdci, které vede k plnějšímu a autentičtějšímu životu. Pro správné rozlišování je potřeba, aby srdce (jako symbol touhy, emocí), hlava (jako symbol rozumu, intelektu) a vůle spolu komunikovaly. Podobně jako ve sportu, v hudbě či při studiu cizích jazyků hrají zásadní roli praktická zkušenost a trénink.
Jedním z těch, kteří v tomto „sportu“ dosáhli mistrovství, byl Ignác z Loyoly. Tato kniha inspirovaná Ignácovými myšlenkami nabízí srozumitelný a čtivý návod, jak se rozhodovat tak, aby každé naše rozhodnutí bylo co nejsvobodnější a bylo požehnáním nejen pro nás, ale i pro ostatní.
Na sklade 1Ks
12,54 €
Az Antikrisztus - Trubadúr Zsebkönyvek 18.
Az Antikrisztusban Nietzsche - annak ellenére, hogy művét a főbb európai nyelveken ő egyenként
milliós példányszámban szerette volna megjelentetni, ami enyhén szólva ellentmond az Előszó kezdősorának, hogy a mű "azokhoz szól, kiknek száma a legkevesebb" - egy, a világból távozó ember és gondolkodó benyomását kelti; radikálisan eltávolodik kora - és a mi korunk - mindhárom jelentős eszmerendszerétől: a kereszténységtől, a liberalizmustól és a szocializmustól.
Nézeteinek érvényesítésére két kitörési pont maradt csupán: vagy a heroikus-ezoterikus arisztokratizmus vagy pedig a rasszista populizmus.
Hogy tanait és nézeteit a későbbiek során kik és milyen célokra használták fel, abban neki magának is
felelőssége van. S bizonyos az is, hogy Az Antikrisztus sem mentes a hibáktól és a fogyatékosságoktól.
Azonban rá magára is érvényesnek érezzük azt, amit Nietzsche huszonhárom esztendős korában vetett papírra: a nagy emberek tévedései olykor termékenyebbek, mint a kisszerűek igazságai.
Csejtei Dezső
The Need for Roots
A new translation of Simone Weil's best-known work: a political, philosophical and spiritual treatise on what human life could be
What do humans require to be truly nourished? Simone Weil, one of the foremost philosophers of the last century, envisaged us all as being bound by unconditional, eternal obligations towards every other human being. In The Need for Roots, her most famous work, she argued that our greatest need was to be rooted: in a community, a place, a shared past and collective future hopes. Written for the Free French movement while she was exiled in London during the Second World War, Weil's visionary combination of philosophy, politics and mysticism is her answer to the question of what life without occupation - and oppression - might be.
Translated by Ros Schwartz, with an introduction by Kate Kirkpatrick.
Morální charakter a jeho empirická reflexe
Morální charakter (éthos) je velmi starý koncept, jehož filozofické kontury, stejně jako jeho propojení s dovršením lidského života, nacházíme v antice. Patrně i dílem šťastné náhody je s tímto konceptem spojován v první řadě Aristotelés, žák Platóna, a jeho etické spisy. Autor knihy vychází z přesvědčení, že toto etické učení je opomíjeným klenotem naší civilizace, a všímá si současných interdisciplinárních snah o jeho oživení skrze aktualizaci právě konceptu morálního charakteru.
Autorovým záměrem je tyto snahy kriticky posoudit, tedy zvážit, zda se nevzdalují svému cíli, a zároveň je systematizovat. Za stěžejní považuje podkapitolu vymezující funkci Aristotelovy etické nauky a celou třetí kapitolu, jež definuje pět kritérií adekvátní aktualizace. Druhá kapitola představuje základ pro následující úvahy, analyzující pojmy Aristotelovy etické nauky a jejich vzájemné vztahy. Kritickému posouzení konkrétních návrhů k aktualizaci a zejména prominentní analogii dovednosti (skill analogy) se věnuje kapitola čtvrtá. V poslední kapitole pak autor vytváří typologii aktualizací a předkládá vlastní náčrt k aktualizaci morálního charakteru.
Kniha je zamýšlena pro mírně pokročilé v oblasti morální filozofie. Zároveň však obsahuje dostatek příkladů a odkazů a jednotlivé argumentační kroky jsou vysvětleny s takovou pečlivostí, aby byl spis přístupný každému trpělivému čtenáři.
dostupné aj ako:
Obzor
Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“. Až v druhé polovině dvacátého století se ve fenomenologické filosofii objevila myšlenka, že takovýto „celek toho, co je“ není ničím původním, nýbrž následným útvarem ustavujícího jej tzv. součtveří (Geviert), tzn. dění vzájemné soupatřičnosti čtyř vůči němu základnějších významových komponent země, nebes, božství a smrtelného člověka. Předkládaná monografie Obzor identifikuje jako exemplární výraz tohoto velkolepého dějství nepatrný fenomén obzoru (obzorníku) a jeho postupnou analýzou usiluje postavit čtenáři před oči původní podobu světa, v němž žijeme a umíráme.
Na sklade 1Ks
19,80 €
Kapitoly z filosofie nové hudby
Monografie se věnuje některým podobám interakce mezi hudbou, filosofií, literaturou a filmem v průběhu 20. století. Zaměřuje se především na způsob, jakým byla v literatuře a filosofii reflektována tzv. schönbergovská reforma vedoucí ke zrušení tonálního systému. Druhou podstatnou proměnou, jíž hudební jazyk v průběhu minulého století prošel a jež se stala předmětem pozoruhodných teoretických reflexí, je rovněž rušení rozdílu mezi (hudebním) zvukem a (přírodním) hlukem, jak k němu docházelo např. v konkrétní hudbě. Mezi autory, kteří se stávají předmětem zájmu Fulkovy knihy, patří Claude Lévi-Strauss, Theodor W. Adorno, Michel Foucault, Marcel Proust, Thomas Mann či Alain Robbe-Grillet. Přestože neusiluje o vyčerpávající přehled různých podob, jakých zmiňovaná interakce nabývá, v reprezentativní podobě ukazuje rozmanitost a bohatost různých způsobů teoretického uvažování o problematice „nové hudby“.
dostupné aj ako:
O činnostech tělesných tvorů
Poslední otázky První části Teologické sumy pojednávají o činnostech tvorů. Nejprve se, v otázkách 106–114, jedná o činnosti andělů; tato část vyšla ve svazku O andělech v Teologické sumě II, Krystal OP 2015. Poté se, v otázkách 115–119, jež se nacházejí v tomto svazku, probírají činnosti tělesných tvorů, především člověka. Tomáš nejprve zpracovává téma působení tělesných substancí obecně, zabývá se místním pohybem a mechanickým působením; ptá se, zda jsou v tělesech nějak přítomné božské stvořitelské ideje; řeší specifickou otázku působení nebeských těles na tělesa pozemská; a pojednává také o náhodě a osudu. Dále se zabývá působením člověka na člověka, a to speciálně otázkou předávání poznání čili vyučování, a následně otázkou předávání života neboli plození.
O našem poznání Boha
V První části Sumy, poté co Tomáš pojedná o teologii a důkazech Boží existence, věnuje svoji pozornost otázkám o Boží esenci. Z této části pocházejí i dvě otázky, jež tvoří obsah předkládaného svazku (STh I, q. 12–13). Tomáš se v nich zamýšlí nad problematikou lidského poznání Boha a výpovědí o Bohu. Nejprve se ptá, zda je možné přirozenými silami poznat Boží esenci, tedy Boha takového, jaký je, a zda je možné jeho esenci celou plně nahlédnout. Dále se zabývá možnostmi slovního vyjádření našeho poznání Boha, zkoumá, jakým způsobem lze hovořit o Bohu, abychom tuto realitu při vší její komplikovanosti pojmenovali co nejpřesněji.
Culture
One of our most brilliant minds offers a sweeping intellectual history that argues for the reclamation of culture’s value.
Culture is a defining aspect of what it means to be human. Defining culture and pinpointing its role in our lives is not, however, so straightforward. Terry Eagleton, one of our foremost literary and cultural critics, is uniquely poised to take on the challenge. In this keenly analytical and acerbically funny book, he explores how culture and our conceptualizations of it have evolved over the last two centuries?from rarified sphere to humble practices, and from a bulwark against industrialism’s encroaches to present-day capitalism’s most profitable export.
Ranging over art and literature as well as philosophy and anthropology, and major but somewhat "unfashionable" thinkers like Johann Gottfried Herder and Edmund Burke as well as T. S. Eliot, Matthew Arnold, Raymond Williams, and Oscar Wilde, Eagleton provides a cogent overview of culture set firmly in its historical and theoretical contexts, illuminating its collusion with colonialism, nationalism, the decline of religion, and the rise of and rule over the "uncultured" masses. Eagleton also examines culture today, lambasting the commodification and co-option of a force that, properly understood, is a vital means for us to cultivate and enrich our social lives, and can even provide the impetus to transform civil society.
O čem se vypráví
Kniha je pokusem o ucelený výklad základních výkonů a předpokladů, na nichž stojí narativní fikce, o analýzu klíčových funkcí jazyka fikčních textů a vymezení významu různých typů výpovědí o fikčních postavách. Metafyzické otázky po povaze fikčních entit, podmínkách jejich identity, jejich úplnosti či neúplnosti nebo po vztahu mezi fikcí a reálným světem jsou „sneseny na zem“ tím, že se řeší na úrovni reálného fungování fikčních textů, fikčních promluv pronášených (v rámci „her v modu jako by“) v každodenní komunikaci a výpovědí, jejichž předmětem je fikce. Autor se snaží ukázat, že jeho pojetí základních předpokladů a složek fikčního postoje nachází uplatnění i v interpretaci vysoce nestandardních děl narativní fikce: prominentním příkladem je „radikální vyprávění“ ve vrcholných prozaických textech Samuela Becketta. Součástí výkladu jsou polemické konfrontace s předními badateli na poli filosofie jazyka a teorie fikce i četné odkazy k literárním textům, doplněné dvěma „případovými studiemi“.
Platón a Aristoteles
Eric Voegelin (1901-1985) byl německo-americký politický filosof. Jeho dílo Řád a dějiny mělo být ojedinělým příspěvkem k filosofii dějin. Tématem byl řád v lidské duši, ve společnosti a v dějinách a metodou mělo být zkoumání symbolů tohoto řádu, jak se historicky proměňovaly od starověkých orientálních civilizací po současnost. Voegelin však tento projekt záhy přerušil, protože pokládal za nutné revidovat jeho teoretická východiska; posledním svazkem uskutečňujícím původní rozvrh se tak stal svazek věnovaný Platónovi a Aristotelovi. Ten ukazuje filosofii (právě v její vrcholné fázi) jako symbolickou formu, jíž duše artikuluje pohyby kosmu a společnosti ? a především svůj vlastní pohyb mezi řádem a neuspořádaností, pravdou a nepravdou, spravedlností a nespravedlností, vzestupem a upadáním, láskou k moudrosti a láskou ke zdání a vposled mezi životem a smrtí.
Eve
SELECTED AS A NEW SCIENTIST 'BOOKS TO EXPAND YOUR MIND'
Throughout human history, every single one of us has been born from a person. So far. But that is about to change.
Scientific research is on the cusp of being able to grow babies outside human bodies, from machines, for the very first time. Claire Horn takes us on a truly radical and urgent deep dive into the most challenging and pertinent questions of our age. Could artificial wombs allow women to redistribute the work of gestating? How do we protect reproductive and abortion rights? And who exactly gets access to this technology, in our vastly unequal world?
In this interrogative and fascinating story of modern birth, Eve imagines with eye-opening clarity what all this might mean for the future of humanity.
What We Think About When We Think About Football
What do we think about when we think about football? Football is about so many things: memory, history, place, social class, gender (especially masculinity, but increasingly femininity too), family identity, tribal identity, national identity, the nature of groups. It is essentially collaborative, even socialist, yet it exists in a sump of greed, corruption, capitalism and autocracy.
Philosopher Simon Critchley attempts to make sense of it all, and to establish a system of aesthetics - even poetics - to show what is beautiful in the beautiful game. He explores, too, how the experience of watching football opens a particular dimension in time; how its magic wards off oblivion; how its dramas play out national identity and non-identity; how we spectators, watching football with tragic pensiveness, participate in the play. And of course, as a football fan, he writes about his heroes and villains: about Zidane and Cruyff, Clough and Revie, Shankly and Klopp.
Good Arguments
By a two-time debating world champion, a dazzling look at how arguing better can transform your life – and the world – for the better
**Previously published as The Art of Disagreeing Well**
Everyone debates, in some form, most days. Sometimes we do it to persuade; other times to learn, discover a truth, or simply to express something about ourselves. We argue to defend ourselves, our work, and our loved ones from external threat. We do it to get our way, or just to get ahead.
As a two-time debating world champion, Bo has made a career out of arguing. Over the past few years, however, he’s noticed how we’re not only arguing more and more, but getting worse at it – a fact proven by our polarised politics. By tracing his own journey from immigrant kid to world champion, as well as those of illustrious participants in the sport such as Malcolm X, Edmund Burke and Sally Rooney, Seo shows how the skills of debating – information gathering, truth finding, lucidity, organization, and persuasion – are often the cornerstone of successful careers and happy lives. Along the way, he provides the reader with an unforgettable toolkit to use debate as a means to improve their own.
This book is an everyperson’s guide to disagreeing well, so that the outcome of having had an argument is better than not having it at all. Taking readers on a thrilling intellectual adventure into the eccentric and brilliant subculture of competitive debate, Good Arguments proves that good-faith debate can enrich and improve our lives, friendships, democracies and in the process, our world.
Umění, svoboda, láska podle Augustina
Aurelius Augustinus (354–430) není jen největším teologickým učitelem západního křesťanství, ale zároveň originálním filosofickým myslitelem, který v mnohém navázal na antické zdroje platonské, stoické a částečně aristotelské a v zajímavé křesťanské syntéze je zprostředkoval středověkému i novověkému myšlení. Stěží bychom našli téma evropské filosofie, pro něž by Augustin nebyl jednou z hlavních inspirací, ať už je to motiv času, svobody nebo lásky, ba dokonce hlubiny lidského nevědomí. Tato kniha si v sedmi dílčích studiích všímá nejen těchto typicky augustinovských témat, ale i některých méně známých otázek, jako je pozornost mysli, promýšlení aristotelské kategorie relace nebo pojetí umění.
dostupné aj ako:
Malí filozofové
Každý dospělý může být filozofem a každé dítě jím je.
Jedni z nejlepších filozofů na světě se scházejí tam, kde bychom je nečekali: v mateřských školách a na dětských hřištích. Diskutují o otázkách spjatých s metafyzikou a morálkou, přestože tato slova ještě nikdy neslyšeli a možná si ani neumějí zavázat tkaničky. Jsou to děti. A jak nám Scott Hershovitz dokazuje ve svém laskavém debutu, jsou to také překvapivě dobří filozofové.
Hershovitz má dva malé syny, Rexe a Hanka. Od chvíle, kdy začali mluvit, si všímal, že si pokládají filozofické otázky a snaží se také na všechny najít odpověď. Spolu se svými dětmi nás autor zve na zábavnou procházku klasickou i současnou filozofií, na níž se budeme zabývat otázkami typu: Má Hank právo pít limonádu? Kdy je v pořádku nadávat? Existuje číslo šest? Hershovitz a jeho kluci se ale věnují i závažnějším tématům. Zkoumají tresty, autoritu, sex, pohlaví, rasu, povahu pravdy a poznání a existenci Boha. Pomáhají jim skuteční filozofové, jak slavní, tak téměř neznámí. A ukazují, že když budeme naslouchat dětem a přemýšlet s nimi, můžeme se všichni hodně naučit.
Hershovitz nás vyzývá, abychom děti podporovali v jejich filozofických dobrodružstvích. Ale nejen to – vybízí nás, abychom se k nim přidali, abychom se stali lepšími a zdravě kritickými mysliteli a znovu prožili kousek z dětského úžasu nad světem.
dostupné aj ako:
Az örök visszatérés mítosza - Helikon Zsebkönyvek 132.
"S e szabadság forrása, biztosítéka és támasza: maga az Isten. Minden más modern szabadságfelfogás, akármilyen elégedettséggel tölti is el birtokosát, képtelen a történelmet igazolni. S ez a képtelenség, legalábbis annak szemében, aki önmagával szemben őszinte, maga a történelem rémülete."
Az archaikus ember - akit a modern szemlélet sokszor a "primitív" jelzővel illet - életét átszövi az az alapelv, hogy minden cselekedet egy égi mintának, archetípusnak megfelelő, korábban már megvalósult, istenek, hősök vagy az ősök által végrehajtott tett rituális megismétlése. Amelyik cselekedet nem ilyen, az ontológiai szempontból nem is létezik - így a profán tettek sem léteznek, ahogy a kronologikus történelem sem, csakis a szakrális, mely a mítoszokban őrződik meg.
Ezzel szemben a modern, magát szabadnak tartó, de a történelem rémületébe zuhant ember hiába fegyverezik föl historizmussal, egzisztencializmussal, netán marxizmussal, vigasztalanul áll a sorscsapásokkal és szenvedésekkel szemben - mindaddig, amíg egy "szabadságfilozófia", az Isten létébe vetett hit mint a legmagasabb fokú teremtő szabadság meg nem menti, és ki nem emeli a történelmi lét fogságából.
Mircea Eliade (1907-1986), a világhírű vallástörténész jelen könyvhöz írt előszavában a következőkkel ajánlja művét az olvasóknak: "ezt a könyvemet tekintem a legjelentősebbnek; s ha azt kérdezné valaki, milyen sorrendben érdemes könyveimet olvasni, azt tanácsolnám, ezzel kezdje".
Krize pravdy
Jak vážná je současná krize pravdy? Trawnyho stejnojmenná kniha nepřizvukuje hlasům varujícím před alternativními pravdami, nepanikaří a nemoralizuje, nýbrž věcně analyzuje, jak se to s pravdou má. S oporou hlavních postav filosofické tradice (Sókratés, Kant, Nietzsche, Arendtová) ukazuje, že to s pravdou dnes není o nic horší než v minulosti: pravda byla problémem vždy, lidé se o ni přeli a vždy také měla své svědky a mučedníky. Pravda je v krizi vlastně neustále, protože krize patří k její bytnosti: pravda sama je krizí, a to ve smyslu původního řeckého výrazu — v krizi se tříbí názory a vyjevuje se silnější argument, a s ním i pravda sama. Tím nám autor poskytuje mnohem lepší vodítko pro orientaci v aktuální debatě než soudobá klišé – přijetí pravdy jako krize umožňuje dát pravdě ve veřejném prostoru znovu přiměřený smysl.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
