Knihy - Umenie strana 27 z 500
Výtvarné umenie 
Fotografia 
Hudba - noty, spevníky, príručky 
Architektúra 
Dizajn, úžitkové umenie, móda 
Dejiny, teória umenia 
Divadlo - teória, história,... 
Film - encyklopédie, ročenky 
Umenie - ostatné
zobraziť:
Antoine Vitez: režisér a pedagog…tedy dramaturg?
Je skutečně s podivem, že české prostředí prozatím dílo a působení Antoina Viteze do značné míry ignorovalo. Estetika jeho inscenací a jeho myšlení o divadle přitom přesahují ryze francouzský kontext a rozvíjejí otázky spjaté s evropskou činohrou a její tradicí obecně: podvojnost divadla dramatu a divadla hereckého mimování a tzv. velké a malé činohry; divadlo jako umění konvence a stylizace, které je s to klást otázky vzhledem ke scénování historické či žité skutečnosti; vztah mezi mýtem a současností; vztah divadelní instituce k vlastní historii i k sociálněpolitickému prostředí, v němž působí; forma a poslání divadelní výchovy; nebo role a funkce dramaturgie a její místo v tvůrčím procesu, v rozvíjení divadelního myšlení i ve formování kultury v širším slova smyslu. Monografii doplňuje překlad vybraných statí Antoina Viteze.
Portrétní miniatury ve sbírkách Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Českých Budějovicích
Fotograficky bohatě vybavená kniha je výsledkem dlouhodobého výzkumu cca dvou set padesáti malovaných portrétních miniatur, které jsou dnes součástí mobiliáře a obrazových sbírek státních hradů a zámků ve třech krajích – Plzeňském, Jihočeském a na Vysočině (Červená Lhota, Český Krumlov, Hluboká, Horšovský Týn, Jaroměřice nad Rokytnou, Jindřichův Hradec, Kladruby, Kozel, Manětín, Náměšť nad Oslavou, Plasy, Rožmberk, Telč a Třeboň). Katalogová část přináší upřesněné a často nově zjištěné informace o kolekci 182 děl. Cílem bylo dosud opomíjené artefakty vzniklé od 16. do počátku 20. století (nejčastěji v letech 1790–1840) popsat, datovat, určit jejich provenienci a autorství, získat či opravit technologická data, pokusit se identifikovat zobrazené osoby, a vřadit tak portréty do společenských souvislostí jejich vzniku a užívání. Voleny byly proto i sofistikované metody průzkumu včetně zkoumání děl pod 3D mikroskopem, v infračerveném a modrém světle či v UV luminiscenci. V mnoha případech tak byla nalezena signatura nebo přípis identifikující portrétované jedince. Při hledání jejich totožnosti bylo nutné studovat genealogie rodin majitelů (zejména pak přivdaných žen) a jejich dalších společenských vazeb. Kniha přináší též mnoho informací o technologii tvorby malířských děl tohoto typu, jejich restaurování i způsobech dlouhodobé ochrany a péče.
Chrámy peněz
Budovy bankovních domů a spořitelen zastupují v téměř každém českém městě architektonickou vrstvu, která dnes zpřítomňuje chaotické a hořko-sladkými emocemi prodchnuté období transformace společnosti po pádu totalitního režimu a budování nového demokratického státu v režii Václava Havla a Václava Klause. Největší z nich, které vznikly rozpadem Státní banky československé, ovšem svými většinovými podíly zůstaly strategicky ve vlastnictví státu, sehrály klíčovou roli v procesu privatizace a staly se tak symbolickými monumenty etapy později označované jako tzv. bankovní socialismus.
Kniha přináší příběhy 23 vybraných bankovních domů, které odrážejí specifický regionální kolorit a osobní přístup jejich architektů. Poodhaluje, jaké významy utvářejí jejich křehkou postmoderní identitu, která byla obecně spojována s příslibem nového životního stylu charakteristického pro západní společnost formující se od konce sedmdesátých let 20. století. Jednotlivé eseje o bankovních domech vznikaly převážně na bázi osobních rozhovorů s architekty a jsou doprovázeny bohatou architektonickou dokumentací, především velkým množstvím dobových fotografií, dokládajících původní reprezentativní podobu těchto staveb, která je dnes již většinou nenávratně ztracena pod nánosy rekonstrukcí.
Dobový kontext v knize dotvářejí umělecky pojaté vizuální koláže. Ty jsou sestavené ze zahraničních katalogů prezentujících kancelářské interiérové produkty a rovněž z reklam, které se tehdy objevovaly v západních architektonických časopisech a měly tak značný vliv na utváření představ zdejších architektů o podobě firemní image. Kniha tak nastavuje některé paralely mezi budováním reprezentativní identity velkých polostátních bankovních institucí a identity nového demokratického státu a obecně tak rekonstruuje scénografii společensko-politické transformace, jejích ideálů a jejích mýtů.
Fotografie práce a zahálky
Knížka Fotografie práce a zahálky se zabývá fotografickým obrazem a jeho komentářem fenoménu „práce“ v proměnách času. Vycházíme z faktu, že každá fotografie, zachycující člověka a jeho interakci ve společnosti, v sobě přirozeně nese sociální výpovědní potenciál. Skrze výběrovou selekci tvorby českých fotografů přibližujeme formy, prostor, čas, proces i produkt práce v odrazu kvality lidského života. Způsoby vzájemné reflexe práce jedince i společnosti v českém prostředí, kdy se dějiny fotografie protnuly se sociálně-pracovními dějinami člověka, ilustrativně ukážeme na profesi fotografa. Publikace je zároveň teoretickým úvodem ke stejnojmenné on-line fotografické výstavě na webových stránkách Národního muzea. Kniha obsahuje na 100 fotografií předních českých fotografů, jako je Libuše Jarcovjáková, Viktor Kolář, Karel Cudlín, Antonín Kratochvíl a další.
Architektura káhirských mešit v 19., 20. a 21. století
Káhira je jedním z architektonicky nejbohatších měst světa a jejímu panoramatu dominují stovky mešit pocházejících z různých historických období. Od počátku 19. století do současnosti prošla jejich architektura překotným a bezprecedentním vývojem, do kterého se promítla celá řada faktorů. Obecně šlo zejména o pronikání vlivu moderní architektury západního ražení a z ní vycházejících globálních architektonických trendů. Mešita je nicméně velmi specifickým typem stavby, s nímž je spojena kontinuální tendence odkazovat na minulost, projevující se s různou intenzitou i napříč posledními třemi staletími. Architektura káhirských mešit se tak stává dějištěm pozoruhodného střetávání tradice a modernity. Úvodní stať této odborné publikace tvoří obecný teoretický úvod k architektuře mešit a před-moderním tradicím islámské architektury, které se stávají častým inspiračním zdrojem současných architektů. Čtyři jádrové kapitoly, odpovídající čtyřem hlavním obdobím vývoje od 19. století po současnost, pak na více než dvou desítkách vybraných příkladů konkrétních staveb demonstrují trendy převládající v káhirském prostředí. Text je doplněn množstvím unikátních fotografií, které během svých pobytů v Káhiře pořídil sám autor. Kniha poslouží nejen univerzitním studentům a akademikům působícím v oblastech blízkovýchodních studií, dějin umění, architektury, religionistiky a v dalších spřízněných oborech, ale cílí také na širší veřejnost zajímající se o tato témata.
Ach, gubernia neobmedzených možností!
Koncepcia knihy a výber textov Martina Porubjaka: Martina Ulmanová
Martin Porubjak písal veľa, veľmi dobre a o širokom okruhu tém. Z jeho textov by sa dala zostaviť kniha politických komentárov a glos, kniha osobných spomienok na zaujímavých ľudí, s ktorými sa priatelil a spolupracoval, kniha cestopisných čŕt – a samozrejme kniha, a nie jedna, o divadle. Tomu sa, azda okrem relatívne krátkeho obdobia, keď ho naplno pohltil svet praktickej politiky, venoval neprestajne po celý svoj neobyčajne produktívny profesijný život – ako dramaturg, režisér, prekladateľ, pedagóg, ale aj ako teoretik a divadelný kritik.
Divadelné predstavenie vnímal najmä ako fenomén, ktorý odzrkadľuje, komentuje, kritizuje stav spoločnosti, ktorá ho zrodila, stav konkrétnej doby a sveta, ktorý ho obklopuje. Jednoducho, aj vo vzťahu k divadlu bol plnokrvný homo politicus.
Štruktúra knihy vyrastá z tém, ktoré sa prirodzene vynárali, keď sme sa preberali mimoriadne rozsiahlym archívom autorových textov (pripojený bibliografický zoznam obsahuje viac ako 1500 položiek a napriek úsiliu zostavovateľky aj bibliografky pravdepodobne stále nie je úplný). Pritom sme dávali prednosť takým štúdiám a článkom, ktoré divadlo vnímajú v spojitosti so spoločenským a politickým dianím. V knihe sa tak vedľa seba objavujú rôzne žánre, od anekdotickej glosy cez fejtón, reportáž až po obsiahlu teatrologickú analýzu.
Nazdávame sa, že by z nej najmä generácia nastupujúcich divadelných kritikov a teoretikov mohla načerpať konkrétnu inšpiráciu, ako písať tak, aby čítanie o divadle nebolo iba pracovnou nevyhnutnosťou pre úzky okruh divadelných profesionálov, ale stalo sa vyhľadávaným potešením aj pre tých ostatných. Pre všetkých, obdarených „iba“ záujmom o divadelné umenie a intelektuálnou zvedavosťou.
A klasszikus zene nagykönyve
Ki írta az első operát?
Min alapul a zenei hangok lejegyzésének rendszere?
Hogyan születnek a szimfóniák?
Miben különbözik a 12 fokú zene a hagyományostól?
Milyen újdonságot hozott az elektronikus eszközök használata a modern kor zenéjében?
A klasszikus zene nagykönyve az egyszólamú gregoriántól a modern minimalizmusig több mint kilencven, legendás vagy kevésbé ismert komponista munkáját ismerteti és elemzi, hogyan hatottak az egyes műalkotások a nyugati zene fejlődésére. Rengeteg magával ragadó történettel és gondolatébresztő ábrával teszi érthetőbbé a klasszikus zenét formáló alapelveket és a művészi alkotófolyamatokat inspiráló elképzeléseket.
A könyv nemcsak a klasszikus zene iránt érdeklődő kezdőknek kiváló összefoglaló, de a zenerajongóknak is sok újdonsággal és érdekes részlettel szolgál, így járulva hozzá az egyes műalkotások mélyebb ismeretéhez és értő élvezetéhez.
Bartusz
Szabó Lilla Bartusz Györgyről írt könyve hiánypótló vállalkozás. Bemutat egy határon túli életművet a magyar olvasóknak, szakembereknek, kutatóknak, amely eddig csak elemeiben volt ismert hazánkban. Bartusz munkásságán keresztül Szlovákia és Magyarország soha nem összevetett művészettörténeti kapcsolatait is megismerhetjük. A művész magyarországi jelenléte szemlélteti, hogyan működtek a személyes barátságok két ország között a rendszerváltás előtti évtizedekben. Szintén fontos téma a kulturális politikához való viszony a szomszédos országokban, a megélhetés és alkotás kérdése az állami tűrő, támogató vagy tiltó rendszerben. Bartusz akciói és művei egyszerre voltak jelen a hazai és a szlovák kiállításokon, egyedi alkotói elképzelései és műveinek nyelvezete önálló világot teremtettek. Szabó Lilla egy másik, nálunk kevéssé ismert témát is tárgyal: Kassa hatvanas-hetvenes évekbeli életét, ami meghatározta azokat a körülményeket, amelyek közt Bartusz alkothatott és kiteljesedhetett. A kötetben részletes, elemző műleírásokat kap az olvasó, ami segít értelmezni az életmű szakaszait. A kiadvány hozzájárul nemcsak a művész, hanem a határon túl alkotó magyar ajkú művészek munkásságának megértéséhez is a neoavantgárd korában.
Petrányi Zsolt
Jindřich Chalupecký: Texty a kontexty kritika umění
Kritik a teoretik umění Jindřich Chalupecký (1910–1990) významným způsobem ovlivnil kulturní život bývalého Československa. Jeho tvorbou prostupuje téma vztahu umění a společnosti a otázka, jak učinit moderní umění smysluplným. Klíčem, jak k dílu kritika přistoupit, se pro autory kolektivní monografie staly Chalupeckého texty. Jejich výběr poskytl chronologické a tematické uzly, které umožnily nahlédnout do historických okolností vzniku textů, přiblížit vztahy k vybraným osobnostem nebo ideové a praktické okolnosti jejich publikování. Součástí publikace je aktualizovaná bibliografie Chalupeckého díla.
Anežka Bartlová, Tomáš Glanc, Johana Lomová, Tomáš Pospiszyl (ed.), Jan Wollner
Žofia Dubová: Niekde medzi miestom a obrazom
Katalóg nadväzuje na výstavu Žofie Dubovej. Obsahuje výber diel z uplynulých troch rokov, predovšetkým najnovšie diela, z ktorých niektoré boli prvýkrát predstavené. Sú v ňom zastúpené veľkoformátové maľby na plátne, akvarely na papieri, maľby na skle, ale aj inštalácie z objektov vznikajúcich spojením plátna a skla. Žofia Dubová sa venuje najmä maľbe a téme krajiny. Zaujíma ju maľba v rôznych formách a médiách. Vedie dialóg s krajinou, ktorá je pre ňu nevyčerpateľnou témou. Inšpiráciou sú jej predovšetkým osobné zážitky z pobytu v krajine. V jej dielach sa objavujú motívy hôr, jazier, lavín, sopiek, prírodných živlov a úkazov. Niekedy sa jedná o konkrétne miesta, inokedy o mentálne krajiny. Pri práci využíva kombinované techniky - okrem samotnej maľby, plátno vyšíva, používa ceruzky či fixky. Zaujímajú ju hranice obrazu a možnosti jeho prekročenia.
20 rokov cesty do Stanice
Divadelný ústav v spolupráci so Stanicou Žilina-Záriečie pripravili netradičnú výstavu venovanú významnému 20. výročiu založenia multifunkčného nezávislého priestoru Stanica Žilina-Záriečie. Kurátor Marek Godovič zostavil spolu s Marekom Adamovom výstavu s názvom 20 rokov cesty do Stanice, ktorý zachytáva míľniky a časové obdobia, ktoré formovali priestor staničného domčeka. Výstava je netradičná svojou formou, nakoľko vyzerá ako stolový kalendár.
Človek v konflikte s prírodou
Zborník príspevkov z teatrologického kolokvia
Recenzenti: Mgr. Peter Himič, PhD., Mgr. Martin Bernátek, Ph.D.
Odborný garant kolokvia a zostavovateľ zborníka: Mgr. Mgr art. Milo Juráni, PhD.
Autori textov:
Miroslav Ballay, Viera Bartková, Andrea Bátorová, Dominika Dudášová, Lenka Dzadíková, Dária F. Fehérová, Marek Godovič, Mikuláš Huba, Samuel Chovanec, Dagmar Inštitorisová, Ján Kralovič, Karol Mišovic, Jakub Molnár, Ján Šimko, Lukáš Šutor, Zdenka Pašuthová
(Eko)systém zborníka
Zborník vznikol ako výstup z rovnomenného kolokvia, ktoré sa udialo v júni 2022 a je súčasťou výskumného projektu Antropo(s)céna. Okrem teatrologického bádania tento výskum reflektuje v samostatnej časti aj materiálnu podstatu divadla, ktorú dnes rámcujú pojmy ako uhlíková stopa, environmentálna udržateľnosť, cirkulárna ekonomika.
Vo vzniknutej publikácii je však fokus zamerania nasledovný: dramatika – staršia aj súčasná, súčasné autorské inscenácie, súčasný tanec i performancie, diela performatívneho charakteru výtvarných umelcov, divadlo pre deti a mládež a premeny v estetike divadelného média. Miešajú sa v ňom rôzne formy analýz. Obsahuje metodologicky voľnejšie príspevky, ktoré hľadajú spojitosti skôr v téme, obsahu a výpovedi diel; teoretické štúdie; kapitoly, ktoré majú výrazne subjektivizujúce parametre. Striedajú sa príspevky, ktoré sa pridŕžajú dichotomických delení s tými, ktoré ich odmietajú a aplikujú kritický jazyk. Aj preto niekedy pomenovania ako organizmy, zvieratá, príroda, ktoré redukujú význam a komplexnosť týchto „javov“, označuje zborník odlišnými termínmi – mimoľudské bytosti/mimoľudský svet –, ktoré vychádzajú z anglického prekladu pojmu non-human.
Milo Juráni v úvode zborníka
Pertu No 15: Bohdan Hostiňák – László Szotyory
Katalóg pätnásteho ročníku projektu PERTU, sa zameriava na hľadanie analógií v súčasnom slovenskom a maďarskom výtvarnom umení. Skúma náhodné paralely v tvorbe dvoch výrazných osobností, ktoré sú založené na názorovej, štýlovej, tematickej či generačnej príbuznosti. Vytvára jedinečný komunikatívny priestor pre dialóg dvoch kultúr a objavenie nových súvislostí. Projekt realizovaný v dvojročných intervaloch, je ojedinelý v stredoeurópskom priestore – patrí ku kľúčovým projektom galérie.
Jeho aktérmi boli Bohdan Hostiňák (1968) a László Szotyory (1957). V ich odlišne zameranej tvorbe sa objavujú analogické témy a postupy vyrastajúce z podobných spoločensko-historických skúseností a zaujatia maľbou. Hoci sa nikdy nestretli, spája ich meditatívny, jemne ironický pohľad, oddanosť závesnému obrazu, záľuba v tradičných maliarskych technikách, erbových motívoch a sugestívnej symbolike. Projekt bol koncipovaný ako komunikatívna hra s prvkami retrospektívy – kde jednotlivé témy vzájomne korešpondovali a dopĺňali sa. Previedol od 90-tych rokov po súčasnosť – zdôraznil styčné body a odlišnosti tvorby autorov. Obaja čerpajú z dejín umenia a veľkých tém, vytvárajúc nadčasové kompozície, presýtené vlastnou symbolikou. Maľujú z vnútornej nevyhnutnosti – nezávisle od aktuálnych trendov maľby. Ich diela predstavujú maľované rébusy, podobenstvá či vizuálne metafory. Obklopuje ich atmosféra tajomstva a melanchólie. Tajomstvo je súčasťou príbehu – zahŕňa odkaz na fragmentárnosť poznania. U oboch autorov dominantné miesto zaujíma meditatívna krajina – ako dejisko symbolických nadčasových udalostí. Ženské postavy odkazujú u nich buď na arkadický vek nevinnosti a sublimovanú zmyselnosť, alebo sú nositeľkami zložitých symbolických významov a personifikáciami mýtu krásy. Zvieratá, červy, larvy – predstavujú prechodné formy bytia – alebo vyjadrujú elementárnu silu inštinktov. Tvoria kontrasty k civilizačným výdobytkom. Veľkou témou, ktorá sa tiahne ich tvorbou je téma harmónie a kontrastu – konfrontácia a komplementárnosť protikladov, ktorá dodáva dielam existenciálny rozmer, napätie a dynamiku. Diela oboch umelcov sú nesmierne kompaktibilné – ich dialóg obohatil slovensko-maďarský výtvarný kontext o nové poznatky.
Francúzska a nizozemská grafika do roku 1900 z daru Ernesta Zmetáka a Danice Zmetákovej
Katalóg k výstave sérii starej grafiky zo zbierok Ernesta Zmetáka a Danice Zmetákovej. Je zameraný na vzťahy dvoch kultúrnych oblastí – francúzskej a nizozemskej – ako sa inšpirovali a zároveň si zachovali vlastnú identitu. Výber diel poskytol prehľad od biblických príbehov, videných očami protestantov v 17. storočí, k ničím nerušenej hravosti a roztopašnosti francúzskeho rokoka 18. storočia až do začiatkov revolučných premien v 19. storočí. Francúzi vtedy naplno využili novoobjavené grafické techniky a tlačiarenské postupy, vytvorili z nich účinný nástroj politickej satiry alebo propagandy hospodárskych či technologických úspechov. Na druhej strane holandskí grafici 19. storočia sa snažili o dokonalé ovládnutie nových grafických techník a obnoviť slávu flámskych majstrov 16. a 17. storočia.
Najstaršia francúzska grafika v kolekcii je dielom Leonarda Gautiera a reprodukuje Michelangelov Posledný súd zo Sixtínskej kaplnky. V súbore prevládali práce rytcov a litografov 18. a 19. storočia. Napríklad: významného portrétistu Françoisa Chéreaua (1680 – 1729), jedného z najznámejších medirytcov francúzskeho rokoka Jacquesa-Philippea Le Basa (1707 – 1783), Claudea Augustinea Duflosa (1700 – 1786), syna známeho medirytca Claude Augustin Duflos (1665 – 1727), maliara a medirytca Philliberta Louisa Debucourta (1756 – 1832), Louisa Jacquesa Beaublého (činného 1801 – 1819) alebo medirytca Charlesa Alberta Waltnera (1846 – 1925). Raritou je portrét kniežaťa Christiana von Hardenburg (1808), vyhotovený technikou „physionotrace“, ktorú si nechal patentovať Edme Quénedey (1756 – 1830). Väčšia kolekcia portrétov vyhotovených touto technikou, sa nachádza v Britskom múzeu v Londýne. Galéria umenia Ernesta Zmetáka v Nových Zámkoch, je na Slovensku jedinou zbierkotvornou inštitúciou, ktorá uchováva takýto exemplár.
Z diel nizozemskej proveniencie boli zastúpené práce Jana Ditmaera (1538/1558 – 1603), Adriaena Collaerta (1560 – 1618), Willema van Swanenburgha (1580 – 1612), Adriaena van Ostade (1610 – 1685), Pietra van Lissebettena (1630 – 1678), Jacoba Peetersa (1637 – 1695), Valentina Lefebvreho (1642 – 1682), ale aj mladších autorov, napríklad Jana Punta (1711 – 1779).
Česká divadelní fotografie - Vilém Sochůrek
Vilém Sochůrek (1944–1976) je významnou osobností české divadelní fotografie. Navzdory krátkosti svého života za sebou zanechal rozsáhlý soubor unikátních fotografií. Divadlu se věnoval od svých 17 let, kdy fotografoval v Divadle Rokoko. Od roku 1965 až do své smrti pracoval v Divadelním ústavu, kde vytvořil fond fotografické a scénografické dokumentace (jednalo se o více než 10 tisíc položek, a to v době před digitalizací). Vedle fotografování inscenací se věnoval dokumentaci scénografických artefaktů – především v rámci mezinárodní scénografické přehlídky Pražské Quadriennale. Mezi jeho nejvýznamnější snímky patří fotografie z inscenací Národního divadla, Činoherního klubu, Divadla Na zábradlí, Vinohradského divadla, Divadla E. F. Buriana a mnohých dalších. Sochůrek se vedle divadla věnoval úspěšně také hudbě. Publikace je doplněna portréty osobností jak z divadelního, tak hudebního prostředí (Zdeněk Štěpánek, Jiří Suchý, Ivan Vyskočil, Ctibor Turba, Marta Kubišová, Waldemar Matuška ad.). V roce 1974 na IV. Mezinárodním trienále divadelní fotografie v Novém sadu získal Vilém Sochůrek zlatou medaili.
Česká divadelní fotografie - Josef Ptáček
Čtvrtý svazek ediční řady Česká divadelní fotografie, který představuje tvorbu divadelního fotografa a pedagoga Josefa Ptáčka. Edici vydává Institut umění – Divadelní ústav. Dvojjazyčná publikace JOSEF PTÁČEK prezentuje tvorbu výrazné osobnosti, jejíž svobodomyslnost se projevila nejen v osobním životě, ale je přítomná a zřetelná i v jeho tvorbě. Z ní vyzařuje odpor k podbízivosti a touha zachytit i to, co je pod povrchem.
Svět na divadle ukázat, a celý...
Svět na divadle ukázat, a celý… Jedná se o nejnovější publikaci ediční řady Eseje, kritiky, analýzy, která přináší soubor studií a kritik teatroložky a kritičky Jany Patočkové.
Výbor ze statí významné teatroložky a divadelní kritičky Jany Patočkové zahrnuje její texty z doby, kdy v šedesátých letech působila v redakci časopisu Divadlo, dále období samizdatových příspěvků pro časopis O divadle a její tvorbu za posledních třicet let, kdy psala pro odborná divadelní periodika (Svět a divadlo, Divadelní revue, Divadelní noviny, Czech Theatre) a sborníky. Svazek je pojmenovaný po jedné ze statí zahrnutých v knize.
Editorka a autorka doslovu Eva Stehlíková o Patočkové napsala: „Její kritiky i studie se vyznačují vysokou náročností, dokonalou informovaností, s níž spojuje současné dění na scéně s historií inscenace her, pečlivou pozorností k jednotlivostem a bezpečnou hierarchizací hodnot. Velkým zážitkem je i čtení jejích polemik s dnešní kritikou, kterou často usvědčuje z povrchnosti, pohodlnosti a neznalosti kontextu. Čtenáři se tu nabízí velmi osobní svědectví o divadle od šedesátých let do dnešního času i svědectví o kritické odpovědnosti a stálosti etických kritérií.“
Edice Eseje, kritiky, analýzy přináší výbory z děl významných českých divadelních kritiků a teoretiků, včetně studie o autorovi, anotované a komentované bibliografie a dalšího obsáhlého aparátu.
Rokko Juhász - Kozmonomád
Katalóg výstavy performera, básnika a organizátora festivalov Rokka Juhásza (1963) predstavuje výber z jeho performerskej dráhy z uplynulých rokov (2013 – 2023). Jeho aktivity sa realizujú najmä na zahraničných intermediálnych platformách, projektoch a rezidenčných pobytoch. Všestranného tvorcu s viacerými identitami, možno považovať za duchovného dediča novozámockého rodáka, avantgardistu Lajosa Kassáka (1887 – 1967). Hlásil sa k nemu vo svojej tvorbe a v rôznych projektoch (Kassák mail art, 1987, Album Kassákov kód, 2007). V roku 1987 s Ilonou Németh, Ottom Mészárosom a Attilom Simonom, si založili skupinu STÚDIÓ ERTÉ, vytvorili platformu pre experimentálne žánre a organizovali medzinárodné festivaly intermediálneho umenia (1988 – 2018), ktoré vošli do dejín pod názvom Transart communication.
Katalóg glosuje jeho performerskú dráhu za uplynulé desaťročie. V tomto období sa zúčastnil diania na medzinárodnej scéne, ako etablovaný aktér performerskej špičky. Ťažisko výstavy tvorili ikonické performance (Ľudský hľadinomer, 2013, Budapešť; Kto si ty Piri? 2015 – 2023, Machu Picchu, Oaxaca, New York, Jeruzalem, Hongkong; Čakanie na zázrak, 2015, Jeruzalem, 2016 Budapešť; Transport času, 2016, Lijiang; Národné sny, 2016, Changsha; Niečo sa stane, 2018, Bratislava – Viedeň; Macondo I.- II., 2022, Praha, Jáger), v ktorých autor skúmal reakcie okolia, problém národnej či kultúrnej identity, zdieľania vedomostí a pocitov, zásadné otázky existencie, fungovanie pamäte, plynutia času – uvažoval o univerzálnych otázkach v univerzálnych kategóriách - v rámci vlastnej subjektívnej histórie, „stredoeurópanstva“ a cestovateľa. Od roku 2011 Rokko Juhász sa stal cestovateľom medzi svetmi - kozmonomádom – naplno rozvinul rolu sprostredkovateľa „kultúrnej misie“ a transkultúrneho dialógu. Prostredníctvom performance prepája rôzne krajiny s rôznymi spoločenským systémami a kultúrnymi tradíciami – od Číny, Thajska, Indie, Chile, Peru, Izrael, Bangladéš, Tajvan, Argentínu – po Mexiko – zdieľa vlastné skúsenosti a systém hodnôt.
The Little Book of Tom. Cops & Robbers
Tom's taste for police officers and felons-and for sexual tension between the two-developed late in his career. "I've never been to prison," he told a class at the California Institute of the Arts in 1985, "but I hear it's a closed world where there are different roles and people behave different from when they walk free. It fascinates me. It is another subject I come back to again and again." By which he meant fantasized about again and again, since only those subjects that aroused him sexually made it into his art.
The uniforms of the California Highway Patrol motorcyclists were his favorite: tan and tight, with high boots and soft black leather gauntlet gloves. He created his own uniform variants as well, a cross between military and civilian police gear, and invented suitably butch criminals for his cops to apprehend, though once apprehended the power struggle could go either way. Tom was determined to show top and bottom as equally masculine roles, and his cops were as likely to end up happily speared by criminal cock as delivering corrective coitus. Though criticized by some for what appeared to be a glorification of power, Tom was always quick to remind that the world he created was a fantasy world, where anything was possible, and everything was consensual-even in prison.
The Little Book of Tom: Cops & Robbers explores Tom's fascination with criminal justice through a mixture of multi-panel comics and single-panel drawings and paintings, all in a compact and affordable 192 pages. Historic film stills and posters, personal photos of Tom, sketches, and Tom's own reference photos make this far more than another Tom's Comics re-tread.
Milujete kvalitné filmy, architektúru, krásne fotografie, výtvarné umenie a dizajn? Chcete vedieť, ako vyzerala Obchodná ulica? Tu nájdete viac o histórii divadla, príručky o hudbe, noty, slovníky, filmové encyklopédie a ročenky.
Toto je priestor, kde sa stretnú tvorivosť, inovácia a estetika. Kategória umenia nám otvára dvere do sveta výrazových médií, ktoré nám umožňujú hĺbkový pohľad na ľudské myšlienky, emócie a skúsenosti.
Tu nájdete pestrú škálu umenia vrátane vizuálneho umenia ako maľba, sochárstvo, fotografie, a tiež literárneho umenia. Kategória umenie vám ponúka príležitosť objaviť diela od umelcov z rôznych časových období a kultúrnych kontextov, čím sa otvára pohľad na rôzne estetické perspektívy.
Sledujeme vývoj umenia od historických majstrov až po súčasných tvorcov, ktorí používajú nové technológie a prístupy na vyjadrenie svojej kreativity. Bez ohľadu na to, či sa zaujímate o tradičné umenie alebo experimentálnu tvorbu, táto kategória vám umožní objaviť rôznorodé prejavy ľudského ducha a predstavivosť.
Zaostrite na krásu v módmej fotografii s Karolom Kállayom. Objavte dokonalú renesančnú osobnosť Leonarda da Vinciho. Zaujímate sa o to, ako vyzerá archív Adidas, alebo skôr o spevník obľúbeneho pesničkára Tomáša Klusa. Toto všetko a mnoho ďalšieho objavíte v tejto sekcii.
Kategória umenie ponúka literatúru o Architektúre,Dizajne a úžitkovom umení a móde , Fotografii, Výtvarnom umení , Dejinách a teórii umenia, Divadle, Filme a Hudbe - noty, spevníky, príručky.
