Akropolis strana 27 z 45

Česká gramatika v kostce je čtyřstránková příručka o něco většího formátu než A4, tištěná na oboustranně laminované křídě. Její inovovaná, rozšířená verze z roku 2010 je určena začátečníkům a středně pokročilým studentům češtiny jako cizího jazyka, k občasnému nahlédnutí ji však využijí i pokročilí mluvčí. Představuje jednoduchý přehled základních gramatických a lexikálních jevů, důležitých pro úspěšnou každodenní komunikaci, který je vždy po ruce. Nekopíruje mechanicky tradiční gramatická pravidla, ale přizpůsobuje výklad vnímání a potřebám cizojazyčných mluvčích (využívá např. barevné kódování pro značení gramatického rodu, zjednodušené schéma ilustrující vyjadřování směru a lokace apod.).

Dvoudílná próza Bezejmenná (1986) je podobně jako Sklepní práce (1973) a Leden na vsi (1977) textovou koláží, v níž převažují pasáže deníkového záznamu, konkrétní osobní zpovědi, záznamy o životě přátel z undergroundu a disentu, polemiky, případně politické a filosofické úvahy. Na rozdíl od těchto knih je však Bezejmenná také dilogií skládající se ze dvou textů vskutku naprosto nesourodných: první, rozsáhlejší část je onou typicky bondyovskou směsicí textů nejrůznějších, byť vesměs velmi konkrétních, osobních a dobových témat, druhá je jakýmsi „postmortálním“, chmurným epilogem k antiutopii Invalidní sourozenci (1974). Svými silně kritickými poznámkami zejména na adresu Charty 77 a jejího „stínového establishmentu“ vzbudil Bondy, poté co samizdatově vyšel první díl této prózy, značnou nelibost hlavně redaktorů tehdejší Revolver Revue, na jejíchž stránkách pak byla publikována řada ostrých kritik.

Na osudech žen tří generací Jindra Tichá sleduje proměny života u nás, jak se promítají nejen do širokých společenských souvislostí, ale i do nejintimnějšího mikrosvěta každého z nás. Čtenáři se zde setkají především s autorčinou babičkou Annou, jednou z mála někdejších podnikatelek, která na sklonku první světové války a zejména v nově vzniklém Československu vybudovala v Bratislavě úspěšný módní salon, inspirovaný proslulými návrháři a slavnými módními domy v Paříži, Římě či Vídni. Příběh její dcery pak rozkrývá situace, jež nastaly v důsledku obsazení Čech Hitlerem a zrodem Slovenského štátu. Další rovina románu přibližuje život v soudobých Čechách. S nevšedním realis-mem Jindra Tichá zaznamenává problémy stáří a nemocí v dnešní Praze a staví na pranýř lhostejnost, či dokonce krutost, s níž se zachází s umírajícími v léčebnách dlouhodobě nemocných. Nelze přejít ani autorčiny zdařilé postřehy na téma soužití Čechů a Slováků v různých fázích dvacátého století. Nebyla by to však Jindra Tichá, kdyby tak nečinila s nadhledem a hlubokým vnitřním zaujetím, na příbězích, jež čtenáře strhnou od první stránky.

Další svazek volné řady o architektuře různých uměleckých slohů v našich zemích. Romantismus v opozici k předchozímu klasicismu popíral normativnost, zdůrazňoval originalitu, svobodnou imaginaci a ve svých důsledcích přinesl i značné mísení stylů (k romantismu jsou řazeny např. tak proslulé komplexy jako jsou Hluboká, Hrádek u Nechanic, Žleby aj.). Devatenácté století však přineslo i historismus, představující programový návrat k slohovým formám minulosti, z nichž se usiloval vytvořit sloh zcela nový. Architekturu historismu autor zachycuje od jeho prvních projevů na Bítově, přes Rožmberk, Bezděkov, Zákupy, Stránov či Častolovice až po Červený Hrádek, jehož projekt vyšel z rukou mladičkého J. Kotěry, pozdějšího slavného protagonisty moderní české architektury. Publikace, doplněná téměř 350 barevnými vyobrazeními, představuje architektonické objekty i jejich stavitele a stavebníky

Po úspěšné publikaci Dějiny československého komiksu 20. století se polovina jejího autorského týmu vydala ještě hlouběji do minulosti, k samotným počátkům domácí tradice obrázkového seriálu, které lze klást do poloviny 19. století a které dosud zůstávaly zcela neprozkoumány a nepopsány. Předkládaná kniha si neklade za cíl stanovit přesné datum či konkrétní dílo coby „počátek domácího obrázkového seriálu“, ale podrobně mapuje tendence, které k ustavení domácí varianty komiksové tvorby vedly, a sleduje vlivy, jež toto formování spoluutvářely. Pramenný průzkum desítek dobových periodik vydávaných v češtině a slovenštině na území tehdejšího Rakouska-Uherska umožnil identifikovat a rozlišit jednotlivé protokomiksové formy 19. století, jak se postupně v domácím prostoru představovaly a prosazovaly, vymezit jejich hranice i vzájemné vztahy. Sledovány byly rovněž vazby těchto zárodečných obrázkových seriálů ke karikatuře, novinové ilustraci a dalším souběžně se vyskytujícím „konkurenčním“ formám, stejně jako jejich vliv na pozdější tradici domácího komiksu i kontext dobové tvorby zahraniční. Publikace určená všem zájemcům o domácí obrázkový seriál, ale i obecněji vizuální či tiskovou kulturu 19. století, nahlíží optikou „komiksu před komiksem“ i práce známých českých výtvarníků, ilustrátorů a karikaturistů, jako byli např. Josef Mánes, Karel Václav Klíč, Mikoláš Aleš nebo Artuš Scheiner, jejichž tvorba je tak v tomto kontextu nově interpretována. Bohatě ilustrovaný svazek ale samozřejmě představuje i tvorbu řady dalších, dnes mnohdy pozapomenutých autorů, kteří se různým variantám obrázkového seriálu v dobových tiskovinách věnovali (např. Karel Ladislav Thuma nebo Karel Krejčík. Vychází jako výstup výzkumného projektu GA ČR za podpory a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Ministerstva kultury ČR.

Langerovy spisy pokračují svazkem autorových pamětí. Jádro svazku tvoří autorovy vzpomínky Byli a bylo, vydané v roce 1963, v nichž František Langer jedinečným způsobem evokuje atmosféru Strany mírného pokroku v mezích zákona i podobu jejího zakladatele Jaroslava Haška, připomíná legendární kavárnu Union a její návštěvnický okruh, vzpomíná na bratry Karla a Josefa Čapky, na svého bratra Jiřího, vzdává hold svému rodnému městu – Praze. Editor Jiří Holý však tyto texty pod názvem Byli a bylo (podruhé) doplňuje ještě o řadu dalších vzpomínkových statí, dosud roztroušených v dobovém tisku nebo zatím vůbec nepublikovaných, věnovaných např. A. Jiráskovi, E. Vojanovi, T. G. Masarykovi, L. Dostalové, Fr. Šrámkovi, R. Weinerovi, J. Machovi, J. Kvapilovi a mnoha dalším osobnostem. Svazek doplňuje jmenný rejstřík.