Najnovšie - Filozofia strana 8 z 18

  „Van-e emberi tett, ami ne lenne tele balgasággal?”

Az Antikrisztusban Nietzsche – annak ellenére, hogy művét a főbb európai nyelveken ő egyenként milliós példányszámban szerette volna megjelentetni, ami enyhén szólva ellentmond az Előszó kezdősorának, hogy a mű „azokhoz szól, kiknek száma a legkevesebb” – egy, a világból távozó ember és gondolkodó benyomását kelti; radikálisan eltávolodik kora – és a mi korunk – mindhárom jelentős eszmerendszerétől: a kereszténységtől, a liberalizmustól és a szocializmustól. Nézeteinek érvényesítésére két kitörési pont maradt csupán: vagy a heroikus-ezoterikus arisztokratizmus vagy pedig a rasszista populizmus. Hogy tanait és nézeteit a későbbiek során kik és milyen célokra használták fel, abban neki magának is felelőssége van. S bizonyos az is, hogy Az Antikrisztus sem mentes a hibáktól és a fogyatékosságoktól. Azonban rá magára is érvényesnek érezzük azt, amit Nietzsche huszonhárom esztendős korában vetett papírra: a nagy emberek tévedései olykor termékenyebbek, mint a kisszerűek igazságai. Csejtei Dezső

Gilbert Keith Chesterton (1874–1936) katolikus angol író, költő és filozófus. Számtalan novellát, színdarabot, esszét írt. Az angol humor és irónia egyik legjobb képviselője. London behódol az iszlámnak, a sör és a whisky európai fővárosában betiltják az alkoholt, a kocsmának szökevényként kell menekülnie, hogy életben maradhasson. A XX. század elején ez abszurd lázálomnak tűnhetett. Chesterton fantasztikus könyve 1914-ben, egy évvel London bombázása előtt került a könyvesboltokba, amikor már mindenki érezte, hogy a világ készül összedőlni. A politikusok vég nélkül tárgyaltak a nyilvánvaló tudatban, hogy olyan háború következik, amilyenre még nem volt példa az emberiség történetében. De hiába.Chesterton fergeteges humorral ábrázolja a törvénymódosítások és titkos záradékok rafinált rendszerét, az azóta még tökéletesebbre fejlesztetett diplomáciai és újságírói trükköt, hogy mindenről beszélünk, csak arról nem, amiről kellene. A józan ész nevében című könyve a feudális, pénzügyi, politikai, tudományos és vallási elit arrogáns ostobaságának szenvedélyes kritikája. Meggyőződése volt, hogy az elitek által lenézett választópolgárok legfőbb kincse a józan ész.Mit érezhetett, amikor ez végképp odalett, és Európa a szeme láttára borult lángba. S vajon mit érezne ma azt látva, hogy London főpolgármestere muszlim?

A modern konzervatív gondolkodás története Edmund Burke Töprengések a francia forradalomról (1790) című művével vette kezdetét, de a francia forradalom óta eltelt bő két évszázad alatt számtalan olyan szerző gazdagította e szellemi irányzat irodalmát, akinek nevét és életművét a progresszió bűvöletében élő 20. század elfelejtette. A jelen kötet e hagyomány újrafelfedezésére vállalkozik, a nyugat-európai konzervativizmust alapjaiban meghatározó szerzők és műveik kézikönyvszerű bemutatása révén úgy, hogy az minden a politika iránt érdeklődő olvasó számára hasznos legyen.A könyv első fejezete általában jellemzi a konzervativizmust, annak eredetét és fogalmi rendszerének alapjait is feltárva. A további fejezetek a nemzeti politikai kultúrák szerint rendezve mutatják be a legfontosabb európai konzervatív gondolkodókat, Nagy-Britanniától kezdve Franciaországon, Spanyolországon és a német kultúrkörön át Olaszországig, kitérve Észak-Amerikára és az orosz konzervativizmusra is. A kézikönyv módszertana eszmetörténeti jellegű, s azt is megmutatja, hogy az elmúlt két évszázad során a konzervatív gondolkodás milyen érzékenyen reagált a politika változásaira is. A vállaltan didaktikus kötet nem titkolt célja, hogy a „konzervatív” jelzőt kiszabadítsa az előítéletek és közhelyek csapdájából, hiszen e tévképzetek és sztereotípiák jó része a konzervatív gondolkodás hiányos ismeretén, illetve torz bemutatásán alapul. Arra is törekszik, hogy a legfőbb európai konzervatív gondolkodók műveiből kiindulva a konzervativizmus és más politikafilozófiai irányok – mint például a klasszikus liberalizmus vagy a libertarianizmus – közötti különbségek is kiderüljenek.A kézikönyv jó kiindulópontot jelent a politikai eszmerendszerek, s különösen a hagyományelvűség tanulmányozásához. E célkitűzés azért különösen időszerű, mert korunk ezen irányzat értékeit elfeledte, és a konzervatív gondolkodás hagyománya sok helyen kiszorult a politika egyetemi oktatásából is. Pedig a konzervativizmus a nyugati politikai értékpluralizmus egyik fontos pillére.

A vallás szerepe a modern Európában folyamatosan újraértékelődik. Miközben a szekuláris, demokratikus, nyitott és vallásilag semleges állam értékei nem vitathatók, a kontinens keresztény gyökerei, hagyományai, mai életünket is meghatározó sajátosságai védendő értékek. Vallás és biztonság kérdése ugyan elkerülhetetlenné teszi, hogy a kereszténység és Európa viszonyáról is töprengjünk, az egyes vallási meggyőződések államok általi kezelésében határvonalakat kell húzni. A társadalmakat meg kell védeni az erőszaktól vagy szabadságuk bármiféle szükségtelen és aránytalan korlátozásától, de az erre leselkedő veszélyek nem azonos mértékben származnak az egyes vallási közösségektől.Jelen kötet szerteágazó, sokoldalú tanulmányai ezeket a kérdéseket járják körbe, felvillantva a komplex problémakör egy-egy szeletét. Sokat fogunk még erről a jövőben is beszélgetni és vitázni. Biztos vagyok benne, hogy a tisztelt Olvasó szilárd alapokat kap ezen beszélgetésekhez, ha áttanulmányozza ezt a kötetet.

Život ve všech svých podobách fascinoval Josteina Gaardera odmala. A protože se na tom ani po několika desetiletích nic nezměnilo, rozhodl se předat svůj údiv dál. Ve sbírce úvah koncipovaných jako dopis vnoučatům přemítá nad životem, smrtí, náboženstvím, časem, láskou, přírodou nebo budoucností. A v záplavě složitých i podnětných otázek hledá odpověď na tu nejdůležitější: Jak můžeme zachovat planetu pro generace, jež přijdou po nás? „Svět je takový, jak ho prožíváme.“ Jostein Gaarder (* 1952) je norský spisovatel. Napsal řadu knížek pro děti a mládež, nejznámější je ale díky románu Sofiin svět, v němž ve formě poutavého příběhu pro děti zpracoval dějiny filozofie. Gaarder pochází z učitelské rodiny, vystudoval skandinávské jazyky a teologii na univerzitě v Oslu a v letech 1981–1991 vyučoval filozofii a literaturu na vysoké škole v Bergenu. Po obrovském úspěchu Sofiina světa z roku 1981 (česky poprvé 1995) se mohl začít naplno věnovat psaní. Ve svém prvním románu pro dospělé Loutkář (Dukkeforeren, 2016, česky 2017) o lingvistovi Jakopovi, který těžko hledá cestu k jiným lidem, autor zužitkoval svou vášeň po etymologii. V novele Tak akorát (Akkurat passe, 2018, česky 2019) se zamýšlí na životními prioritami a klade si otázku, jak se vyrovnat s konečností lidské existence. Jeho knihy jsou přeloženy do více než padesáti jazyků.

Publikace navazuje na Dějiny etických teorií od Kanta po pragmatismus (2020) a společně s Dějinami etických teorií I (od antiky po konec 18. století) (2004) postihuje vývoj evropského etického myšlení od antického Řecka po konec 20. století. Vlastním obsahem knihy jsou etické systémy těchto autorů: Bergson, Buber, Camus, Dilthey, Gadamer, Heidegger, Jaspers, Jonas, Lévinas, Lipovetsky, MacIntyre, Marcel, Sartre, Scheler, Spaemann a Tugendhat. Výběr zohledňuje potřebu vyznat se v typických podobách etik 20. století - včetně návaznosti na století předcházející i vzhledem k možnému směřování ve století následujícím. Umožní čtenáři nejen získat základní znalosti z dějin etiky, ale také začlenit etiku do vývoje filosofie a obecně kultury v evropském prostoru.

Autor předkládá úvahu o vesmíru, lidské civilizaci a v druhé části o fenoménu křesťanství v lidských dějinách. Z politologického, filozofického a dějinného úhlu zaujímá stanovisko ke třem mimořádným událostem v kosmickém prostoru. Předkládá vizi života ve vesmíru, vývoj civilizačních forem a možného života ve víře, ale i v bezvěrectví. Poukazuje na lidskou kreativitu, na vstup křesťanství do civilizačního procesu, na vizi rovnosti před Bohem, vizi mezilidské solidarity či možnou symbiózu náboženského a vědeckého přístupu k základním otázkám lidské existence a perspektivy. Z pozice křesťanského demokrata předkládá ucelený úhel pohledu na vývoj lidské civilizace v kosmickém prostoru, na kreativitu, víru, naději a lásku.A byť autor nezastírá své náboženské přesvědčení, zároveň ponechává diskusní a intimní prostor čtenářům pro hledání a nalezení svého životního stylu a postojů. V publikaci jsou kladeny veřejnosti otázky životní existence, proč a z jaké příčiny, důvodu a účelu lidská bytost existuje v časoprostorových jednotkách kosmu.

Čtivá příručka vás seznámí se základy stoické filozofie a nabídne vám možnosti jejího praktického využití v každodenním životě. Kde najít radost? Odkud získat sílu? Jak čelit různým strachům? Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka? A co si počít s depresivními myšlenkami, které se stále vracejí? Zatímco tradiční vzdělávání nám na takové otázky neodpoví, starověké filozofické školy se zabývaly právě jimi: Učily, jak žít. Ačkoli už tyto školy neexistují, vy, já a většina lidí potřebujeme stejně jako kdykoli dříve nějakou filozofii, která by nás vedla životem. Přesně to nabízí prakticky pojatá příručka, kterou vám předkládáme. Ukazuje, jak si efektivněji poradit s úskalími, jimž v životě čelíme, a naplnit svůj potenciál. Přináší kombinaci nadčasové moudrosti a rad, které vám dodají sílu: Malá kniha stoicismu ukáže cestu každému, kdo chce v chaotickém světě žít klidně a moudře. 55 praktických cvičení, díky kterým proměníte moudrost z knihy v činy. „ Jak dlouho budete ještě čekat, než začnete od sebe samých vyžadovat to nejlepší?“ Epiktétos, stoický filozof

Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské filosofie. Mnoho podrobných informací je věnováno filosofickým koncepcím s ohledem na jejich spirituální kontext a záměr. Tento zasvěcený, ale nikoli přehnaně komplikovaný průvodce dějinami myšlení s charakteristikami a mnohdy zajímavými osudy významných osobností je doplněn rozsáhlými citáty i z méně známých textů, jež mohou k pochopení složitého vývoje úvah o člověku a obklopujícím ho světě nesporně přispět a zaujmout i ty, kteří podobné publikace příliš nevyhledávají. Součástí textu jsou na konci každé kapitoly i stručné metodické pokyny pro studenty či čtenáře, které by mohly zainteresovaným napomoci k jisté sebereflexi, koneckonců jsou tak i zřetelně koncipovány.

Proměny kněžské identity v prostředí českého katolicismu v 19. a 20. století. Kniha se zabývá proměnami života katolických kněží v 19. a 20. století, a to na příkladu tří kněžských biografií (Emanuel Masák, Antonín Ludvík Stříž, Dominik Pecka). Problematika proměn identity kněze v moderní době představuje relevantní téma historické vědy a zároveň pohnutý příběh společenského stavu, který se ještě v polovině 19. století těšil nezpochybnitelné společenské prestiži. S postupujícím časem se ale nakonec stal pro některé vítaným terčem kritiky, symbolem zpátečnictví a reakce, pro jiné zase symbolem věčného řádu, legitimní autority, autentické služby nebo i mučednictví. Tak či onak kněžská identita ani ve 20. století nepřišla o své sakrální, spirituální, ba přímo mystické obsahy. Právě jim se autor podrobně věnuje, jak již ostatně napovídá název knihy.

Ruského náboženského filosofa Nikolaje Losského (1870–1965) představuje autor v průsečíku dvou přístupů – osobního, založeného na biografii a bibliografii, a systematického, užívajícího metod běžných ve spirituální teologii. První část knihy je věnována Losského životu a dílu před příchodem do Československa a po jeho emigraci, včetně styků s provorepublikovým intelektuálním světem. Druhá část se soustředí na výklad Losského systematické obhajoby mystické intuice z filosoficko-teologického hlediska a jeho spekulaci o mystické intuici na základě analýzy povahy mysli. Anglické vydání.

A nyugati civilizáció támadás alatt áll. Az egész világot jobbá tévő vívmányait lekicsinylik vagy egyenesen letagadják, nagy történelmi alakjait sárba tiporják, művészeti alkotásait cenzúrázzák. A kíméletlen támadást ráadásul nem a nyugati értékekkel élesen szembenálló autoriter rezsimek indították, hanem azok, akik a legtöbbet profitálnak az alapvető nyugati értékekből: a szólásszabadságból, a törvény előtti egyenlőségből, a nemi és faji megkülönböztetés elutasításából.Douglas Murray, a nagy hatású Európa furcsa halála és A tömegek tébolya szerzője új könyvében ezt a tömegpszichózist kutatja. Megmutatja, hogyan harapódzott el a nyugati világban az új faji őrület; hogyan próbálja a lassan vallássá váló identitáspolitika rasszizmus vádjával eltörölni a felvilágosodás meghatározó gondolkodóinak életművét, miközben fittyet hány Karl Marx antiszemitizmusára, és hogyan száműzik a nyugati művészek nagy alkotásait kulturális kisajátításra hivatkozva.A Nyugaton zajló szellemi polgárháborúnak pedig szörnyű ára van. Világszerte diktatúrák sora vádolja kárörvendve rasszizmussal és elnyomással a nyugati országokat, miközben elmondhatatlan atrocitásokat követnek el saját állampolgáraikkal szemben, a koncentrációs táborokat építő és kényszerabortuszok millióit végrehajtó Kína pedig felvásárolja a nyugati elitet. Eközben senki sem teszi fel az alapvető kérdést: ha a Nyugat ennyire szörnyű hely, miért vágynak ide bevándorlók milliói?A Háború a Nyugat ellen tűpontos elemzése napjaink veszélyes folyamatainak, egyben szenvedélyes kiállás a nyugati civilizáció értékei mellett.

Táto zbierka príhovorov na všedné dni vznikla pred mnohými rokmi. Imprimatur bolo udelené vladykom Jánom Babjakom SJ, prešovským arcibiskupom a metropolitom, v roku 2004. Vplyvom rôznych okolností bola publikovaná iba malá časť týchto príhovorov v brožúrke Na každý deň. Dúfam že tento návrat k nedokončenému projektu poslúži inšpiráciou mnohým. Miron Keruľ-Kmec.

Glosy a Fragmenty nejsou a nechtějí být odborným textem. Nekladou si za cíl zachytit konkrétní významové podhoubí, z něhož Fundovy texty geneticky vyrostly, a přímo neodkazují ani k doložitelné stránce jejich různočtení. Nezdržují se kritickým aparátem. Zachycují autorovy torzovité poznámky i jeho reakce na jiné vybrané podněty, které filozoficky poučený čtenář dobře rozpozná. Má-li být filozofie lidem užitečná, musí se pokusit o co možná vysokou míru sdílné srozumitelnosti. Kniha se v tomto povýtce utilitárně výchovném ohledu, majícím současně interdisciplinární platnost, otevírá i těm vnímavým čtenářům, kteří neprošli filozofickým školením. Knihu doprovázejí reprodukce obrazů autorova otce, které organicky doplňují biograficko-filozofický obsah výpovědí.

Kniha Tajemství jednoduché cesty byla pro Mabel Katz výchozím bodem. Po jejím vydání začala moderovat vlastní rozhlasové a televizní pořady. V současné době vede úspěšné a žádané kurzy a semináře po celém světě. Strávila dvanáct let intenzivním učením u mistra Ihaleakalá Hew Lena a dnes je Mabel Katz považována za přední autoritu na učení ho´oponopono. Její jednoduchý a vytříbený styl přesahuje jazykovou bariéru. Kniha The Easiest Way (Tajemství jednoduché cesty) již byla přeložena do řady světových jazyků.Duchovní, duševní, fyzické, finanční či materiální problémy jsou pouhé vzpomínky odehrávající se v podvědomé mysli. Krása a jednoduchost objevení vlastní identity pomocí ho´oponopono spočívá ve schopnosti této nauky vymazat vzpomínky a nahradit je podněty k prožívání dokonalého života. Mabel Katzová v Tajemství jednoduché cesty vypráví vlastní příběh o znovuobjevování své identity a svobody pomocí metody ho´oponopono ve všech oblastech života. Ti, kteří čtou její knihu, nacházejí drahokamy moudrosti, jež jim umožní nalézt vlastní identitu a svobodu, klid svého Já. - Dr. Ihaleakalá Hew Len, havajský mistr a učitel

Spiritualizmus, nekromancia, néphit és hiedelmek megközelítése a mágikus gondolkodás sötétebbik oldaláról. Egy olyan herbáriumsorozat első eleme, mely a  gyógynövényeink boszorkányságban betöltött szerepével foglakozik. Az ártó növények, mérgek tradicionális és modern felhasználására irányuló útmutató, mely közel negyven művészi illusztrációval igyekszik szemléltetni a minket körülvevő természet rejtett kincseit.

Myšlienky významného rakúskeho ekonóma a spoločenského vedca Friedricha Hayeka (1899 – 1992) sú často povrchne vnímané a nepochopené. Peter Boettke vo svojej knihe vysvetľuje ich aktuálnosť a vyvracia mýty o nich. Poskytuje pritom originálny, hĺbkový a ucelený výklad Hayekovho rozsiahleho diela, ktoré dlhodobo študuje a skúma. Objasňuje Hayekovo sformulovanie inštitucionálnych základov dnešnej civilizovanej spoločnosti a ukazuje, ako sú Hayekove myšlienky zdrojom vedeckého pokroku v chápaní civilizácie, ktorej sme súčasťou. Expert na Hayekovo dielo Bruce Caldwell o knihe povedal: „Boettke šikovne predkladá hlavné Hayekove príspevky v oblasti ekonómie, politickej ekonómie a spoločenskej filozofie v kontexte aktuálnych diskusií súčasných autorov o súčasných problémoch. Popri tom koriguje niektoré veľké nedorozumenia. To je skvelý výkon.“ Kniha vám objasní argumenty tohto významného mysliteľa v dobovom i aktuálnom kontexte. Boettkeho výklad môže byť pre vás intelektuálnym obohatením, inšpiráciou na ďalšie štúdium a skúmanie spontánnych spoločenských usporiadaní a argumentačnou výzbrojou pre obranu, kultiváciu a hlbšie pochopenie civilizačných základov spoločnosti, ktoré sú aj v súčasnosti spochybňované a podkopávané.

Kniha Filozofové ve městě vznikla při příležitosti stého výročí založení Filozofického semináře Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Je věnovaná připomínce prvních devíti filozofů, kteří postupně vykonávali funkci vedoucího Filozofického semináře (pozdější Katedry filozofie). Jejich život, dílo a působení v čele katedry připomínají ukázky z jejich odborných a popularizačních textů z materiálů uložených v Archivu Masarykovy univerzity. Vybrané texty umožňují nahlédnout do úřední i osobní korespondence, deníkových záznamů, vzpomínek jejich současníků a dalších dokumentů spjatých s jejich dílem a životem. Texty a archiválie jsou propojeny a paralelizovány s obecnými filozofickými tématy a evropskými filozofy tehdejšího období, stejně jako s filozofy současnými.