Najnovšie - História, vojnová literatúra strana 65 z 83

Studená válka charaktrizovala světové dění v druhé polovině 20. století. V tomto časovém období se mezinárodní krize, vyvolané soupeřením dvou mocenských bloku, střídaly s relativně klidnými roky, kdy čas konfrontace vystřídalo "détente". Publikace Horké krize studené války je věnována oněm časovým úsekům mezinárodních vztahů, kdy svět stanul na prahu globálního ozbrojeného konfliktu. První berlínská krize v letech 1948-1949 souvisela se sovětskou blokádou přístupových cest do Západního Berlína, na Dálném východě vyvolala snaha severokorejského režimu o násilné sjednocení rozděleného poloostrova horkou korejskou válku a suezská krize v roce 1956 souvisela s krizí koloniální politiky Velké Británie a Francie. Zřejmě nejnebezpečnější byla Karibská krize v r. 1962, kdy Sověti bezprostředně ohrozili Spojené státy svojí raketo-jadernou přítomností na Kubě. Vedle těchto krizí, jejichž aktéři skutečně balancovali na okraji celosvětového válečného konfliktu, provázely studenou válku dílčí střety, které de facto byly zástupnými konflikty obou supervelmocí. Nálevkova publikace je z velké části založena na odtajněných pramenech ze sovětských a severoamerických archivů a navazuje na jeho předchozí publikace Studená válka a Karibská krize.

Vratislav II. patří k důležitým osobnostem a dlouho vládnoucím českým panovníkům v raném středověku. Jeho postava je dobře přístupná díky Kosmově kronice. Za jeho vlády došlo k mnoha významným událostem ve vnitřní politice (např. se přestavuje Vyšehrad jako královské sídlo a v našem království vzniká silné a otevřené kulturní zázemí) i v mezinárodních vztazích. Český stát zůstal samostatným subjektem v okruhu Říše a nebyl ohrožen ani dalšími zvraty 12. století. Kniha ukáže, že Vratislav II. patří do galerie vládců evropského typu a seznámí se se specifiky této doby. Vaníčkova práce je důležitým edičním počinem a zaplňuje dosud nezmapovanou část naší historie.

Vládli v naší zemi. Někteří lépe, jiní hůř. Králové a císaři. Vedli války, jezdili do bitev, řešili spory… Drželi se pevně svých názorů – nebo je taky den ze dne měnili. Prožívali dny slavné a veselé… i dny nešťastné a smutné. Měli přátele i nepřátele, milovali i nenáviděli. Měli různé chutě a záliby. Čeští panovníci. Měli velkou moc. Ale byli to taky jenom lidi – jako my ostatní. O tom je tahle knížka. Vratislav II. Přemysl Otakar I. Václav I. Jednooký Přemysl Otakar II. Václav II. Václav III. Rudolf Habsburský Jan Lucemburský Karel IV. Václav IV. Zikmund Lucemburský Ladislav Pohrobek Jiří z Poděbrad Vladislav Jagellonský Ludvík Jagellonský Ferdinand Habsburský Rudolf II. Ferdinand II. Habsburský Ferdinand III. Leopold I. Karel II. Marie Terezie Josef II. Leopold II. František I. Ferdinand Dobrotivý František Josef I.

Příběh emancipované šlechtičny Jedna z „žen české renesance“, dcera nejvyššího kancléře Českého království Vratislava z Pernštejna a španělské dámy Marie Manrique de Lara, manželka nejprve jihočeského magnáta Viléma z Rožmberka, poté vůdčí postavy české katolické šlechty Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic, je jakýmsi prototypem šlechtičny sklonku renesance a nástupu nové, barokní doby. Polyxena z Lobkovic (1566–1642) v monografii historičky Marie Ryantové vystupuje jak ve své roli představitelky nejvyšší šlechty českých zemí, správkyně svých statků, která uměla v případě potřeby sama úspěšně hospodařit, ale i ženy politicky aktivní. Asi nejvíce se takto zapsala do obecného povědomí tím, že po pražské defenestraci v roce 1618 ukryla ve svém domě svržené královské místodržící Slavatu a Martinice. Kniha M. Ryantové ukazuje i další z důležitých tváří Polyxeny, její katolickou zbožnost, kterou sdílela se svým druhým manželem a jejíž odvrácenou stranou bylo nesmlouvavě přísné zasahování proti nekatolíkům na vlastních panstvích po porážce stavovského povstání.

Lákají vás drony a přemýšlíte o nákupu? Jste již vlastníky dronu a chcete maximalizovat jeho potenciál? Hledáte praktické tipy, jak zlepšit svoje létání a kvalitu videí pořízených dronem? Přední český odborník na drony připravil soubor těch nejlepších rad, návodů a informací, které využijete při všech možných činnostech týkajících se provozování dronu. Tipy a triky jsou určeny nejen začátečníkům, užitečné postupy v knize najdou i pokročilí uživatelé.

Nejen T. G. Masaryk a E. Beneš, ale i rozporuplný vztah M. R. Štefánika k prvnímu československému prezidentovi Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky. Kniha přinese radost nejen zájemcům o české dějiny, ale může být dobrým zdrojem informací i pro žáky základních a středních škol.

Strojem času od časů Václava Havla do Babišstátu Karel Pacner svou strhující kronikou varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme! Díky zasvěcenému zachycení souvislostí má čtenář možnost prožít zblízka podstatnou část dějin našeho novodobého státu. Jediná kapitola, která se neodehrává v minulosti, je ta poslední. 2018: PRUDKÝ PROPAD DO BABIŠSTÁTU. Je to vrchol žebříku, jehož dolní příčle jsou všechny předchozí kapitoly. Autor není nestranný, straní našemu členství v NATO a v EU, straní lidským právům.

Od jmenování Reinharda Heydricha do úřadu až po hrdinský čin československých výsadkářů 27. května 1942 byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tento ojedinělý čin na představitele německých ozbrojených sil v průběhu celé druhé světové války byl vyvrcholením pečlivě naplánované operace Anthropoid, kterou provedli českoslovenští výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Kniha Konec černého vraha odhaluje dramatický příběh o tom, jak celá tato operace probíhala i kdo byli jeho jednotliví aktéři. Od jmenování Heydricha do funkce v Protektorátu až do posledních bojů v kryptě pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Přináší dobové citáty, detaily vyšetřování, osobní příběhy plné odvahy, ale i zrady v jednom z nejdramatičtějších momentů naší historie.

Překvapivé až neuvěřitelné příběhy moderních dějin, kterým historici nevěnovali příliš pozornost, objevil publicista Karel Pacner. Hrdiny poutavé knihy jsou např. první dáma USA Jacqueline Kennedyová, která působila též coby nenápadná nakladatelská redaktorka a podnítila českého autora k vydání bestselleru, Stalinův nově objevený zbrojnoš a zároveň jeho oběť či spisovatel Gorkij, který tajně navštívil gulag. Autorův záběr na poli historie 20. a nyní už i 21. století je široký a výběr témat pestrý.

Hutné představení dějin regionu, který nám zůstává stále blízký Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi. Dějiny kraje pověstného svou přírodní krásou a zvěčněného mimo jiné v prózách Ivana Olbrachta vykládá Jan Rychlík z hlediska politického, sociálního a ekonomického vývoje. Sleduje průběh začlenění Podkarpatské Rusi do československého státu, vývoj za první světové války a v době rozpadu Rakouska-Uherska. Zabývá se otázkou autonomie území v rámci ČSR, politickými stranami na Podkarpatské Rusi i jejím národnostním složením. Detailně sleduje rozvoj a strukturu zemědělství, mapuje stav průmyslu, obchodu, bankovnictví i dopravy. V kapitole o sociální situaci se srovnává životní úroveň na Podkarpatské Rusi a ve zbytku ČSR, kapitola o školství rozebírá komplikovanou jazykovou otázku a pozornost je věnována též působení českých úředníků na území Podkarpatské Rusi. Kniha Jana Rychlíka, napsaná společně s jeho ženou, etnoložkou Magdalénou Rychlíkovou, je hutným a informativním představením dějin regionu, který nám zůstává stále blízký, jakkoli jeho spojení s našimi zeměmi trvalo jen dvě desetiletí.

Vydejte se spolu s námi po stopách českého historického a scénického šermu – od jeho kořenů na přelomu 19. a 20. století až do současnosti. Poznejte, kdo stál u zrodu prvního českého šermířského klubu i jak se u nás tento fenomén dále rozvíjel: jaké zajímavé osobnosti, skupiny a události lemovaly jeho vývoj, jak probíhala spolupráce šermířů s filmaři anebo co zajistilo věhlas českého šermu v zahraničí. Kniha plná lidských příběhů o nesmírném nadšení, veliké dřině a někdy i osobních tragédiích vám představí český historický šerm v pestrých proměnách v průběhu času.

Když byly na počátku 19. století poprvé vědecky popsány fosilní pozůstatky dinosaurů, ptakoještěrů a dalších velkých obratlovců, otevřely se najednou lidstvu dveře do dávných geologických období, o kterých do té doby nemělo ani tušení. Právě o fascinující historii předvědeckých i vědeckých objevů zkamenělin, které nás přivedly až k současnému stavu poznání, pojednává tato kniha.

K oslavám 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu přispělo nakladatelství Vyšehrad vydáním knihy Vladimíra Vavřínka Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem. Literární práce Cyrila a Metoděje v české překladu ze staroslověnštiny jsou v dnešní době těžko dostupné. Ideální kombinaci literárněvědné studie s texty významných cyrilometodějských děl přitom stále představuje dílo jednoho z našich nejvýznamnějších slavistů Josefa Vašici (1884–1968). Literární památky epochy velkomoravské vyšly poprvé roku 1966, kdy pozornost veřejnosti vzrušovaly archeologické nálezy z velkomoravského období. Za polovinu století kniha nijak neztratila na své aktuálnosti a i druhé vydání z roku 1996 bylo rychle rozebráno. V úvodní studii hovoří autor dokonce o „velkomoravské literární škole“, která zvláště ve druhém období Metodějova arcibiskupství (874–885) rozvinula bohatou překladatelskou i původní činnost, a rozebírá jednotlivá její díla. Následují literární překlady většiny děl vzniklých v okruhu velkomoravské literární školy. Překlady jsou obsahově přesné, vynikají vytříbeným jazykem a jsou i dnes velmi čtivé. Původní vydání připravila, poznámky a bibliografii doplnila a medailon Josefa Vašici napsala Zoe Hauptová, studií o Životech Konstantina a Metoděje a novým doslovem dílo opatřil Vladimír Vavřínek. 

Roky 1938 až 1945. V málokterém jiném, historicky vzato nedlouhém úseku našich dějin se nashromáždilo nejen tolik událostí, ale často i protichůdných, do krajnosti a až na hranu snesitelnosti vypjatých a všenárodně vnímaných pocitů. Byl to skutečně zvláštní, nečernobílý čas. Jako v okénku bizarního orloje se v rychlém sledu střídaly okamžiky vlasteneckého vzepětí a hned poté studu z ponížení a zrady, chvíle nadějí i beznadějí, bolesti, strachu, utrpení, slz, ale i odhodlání, vzdoru a znovuvzkříšených nadějí. A do toho všeho ještě ubíhal po souběžné ose času běžný život se svým těžko zastavitelným rytmem nocí a dnů, usínání a probouzení, úsměvů a pláče. Zkušený a oceňovaný autor (nejen) literatury faktu Roman Cílek k tomuto, už XXI. svazku Edice Český ČAS říká: „Pokusil jsem se cosi z toho zachytit. Pln pokory však v této chvíli, kdy předávám výsledek čtenářům, pociťuji, že to byl úkol téměř nesplnitelný. Jako kdyby se člověk pokoušel z vody nabrané do dlaně zmapovat proud rozvodněné řeky. Postihnout lze vždy a ze všech zorných úhlů jen zlomek. Ale i ten snad – pevně věřím – cosi vypovídá o době, kterou musely prožít generace našich předků, a my bychom si jistě nepřáli, aby ji museli tak či onak prožít naši potomci. ,Každé ohlédnutí za tím, co bylo, je i mrazivým poučením,‘ říká hlavní hrdina jedné z knih Ernesta Hemingwaye. A s klasiky, byť již dávno mrtvými, neradno se přít.“ Kniha Jak šly dny, měsíce a roky vychází k 80. výročí Mnichovské dohody.

Hlavní postava knížky se zamýšlí nad tím, co vše zažila během dvacátého století. České dějiny tohoto období představovaly vskutku velké drama s fascinujícími zápletkami. Klade si otázku, zda existují nějaké zákony historie a politiky, a snaží se je zformulovat. Vychází přitom i z dávné historie jak české, tak i světové. Velcí myslitelé v minulosti přemýšleli o filozofii českých dějin. Byla tato filozofie ovlivněna dvacátým stoletím a existencí Československa? Jako milovník historie vyjadřuje svůj názor také na všechny české a československé prezidenty a některé další postavy, které se různým způsobem zapsaly do české historie.

Kniha mapuje celou dlouhou cestu, kterou musel český národ ujít k vlastnímu samostatnému, leč mnohonárodnostnímu a bohužel především dočasnému státu. Vždyť Československo, ve své původní masarykovské podobě, existovalo pouhých 7 277 dní, tedy necelých 20 let! Po 24 846 společných dnech zanikla i základní myšlenka jeho vzniku - společný stát Čechů a Slováků. Kniha neprobírá české dějiny detailně, ale hledá počátek národa a dále si všímá některých událostí, které byly pro naši zemi důležité. Samozřejmě se zabývá i historií Rakouska a Habsburků, neboť ať chceme či ne, je nedílnou součástí i historie naší. Začtěte se do knihy a sami posoudíte, nakolik byl vznik našeho samostatného státu výsledkem promyšlených racionálních úvah a nakolik dílem náhody. Jednalo se opravdu o naplnění dlouhodobé touhy lidu, nebo o přání několika jednotlivců? Přáli si všichni a bez výhrad formu samostatné republiky? Možná, že budete překvapeni.

„Pred 100 000 rokmi obývalo Zem najmenej šesť ľudských druhov. Dnes je tu už len jeden. My. Homo sapiens.“V knihe Sapiens: Stručná história ľudstva jej autor, nazývaný aj vizionársky historik, Dr. Yuval Noah Harari opisuje históriu človeka ako biologického druhu od prvých ľudí až po súčasnosť, ktorú výrazne ovplyvnili tri revolúcie - kognitívna, poľnohospodárska a vedecká revolúcia. Ako zvíťazil náš druh v boji o dominanciu? Prečo sa naši kočovní predkovia usadili a začali zakladať mestá a ríše? Ako sme dospeli k viere v bohov, národy a ľudské práva? A aký bude náš svet v ďalších tisícročiach? Vychádzajúc z poznatkov z histórie, biológie, antropológie, paleontológie a ekonómie Dr. Harari skúma, ako jednotlivé historické prúdy formovali ľudské spoločnosti - ich nažívanie v rámci spoločnosti, ale aj s prírodou, zvieratami a rastlinami - a dokonca aj ľudskú osobnosť. Sme vďaka tomu šťastnejší? Môžeme niekedy vôbec oslobodiť naše správanie od dedičstva našich predkov? A čo môžeme alebo by sme mali urobiť, aby sme ovplyvnili priebeh nasledujúcich storočí? Autor tak čitateľa núti zamyslieť sa aj nad blízkou či vzdialenejšou budúcnosťou, ktorú ovplyvňuje správanie človeka, vedecký pokrok a jeho snaha pozmeniť zákony prírody len pre svoje blaho. Kniha je vzrušujúcim zhrnutím našej neuveriteľnej histórie - od bezvýznamných opíc až k pánom sveta. Jej obsah je odvážny, obsiahly aj provokatívny. Spochybňuje všetko, čo sme o ľudstve zdanlivo vedeli: našu vieru, činy, moc... aj našu budúcnosť, a pritom sa zamýšľa a ozrejmuje najdôležitejšie otázky histórie a moderného sveta. Nestáva sa často, aby kniha dala čitateľom možnosť prehodnotiť prakticky všetko konanie človeka ako druhu. A presne to sa podarilo Hararimu v jeho zhrňujúcom, ale zrozumiteľnom pohľade na dejiny ľudstva. Harariho kniha Sapiens: Stručná história ľudstva sa stala medzinárodným bestsellerom a doteraz vyšla v tridsiatich piatich krajinách. Jej obsah je zaujímavý a často aj zábavný, je napísaná živým, prístupným jazykom a vlastný text dopĺňajú fotografie, mapy, schémy a ilustrácie.

Životní příběh Emila Bočka je vpravdě fascinující. Narodil se roku 1923 v Brně, odkud odešel tajně na konci roku 1939, balkánskou cestou se dostal do Bejrútu. Jako vojín pěšího pluku se účastnil ústupových bojů ve Francii v létě 1940. V září 1940 byl již v Británii a přihlásil se k letectvu. Nejdříve sloužil jako mechanik u stíhacích strojů, v říjnu 1942 byl přijat do pilotního výcviku a mohl se tak stát jedním z nejmladších československých stíhacích pilotů, kteří měli za sebou operační lety během druhé světové války. Emil Boček říká, že z dosud žijících pilotů RAF on je ten úplně nejmladší. Byl přijat do RAF, nejdříve sloužil jako mechanik, poté jako pilot-stíhač u československé 310. stíhací perutě, za sebou má 26 operačních letů. Výjimečný projekt založený na rozhovorech a vzpomínkách Emila Bočka, vedený historikem Jiřím Plachým, který se specializuje na problematiku československých vojáků působících v RAF. Armádní generál Emil Boček je nositelem Řádu Bílého lva za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.

„Válka! ... K čemu je dobrá? Absolutně k ničemu,“ říká jedna slavná protiválečná píseň. Archeologie, historie a biologie však ukazují, že válka přece jen k něčemu dobrá je. I když to zní překvapivě, právě válka zajistila lidstvu větší bezpečí a bohatství. Renomovaný historik a archeolog Ian Morris vypráví v této knize hrůzný a fascinující příběh o patnácti tisících let válek. Jde za hranice bitev a brutalit, aby odhalil, co války vlastně udělaly světu a pro svět. V době kamenné žili lidé v malých, ustavičně se svářících společnostech a čelili šanci jedna ku deseti, nebo dokonce jedna ku pěti, že zemřou násilnou smrtí. Ve 20. století zemřela násilnou smrtí ani ne jedna osoba ze sta (a to navzdory oběma světovým válkám, holokaustu a Hirošimě). Vysvětlení: jedině válka vytvořila větší a složitější společnosti s vládami, které vymýtily vnitřní násilí. Ačkoli je to zvláštní, zabíjení udělalo svět bezpečnějším a bezpečí zase umožnilo lidem zbohatnout. Autor mapuje historii války jako největšího paradoxu dějin, od pravěku až k robotickým válkám blízké budoucnosti. Ta se může stát nejnebezpečnějším obdobím existence lidstva, ale pokud toto období přežijeme, konečně se možná naplní starý sen o světě bez válek...