Najnovšie - Učebnice, slovníky strana 12 z 58

Kniha se zaměřuje na diskurs vstupu České republiky do Evropské unie a následného členství ČR v EU. Čtenáři nabízí interpretaci a pochopení významu vztahu ČR a EU, tak jak byl konstruován ve veřejném diskursu politickými stranami či různými aktéry z řad občanské společnosti. Detailně se věnuje různým významům, které tito aktéři konstruovali ve vrcholné fázi různých debat a diskusí před konáním referenda o vstupu ČR do EU. V této fázi jsou předmětem pozornosti interakce vybraných aktérů a to, jak tito aktéři vstup rámovali. Autor poté v práci sleduje vývoj klíčových událostí spjatých se vztahem ČR a EU a především to, jaký prostor pro diskusi a debaty vztahu ČR a EU tyto události vytvářely. Práce vrcholí analýzou diskursu politických stran a hnutí v době voleb do Evropského parlamentu v roce 2019. Analýzou významů spjatých s Českou republikou a Evropskou unií práce rovněž otevírá cestu k porozumění, proč a jak vůči EU (nejen v symbolické rovině) jednáme, čímž vybízí k (re)konstrukci stávajících významů, které limitují naše (nejen symbolické) aktérství vůči EU. Vybízí tedy i k otevřené debatě o významu vztahu ČR a EU. Jak se utvářel význam vstupu České republiky do EU? Jak se proměnil význam členství ČR v EU od jejího vstupu? Jaké významy Evropské unie konstruují její kritici? A jaké její příznivci? Jak to, že je EU asociována s negativními významy? Je důležité je, jak o EU hovoříme? A jaké důsledky přináší způsob, kterým o vztahu ČR a EU hovoříme? Co to přináší, když o evropské integraci říkáme: „Ano, ale…“?

Hans Albert (* 1921) navazuje na kritický racionalismus Karla Poppera, jehož předpoklady (kriticismus, falibilismus, realismus, pluralismus ad.) systematicky rozvíjí v kontextu teorie poznání a teorie vědy, sociální a politické teorie. V diskusi s celou škálou „tradičních“ filosofických směrů se pokouší navrhnout takovou metodologii řešení problémů, jež bude odpovídat reálné poznávací praxi. Traktát o kritickém rozumu (1968), který vychází česky vůbec poprvé, v překladu a s komentáři Jitky Paitlové, představuje originální filosofický text, jenž nás pečlivými argumenty provádí mezi Skyllou bezbřehého relativismu hermeneutických, existencialistických a náboženských vějiček a Charybdou logického determinismu pozitivistických a analytických garancí. Vše nakonec záleží ve svobodném rozhodnutí, zda se vzdáme dogmatické víry v jistotu a přiblížíme se k pravdě.

Publikace je postavena na životním příběhu tří lidí v turbulentním dvacátém století. Zachycuje život mojí mámy, mého táty i to, jak jejich osud ovlivnil i můj život. Všechny nás zásadním způsobem ovlivnil komunismus jako ideologie a jako politická praxe. Sjednocující osou je příběh mojí mámy, předválečné komunistky, vězněné léta nejprve nacisty a později mnohem déle i vlastními soudruhy, která se své soudní rehabilitace dočkala až týden po pádu Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka Komunistické strany Československa v lednu 1968. Čerpal jsem z bohatého rodinného archivu, z archivů této strany, archivů Sboru nápravné výchovy, Generální prokuratury a Archivu bezpečnostních složek. Čerpal jsem také z řady historických publikací a dokumentů i z máminých literárních děl s autobiografickými rysy. Uplatnil jsem v ní i své vlastní prožitky a vzpomínky. Kniha je metodologicky založena na moderním historiografickém přístupu „ego historie“. Nesnaží se vynášet jednoznačné soudy, určitě přispěje ke kladení dalších otázek a možných odpovědí. Nejen v tázání po příčinách, povaze, aktérech a důsledcích politických perzekucí padesátých a šedesátých let 20. století v bývalém Československu. I v jiných situacích, kdy byly, jsou a budou osudy jednotlivců i jejich rodin konfrontovány se soukolím neosobních dějinných mechanismů, jejichž působení lze jen stěží ovlivnit - a které Franz Kafka předjímal ve svém románu Proces. Už čtyřicet let předtím, než moji mámu její soudruzi odsoudili začátkem 50. let 20. století ve skutečném procesu. Tato kniha není pouze a ani především jen biografickým sdělením o životním příběhu tří lidí. Jde o autentickou, bohatě dokumentovanou a o dosud nepublikované poznatky se opírající zprávu o tom, jak v Československu druhé poloviny dvacátého století formovala nekritická víra v komunismus život a vztahy lidí v rodině v době, kdy se začala uskutečňovat v praxi.

V roce 1989 se zdálo, že v duchu Fukuyamova citátu nastal konec dějin a že z nich vítězně vyšel Západ. Dnes už to působí poněkud jinak. Mnohokrát oceněný historik Philipp Ther se esejistickou formou věnuje otázce, odkud to celé pramení. Opírá se o přelomové dílo Karla Polanyiho o velké transformaci a tematicky pokrývá vývoj v USA od dob Billa Clintona po konec úřadu Donalda Trumpa, německou cestu transformace po znovusjednocení nebo například důvod, proč se Rusko a Turecko natolik vzdálily Evropě. Toto aktualizované vydání se již vyjadřuje také k době covidové a ruské válce na Ukrajině.

Novinář a esejista Karel Hvížďala je proslulý rozhovory s významnými osobnostmi především českého politického a kulturního světa. Tentokrát navazuje zcela osobním vyprávěním na rozhovory s Jiřím Přibáněm Hledání dějin a Hledání odpovědnosti a na sérii vzpomínkových knih shrnutých do souboru Věta jako povolání. Ve svých „deníkových“ záznamech necelého roku zachycuje své niterné, soukromé úvahy, vzpomínky, komentáře i obavy na pozadí domácích i světových událostí, eskalujících k fatálnímu napadení Ukrajiny Ruskem, k válce. V mozaice aktuálních zpráv z tisku o domácí předvolební i povolební situaci se střídají informace o probíhající pandemii a stupňujícím se napětí na mezinárodní scéně s drobnými, zdánlivě pitoreskními příhodami. Text oživují úryvky z korespondence s blízkými lidmi, jako jsou Jiří Suchý nebo Jacques Rupnik. Kniha je tak živým obrazem stavu (nejen) „soukromé“ autorovy planety. V roce 2021, v tomto roce zloděje štěstí se rozhodl vést Karel Hvížďala rozhovor s dobou, která je stále hloupější: myšlenek má poskrovnu a kdo ví, zda to, co má, jsou vůbec ještě myšlenky. Díky této jeho knize víme, proč tomu tak je: chybí jim podstatný předpoklad, vědomí toho, jak zde říká, že myšlení je mravní úkol. Miroslav Petříček (filozof, Univerzita Karlova) Psaní je past, do níž se Karel Hvížďala snaží chytat čas. Ten nakonec zase uteče mezi prsty, ale stopa slov, kterou po sobě zanechá, už nikdy nezmizí. Karlova modlitba času, amen existence. Petr Fischer (publicista a esejista)"

V minulém desetiletí se v poezii pro děti objevila řada nových jmen i originálně koncipovaných výborů. Předkládaná kolektivní monografie sleduje nynější vývoj a mapuje nakladatelský a autorský pohyb v tomto segmentu. Zaměřuje se na soudobé české autory (Petr Borkovec, Daniela Fischerová, Robin Král, Radek Malý, Petr Nikl, Ester Stará, Ivan Wernisch aj.) a díla některých jejich předchůdců (Vladimír Holan, Josef Hiršal a Bohumila Grögerová či Jan Skácel). Jejich básnická tvorba také slouží jako materiál pro didakticky koncipovanou studii zamýšlející se nad budoucností čítanek a hledisek, podle nichž je do nich zařazována současná poezie.

Publikace prostřednictvím uceleného souboru mezioborově pojatých statí dokumentuje inovace, které tzv. digitální obrat přináší do práce českých sociálněvědních a humanitních badatelů. Rozvoj digitálních technologií totiž netransformuje pouze společnost a kulturu, ale mění i vědní obory, které se těmto oblastem lidského soužití věnují. Část studií se zabývá novými digitálními fenomény a jejich dopady na škálu problémů, kterými se sociální a humanitní vědy musí zabývat. Empiricky laděné kapitoly pak sledují jednotnou linii výkladu, v níž čtenářům nejprve představí jevy vymezené v tradiční oborové perspektivě a následně názorně předvedou uplatnění digitálních postupů, s jejichž pomocí lze zkoumanou oblast uchopit prostřednictvím počítačové analýzy. Kniha zůstává přístupná i pro čtenáře, kteří nemají předchozí znalosti programování a odborných digitálních aplikací, ale mají zájem seznámit se blíže se způsoby, jak zkoumat společnost a kulturu s využitím dat a počítačů.

Kniha popisuje rozmanité prostředí punkové a metalové alternativní hudební scény v Plzni v období osmdesátých a první poloviny devadesátých let dvacátého století. Spíše než na její komplexní faktografický popis se soustředí na rozvíjení a prohloubení některých témat (hudební každodennost, dynamika vztahu mezi scénami a politickými aktéry či transformace těchto scén v první polovině 90. let) a dává vyniknout zejména perspektivě samotných aktérů. Čerpá přitom nejen z orálněhistorického výzkumu realizovaného s muzikanty, jejich fanoušky a příležitostnými zprostředkovateli jejich koncertů, ale také z archivních pramenů a dobového tisku. V textu se věnuje pozornost hudebním skupinám, jako je Znouzectnost, Požár mlýna, Bradavice, Petr Mach aj.

Pochopit fenomén, jenž provází lidstvo po dvě tisíciletí a je jedním ze základních determinantů jeho dějin, není lehký úkol. Tím fenoménem je křesťanství a učencem, který mu zasvětil své celoživotní bádání, je prof. Otakar A. Funda. Na své cestě musel překonat nejednu překážku od otevřeného nepřátelství až po otevřené nepochopení, ale jeho vytrvalé úsilí přineslo své plody nejen v podobě jeho prací, zejména takových jako Křesťanství, jev lidských dějin a kultury (1992), Víra bez náboženství (1994), Mezi vírou a racionalitou (2003) a zvláště Ježíš a mýtus o Kristu (2007), ale také prostřednictvím mnohých studentů, jež ovlivnil a zasvětil do tohoto bádání. V knize, do níž přispěla nikoli malým dílem i jedna z jeho nejmladších studentek, se vrací ke klíčové fázi dějin křesťanství, k jeho vzniku a ranému období. Funda a jeho spoluautorka sumarizují své myšlenky a interpretace tématu a zároveň je aktualizují některými odkazy k současným kontextům. Dokazují tak, že jde o stále otevřené a živé téma.

Kniha pojednává o lidech, kterým není lhostejný stav planety a kteří se vydali cestou osobní změny. Reflektují to, že způsob jejich života má dopad na životní prostředí, a snaží se o změnu svého životního stylu i spotřebních vzorců. Autorka se snaží porozumět jejich motivacím a sleduje, jaké překážky na své cestě překonávají. Dívá se na toto jednání optikou politiky životního stylu, která poukazuje na to, že v poslední době vzrůstá počet občanů, kteří se nezajímají o vysokou politiku a chtějí žít po svém. Vychází z kvalitativního výzkumu (pozorování, rozhovorů a analýzy dokumentů) realizovaného v letech 2017–2019.

V žádném jiném sportu, než je plavání, se rychleji nemění tabulky s národními a světovými rekordy. Naši trenéři si kladou otázku, v čem jsou ve světě plavci lepší než u nás. Na to nelze snadno odpovědět. Důvodů je nepochybně více. Určité kvalitativní rozdíly v přípravě nacházíme i mimo bazén. Naše kolektivní monografie se snaží propojit pohled na možná rizika přetížených tělesných segmentů, konkrétně pletence ramenního, a na důležité prvky zejména silové neplavecké přípravy.

Velikonoční vyznání, že Ježíš byl vzkříšen, je zásadním východiskem jak pro křesťanskou víru, tak pro křesťanskou teologii. Tato kniha proto začíná touto zásadní vnitřní perspektivou křesťanství, využívá vhledů interního realismu a sémiotiky a bere v potaz postmoderní dobu s její neredukovatelnou pluralitou. Na tomto základě se snaží vystavět současné pojetí toho nejústřednějšího teologického tématu - christologie; snaží se tedy odpovědět na otázku, kdo byl a je Ježíš Kristus a jaký je jeho význam pro celek skutečnosti. Christologii pojímá jako christologii ontologickou. Gallus se proto v textu kriticky zabývá jak tradiční chalcedonskou christologií, tak také christologickými koncepty posledních dekád a předkládá vlastní originální řešení. Jeho koncepce je založena na přesvědčení, že konzistentní christologie je možná pouze na pozadí důsledně trojičního myšlení a dynamického pojetí Boha i člověka. Přichází s modelem Boží akomodace, která je základem pro pojetí inkarnace i Ježíšovy smrti jako smrti Boha, a dotahuje důsledky tohoto modelu až do antropologie, soteriologie, eschatologie a mezináboženského dialogu.

Publikace se věnuje období ontogenetického vývoje člověka, který probíhá od oplodnění po narození - tedy období prenatálního vývoje. Poskytuje souhrn nejpodstatnějších znalostí z embryologie a srozumitelnou formou vysvětluje komplikované procesy vývoje člověka před narozením. Výklad je doprovázen velkým počtem názorných schematických ilustrací. Třetí, upravené vydání

Představit nejdůležitější poznatky o školním šikanování na pozadí příběhu, který vtáhne čtenáře do děje – to je cílem této neobvyklé učebnice. Její text je rozvržen do pěti hlavních kapitol, které na reálných životních situacích ilustrují vývoj a zákonitosti jednoho z nejnebezpečnějších skupinových fenoménů. Konkrétní příklady ukazují nejčastější chyby při řešení šikany a jejich možné důsledky. Čtenáři jsou vedeni k samostatnému uvažování o tématu, k promýšlení vlastních zkušeností a podnětů a k jejich následnému porovnání s uváděnými poznatky. Text je doplněn terminologickým a výkladovým slovníčkem a také přehledem vybraných knižních publikací o šikaně. Kniha je určena nejen současným a budoucím pedagogickým pracovníkům, ale i dalším čtenářům, kteří se zajímají o problematiku násilí a šikanování v dětských kolektivech.

Učebnice je základním materiálem pro výuku oboru na lékařských fakultách. Společně s přednáškami a praktickými cvičeními tvoří souhrn informací pro přípravu na zkoušku z neurochirurgie. Aktuální text s bohatou grafickou dokumentací poskytne informace i mladým rezidentům v oboru, pro něž může být zdrojem informací při studiu k atestaci z neurochirurgie. Kniha je členěna na část obecnou a speciální. V obecné části byl kladen důraz na neurologicko-neurochirurgickou propedeutiku, zejména na klinické vyšetření pacienta. Ve speciální části upozorňujeme na začlenění nové klasifikace CNS tumorů z roku 2021 a na moderní trendy v terapii cévních onemocnění mozku.

In this volume, fifteen scholars and poets, from Austria, Britain, Czechia, France, Germany, Ireland, Lithuania, and Russia, explore the topic of things and objects in poetry written in a number of different languages and in different eras. The book begins with ancient poetry, then moves on to demonstrate the significance of objects in the Chinese poetic tradition. From there, the focus shifts to things and objects in the poetry of the twentieth and the twenty-first century, examining the work of Czech, Polish, and Russian poets alongside other key figures such as Rilke, Francis Ponge, William Carlos Williams, and Paul Muldoon. Along the way, the reader gets an introduction to key terms and phrases that have been associated with things in the course of poetic history, such as ekphrasis, objective lyricism, and hyperobjects.

Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro sportování a výuku tělesné výchovy je tvorba vhodných prostorových podmínek pro jejich realizaci, tedy výstavba a údržba sportovních zařízení. Mělo by být celospolečenským zájmem výrazně rozšířit okruh pravidelně sportujících lidí, zejména pak u dětí a mládeže, důležitými faktory rozvoje sportování široké veřejnosti jsou počet, dostupnost, kvalita i způsob využití sportovišť a ploch vhodných pro sport. Kniha sleduje poptávku jednotlivých skupin populace a využitelnost stávající sportovní infrastruktury, přináší případové studie budování sportovních hal, zabývá se rozdíly a společnými znaky sportovní infrastruktury pro vrcholový, výkonnostní a rekreační sport a popisuje současné trendy, kterými se plánování a výstavba sportovních zařízení ubírají v tuzemsku i zahraničí.

Monografie se zabývá neverbální složkou řeči a na experimentech s osobami s diagnostikovanou afázií chce ukázat, že gesta používají jako substituci řeči, kterou často není možné v komunikaci použít vzhledem k různé míře jejího poškození. Stěžejní část knihy je věnována výsledkům výzkumu kompenzace řečového deficitu pomocí gest. Text nabízí návod, jak takové konstrukce popisovat, dotýká se přitom i problematiky přepisu a notace řečových prostředků i gest.

Kniha je překladem původní sociologické monografie z roku 1974, která analyzovala stav rovnoprávnosti žen v Československu ve srovnání se stavem v Německé spolkové republice. Jejím základem bylo zpracování a reflexe řady empirických studií a dotazování, která se uskutečnila v letech 1959 až 1972. Časový odstup, další vývoj řešení problému postavení ženy v moderní společnosti, stejně jako skutečnost, že kniha je teď určena českému, a ne německému čtenáři, si ovšem vyžádaly rozšíření v podobě vysvětlujících a doplňujících poznámek v textu a doplňky upozorňující na různé aspekty dalšího vývoje anebo skutečnosti neznámé české čtenářce či čtenáři. Přílohu a doplněk původního textu tvoří několik autorčiných studií z pozdější doby – například Emancipace a vlastnictví či Feministické zapomínání – poukazující na nové aspekty ženské otázky, jež na počátku sedmdesátých let ještě nebyly zřejmé, včetně textu autorky, který shrnuje vývoj druhého ženského hnutí ve Spolkové republice od jeho vzniku na konci šedesátých let do sjednocení Německa v roce 1990. Do knihy byl zařazen i text Jiřiny Šiklové Pár poznámek ke změnám v postavení žen v České republice po převratu v roce 1989 shrnující porevoluční vývoj postavení ženy v bývalém Československu.