Svět křídel strana 6 z 19

Historie paraglidingu, konstrukce padákového kluzáku, aerodynamika a mechanika letu, letecká meteorologie, vybavení pro paragliding, letová praxe, pravidla létání, soutěže a přelety, praktické rady po základním kurzu.

Kniha Vojáci na železné oponě se zabývá osudy vojáků, kteří se pokoušeli uprchnout z Československa přes systém pohraničních zátarasů, i pohraničníky, kteří měli za úkol odchodu do exilu zabránit. Na obou stranách pomyslné barikády byli muži, kteří v důsledku postavení železné opony a útěků přes ní položili životy. Jimi se zabývají první dvě části knihy, třetí je zaměřena na úspěšné i neúspěšné pokusy vojáků proniknout přes železnou oponu na západ. Dosavadní výzkum prokázal třiceti čtyř jmen vojenských osob, které z nejrůznějších příčin zahynuly během pokusu o překonání pohraničních zátarasů mezi Československem a Spolkovou republikou Německo, popřípadě Rakouskem. Z této skupiny byli čtyři muži příslušníky československého zahraničního vojska ve Velké Británii a na Středním východě v letech druhé světové války, jeden důstojníkem ČSLA a jeden z politických důvodů propuštěným rotmistrem, jeden důstojníkem a další rotmistrem Pohraniční stráže, dva agenty vojenského zpravodajství, dvacet čtyři vojáky základní služby u ČSLA nebo Pohraniční stráže, jeden příslušníkem východoněmecké NVA a jeden Sovětské armády. Dva z těchto mužů jsou uvedeni zcela poprvé,dosud se nevyskytovali v žádném publikovaném seznamu železné opony. Všeobecně se udává, že z přibližně 650 pohraničníků, kteří zahynuli při střežení státní bylo jen deset zastřeleno nebo jinak usmrceno narušiteli hranic. Většina publikací přitom tvrdí, že padli pod palbou takzvaných agentů-chodců, tedy kurýrů západních zpravodajských služeb, vysílaných na československé území. V textu jsou popsány všechny známé případy, kde se příčina smrti příslušníka připisuje násilné činnosti ozbrojených zběhů, uprchlíků nebo kurýrů. Třetí část knihy se zabývá fenoménem zběhnutí do zahraničí, který byl po celá čtyři desetiletí živým, i když pečlivě utajovaným tématem. Za období totalitního systému opustilo ilegálně Československo nebo se o to pokusilo poměrně značné množství vojáků a to dokonce také příslušníků Pohraniční stráže, považované režimem za kádrovou elitu. Vzhledem k možnostem, jaké jim služba na hranici skýtala, představovali právě oni významné procento vojenských osob,které se pokusily dezertovat do Rakouska nebo Spolkové republiky Německo. Vzhledem k tomu, že se jednalo o řádově tisíce případů, jsou zde pochopitelně popsány modelové události, nabízející pohled na tuto dosud nepopsanou kapitolu československé vojenské historie.

Historie československého civilního letectví je až překvapivě bohatá na protiprávní činy. Hlavní zásluhu na tom má totalitní režim, který po dobu více než čtyřiceti let bránil občanům svobodně vycestovat ze země. Účelem této publikace je seznámit veřejnost s protiprávními činy, které se staly v československém civilním letectví v období od roku 1945 do rozdělení Československa na dva samostatné státy v roce 1992.

Letecká válka nad Prahou dosáhla svého vrcholu v březnu až květnu 1945. Na počátku března zaútočili poprvé američtí hloubkaři v okolí hlavního města ve zvýšené míře. Byla to pouze předzvěst nejtěžšího náletu na libeňské a vysočanské továrny a na kbelské, letňanské a čakovické letiště 25. března 1945. Na těchto letištích a několika dalších v okolí Prahy zažila Luftwaffe svou nejtěžší porážku 16. dubna 1945, když američtí stíhači zničili při hloubkových útocích nejméně 150 německých letadel. Sami také přišli o deset letounů. Od druhé poloviny dubna až do 4. května 1945 útočili hloubkaři v okolí hlavního města prakticky denně. Pozadu nezůstalo ani německé letectvo, jehož proudové letouny napadaly spojenecké bombardéry i jednotky Rudé armády v Lužici a Sasku. Německé švalbiny i bitevní letouny bombardovaly Prahu i během květnového povstání. Toto je pouze letmý výčet, co vše se nad hlavním městem v posledních měsících války odehrávalo. V knize naleznete i tři sta fotografií, mnohdy unikátních. Část z nich je publikována vůbec poprvé. Jedná se zejména o snímky ČKD po náletu 25. března 1945 a sérii snímků pořízených na kbelském leteckém vrakovišti těsně po skončení války.

Nakladatelství Svět křídel vydává novou knihu Michala Plavce, která se jmenuje Smrtonosná oblaka. Letecká válka mezi Labem a Orlickými horami 1938-1945. Publikace volně navazuje na řadu knih tohoto autora, které se věnují letecké válce a bombardování českých měst během druhé světové války. Dosud byly vydány tituly …a země se chvěla, Bomby pod Řípem, Praha v plamenech (doplněné a rozšířené vydání této knihy vyšlo ve dvou titulech Strach nás ochromil. Tragický nálet na Prahu 14. února 1945 v souvislostech a Bomby na Květnou neděli. Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945). Kniha má rozsah 495 stran a doprovází ji přibližně 450 fotografií. Jako podklady sloužily materiály z českých, německých, britských, amerických a ruských archivů a řada odborných publikací. Kniha je opatřena poznámkovým aparátem, který čítá necelých devět set položek. Publikaci autor věnoval zesnulému pardubickému archiváři Zdeňkovi Bičíkovi, který nálety osobně prožil a jako historik se je také jako první snažil zpracovat.

Kniha je věnována problematice trestu smrti v době první a druhé Československé republiky, tedy v letech 1918–1939. Je uvozena texty, pojednávajícími obecně o trestu smrti a jeho praktickém výkonu v našich zemích. Následuje hlavní část, která je rozdělená do třiadvaceti chronologicky řazených kapitol. První se souhrnně věnuje období let 1918–1922, kdy probíhala stabilizace československého státu. V té době byly popravy prováděny především v souvislosti s válečnými konflikty, které nová republika vedla se svými sousedy. První rozsudek vynesený řádným soudem v ČSR byl vykonán počátkem roku 1923. V následujících letech bylo v republice provedeno celkem jedenadvacet poprav: jedenáct v době, kdy byl prezidentem T. G. Masaryk, sedm během prvního funkčního období Edvarda Beneše a tři v době takzvané druhé republiky. Až na tři případy z let 1937–1938, kdy na popravišti stanuli vojáci z povolání čs. armády, usvědčení z vojenské zrady a špionáže ve prospěch Německa a Maďarska, se jednalo o ty nejsurovější, často sériové vrahy. Vedle jmen jako Martin Lecián nebo Svatoslav Štěpánek, nahánějících dodnes hrůzu, zde můžeme najít i případy zcela zapomenuté a dnes prakticky neznámé. Publikace vůbec poprvé podává ucelený přehled o všech těchto případech, zpracovaných na základě primárních archivních pramenů.

Pátrání po bývalých letcích, kteří za 2. světové války bojovali nad územím Československa, je po téměř sedmdesáti letech poměrně náročnou činností. Když už se je podaří kontaktovat, ukazuje se, že pouze poměrně malá část z nich je ochotna své válečné zážitky podrobně sepsat a poskytnout také dobové fotografie. Tato kniha tak přináší dramatické příběhy sedmi amerických a dvou německých letců, o nichž se podařilo získat nadprůměrné množství informací. K nejzajímavějším patří příběh německého stíhače H. Engsta, který jako jediný bojově létal ve druhé skupině elitní stíhací eskadry JG 300 „Wilde Sau“ od jejího založení až do konce války, přičemž přímo nad naším územím dosáhl dvou sestřelů čtyřmotorových bombardérů. Podobně poutavý je i příběh amerického palubního střelce J. Sallingse, jemuž se po sestřelu jeho letounu na Slavičínsku povedlo vyhnout německému zajetí, či amerického druhého pilota J. Kellogga, jenž přežil zkázu svého bombardéru B-17 na Slovensku a následně se mu dařilo unikat osm dní, než byl zajat v civilním oblečení, kvůli kterému strávil čtyřicet dní v obávané věznici v Budapešti, kde se ho německý vyšetřovatel snažil přimět k výpovědi promyšleným psychologickým nátlakem.

Atlas oblaků je určen všem meteorologům, přírodovědcům, pilotům, učitelům a studentům, zájemcům o počasí, odborníkům v dopravě a všem, kteří se zajímají o oblaka a dění na obloze.

Autor pracuje jako mluvčí ČHMÚ a denně se setkává s potřebami veřejnosti vysvětlit mnohé povětrnostní jevy a předpovědi; i to bylo jedním z motivů k napsání této knihy, která by měla čtenářům přiblížit základní principy pozorování a předpovídání počasí.

Trénikový manuál pro kandidáty GLD, PPL, CPL v rozsahu znalostí nutných pro získání průkazu QFC a VF.

Jméno stíhacího pilota plukovníka ve výslužbě Otakara Hrubého, je leteckým historikům i badatelům zabývajících se československým letectvem za 2.světové války v zahraničním odboji známé. Nyní se široké veřejnosti představuje publikace, která má za sebou dlouhou a komplikovanou cestu.